Žluté gerberyK Ivaně jsem se dostala úplnou náhodou. Byla jsem kupovat vaničku a paní, co mi ji prodávala, mi doporučila kurzy Ivany Königsmarkové. Měla jsem už vybraný jiný kurz, kam jsem chtěla jít. Ani nevím proč, ale nakonec jsem se přihlásila právě k Ivaně.

Kurz mě pěkně nastartoval a podpořil v tom, co jsem vnitřně cítila. Že si chci o svém porodu rozhodovat sama, že nikdo líp neví, jak se cítím, než já sama a že každému prostě vyhovuje něco jiného. Doma jsem si rodit netroufla, jsem hodně opatrná. Nakonec jsem si vybrala nejbližší porodnici, abych měla klid a nemusela nikam dojíždět. Překvapilo mě, jak jsou u nás porodnice pozadu s tím, co se všeobecně ví. Bonding, prostředí porodnice, ohleduplnost personálu a vstřícnost. Porodila jsem tedy v nemocnici, ale odnesla jsem si plno šrámů na duši kvůli jejich nelidskému přístupu. Porod jsem měla hladký, takže stačilo trochu porozumění a vlídnosti. Místo toho mě porodník zkoušel jak u maturity, protože o mě losovali, kdo si mě vezme na starost…. tu paní s tím porodním plánem totiž nikdo nechtěl.

Blížil se můj druhý porod a já měla pocit, že to nezvládnu. Nechápala jsem to. Porod jsem měla krásný, moc jsem si ho užila. Po dlouhém zkoumání jsem si musela připustit, že za to může porodnice, že mám určité trauma z jejich přístupu. A tak jsem vyrazila opět na kurz Ivany. Kurz byl opět úžasný. Ivana mě nabila velikou energií a odvahou. Rozhodla jsem se, že pobyt v porodnici omezím na minimum. Přijít, porodit a odejít. Ivana mi pomohla vysvětlit tuto věc manželovi. Sama jsem si to nedokázala obhájit a já od něj potřebovala tolik podporu. Podařilo se. Porodila jsem a druhý den šla domu.

Ivaně bych tímto ráda poděkovala za veškeré odborné informace, které mi předala, za kontrolu mých narozených dětiček, za vnitřní podporu, spousty pochopení, spolusdílení a hlavně za odvahu, kterou mi dodala. Ivano opravdu moc díky, bez Vás by porod nebyl tak úžasný jaký byl.

Eva Doláková s dětmi