Chvilku potom, co se narodil Štěpánek, jsem řekla, že to chci zažít ještě jednou, že ještě jedno miminko prostě budu mít! Ne hned, za pár let, možná až budou děti trochu větší, jaké tedy bylo překvapení, když jsem půl roku po porodu Štěpíka našla // na testu, byl to šok, takhle brzy jsem si miminko v žádném případě nepředstavovala, navíc … Pokračovat ve čtení →
Poprvé jsem rodila před třemi roky a měsícem. Už od pátku mi po částech odcházela hlenová zátka, zatím jen čiré nebo mírně béžové kousky. V pondělí mi ráno mi odešla poslední část hlenové zátky, tentokrát byla narůžovělá s nitkami krve, celé dopoledne jsem měla pocit hladu, i když jsem normálně jedla, bolelo mě čím dál tím víc v kříži a … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na první porod. Pomohlo to … Pokračovat ve čtení →
Po jednom nepovedeném těhotenství jsem čekala své třetí dítě. První a druhá dcera se narodily ve velké pražské porodnici, relativně přirozeným porodem s minimem zásahů, bez nástřihů a medikace, mladší dokonce překotně, tudíž i bez jakékoliv rutinní přípravy. Přesto jsem teď uvažovala jinak; je to nejspíš mé poslední dítě, poslední těhotenství a poslední porod, nestálo by za to, aby vše … Pokračovat ve čtení →
Porodila tři děti, přičemž první porod v Praze považuje za trýznivou životní zkušenost. Druhé dítě rodila v Americe v porodním domě s porodní asistentkou a třetí už doma. Přiznává, že s Českem má spojená traumata z dětství. „Cítím tu pořád negativní energii, když jsem tady, dá mi hodně práce, abych si udržela svoje světlo.“ http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/102033/vzdycky-divna-helena-houdova-cesko-ma-spojene-s-negativni-energii-a-traumatem.html „V očích druhých jsem vždycky … Pokračovat ve čtení →
Zdieľam svoj pôrodný príbeh, pretože viem ako mňa mnohé inšpirovali. Nie je návodom pre nikoho, je to moja cesta, ktorú som si precítila. Zdieľam ho, lebo som pochopila, že žena vie rodiť SAMA. Nemusí byť fyzicky sama, nemusí byť doma. Ale rodí ONA. Zdieľam ho preto, lebo mám obrovskú úctu ku každému pôrodu, ku každému rozhodnutiu ženy. Už viem: „Každá … Pokračovat ve čtení →
Právě uběhl rok od porodu druhého dítěte a tak vzpomínám a chtěla bych se o svůj příběh podělit. Druhé těhotenství, velká radost, že to vyšlo. Nechci zbytečně moc chodit k doktorům, mám rok a kousek holčičku, složitě se organizuje hlídání či transport s ní přes půl Prahy kvůli 5-ti minutám u doktora. První návštěva šok, myslela jsem, že sestry dr. … Pokračovat ve čtení →
Do příběhů jsem přispěla už několikrát, minule jsem si myslela, že už naposled, ale nedalo mi to a musela jsem ještě něco sepsat… Dceři je 13 měsíců a vypadá to, že se pomalu ale jistě sama odstavuje. Dokonce bych řekla, že pokud bych jí kojení po probuzení a večer před spaním nenabídla, možná by si ani nevzpomněla. Svým způsobem jsem … Pokračovat ve čtení →
Na svůj druhý porod jsem se svědomitě připravovala, přečetla spoustu knih, vyslechla kupu diskuzí, navštívila několik předporodních kurzů a hlavně jsem se na něj těšila. Další silná kontrakce mě postupně láme do kleku, rukama se opírám o sedátko před příjmem do ordinace v podolské porodnici, silný tlak na kostrč mě nutí tlačit a samo se mi vydere hrdelní „křik“, muž … Pokračovat ve čtení →
Se svými příběhy s narozeními už jsem se podělila dvakrát – Loučení s Alicí a Potřetí. A ráda bych Ivanu podpořila ještě jedním příběhem. Příběh je o tom, co bylo potom – tedy co mi přinesl porod doma, krom toho, že byl jiný? Už od dětství běží hlavou u pohádek – a jak to bylo dál – potom, co ti … Pokračovat ve čtení →
Ke druhému vánočnímu svátku ještě jeden „opakovací“, i když ne domaporodní, ale podpůrný. Když jsem otěhotněla, začala jsem se u kamarádek, co už mají děti, zajímat o to, jak jim proběhlo těhotenství, jaký měly porod a poporodní péči. Přišlo mi, že jsem na to vlastně děsně sama, ačkoliv mám super manžela, se kterým se dá hodně povídat, ale on těhotenství … Pokračovat ve čtení →
K prvnímu svátku vánočnímu přinášíme opakování krásného těhotenského a porodního příběhu Zdeňky Vaňové. Vojta nebyl plánované dítko. Vlastně jsem se do té doby o téma těhotenství ani porodu vůbec nezajímala, protože jsem si myslela, že času je ještě spoustu. Najednou to však bylo tady, naprosto aktuální. Nebyly důvody, proč nepřivítat tuto skutečnost s radostí, vždyť s mužem se milujeme a … Pokračovat ve čtení →
Dnes jsou to přesně tři roky, co jsme spustili web na podporu Ivany Königsmarkové. Tři roky plné podpůrných příběhů pro Ivanu i pro ostatní ženy. A nyní spějeme k posupnému ukončení, protože Ivana byla osvobozena, po dlouhých třech letech je absurdní soudí tahanice u konce. Přejeme všem krásné a klidné vánoční svátky v rodinném kruhu a mnoho zdraví, štěstí, lásky a svobody do … Pokračovat ve čtení →
Svůj porodní příběh bych chtěla věnovat všem porodním asistentkám a dulám, které svou práci dělají s empatií a nadšením. Je to také příběh o tom, že všechno lze, jen je třeba si dobře vybírat, komu se svěříte do péče. Čekala jsem druhé dítě. Byla jsem už odvážnější, co se testů týče. Odmítla jsem tripl test (protože bych stejně nešla na … Pokračovat ve čtení →
Jsou to tři roky, kdy Městský soud v Praze zamítl mé odvolání proti rozsudku 2 roky nepodmíněně s pětiletým odkladem, pět let zákazu činnosti a zaplatit skoro tři miliony zdravotní pojišťovně. Jsou to tři roky, co zemřel Václav Havel. A jsou to tři roky, kdy jsem dostala obrovský dárek k vánocům – Příběhy pro Ivanu (www.pribehyproivanu.eu). Během těch tří let … Pokračovat ve čtení →
Chcela by som sa podelit o príbeh našej rodiny, ako sa rodili deti od mojej prababičky až po môjho syna. 1. Prababička cca. 1884 – 1962 Rodená Prešpuráčka, vyrastala s otcom, bratom a zlou macochou. Aby čo najskôr sa dostala z domu, veľmi mladučká, asi 16-ročná sa vydala za vdovca o 21 rokov staršieho (mal jednu dcéru, ale tá bola … Pokračovat ve čtení →
Termín mám v úterý 7.10.2014… Moc se mi nelíbí… Má narozeniny Putin a můj bratr, se kterým nemám dobré vztahy. Tak uvidíme, jestli se bude líbit miminku… Také ne… V noci z 8 na 9 října mám kontrakce. Píšu SMS oběma PA. Do rána však se to moc nerozeběhne, po 10-15 minutách. Přece jim oběma volám. Aha… Jedna je u … Pokračovat ve čtení →
Svým příběhem bych chtěla udělat to nejdůležitější, co dělá každý den Ivana vůči těhotným, rodícím a porodivším ženám. Podpořit ji. A spolu s ní i jiné PA, které se v této době nebojí pracovat a doprovázet ženy u porodu, a to jak doma, tak i v nemocnicích. Jenom díky jejich ochotě, vstřícností, láskyplným slovům a činům jsem šťastnou matkou šťastné … Pokračovat ve čtení →
Dnes jsou to tři roky od smrti Václava Havla. Stále je tu s námi prostřednictvím svých myšlenek. „Svoboda a odpovědnost jsou dvě strany téže mince.“ „Člověk prostě není Bůh a hra na něj se mu krutě mstí.“ „Možná jsme jen svědky částečně změny paradigmatu, zapříčeného novými technologiemi, a není důvod k obavám. Možná je ale problém hlubší: nadnárodní korporace, mediální … Pokračovat ve čtení →
Když jsem dva a půl roku po prvním porodu podruhé otěhotněla, bylo vybírání místa narození našeho dítěte ještě zoufalejší než poprvé. Vrchlabí ztratilo pověst, stejně tak Neratovice, a já celé těhotenství řešila, kde budu teda rodit. Všichni v rodině na mě koukali jako na cvoka už kvůli Vrchlabí a teď, když jsem se přiznala, že bych nejraději rodila doma, mě … Pokračovat ve čtení →
Moje cesta k přirozenému porodu začala už na střední škole, kdy nám profesor biologie (muž!) pustil film o porodu podle F. Leboyera. To téma mě tak chytlo, že jsem začala číst spoustu knih, jako Znovuzrozený porod, Nová doba porodní apod. Hltala jsem všechny články, zkušenosti maminek a dopracovala se k rozhodnutí, že můj porod bude co možná nejpřirozenější. Možná, že … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh není o domácím porodu ale o tom nemocničním… Je brzo ráno, chvíli po páté ranní, s manželem sedíme v autobuse se sbalenou taškou. Těším se, konečně se dočkám své holčičky, které se nechce ven z bříška, a jedem do nemocnice na vyvolání porodu. Dorazíme v 7, nepříjemná sestra otevírá dveře a ptá se: ,,Co chcete? „, vysvětlím, oč … Pokračovat ve čtení →
Ve čtvrtek 11.12.2014 zveřejnil Evropský soud pro lidská práva rozsudek v případech Krejzová a Dubská vs. Česká republika, týkajících se odmítnutí zdravotní péče při plánovaném porodu doma. Evropský soud pro lidská práva se tak doslova vysmál lidským právům. „Zákaz poskytování zdravotní péče porodními asistentkami při domácích porodech v České republice práva rodiček neporušuje.“ „…nedošlo k porušení článku 8 (právo na respektování soukromého … Pokračovat ve čtení →
Chtěla bych vám nabídnout svůj příběh pro paní Ivanu, jejíž osud sleduji a hluboce ji obdivuji. Když jsem byla v jiném stavu, četla jsem si u vás příběhy a některé mi pomohly zodpovědět mé otázky. Můj příběh není příliš veselý, ale třeba pomůže někomu vyrovnat se strachem,nebo se svým osobním traumatem. Takovou chvíli prožívá asi každý člověk jinak. Když mi … Pokračovat ve čtení →
Tenhle porod začal asi tak v 7. měsíci těhotenství. Ve chvíli, kdy jsem sebrala síly a pustila se do hledání porodnice, která by mi umožnila přirozený porod. Měla jsem za sebou akutní císařský řez, dva roky po něm přirozený porod a dva roky po něm porod plánovaným císařským řezem. Situace na scéně českého porodnictví mi samozřejmě nepřála. Proto jsem se … Pokračovat ve čtení →
Od chvíle, kdy jsem ve svém životě potkal ženu, se kterou mám silnou touhu konečně založit rodinu, začal jsem víc pátrat po informacích, čím vlastně bude moje nejdražší, a já po jejím boku, procházet, a proto jsem také začal číst Příběhy pro Ivanu. Při čtení mnoha příběhů mi běhal mráz po zádech a rtuť emocí dosahovala vrcholných hodnot. Štěstí, že … Pokračovat ve čtení →
Narození dítěte je jedním z klíčových životních mezníků. Okamžikem porodu se nerodí pouze dítě, ale také matka a otec. V současné době dochází k dramatickým proměnám chápání otcovství, již samotná přítomnost mužů u porodu je aspoň v českém kontextu poměrně novým jevem, muži se v mnohem větší míře než dříve podílejí na péči a výchově dětí již od samého narození. … Pokračovat ve čtení →
Jsou to dva měsíce, co jsme do naší náruče přivítali Marianu. Je nám spolu nádherně a úplně nejlépe bez oblečení, bez plenky a pod jednou peřinou. Její starší sestra s bratrem měli tu výjimečnou možnost se s ní seznámit doma, hned ráno po probuzení a první euforické chvíle, kdy byl celý náš byt naplněn hormony radosti, štěstí a lásky, jsme … Pokračovat ve čtení →
Mluvili jsme pak s porodní asistentkou po telefonu. Už nevím, zda se ozvala ona nám nebo manžel jí, ale asi ona psala, jak to jde, a manžel jí pak volal (? Fakt nevím, neměla jsem v tu chvíli potřebu ji kontaktovat ani s ní proces porodu probírat, takže já telefonát určitě neiniciovala.) Manžel jí popsal několik čísel, ke kterým předtím … Pokračovat ve čtení →
Samotný porod Bohužel jsem nebyla natolik napojená na své tělo, abych poznala početí ani předzvěst blížícího se porodu. Oboje přišlo ve chvíli, kdy jsem to spíše nečekala. Čtyři dny před porodem jsem postřehla odchod části hlenové zátky. Bylo to takové připomenutí, že se porod blíží, nedalo se z toho však vyčíst, kdy přesně přijde. Den před porodem jsem se viděla … Pokračovat ve čtení →
Jak jsem se připravovala Vždy jsem měla tendenci se na vše předem připravovat, ne jinak tomu bylo před početím, těhotenstvím a porodem. (Ne na vše v životě je však možné se připravit, proto jsem s touto svou tendencí i občas narážela, ale to je zas jiný příběh, byť se týká i těhotenství a období před ním a po něm.) Má … Pokračovat ve čtení →
Úvod Konečně, po několika jiných příspěvcích (příběhy 271, 779, 780, 938), posílám svůj porodní příběh. Ráda bych jím vyjádřila podporu Ivaně i dalším porodním asistentkám, které navzdory nepříznivému nastavení porodnického systému českého státu (a částečně i společnosti, která toto nastavení odráží) dělají s neutuchající snahou a zapálením to nejlepší, co umí, aby pomohly ženám prožít co nejlepší těhotenství, porod a … Pokračovat ve čtení →
Byla jsem těhotná, jenom chviličku, ani mi pořádně nebylo dopřáno začít se radovat. Na miminko jsme čekali dlouho, zhruba pět let. Těhotenství přišlo po přenosu zmražených embryí. První pokus IVF před dvěma lety nevyšel. V úterý mi sestra po telefonu řekla, že všechny odběry jsou v pořádku (byla jsem nastydlá) a těhotná že nejsem. Brečela jsem jako želva. V pátek … Pokračovat ve čtení →
Patřím ke generaci, která se narodila v porodnici jako Husákovy děti, ale moje máma a moje dítě se narodilo doma. Naše generace vyrostla na hitech pašovaných „ze Západu“ na konci 80. let, hitům vévodily melancholické písně Vídeňáka Falca. Vybírám z jeho webu: http://www.falco.at/index.php?option=com_content&view=article&id=58&Itemid=70 Volný překlad: Narodil se v roce 1957 jako Johann Hölzel a začal rušný osudový život. Jeho matka … Pokračovat ve čtení →
Zdravím, děkuji za vaši iniciativu, už rok si vaše příběhu čtu a stále jsem váhala, zda napsat i ten svůj, je to přeci jen takové osobní… Tady je můj příběh. Po druhé to chci jinak Když se ohlížím za svým první porodem, uvědomuji si, že jako prvorodička jsem udělala velkou chybu, bála jsem se si o porodu toho více nastudovat, … Pokračovat ve čtení →
Se zaujetím vždy čtu články o tom, jak se ženy při porodu „ponoří“ do sebe či do „jiného světa“ a to jim umožní rodit v podstatě bezbolestně, nebo alespoň „příjemněji“. Moje hlava vypnout nedokáže. Dokáže se na něco více soustředit a ostatní věci při tom vnímat o něco méně, ale při porodu do „jiného stavu“ neodchází, na všechno se pamatuje. … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu čtu od samého začátku, celou situaci s porody v Česku sleduji ještě déle. Patřím mezi ty, které se s Ivanou nikdy nesetkaly. Já jen nasávala její poselství ze všech možných zdrojů a kniha Hovory s porodní bábou, byla báječnou učebnicí pro mého manžela. Můj život a mé názory jsou Ivaninou prací ovlivněny a proto si troufám sem … Pokračovat ve čtení →
Pod rouškou porodní péče jsou ženy v porodnicích často vystaveny zastrašování, manipulaci a násilí – zejména tehdy, když chtějí rodit jinak. 25. listopad je Mezinárodním dnem proti násilí na ženách. Porodnické násilí patří k těm nejméně viditelným, přesto bezesporu existuje. Více na blogu Petry Holé zde: http://holapetra.blog.respekt.ihned.cz/c1-63166580-moc-a-bezmoc-v-ceskych-porodnicich … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu jsou zajímavé i tím, že smutné příběhy o porodním násilí a traumatech jsou prokládány pozitivněji vyznívajícími příspěvky z domovů i z porodnic. Jednotlivé špatné příběhy mohou působit jako náhodný špatný zážitek konkrétní rodičky nebo jako výjimka, která nic nevypovídá o českém porodnictví jako celku. Samozřejmě je něco jiného, když máme příběhy přečtené všechny, ale upřímně řečeno, to … Pokračovat ve čtení →
O porody se zajímám několik let před otěhotněním. Toužím po porodu doma a čtu porodní příběhy. V duchu si představuju, jak to chci mít já. Těším se, že si vyberu PA a je mi líto, že Ivana má problémy a že teď k porodům nechodí. Její pohled mi dává smysl a její postoj je mi blízký. Zjišťuji PA v okolí … Pokračovat ve čtení →
Neznám dvě ženy, které by rodily stejně. Každá žena, každé dítě, každý porod, jsou jiné. Každá žena potřebuje při porodu svůj čas, trpělivost, zdravou péči. Ani jednoho se jí ovšem v našich nemocnicích nedostává. Čeho se jí tam ale dostává hojně, jsou různé zásahy, nedostatek empatie, větší či menší míra násilí, mrzačení na těle i duši. Zdravotníci se tváří, že … Pokračovat ve čtení →
Těžko se mi hledají slova, kterými bych svůj příběh zahájila, možná bych mohla začít tím, že opravdu nejsem lesní žena a nepřipadám si jako alternativní člověk, naopak – miluji techniku, počítače, pokrok a svůj život si bez mac booku, telefonu a ipadu opravdu nedovedu představit. Přesto mě občas známí nazývají „velice alternativním člověkem“. Než jsem otěhotněla, o porodu jsem toho … Pokračovat ve čtení →
Nechtěla jsem nic nechat náhodě, a proto jsem si domluvila konzultace s klinickou psycholožkou Michaelou Mrowetz (aneb poprvé jsem byla u psychologa) a jsem za to velmi vděčná. Potvrdila jsem si, že opravdu není s mým tělem ani s mými dětmi nic špatně. (Sestra v porodnici mi vysvětlovala, že „před životem je potřeba se poklonit“ a že syn šel do … Pokračovat ve čtení →
Rozhodla jsem se sepsat oba dva své porodní příběhy s nadějí, že mohou někomu dalšímu pomoci, tak jako jiné příběhy pomohly mně… Na porod svého prvního dítěte jsem se připravovala na kurzu u duly, kterou jsem si nakonec vybrala i jako doprovod k porodu, a moc se na něj těšila. Jako místo narození našeho prvního dítěte jsme vybrali relativně malou … Pokračovat ve čtení →
Česká televize pro nás k 25.výročí Sametové revoluce připravila naprosto neuvěřitelný díl televizního seriálu ze života soudce, přičemž moc soudní je jedním z pilířů fungující demokracie. Ale je tomu opravdu tak? V dnešním díle seriálu Život a doba soudce A. K na ČT1 byl souzen případ porodu doma: „Žalobkyně porodila doma. Tvrdí, že překotně. Protože nevěděla, jak přestřihnout pupeční šňůru … Pokračovat ve čtení →
Přeji všem v této zemi svobodu s přijetím zodpovědnosti za svá rozhodnutí, děti a rodiny. Nedovolme další upevňování moci státu a státních institucí pod záminkou pseudoochrany slabších, s důsledkem dalšího oslabení jednotlivců už tak zdecimovaných postotalitními poměry a morálkou. Zvyšující se státní kontrola vede k přebírání zodpovědnosti za jednotlivce a tvorbě závislosti na autoritě a vnějších zdrojích a v konečném důsledku k neschopnosti … Pokračovat ve čtení →
Překonala jsem zážitky z předchozího porodu, a jak Eliška odrostla batoleti a její poranění se ukázalo méně závažným, rozhodli jsme se pro třetí miminko. Od prvního plánování bylo ale zcela jasné, že k porodu nepůjdu jen s manželem, ale rozhodně chci sebou svého člověka. Nejprve jsem počítala s dulou. Znám jednu osobně z dob cvičení s miminky, a tak jsem … Pokračovat ve čtení →
Po dokončení VŠ v roce 2007 jsme plánovali druhé miminko, ale hormony se vzbouřily a tak jsme to zvládli trošku dřív. Dvě čárky na testu jsem objevila asi 3 dny po státnicích. TP 29.2.2008 Opět se dostavila únava, ale nebyla zdaleka tak hrozná, jako minule. Odpolední šlofíček byl dostačující. Bohužel s 2,5letou Adélkou ne vždy proveditelný. Horší byly nevolnosti, které … Pokračovat ve čtení →
Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →
Oba moje porody vystihuje pohádka od Jana Wericha „Splněný sen“, v níž se dosti obyčejný hlavní hrdina nejprve vypraví mylně hledat poklad do Prahy, kde přijde i o poslední šaty, načež ho to dovede zpátky domů, kde s manželkou rozvalí pec v chalupě, a tam se v prachu zaskví hrnec plný zlaťáků. 1. POROD – „V PODRUČÍ STARÝCH MECHANISMŮ“ Na … Pokračovat ve čtení →
