Cože? Porodnice Vrchlabí je zavřená? Jsem šťastná, že jsem tam stihla včas porodit. Ještě jsem měla dostatečnou časovou rezervu. Můj druhý porod se uskutečnil opět ve Vrchlabí (první porod viz Příběh 590.). Lituji všechny těhotné, které měly plán místa porodu právě zde. Bohužel jim porodnici zavřeli. Představa, že těsně před porodem zavřou jedinou porodnici, kde berou ohled na rodičku, mě víc než děsí. Rodit doma sama bych si neriskla.

Podruhé probíhal porod úplně jinak. Byla jsem už uvědomělejší, zkušenější a o to víc jsem si věřila. Je fakt, že 3 kila se rodí snadněji než téměř 4. Přepadaly mě pocity zoufalství, je to jen na mně, nikdo jiný to za mě neudělá.
Co bych u druhého porodu změnila? Rozhodně bych ráda rodila doma. Vyhnula bych se cestě, která na zadním sedadle ve Felicii vleže nebyla nic moc. Ochranný duch stál při nás. Policie nás nestopla, manžel by určitě přišel o řidičák. A před srnkami stihnul zabrzdit.
Oželela bych i poslední porodní monitor, byla jsem už ve fázi, kdy se ani ležet na boku nedá. Když jsem si na lůžko lehala, byla jsem otevřená na 4 cm. Po vyšetření panem doktorem (při kontrakci, nezapomenutelný, nepříjemný zážitek), jsem už byla otevřená úplně a šlo se rodit. Zvládnout pět metrů chůze, když kontrakce mrská jedna za druhou, je nadlidské. Jak je vidět, dá se to. Hurá, už můžu rodit. Zrovna, když jsem měla kontrakce, které tlačily za mě, nemohla jsem tlačit, protože bych se hodně natrhla. Jakmile jsem už mohla tlačit, samovypuzovací kontrakce nějak nepřicházely. Měla jsem k ruce dvě porodní asistentky, doktor se ohleduplně vzdálil a nechal jim a mně volný prostor. Děkuji, i když nevím, jak se vlastně jmenujete. Podle vašich slov, která jsem pak slyšela po porodu na chodbě, sdílíme podobný názor na porod. Porodní asistentky byly úžasné, mimo kontrakce skoro ani nedýchaly, tedy hodně potichounku. Co všechno rodička nevnímá, si teď říkám. Dávaly mi dobré rady, ale já se nějak nedokázala uvolnit. Koktejl hormonů nebyl tak moc silný a já se jím nedokázala dostatečně opít. Zkusila jsem si zatlačit mimo kontrakci, zjistila jsem, že je to úplně marné, namotivovala jsem se, abych se víc snažila při kontrakci. No a lup hlavičku jsem tedy zvládla přetlačit. Úleva, je to za mnou. Tělíčko je hned celé venku. Vidím ta záda obalená plínkou. Je to holka, nebo kluk. Počkejte, ještě to není vidět. Je to kluk. Novopečený dvojnásobný tatínek: bude to David. Já rozmýšlím. Co když ho pojmenujeme Šimon? Tatínek se nechá přemluvit. Máme našeho malého Šimonka a všechno je úžasné. Můžeme si ho dosyta užívat, nikdo nám ho nebere.

Proč jsem zvolila Vrchlabí, když jsem nesehnala doprovod k porodu doma?

Chtěla jsem se vyhnout rutinnímu nástřihu hráze.
Nástřih nebyl vůbec nutný a já si svého téměř 4 kilového chlapečka porodila bez natržení a jakéhokoliv jiného poranění.

Chtěla jsem si zvolit polohu při porodu.

Chtěla jsem mít miminko u sebe.

Nechtěla jsem se při porodu hádat s doktory, kteří by mě označili za nenormální (porod doma).

Nechtěla jsem vyvolávaný porod po týdnu přenášení, když je všechno v pořádku.
Nechci domýšlet, jak by to bylo, když jsem v porodnici v místě bydliště, měla naplánovaný termín vyvolávání porodu a zavřeli by mi porodnici ve Vrchlabí. Měla jsem štěstí, že jsem nic takového nemusela řešit. Opravdu nemám na porod sama doma odvahu.

Moc děkuji paní Ivaně, že za nás bojuje. Pociťuji k vám všem podobně smýšlejícím vděčnost. Moc bych si přála, aby těhotné a rodící ženy měly možnost volby a vyhnuly se zbytečným stresům. Jak by bylo krásné, kdybychom nemusely vybočovat z davu, když chceme něco přirozeněji.

Hanka