Kamarádka mě poprosila o doprovod k porodu. Byl předčasný a čekala dvojčátka. Šla jsem, aniž bych tušila, do čeho skutečně jdu.

O půl jedné v noci jsem zoufale potřebovala pomoc a radu, co dál. Schylovalo se k císařskému řezu.

Řekla jsem kamarádce „,Zavolám Ivaně, zeptám se jí, co by doporučila.“
Ta se na mě nevěřícně podívala „A ty si myslíš, že ti to teď Ivana vezme?“

Vzala a poradila.

Bez nároku na honorář a v noci. Prostě věděla, že někdo potřebuje pomoc a pomohla.

Moc Vám za to, Ivano děkuji. Děkuji za to, že jsme tam v ten moment nestály s kamarádkou samy dvě proti všem.

Veronika Svobodná