Posílám příběh o mé zkušenosti z Nového Zélandu. Je to alarmující, co se v Čechách děje, jak se zachází s námi ženami, jakobychom byly nesvéprávné a upírá se nám porodní a poporodní péče.

Před devíti měsíci jsem na Zélandu porodila holčičku Madlenku. Péči, které se nám (mně, Madlence i tatínkovi) dostalo během mého těhotenství, porodu a šestinedělí, si nemůžu vynachválit. Celou dobu se o nás starala jedna osoba, státem placená a vyškolená porodní asistentka neboli midwife.
Seznam kvalifikovaných porodních asistentek je tu dostupný na internetu a je to jen na vás, kterou si ze seznamu vyberete. Většina žen je tu během těhotenství v péči porodních asistentek, a pokud žena chce, a nebo pokud má rizikové těhotenství, chodí navíc na kontroly ke gynekoložce či gynekologovi. Nemalé množství porodních asistentek se tu specializuje pouze na domácí porody, které jsou tu mimochodem naprosto běžné. Porodní asistentka Cy [saj], které jsme zavolali ze seznamu jako první, mi hned padla do oka a již jsem dál nehledala. Byla příjemná, inteligentní, měla sama tři děti a věděla přesně, jak se cítím, byla praktická.
Již od začátku jsem věděla, že chci rodit v nemocnici. Sterilní prostředí nemocnic mi vyhovuje. Cy mě ujistila, že můžu rodit kde chci, že za mnou přijede domů i do nemocnice, a že se nemusím rozhodnout hned, můžu se rozhodnout až na poslední chvíli. Doslova mi řekla, ať se rozhodnu jak chci, moje rozhodnutí bude správné. V průběhu mého těhotenství mě posílala na ultrazvuky, krevní testy, kontrolovala, zda miminko roste, zda je vše v pořádku. Celou dobu chodila k nám domů a na každou prohlídku jsem se těšila, vždy mě uklidnila, že je vše, jak má být. Nabídla mi, zda chci jít ke gynekologovi, odmítla jsem, i když normálně ke gynekologovi na prohlídky chodím. Nebyl k tomu žádný důvod a představa, že se mě někdo dotýká tak blízko miminka, mi byla vyloženě nepříjemná. Cy se mě nikdy nedotkla bez toho, aniž by mě požádala o dovolení, a to i během porodu. Nikdy mi také nenutila svůj názor, pouze mě informovala o výhodách a nevýhodách (např. domácího porodu a porodu v nemocnici). Měla jsem informace, které jsem potřebovala, abych se sama rozhodla, co je pro nás nejlepší bez toho, aniž by mě někdo do něčeho tlačil.
Porodila jsem v nemocnici. Poprosila jsem Cy, ať je stále se mnou, pokud to půjde, a tak se mnou byla hned od té doby, co jsem přijela do nemocnice. Žádný jiný zdravotní personál v té chvíli nezasahoval. Nakonec jsem rodila i za asistence lékařky. Souhlasila jsem s podáním léků, které umocňují kontrakce, nebylo to nutné, ale chtěla jsem je. Lékařka byla nesmírně profesionální, do práce mé porodní asistentky nezasahovala, soustředila se na svoji práci. Doktoři jsou tu pochopitelně k dispozici i ženám, které se rozhodnou rodit doma. Mají stejnou péči, pouze rodí někde jinde. Porodní asistentky jim vždy mohou zavolat a zeptat se na jejich názor, můžou také vždy přivést ženu do nemocnice a dokončit porod tam. Obecně ale platí, že pokud není ohrožen ničí život, žena musí se vším souhlasit a nesmí být do ničeho tlačena.
Nejvíce mi však Cy pomohla po porodu. Cy neváhala přijít třeba i o půlnoci a pomoct nám. Chodila za námi každý den první týden a podporovala nás celé šestinedělí. Můžu s klidným svědomím říct, že bez její pomoci by to vše bylo mnohem těžší, pravděpodobně bych ani nebyla schopna kojit a jsem ráda, že jsem měla možnost se rozhodnout, co je pro mou dceru nejlepší. Myslím, že jsem ji dala dobrý start do života. Pokud ještě někdy otěhotním, tak doufám, že budu mít opět možnost využít služeb porodní asistentky a možná si odpustím i tu cestu do nemocnice….

Julie