A 496. Příběh o dušičce / velikonoční nadílka

Dovolím si přidat náš porodní příběh, který třeba pomůže ženám, které čekají první miminko a uvažují o domácím porodu. Tak jako jsem to měla já a takovéto příběhy byly pro mne velice inspirativní a hlavně posilující. Je to příběh o dušičce, která se rozhodla přijít na tento svět a projít si životem se všemi jeho zkouškami a to spolu se … Pokračovat ve čtení →

A 396. Díky všem za včasné varování (opakování)

Díky všem vám, které jste na těchto stránkách v průběhu posledních let popsaly své porodní i jiné příběhy, jsem se mohla včas dozvědět, čím v Čechách prochází většina miminek před a při narození (a jejich matky s nimi). Jen díky tomuto sdílení informací, smutků i radostí jsem si mohla uvědomit, co považuju za důležité, a zařídit se podle toho. Třeba … Pokračovat ve čtení →

A 392. Není to odvahou (opakování)

S tatínkem

Vy jste ale odvážná ženská, rodit doma! Poslouchám Sebastianova oblíbeného Plíhala. Spinká po mém boku. Skoro jako tomu bylo, když byl ve svém bříškovém bezpečí. Již od prvních měsíců těhotenství dokáže vyjádřit, co chce. Schopnost, kterou se spousta z nás učí někdy celý život. Je to vyjímečné dítě. Je naše. Často jsem Sebastianovi popisovala, jaké to bude, až se spolu setkáme … Pokračovat ve čtení →

A 391. Ženy na barikádách (opakování)

Revoluce

Začneme zlehka rutinní otázkou: Co mají chlapi navíc oproti ženám? Hmm, pinďoura. A tím asi končíme. Od dob, kdy ženy mohou zasadit strom, postavit dům a vychovat syna a ještě se přitom tvářit, jak jsou tímto dodržována jejich práva, mohou mužové pouze sčítat své nedostatky vůči ženám. Jestli jsou v něčem pánové extra nedostačiví, jsou to porody a věci kolem. … Pokračovat ve čtení →

A 390. Proč a jak se rodí doma (opakování)

Proč nebudu rodit v porodnici  Můj příběh pro Ivanu, je bez Ivany i bez porodu. Je mi dvacet let, žiju s přítelem, chodím do školy, kterou jsem vždycky chtěla studovat, onehdy jsme si pořídili štěně, bydlíme v centru Brna v bytě s vlastní hrušní na zahradě. Všechno je perfektní. Všechno až na jednu věc. Chtěli bychom miminko. Všechno jsme promysleli, … Pokračovat ve čtení →

A 388. Kterak se Jakub klubal na svět… (opakování)

S tátou

Ve středu 20.11.2013, kdy se psal první den 40. týdne mého těhotenství, mi asi v 15 hodin volal taťka. Domluvili jsme se, kdy mě následující den vyzvedne na nádraží. Chystala jsem se totiž na první monitor v benešovské porodnici. Doposud jsem byla sledována svou gynekoložkou MUDr. Kamilou Nouzovou v Praze, která mimochodem při poslední prohlídce odhadovala, že v tomto týdnu ještě neporodím. Vzhledem k četným … Pokračovat ve čtení →

A 387. Můj dokonalý porod (opakování)

Mám tři děti a za sebou tři vlastní porody. Od toho posledního uplynuly tři týdny. Může to znít trochu zvláštně, ale porody a příprava žen na ně, se staly mojí životní cestou – posláním, radostí, vášní. Porody mě prostě baví, zejména mě baví sledovat, jak se mnohdy vystrašené, společností popletené a nejisté těhulky promění v Ženy s velkým „Ž“ a … Pokračovat ve čtení →

A 386. Ivana a Martini (opakování)

Martini

Dvojpříběh pro Ivanu Příběh první Poprvé jsem se setkala s I.K. během svého prvního těhotenství na předporodním kurzu v áčku ještě snad na Smíchově. Nakonec se její rady z jednoho setkání staly jedněmi z mála užitečných, které se mi v průběhu porodu i dalšího těhotenství dostaly. Když jsem otěhotněla potřetí, porodnice ve Vrchlabí, kde se narodili moji první dva kluci, v té době už přirozené … Pokračovat ve čtení →

A 375. První dáma (opakování)

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho … Pokračovat ve čtení →

A 374. Porodní příběh, který ráda vyprávím (opakování)

O narození prvního syna jsem psala v příběhu pro Ivanu č. 305. I přesto, že porod byl bezproblémový, zůstal ve mně pocit, že vše mohlo a mělo proběhnout jinak, že mi byl porod ukraden, že synovi bylo ukradeno zdravé narození a přirozené sžívání se mnou, jako matkou. Proto, když jsem znovu otěhotněla, velmi hluboce jsem se zabývala tím, jakým způsobem … Pokračovat ve čtení →

A 371. Ukradnutý príchod na svet (opakování)

nožička

S mnohými ľuďmi som sa rozprávala o pôrode dcérky a o tom, kvôli čomu dodnes občas v noci plačem, čo ma stále bolí na duši, čo ľutujem, na čo sa hnevám… Všetci ma chápu, ale ich pochopenie necítiť, na tvárach ho nevidieť, netušia o čom hovorím, netušia, čo to znamená prirodzene rodiť, netušia, ako bolí okradnutá duša… A tak sa … Pokračovat ve čtení →

A 370. Sen porodit tam, kde jsem šťastná, s těmi, které miluji (opakování)

Je pozdě v noci a já přemýšlím, přemýšlím o tom jak je vůbec možné, že já, netěhotná matka dvou a půl roční dcery může tak často a intenzivně přemýšlet o svém dalším porodu, když druhé dítě ještě vůbec neplánuje. 🙂 Víte proč? Protože mám strach, mám strach z toho, že společnost mě odsoudí za to, co bych tolik chtěla. Za … Pokračovat ve čtení →

A 369. Můj příběh pro Ivanu (opakování)

Můj příběh pro Ivanu je o respektu k jedinečnosti každé ženy a o tom, co ji posiluje a co naopak ponižuje. Posílám jí jej, protože ji chci podpořit a vážím si všeho, co vykonala a co stále dělá. Z těhotenství jsme byli celí rozechvělí a jako by to ani nebyla pravda, dokud to nepotvrdí lékař. Naplňovalo nás štěstí, ale samozřejmě … Pokračovat ve čtení →

A 368. Poučení: Vypni rozum! Tělo si to stejně udělá po svém. (opakování)

19.8.2013 se nám, opět doma, narodil syn Ondřej. Jeho starší sestřička Kačule (příběh č.130), 2 roky a tři měsíce, byla u toho a všem o tom s nadšením vypráví! Bylo to totiž úplně normální a naprosto přirozené. Ale jak se to tedy vše přihodilo. Již v těhotenství mě trápilo, s kým budu rodit. První porod proběhl naprosto bezproblémově za pomoci … Pokračovat ve čtení →

A 365. Zisky a ztráty (opakování)

Beatka

Kdo získává a kdo ztrácí Už dva roky běží příběhy pro Ivanu. Přečetla jsem téměř všechny a přestože je to vlastně pořád stejné téma, každý další je něčím jedinečný a obohacující. Jsem za ně moc vděčná, protože mi pomáhají vytrvat v mém putování proti proudu, které začalo právě u porodu našeho synka (narodil se den po vydání prvního rozsudku v … Pokračovat ve čtení →

A 364. Termíny, termíny… aneb Jak dlouho trvá těhotenství (opakování)

Miminko

O těhotenství, porodu a o tom, jak to všechno je, jsem se zajímala dávno před tím, než mě napadlo, že by se to opravdu mohlo týkat také mě osobně. Bezdětného života jsem si užila dobře a dost, celkem dlouho jsem také čekala na partnera, se kterým bych si troufla „do toho jít“, a tak svůj porodní příběh píšu půl roku … Pokračovat ve čtení →

A 362. A dost… (opakování)

Po přečtení článku v pátek uvedeného v Reflexu jsem se konečně rozhoupala k napsání otevřeného dopisu časopisu Reflexu o mém porodu v Norsku. Ráda bych ho věnovala i paní Ivaně, která je pro mě velká bojovnice.. a chtěla bych, aby věděla, že i já patřím mezi ty, kdo jí podporují.. Vážení, v pátek 13.12.2012 jsem si přečetla článek vašeho časopisu … Pokračovat ve čtení →

A 360. Vítězství (opakování)

O tom, že bych chtěla porodit své dítě doma, jsem měla jasno už v době, kdy jsem ještě na vlastní děti příliš nemyslela. Na porod jsem se vždycky těšila, považovala jsem ho za důležitý a mimořádný zážitek v životě ženy. V těhotenství dostávala moje představa jasnější podobu. Pokud bude všechno v pořádku, chtěla bych rodit doma, být se svým mužem, … Pokračovat ve čtení →

A 357. Prvorozená a druhorozená (opakování)

Poporodní bonding

Jak se naše malá na svět vyklubala Dnes je to přesně rok a měsíc, co se naše malá na svět vyklubala. Předcházelo tomu krásné období – období těhotenství a také moje cesta a dozrávání k tomu „kde a jak rodit“. Jako těhotná jsem se cítila naprosto normálně, dělala dál vše co předtím a lezla po kopcích skoro do posledního dne. … Pokračovat ve čtení →

A 356. Když tělo selže, ale systém funguje výborně (opakování)

Nožička

Píšu svůj příběh pro Ivanu bez háčků a čárek z počítače ze zahraničí. I můj porodní příběh se odehrál mimo Českou republiku, a proto jako většina zahraničních příspěvků na této stránce, na které jsem narazila, bude chválou zdejšího – islandského – systému péče o těhotnou a rodící ženu. Ale nebude to příběh krásného přirozeného porodu do vody, který jsem si tak přála. … Pokračovat ve čtení →

A 101. Můj neporod, aneb jak se Leontýnka probojovala na svět

Sepsat události kolem mého porodu jsem se rozhodla po začtení se do Příběhů pro Ivanu Königsmarkovou. Sepisuji si ve svém životě kde co, tak proč ne zrovna jeden z nejdůležitějších okamžiků. Také jsem si řekla, že by mi to mohlo pomoci se s mým „neporodem“ nějak vypořádat. Těhotenství jsem si užívala. Nebylo mi špatně. Každý týden jsme si s Tomášem četli co se … Pokračovat ve čtení →

A 16. 42+0 aneb moje odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec

Tento porodní příběh bych chtěla věnovat všem ženám, které o sobě pochybují, a také ženám, jejichž děti nehrají na termíny. Zatímco píši tato slova, roční dcera se kolem mě batolí a já cítím příjemný pocit na těle i na duši. Již před narozením první dcery jsem o porodech hodně četla a po prozkoumání situace v českém porodnictví jsem se rozhodla, že … Pokračovat ve čtení →

A 4. Splněné (porodní) přání

Jak začít popis mého druhého porodu? Můj porodní plán byl až na jeden velmi drobný detail (nabídnutí vlezení na porodnické křeslo) splněn, navíc jsem chtěla ne moc dlouhý porod, do porodnice nejet moc brzo a přála si porodit nejlépe v noci, aby starší dcerka dobu porodu prospala a ráno mohla miminko přivítat. No, asi si musím víc dávat pozor na … Pokračovat ve čtení →

A 3. Plaváček Alfréd

V roce 2013 se nám narodil náš první syn – Eduard. V porodnici. Sice s porodním plánem, ale v porodnici. Se zásahy, které ohrozily mě i syna. Byla jsem příliš důvěřivá. A teprve po tomto mém prvním porodu se začala odvíjet ta opravdová cesta k domácímu porodu… Další a další čtení, studování, přemýšlení, vzdělávání se o fyziologickém porodu, o nepřirozených … Pokračovat ve čtení →