V úterý 15. listopadu 2016 v 10 hodin dopoledne vyhlásí Evropský soud pro lidská práva dlouho očekávaný rozsudek ve sporu Dubská & Krejzová vs. Česká republika. Projednávalo se tam právo žen na asistovaný porod doma. Výrok Malého senátu z roku 2014 zněl, že Česká republika práva neporušila. Zástupci stěžovatelek podali žádost, aby věc znovu projednal Velký Senát soudu. Tomuto typu žádostí je vyhověno pouze výjimečně, v cca 2 % případů, zde byla úspěšná. Velký Senát tak vedl další řízení, a to včetně ústního jednání. Nyní je očekáváno definitivní rozhodnutí soudu.

Malý senát v roce 2014 ESLP v roce 2014 zdůraznil, že porod doma je pro tzv. nízkorizikovou ženu srovnatelně bezpečný a že by tyto ženy měly mít možnost volby místa porodu a způsobu péče o sebe a své dítě. Doporučil zapracovat tento fakt do české legislativy. Zároveň však ponechal České republice, jako autonomnímu státu, volnou ruku jestli a jak to udělá. Doporučení Evropského soudu je svým způsobem závazné, ale nevymáhatelné. Česká republika se zatím nijak ke změně legislativy a nebo alespoň k naplňování dosud stávajících zákonů, nepostavila.

Za tyto dva roky se opravdu mnoho nezměnilo. Několik porodnic v České republice nabídlo samostatným porodním asistentkám pracovně-profesní smlouvu, a tak mohou doprovázet své klientky k porodu jako poskytovatelé péče. Ministr pro lidská práva zřídil Pracovní skupinu pro porodnictví při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, která se má těmito tématy zabývat. Ta zatím nepřinesla žádný posun. Ženy jsou stále nucené volit mezi dvěmi variantami – rodit buď v porodnici a nebo doma samy, bez odborné asistence. Pokud si totiž pozvou ke svému porodu porodní asistentku, vystavují ji až milionové pokutě. Porodním asistentkám není udělováno oprávnění „vést porod“. Ačkoliv jsou k tomu studované, prošly praxí a i zákon jim tuto činnost umožňuje. Je naprostou svévolí Ministerstva zdravotnictví, že jim takto krátí oprávnění a nedovolí vykonávat své povolání.

Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že kontinuální péče porodní asistentky (rozuměj péče o těhotnou ženu v době jejího těhotenství, při porodu až do konce šestinedělí), je velmi bezpečnou, vyhledávanou a levnou variantou. I u nás je mnoho takových žen, které by tuto možnost ocenily. Jen v roce 2011 se jich pod petici podepsalo přes 1000, v roce 2015 už 3800.

Samotnou kapitolou je pak i provoz porodních domů, jejichž činnost kromě výše uvedeného blokuje i Vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení (92/2012 Sb.), která klade na případné porodní domy zbytečné požadavky, které by nijak neovlivnily v nich poskytovanou péči, ale neúměrně by je finančně zatížily.

Otázkou zůstává, proč se Česká republika brání změnám a tvrdě šlape na všechny, kteří nesouhlasí s monopolem českých porodnic. Proč Česká republika nerespektuje práva žen, lidská práva jako taková? Proč Česká republika nechce zavést v době škrtů a šetření nákladů efektivní, moderní, bezpečnou a levnou variantu péče o těhotné ženy?

Pokud Vám není lhostejné, jak je o Vás v období těhotenství, při porodu a po něm pečováno, přijďte to vyjádřit 15. listopadu 2016 od 15: 00 před Ministerstvo zdravotnictví v Praze (Palackého náměstí, 12000 Praha 2).

Informace o události můžete sledovat zde:
Svoboda rovnost mateřství / Liberté Egalité Maternité
Jen tak normálně si porodit

Každá žena má právo na péči podle moderních poznatků vědy. Takovou, která se ukazuje jako nejbezpečnější. Která je přátelská a podporující. Každá žena má právo se rozhodnout pro kontinuální péči porodní asistentky plně hrazenou ze zdravotního pojištění.

Anna Procházková
O. S. Jde to i jinak
www.ijinak.cz