A 328. Vše je o lidech aneb porod v mé režii (opakování)

Po porodu

Na porod mé dcery, která přišla na svět podle lékařů o 14 dnů později, jsem se připravovala zhruba od poloviny těhotenství. S chutí jsem přečetla všechny příběhy pro Ivanu, které mi velice pomohly se vnitřně připravit na porod a ujasnit si mnoho ve svém nitru. Také jsem si pořídila pár knih s tématikou přirozeného porodu, hypnoporodu, včetně Hovorů s porodní … Pokračovat ve čtení →

A 327. Strach, smutek, radost (opakování)

Těhotenství

Příběh první: Laura Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svůj porodní příběh a podpořím tím snad alespoň troškou Ivanu, se kterou jsem se setkala pouze přes Hovory s porodní bábou. Ony jsou to teda dva příběhy, jeden z minulého týdne a jeden téměř tři roky starý. Každý příběh je jiný a z každého porodu jsem si přinesla velké ponaučení. … Pokračovat ve čtení →

A 326. Tak jak jsem tajně doufala :)

Tak jsem zase těhotná, to mi v hlavě dojde až někdy koncem 7. měsíce, když si jdeme zopakovat kurz hypnoporodu a já si uvědomuju, že bych se o sebe měla začít víc starat. Pak je to lepší, ale pořád tomu nedávám tolik jako s Ríšou. Poslední měsíc je asi nejnáročnější, chlap sice de-fakto převzal veškerou starost o domácnost a o … Pokračovat ve čtení →

A 325. Výlet do Krkonoš (opakování)

Johánek u maminky

Po mém prvním porodu poučené, ale přesto naivní prvorodička, viz „Porod v Hořovicích“ jsem toužila svůj druhý porod prožít jinak. Představu jsem měla poměrně jasnou: Porod doma pokud bude vše v pořádku a to že by vše v pořádku nebylo, jsem si ani v nejmenším nepřipouštěla. Co mne však zneklidňovalo, byla situace kolem porodů doma. Nesmyslný proces s Ivanou se … Pokračovat ve čtení →

A 324. Svědectví z porodu v Nemocnici Almeda v Neratovicích z března 2013 (opakování)

Milá, drahá, vážená Ivano, příběhů pro Vás bylo napsáno již mnoho. V průběhu svého těhotenství jsem přemýšlela nad tím svým s Vámi. Časem se jistě dostanu k popisu porodu, do nějž jste významně zasáhla ve prospěch šťastného konce, ačkoliv jste nebyla přítomna. Díky za informace a sebedůvěru v mateřské schopnosti každé z nás, kterou rozdáváte. Ze všech rad a postřehů … Pokračovat ve čtení →

A 323. Jednou budem dál (opakování)

Jednou budem dál

Příběh první Své první těhotenství jsem prožila v pohodě a radostném očekávání příchodu syna. Mou průvodkyní byla kniha porodní asistentky Ingeborg Stadelmann Zdravé těhotenství, přirozený porod. Vystudovala jsem farmacii a z vlastních zkušeností a znalostí jsem došla k závěru, že nejlepší je se chemii v praktickém životě vyhnout :-), v čemž mě kniha podpořila. Doufala jsem, že stejně jako těhotenství … Pokračovat ve čtení →

A 322. Zklamání i malé naděje (opakování)

Zklamání z lékařů a porodnic – Kristiánek   Na radu „mé“ porodní asistentky, jejíchž služeb jsem nakonec bohužel nevyužila, se chci i já svěřit se svým příběhem. Snad mi pomůže v tom, abych zmírnila důsledky porodního traumatu. Paní Ivanu Königsmarkovou neznám osobně, i tak ji chci podpořit, protože doufám, že díky ní a dalším obětavým ženám a porodním asistentkám se … Pokračovat ve čtení →

A 321. Jak jsme nedojeli (opakování)

Miminko

Milá Ivano, posílám jako podporu svůj další porodní příběh. Popis prvního a druhého porodu najdete zde: 293. Není porodnice jako porodnice… .Třetí těhotenství jsme si naplánovali poměrně brzy a tak můžu přispět dalším příběhem. Na domácí porod jsem si netroufala, ale chtěla jsem rodit co nejpřirozeněji a bez zásahů, takže jsme se rozhodli opět pro porodnici ve Vyškově, která je … Pokračovat ve čtení →

A 320. Benjamín (opakování)

Náš malý Benjamín sa narodil na začiatku posledného júnového dňa. Nedeľniatko. Myslím však, že jeho pôrodný príbeh sa začal písať ešte keď som čakala našu prvú dcérku Lili. Túžila som, aby sa Lili narodila doma. Veľa som o pôrodoch čítala, všetky „technické“ informácie som mala naštudované a bola som dohodnutá s pôrodnou babicou – vílou, že mi príde pri pôrode … Pokračovat ve čtení →

A 319. Matějův porodní příběh

Dal mi vědět, že se mi narodí, v nejkrásnějším snu, jaký se mi kdy zdál. Přišel o několik let později, malinko v čase, kdy to s manželem úplně nečekáme, ale prvotní překvapení rychle převáží radost. Těhotenství probíhá v naprostém pořádku, ačkoliv pro moje tělo je o dost náročnější, než to první. Téměř od začátku mně provází bolesti zad, zablokovaný krk, … Pokračovat ve čtení →

A 318. Proč německé ženy mohou a české nesmějí? (opakování)

Porodní radost

S Ivanou jsem se setkala sice jen třikrát v životě, ale poslední dva roky jsem s ní myšlenkami snad každý den. Držím ji palce a pevně věřím, že se vše v dobré obrátí, že zas jednou čistý selský rozum vyhraje nad hloupostí a arogancí. Poprvé jsme se s Ivanou sešly někdy před dvěma lety v létě, hledala jsem někoho, kdo … Pokračovat ve čtení →

A 317. Dva domácí příběhy (opakování)

Po narození

Theodor Svoje první dítě jsem porodila v porodnici v roce 2009. Téměř vše proběhlo podle mých představ, ale moc mi vadil boj o miminko po porodu, chtěla jsem mít miminko neustále u sebe, vyšetřit ho u mě na těle. Bohužel to nešlo a tak jsme podlehli naléhání lékařů a PA a nechali miminko změřit a zvážit a prohlédnou pediatrem, takže … Pokračovat ve čtení →

A 316. Horo, horo, vysoká jsi! (opakování)

Horo, horo, vysoká jsi! Ještě dnes si pamatuji otazníky v očích svých kamarádek či příbuzných, když se dozvěděli, že jsme těhotní a že plánujeme porodit v Holandsku, kde bydlíme. „Nebudeš se bát? Vždyť je to neznámé prostředí, cizí jazyk, tady máš rodinu, …“ Asi je to zvláštní, ale již od samého začátku jsem strach nepociťovala. Naopak, mnohem důležitější pro mne … Pokračovat ve čtení →

A 315. Můj svobodný domácí porod

Tak i já přidávám svůj příběh, jak se nám narodila Zuzanka do klidného domácího prostředí.. dala jsem si 3 týdny odstup na sepsání, abych získala trošku nadhled, a musím zpětně říct, že rozhodnutí rodit doma bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě… Před dvěma lety jsem rodila Adámka, můj první porod, který trval 26 hodin a bylo to velmi … Pokračovat ve čtení →

A 314. Vaše dítě není váš majetek (opakování)

Ema s Josefínou

Vaše dítě není váš majetek Milá Ivano, posílám Vám svůj příběh. Potkaly jsme se spolu na Vaší přednášce v rámci Respektu k porodu před dvěma lety i v loňském roce a Vaše nasazení a síla mě před mými porody velmi pomohly. Moc bych si přála, aby se u nás otevřely porodní domy a aby porod doma nebyl postihován. Je pět … Pokračovat ve čtení →

A 312. Jen dodávat kyslík :)

Nadešel čas, kdy i já bych se s vámi ráda podělila o svůj příběh domácího porodu. Je to na delší čtení, ale tohle prostě stručně napsat nejde 🙂 Zároveň bych tu chtěla poděkovat všem, kteří se o svůj příběh též podělily, jelikož mi dodaly odvahu a pocit jistoty, že rodit doma není nic neobvyklého. Jelikož jsem čekala první miminko, to … Pokračovat ve čtení →

A 311. Babička, maminka a já (opakování)

Milá paní Ivano Milá paní Ivano, přišla jsem k Vám do A-centra pro radu a povzbuzení až ke konci svého druhého těhotenství, a jsem za setkání moc vděčná. Nevěřila jsem ani, že tak vytížený člověk mě může ještě zařadit do svého rozvrhu, ale setkala jsem se s vstřícností a podporou, kterou jsem v tu chvíli potřebovala. Poprvé, až u svého … Pokračovat ve čtení →

A 310. Braňte se, má to smysl! (opakování)

Přestože jsem se porodu asi jako každá žena bála, zároveň jsem se na něj velmi těšila. Věřila jsem svému ženskému tělu, vždyť je pro porod stvořené. Věřila jsem moudrosti přirozených instinktů – tedy že v danou chvíli budu přesně vědět, co dělat. Žádné zvíře v přírodě nepotřebuje, aby mu někdo říkal, jak má rodit. Prostě to ví. V tu chvíli … Pokračovat ve čtení →

A 309. Kdo se bojí, nesmí do porodnice (opakování)

S tatínkem

Kdo se bojí, nesmí do porodnice Náš příběh je celkem prostý, a Ivana v něm figuruje nevědomky jako psychická podpora. Bojím se doktorů a nemocnic. Přijde mi, že nemocnice není to pravé místo pro přivedení zdravého potomka na svět. Celé těhotenství mi strašně vadily gynekologické prohlídky – mužská ruka na mém posvátném území, fuj. Čím víc jsem v těhotenství o … Pokračovat ve čtení →

A 308. Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku (opakování)

Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku Svoje první dítě jsem rodila už v prvním desetiletí 21. století. Bez potřeby hledat informace, s absolutní důvěrou ve zkušené lékaře a porodní asistentky, bez potřeby mít s sebou doprovod, porodit přece zvládne každá a já jsem statečná holka. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Strach, bezmoc, samota, chemický koktejl, bolest, … Pokračovat ve čtení →

A 307. Bleskový domácí porod

Po prvním porodu, který se odehrál v porodnici a na který i dnes ráda vzpomínám, jsem byla přesvědčená, že své druhé dítě bych chtěla porodit doma. Dcerka šla před dvěma lety koncem pánevním a díky pár lidem, kteří mě podporovali a mezi kterými byla i Ivana K., jsem to zvládla přirozeně s menšími odsouhlasenými intervencemi. Klid na porod, žádné nucení, partnerský přístup, … Pokračovat ve čtení →

A 306. Můj sen o přirozeném porodu (opakování)

Bonding

Když jsem vloni na začátku listopadu zjistila, že jsem těhotná, zavládl v mé hlavě nejprve zmatek. Jak to všechno zvládneme? S přítelem jsme byli ani ne půl roku spolu. Miminko jsme chtěli, ale ne tak rychle. Navíc ještě chvilku předtím, než jsem se dozvěděla o svém těhotenství, jsem byla z důvodu ukončení projektu ve výpovědní lhůtě. No ze začátku mě … Pokračovat ve čtení →

A 305. Jak se narodil Vašík

Jak to bylo poprvé Prvního syna jsem porodila v Praze v Podolí čtyři roky zpět ve 39tt plus 5 dní. Měla jsem s sebou dulu a mého muže, porod byl krásný a ráda na něj vzpomínám. Kolem poledne mi praskla voda, celý den se nic nedělo. Večer jsme vyrazili do porodnice, protože jsem lehce zakrvácela a hlavně znejistěla. Už jsem se chtěla přesunout. … Pokračovat ve čtení →

A 304. Porodní příběh jako cesta k sobě

První syn se narodil v porodnici. O mnoho věcí jsem se zajímala dlouho před těhotenstvím, myslela si, že „mám zmáknuto“ a tím pádem nás čeká super porod. On by byl, kdybych nebyla tehdy tak naivní a nečekala neočekávatelné (od porodníků, ale tehdy také od muže – který ale dělal, co v tu chvíli uměl). Porod proběhl bez komplikací a velmi hladce, žádný … Pokračovat ve čtení →

A 303. Pro tři porodní asistentky (opakování)

Michael s maminkou

Michael „Opu“ a já aneb torzo mého životního příběhu jako začátek mé literární tvorby 🙂 – možná z toho jednou vyjdou ucelené paměti… Milá Ivano, už velice dlouho mám chuť napsat příběh narození Michaela Opu, našeho synka. Slibuji si to už od jeho narození… A konečně mám důvod… Chci ti tento příběh věnovat do Tvé krásné sbírky… Sama jsi v … Pokračovat ve čtení →

A 302. Dokonalosť prirodzeného pôrodu (opakování)

Mirko2

Prebudenie našej prirodzenej dokonalosti Okolo roku 2010 sme si s manželkou prežili vážnu krízu po všetkých stránkach, vytrval jedine náš vzťah, všetko ostatné šlo dolu vodou. Ťažké udalosti, pri ktorých sa strácal zmysel života, sa napokon ukázali ako ten najlepší učiteľ života. Uvedomil som si význam a hĺbku samotného bytia, že môžeme byť šťastní bez ohľadu na to, kde sme, … Pokračovat ve čtení →

A 301. Pôrod v nemeckom pôrodnom dome (opakování)

Bonding

Pani Ivanu som osobne nikdy nestretla, avšak aj ona mi nepriamo (cez knihu Hovory s porodní bábou a prednáškami na internete) dopomohla k rozhodnutiu rodiť prirodzene. Ale poďme pekne po poriadku. Ešte keď som vlani v lete otehotnela, premýšľala som, ako si pôrod čo najviac “ulahčit”, rozumej: ako porodiť bez námahy. Priznám sa, v tej dobe som, napriek svojmu veku, … Pokračovat ve čtení →

A 300. Povím vám příběh o zázraku

Letos tomu byly dva roky a já myslím, že si tato příležitost zaslouží, abych se s vámi o ten příběh podělila. Když se ohlédnu zpět, vidím, že určité okolnosti toho dne byly docela legrační, ale zároveň to byl ten nejkrásnější den, jaký jsem kdy zažila. Uvědomila jsem si především, že mi nevyhovuje už od těhotenství být „pacientkou“ a se vší … Pokračovat ve čtení →

A 299. Síla ze všech nejmocnější

Mám chvilku pro sebe, čekám na ni už opravdu dlouho. Sepsání našeho příběhu nechci uspěchat, věděla jsem, že až si emoce sednou, dám tomu odstup, bude příběh jiný. Teď vím, že je jiný nejen náš příběh, ale celý můj život, život Ženy. Početí bylo vědomé a věru krásné, ale tyto řádky chci věnovat pouze našemu zrození neb by bylo mnoho … Pokračovat ve čtení →

A 298. Vzpomínky na noc, kdy se narodil Jonáš (opakování)

Jonáš

Mariana: Svůj první příběh pro Ivanu jsem psala z pohledu zdravotníka, co je v kontaktu s lidmi, kteří přijdou vyhledat pomoc. Ještě jsem netušila, že zakrátko otěhotním a budu se s Ivanou moci setkat osobně. A už je to tady, dlouho očekávané dvě čárky na testu 🙂 Nejdřív jsem se objednala k Ivaně do poradny, abych se poradila o všech … Pokračovat ve čtení →

A 297. Pokorně děkujeme (opakování)

porod

Dnes jsou to dva týdny co jsem porodila své první děťátko, chlapce. Očekávala jsem, že si to užiju, že to bude nejkrásnější a nejúžasnější okamžik v mém životě. Počítala jsem s tím, že to bude bolet a že to bude náročná práce, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Půjčila jsem si bazének, představovala jsem si, že porodím do vody. Opravdu jsem … Pokračovat ve čtení →

A 296. S láskou (opakování)

Od Bělinky

S láskou Už od začátku tohoto projektu jsem si v hlavě připravovala svůj příběh pro Ivanu. Zažily jsme toho spolu tolik, že jsem nevěděla kde začít. S Ivaninou staří dcerou jsme totiž chodily do jedné třídy. První setkání proběhlo, když mi bylo asi 11 let. Takže ji znám od dětství. Začalo to víkendy na jejích chalupě a tajné noční útěky. … Pokračovat ve čtení →

A 295. Náročné cesty (opakování)

Spolu

21:1 Na své první miminko jsem čekala několik let. Když se konečně na testu objevily dvě fialové čárky, měli jsme s manželem velkou radost a já jsem si užívala těhotenství. Žádné problémy, žádné komplikace. Jak šel týden za týdnem, začínal se můj gynekolog stále méně usmívat. Plod měl svoji hlavu a to stále nahoře. O císařském řezu jsem nechtěla ani … Pokračovat ve čtení →

A 294. Pokazilo se to nebo zachránilo? (opakování)

Zdravím moc Ivanu, i když ji osobně neznám, a všechny ženy, které budou číst tyto řádky. Doufám, že i můj příběh přispěje k tomu, aby víc žen bylo silnějších, než jsem byla já. Z mých předporodních přání o neinvazivním porodu bez chemie se stal vyvolávaný porod s akutním císařským řezem s použitím všech dostupných medikamentů a s prvním pohledem na … Pokračovat ve čtení →

A 293. Můj porodní příběh (opakování)

Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →

A 292. Kdo za to může? (opakování)

Maruška

Maruška Jsou to více než dva roky, co se narodila Maruška. A protože situace v českém porodnictví se ubírá spíš k horšímu než k lepšímu, rozhodla jsem se zveřejnit popis porodu Marušky jako odstrašující případ. Pár dní před termínem porodu, celá naše rodina onemocněla nepříjemnou virózou. Když jsem se začala cítit trochu lépe, rozběhl se mi porod a s ním … Pokračovat ve čtení →

A 291. Porodní příběh … Eleanor

2tt Dvě čárky. Díky Bohu! Volám manželovi do práce. Raduje se jako já:-) 12tt Čas úzkosti o to, jestli miminko obstojí, je pomalu za námi. Nevolnosti ustupují ze dne na den a my se s tlukoucím srdcem poprvé vydáváme na kontrolu ke gynekoložce. Miminko je podle všeho v pořádku:-) Doktorka potvrzuje datum porodu, snaží se miminko měřit, ale ukáže se … Pokračovat ve čtení →

A 290. Porody v Norsku (opakování)

Porod v Norsku podle „české“ režie (epidural, oxytocin, nástřih) Ráda bych připojila svůj příběh o příchodu nového človíčka na svět. Chtěla bych podpořit Ivanu Königsmarkovou, protože si velmi vážím jejího boje za zlidštění české porodnické praxe a za prosazování svobodné volby místa porodu dle svědomí, potřeb a odvahy každé rodičky. Míra úmrtnosti novorozenců v Norsku je ještě menší než v České … Pokračovat ve čtení →

A 289. Rodit se nedá silou (opakování)

Milá Ivano, moc ráda bych Vás chtěla podpořit, a tak jsem se rozhodla sepsat a poslat Vám svůj příběh. Je to pro mě také taková terapie psaním. Rodila jsem zcela nedávno, v prosinci 2012. Celé těhotenství jsem si užívala, byla jsem v dobré fyzické kondici a na děťátko jsem se moc těšila. Toužila jsem po přirozeném porodu bez zbytečných lékařských … Pokračovat ve čtení →

A 288. Tímto příběhem bych chtěla podpořit paní Ivanu Königsmarkovou (opakování)

Moje vlastní zkušenost s porodem je velmi silná a nyní chápu, že jsem se musela dostat až na vlastní dno, abych si ujasnila své životní priority. Porod mi vzal naivní iluze o životě, porod mě oddělil od dítěte na 48 hodin, porod mi zjizvil tělo i duši. Porod mi dal obrovskou životní facku, porod mi ukázal, že musím začít být … Pokračovat ve čtení →

A 287. Stav našeho porodnictví bolí víc, než porod sám (opakování)

miminko

Ludvík Já sama se o porody a situaci okolo začala více zajímat trošku opožděně – až po svém vlastním porodu. Do té doby jsem nic z toho moc neřešila. Dokončovala jsem spoustu věcí v práci, připravovala konferenci, rozčilovala se nad kácením stromů na Šumavě, cítila se náramně, a prostě věděla, že přijde září, a já zkrátka porodím (a pak se … Pokračovat ve čtení →

A 285. Chci svou porodní asistentku (opakování)

Mariánka se sourozenci

Pro Ivanu Své první dítě jsem porodila v porodnici. I mé druhé dítě se narodilo ve stejném zařízení, jen v menším a osobnějším. Přesto se od sebe oba porody lišily jako nebe a dudy. A také cesta, kterou jsem mezi porody, před nimi a po nich, prošla, byla dlouhá, plná rozporů, ale hlavně zajímavá a osvobozující. Zajímavá nejvíce pro to, … Pokračovat ve čtení →

A 284. Když životy voní po Heřmánku (opakování)

Heřmánek s maminkou

Je brzy ráno. Neděle. Chalupa. Den se probouzí k novému životu. Za okny leží sníh. A já tu sedím a píši tento příběh. Příběh, který jsem již jednou napsala, ale jeho konec byl jiný. Naše životy se po jeho dopsání změnily. Změnily tak, že je z něj jiný příběh. A tak tu sedím znovu a zamýšlím se nad tím, jaké … Pokračovat ve čtení →

A 283. Další příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

A 282. Příběh o tom, jak rozumná ženská chtěla rodit doma

Půl šesté ráno, sobota a mně se ještě v polospánku zdá sen, že mě bolí břicho. Procitám a zjišťuju, že to není sen. Panebože JO! Prosím, prosím ať je to porod, snažně prosím, ať je to porod. Jdu na záchod a hlenová zátka. JO! Ta mrcha, kterou jsem se snažila poslední týden vykoukat, se konečně objevila. Jdu do koupelny a … Pokračovat ve čtení →

A 281. Porod je úžasný dar (opakování)

Již nějakou dobu sleduji Příběhy pro Ivanu. Vaše iniciativa mi připadá skvělá. Snoubí v sobě podporu Ivany, zachování kontinuity jejích myšlenek a zároveň sdílení porodních zážitků pozitivním způsobem. Velice ráda se zapojím a přidám svůj příběh pro Ivanu a spolu s ním i veliké přání šťastného vyústění její situace. Vzhledem k tomu, že jsem byla indikovaná k císaři, rodila jsem v porodnici … Pokračovat ve čtení →

A 280. Porůznu (opakování)

Podruhé už ambulantně Svůj porodní příběh bych ráda věnovala nejen Ivaně, ale i všem porodním asistentkám, které stále ještě vykonávají svojí profesi a pomáhají tak ženám s příchodem na svět jejich vytouženého miminka. Poprvé jsem rodila v září 2011, už tehdy jsem věděla, že chci co nejvíce přirozený porod, ale ne vše se podařilo tak, jak jsem si přála. Hlavně … Pokračovat ve čtení →

A 279. Ukradené porody (opakování)

Vážená paní Ivano, sice Vás znám osobně jen od vidění, více z příběhů a rozhovorů, přesto Vám chci poděkovat – ovlivňujete v dobrém vidění mnoha lidí, rozhovory s Vámi byly důležité i pro můj nový pohled na porod a ženství vůbec. Sleduji Váš příběh a zalévá mne pocit bezradnosti, zvláště když vím, že zrovna rodí kamarádka ve Skotsku, kde je … Pokračovat ve čtení →

A 278. Drobnosti (opakování)

Skrytý smysl Příběhy pro Ivanu sleduji již několik měsíců a pravidelně čekám na každý nový příběh a těším se, co přinese. Je zajímavé také pozorovat, jak se příběhy postupně proměňují. Na počátku jsou většinou příběhy čistě „porodní“, tj. popisující průběh porodu. Většinou je to porod doma, nebo velmi dobře připravený a vyjednaný přirozený porod v porodnici. Postupně se objevují příběhy … Pokračovat ve čtení →

A 277. Pár správných slov ve správný okamžik, to, co Ivana umí… (opakování)

Dlouho jsem váhala, jestli také napíšu svůj příběh. Nakonec jsem se rozhodla, že ano, neboť teď, s odstupem času, vidím, že v něm Ivana sehrála nemalou a důležitou roli. Ivanu jsme poznali náhodou, když jsme se s manželem rozhodli navštívit předporodní kurz. Před tím jsme o ní nikdy neslyšeli a byli jsme příjemně překvapeni jejím jasným, strohým, upřímným a na … Pokračovat ve čtení →