A 492. Víme, jak jsme přišly na svět? (opakování)

Miminko pod sprchou

Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →

A 486. Třikrát z „továrny na děti“ (opakování)

Miminko po porodu

Příběh o vyvolávaném porodu Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na … Pokračovat ve čtení →

A 483. Generační dědictví (opakování)

Chcela by som sa podelit o príbeh našej rodiny, ako sa rodili deti od mojej prababičky až po môjho syna. 1. Prababička cca. 1884 – 1962 Rodená Prešpuráčka, vyrastala s otcom, bratom a zlou macochou. Aby čo najskôr sa dostala z domu, veľmi mladučká, asi 16-ročná sa vydala za vdovca o 21 rokov staršieho (mal jednu dcéru, ale tá bola … Pokračovat ve čtení →

A 481. VBA2C – jde to! (opakování)

Rodina - porodní

Tenhle porod začal asi tak v 7. měsíci těhotenství. Ve chvíli, kdy jsem sebrala síly a pustila se do hledání porodnice, která by mi umožnila přirozený porod. Měla jsem za sebou akutní císařský řez, dva roky po něm přirozený porod a dva roky po něm porod plánovaným císařským řezem. Situace na scéně českého porodnictví mi samozřejmě nepřála. Proto jsem se … Pokračovat ve čtení →

A 478. Bůh je na mé straně (opakování)

Svým příběhem bych chtěla udělat to nejdůležitější, co dělá každý den Ivana vůči těhotným, rodícím a porodivším ženám. Podpořit ji. A spolu s ní i jiné PA, které se v této době nebojí pracovat a doprovázet ženy u porodu, a to jak doma, tak i v nemocnicích. Jenom díky jejich ochotě, vstřícností, láskyplným slovům a činům jsem šťastnou matkou šťastné … Pokračovat ve čtení →

A 474. Odchody (opakování)

Jenom chviličku Byla jsem těhotná, jenom chviličku, ani mi pořádně nebylo dopřáno začít se radovat. Na miminko jsme čekali dlouho, zhruba pět let. Těhotenství přišlo po přenosu zmražených embryí. První pokus IVF před dvěma lety nevyšel. V úterý mi sestra po telefonu řekla, že všechny odběry jsou v pořádku (byla jsem nastydlá) a těhotná že nejsem. Brečela jsem jako želva. … Pokračovat ve čtení →

A 472. Dýchat nedýchat (opakování)

Správné dýchání  Příběhy pro Ivanu čtu od samého začátku, celou situaci s porody v Česku sleduji ještě déle. Patřím mezi ty, které se s Ivanou nikdy nesetkaly. Já jen nasávala její poselství ze všech možných zdrojů a kniha Hovory s porodní bábou, byla báječnou učebnicí pro mého manžela. Můj život a mé názory jsou Ivaninou prací ovlivněny a proto si … Pokračovat ve čtení →

A 471. Cesta od sekce k HBAC (opakování)

Poporodní

Rozhodla jsem se sepsat oba dva své porodní příběhy s nadějí, že mohou někomu dalšímu pomoci, tak jako jiné příběhy pomohly mně… První příběh Na porod svého prvního dítěte jsem se připravovala na kurzu u duly, kterou jsem si nakonec vybrala i jako doprovod k porodu, a moc se na něj těšila. Jako místo narození našeho prvního dítěte jsme vybrali relativně … Pokračovat ve čtení →

A 468. Dvakrát dvě (opakování)

Podruhé to chci jinak  Zdravím, děkuji za vaši iniciativu, už rok si vaše příběhu čtu a stále jsem váhala, zda napsat i ten svůj, je to přeci jen takové osobní… Tady je můj příběh. Když se ohlížím za svým první porodem, uvědomuji si, že jako prvorodička jsem udělala velkou chybu, bála jsem se si o porodu toho více nastudovat, neboť … Pokračovat ve čtení →

A 463. Jak vás v porodnici podpoří být (ne)schopným rodičem (opakování)

Rosou pokropená krása

Potřebuji si zpracovat zážitky z posledních dnů, proto jsem sepsala tenhle článek. Je to částečně moje osobní i profesní zpověď, budiž inspirací k zamyšlení všem otevřeným srdcím… Před dvěma lety jsem v hořovické porodnici porodila dceru. Na porod jsem se připravila, jak nejlépe jsem v tu dobu dovedla. Porod proběhl, jak proběhl, a já jsem byla ráda, že to máme … Pokračovat ve čtení →

A 460. Takhle to být nemělo (opakování)

Nepřirozený porod – vedený 100% medicínsky aneb takhle to být opravdu nemělo Píše se září 2014 a já vzpomínám na to, co jsem prožila před rokem. Ano, už je to rok, co se má holčička narodila. Rok žiju s traumatem, který způsobili odborníci v porodnici. A rok studuju všechno možné i nemožné o porodech a o tom, jak to mělo … Pokračovat ve čtení →

A 456. Kdo a co provází cestu na svět (opakování)

Poporodní bonding

Jak jsem rodila s dulou Dnes je tomu přesně rok, kdy se rozhodl přijít na svět náš chlapeček. Již během těhotenství jsem měla jasnou představu, jak by měl můj porod vypadat, respektive jak nechci, aby vypadal. Jsem přesvědčená, že jde o přirozený proces, ke kterému je ženské tělo dokonale stvořeno, a čím více se do něj bude zasahovat, tím hůře … Pokračovat ve čtení →

A 454. Dnes jako dřív jsou potřeba báby (opakování)

Mája

Jak přišla Mája na svět Moje první těhotenství bylo chtěné, plánované a přijaté s nadšením. V té době jsem s manželem bydlela v Brně, znala jsem několik „alternativních“ maminek a jejich cesta se mi velmi zamlouvala. S manželem jsme už delší dobu věděli, že chceme našim dětem dopřát dětství na venkově, jako jsme prožili sami, a proto jsme se v … Pokračovat ve čtení →

A 445. Přirozený porod po císaři (opakování)

U nás se nikdy nemluvilo o porodu jinak než s hrůzou. Od dětství jsem byla očkovaná vírou, že ženy v naší rodině zkrátka neumí rodit. Začalo to mou prababičkou. Narodila se v roce 1904. Nebyla ještě ani plnoletá, když se propadla podlahou ve střeše seníku a spadla rozkročmo přímo na dřevěné hrazení. Několikanásobné zlomeniny pánve způsobily, že jejím lůnem později … Pokračovat ve čtení →

A 443. Násilie ako spoločenská norma (opakování)

Drahá pani Ivanka. Keď som sa dozvedela, že Vás súd definitívne oslobodil, padol mi obrovský kameň zo srdca. Je mi neskutočne ľúto, čím ste si museli prejsť za posledné roky. Ste človek, vďaka ktorému mnoho detí prišlo na tento svet nenásilne a dôstojne. Vďaka Vám, mnoho žien mohlo s láskou akceptovať svoj vlastný zrod, zrod matky a od prvej chvíle, … Pokračovat ve čtení →

A 439. Celebrity a domácí porody (opakování)

Modelka Helena Houdová

Alternativní celebrity? Svůj příběh jsem již do Příběhů pro Ivanu napsala pod jménem Bitva proti císaři, ale nepřestávám číst Příběhy a žasnout nad ženskou silou, intuicí, darem přivádět na svět děti, ale i nad arogancí, povrchností a zaostalostí naší stále ještě velmi maskulinní společnosti. Také se poslední dobou hodně zamýšlím nad pojmem „alternativní“, a proto jsem se rozhodla napsat tento … Pokračovat ve čtení →

A 436. Narodilo se miminko (opakování)

Poporodní bonding

Mami, narodilo se mi miminko První porod jsem kvůli domácím podmínkám absolvovala v porodnici….nyní mám srovnání a zkušenost i porodu doma. Jaké to bylo? Věděla jsem moc dobře, že příprava na porod doma neobnáší „jen“ připravit si igelit a nůžky. Ono, takové přijetí odpovědnosti, že porodím dítě mimo zdravotnické zařízení, bylo také o zpracování různých druhů strachu a obav. Byla … Pokračovat ve čtení →

A 427. HBAC v našich podmienkach, alebo ako som sa druhý krát narodila s mojím druhorodeným (opakování)

Miminko

Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →

A 426. Dva císaři (opakování)

Holčička

Poprvé Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad,  břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8.měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →

A 419. Všechno ať plyne (opakování)

Koupání Toníka

Všechno ať plyne První porod dcery Mariánky jsem prožila v porodnici a po té zkušenosti jsem věděla, že nepříjemné nerespektující a stále zasahující jednání lékařů můj porod dokáže hodně zpomalit a znepříjemnit a naopak klid, pocit bezpečí a podpůrné prostředí vše rozběhnout a nechat přirozeně plynout. Zažila jsem oba přístupy a na základě těchto zkušeností a informací z knih Ivany … Pokračovat ve čtení →

A 409. Síla přesvědčení (opakování)

Emilek

Jak se narodil Emilek Milá Ivano, prostřednictvím Vašich knih jsme se po určitou dobu setkávaly každý večer. Děkuji Vám za hezky strávené chvíle, které byly velmi inspirativní. Přeji jen to dobré a hodně štěstí! PŘED PORODEM Rodila jsem v červnu 2013 s porodní asistentkou v malé porodnici nedaleko Prahy. S PA jsme se před porodem několikrát viděly. Povídaly jsme si, vyplnily veškeré potřebné dokumenty … Pokračovat ve čtení →

A 408. Druhé trauma není nutné (opakování)

Březnové nedělňátko

Na začátku druhého těhotenství jsem si říkala, že na touhu porodit doma můžu zapomenout, jsem přece po císaři a po císaři to přece nejde. Jeli jsme se proto podívat do Vrchlabí, tam to snad půjde co nejpřirozeněji. Líbilo se mi to tam, milá porodní asistentka nás provedla po útulném domácím prostředí, které vůbec nepůsobilo jako nemocnice. Nicméně i tak mi … Pokračovat ve čtení →

A 402. Kdo rozdává naději? (opakování)

Dobrý den, jsem člověk, o kterém se dá říct, že se vyhýbá lékařům jako „čert kříži“, i když se stalo mnoho věcí, které mne donutily k lékaři jít. Myslím si, že kdyby bylo víc lidí, jako je paní Ivana, na které by se žena mohla obrátit se svým trápením nebo jen dotazem, bylo by i snadnější k lékaři jít, když … Pokračovat ve čtení →

A 399. Normy nejsou všude stejné (opakování)

Josefínka

O normě porodů  Poslední dobou se mi stávají takové malé náhody. Sami televizi nevlastníme, takže o pořadech dnes vysílaných mám jen malé povědomí. Vždy ale, když se kolem nějaké televize nachomýtnu, tak dávají nějaký pořad, který je buď přímo o porodech, nebo se o porodech zmiňuje, samozřejmě v tom znění, proti kterému stojíme… Nedávno jsem vyzvedávala syna u babičky, zrovna … Pokračovat ve čtení →

A 395. Porod v Mělníku (opakování)

Anička

Těhotenství 1) Záměr S manželkou jsme si plánovali porod doma a jako záložní plán porodnici v Brandýse nad Labem. Ten jsme si vybrali díky doporučení BA, ke které jsme chodili na podstatnou část předporodních kontrol. Bohužel zhruba v listopadu se porodnice v BnL dostala do finanční tísně a další porody nepřijímala. Na doporoučení Ivany Königsmarkové jsme zvolili alternativu porodnice v Mělníku. … Pokračovat ve čtení →

A 383. Třikrát „ne“ (opakování)

Miminko s petrželí

Nedělejte to! „A Vy chcete rodit? Jak jste na to, prosím Vás, přišla? Nedělejte to!“ zakončuje svou přednášku k mé osobě primář místní porodnice. Jsem ve 37. týdnu těhotenství. Čekáme třetí děťátko. A já vím, že udělám, co budu moci, abych mohla rodit. Poslední roky jsem strávila přípravou na ten výjimečný a jedinečný okamžik. Vím, že to není jen v mých rukou, v mé … Pokračovat ve čtení →

A 379. Porodní asistentky podporují nás! (opakování)

bedynka

Ivana podporuje nás! Ze svého prvního porodu jsem si odnesla trauma a mnoho bolesti. Představovala jsem si přirozený porod a místo toho mě v 32. týdnu čekal šok, kdy mi po dvou dnech kontrakcí a zašlém čípku vytáhli dceru z těla císařským řezem pro polohu koncem pánevním. Byla jsem nepřipravená, nezkušená a zastrašená, doktoři mi připadali nelidští, ani slůvko podpory … Pokračovat ve čtení →

A 377. Březnové očekávání (opakování)

Primule

Jak si vychovat svého gynekologa (blýská se na lepší časy?) Velice ráda si čtu příběhy žen. Je to nádherné sdílení. A i já jsem se rozhodla, že se podělím… Tak tedy… Ráda bych se podělila o svou osobní zkušenost s vámi všemi. Třeba bude inspirací, posilou pro ostatní budoucí maminky. Mám doma šestiletou dceru a čekám za 2 měsíce a … Pokračovat ve čtení →

A 375. První dáma (opakování)

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho … Pokračovat ve čtení →

A 365. Zisky a ztráty (opakování)

Beatka

Kdo získává a kdo ztrácí Už dva roky běží příběhy pro Ivanu. Přečetla jsem téměř všechny a přestože je to vlastně pořád stejné téma, každý další je něčím jedinečný a obohacující. Jsem za ně moc vděčná, protože mi pomáhají vytrvat v mém putování proti proudu, které začalo právě u porodu našeho synka (narodil se den po vydání prvního rozsudku v … Pokračovat ve čtení →

A 356. Když tělo selže, ale systém funguje výborně (opakování)

Nožička

Píšu svůj příběh pro Ivanu bez háčků a čárek z počítače ze zahraničí. I můj porodní příběh se odehrál mimo Českou republiku, a proto jako většina zahraničních příspěvků na této stránce, na které jsem narazila, bude chválou zdejšího – islandského – systému péče o těhotnou a rodící ženu. Ale nebude to příběh krásného přirozeného porodu do vody, který jsem si tak přála. … Pokračovat ve čtení →

A 355. Radost a zklamání zároveň (opakování)

Tak se mi moje obří přání porodit po prvním císaři přirozeně nesplnilo. Jsem 3 týdny po porodu a občas na mě spadne splín, že jsem neschopná, že nedokážu rodit děti, že malý plakal sám na novorozeneckém, že jsem s ním v prvních týdnech nemohla ven s kočárkem, protože bych nevyjela s kočárkem a malým po kolejničkách, vysněné nošení v šátku … Pokračovat ve čtení →

A 347. Domácí porod koncem pánevním (opakování)

V porodním bazénu

Ráda bych svým příběhem podpořila Ivanu a vůbec všechny porodní asistentky a maminky, které se rozhodly rodit doma. Můj zážitek je příkladem toho, kdy moje tělo a miminko byli ve větším bezpečí v klidu domova, kde porod mohl proběhnout přirozeně, než by se stalo v nemocnici. Žádný doktor v mém okolí by mě nenechal porodit koncem pánevním, a tak by … Pokračovat ve čtení →

A 341. Tři příběhy na podporu (opakování)

S Mařenkou

Jak se rodí v Podkozí Ráda bych svým příběhem podpořila nejen Ivanu, ale také Zuzanu a všechny porodní asistentky v jejich krásné, tolik potřebné a dnes nedoceněné práci – přivádění nových človíčků na svět. Jak to tedy bylo s naší Mařenkou? Celé moje těhotenství probíhalo naprosto pohodově, radovala jsem se ze zdraví mého těla i sil přírody, které zařídily, že … Pokračovat ve čtení →

A 335. K porodu dvojčat s radostí…a naivitou. A bez báby. (opakování)

Dvojčata

S Ivanu Königsmarkovou jsem se zatím nesetkala (sestřenici ale pomáhala s domácím porodem a ta byla nadšená). V těhotenství jsem ale její články a videa hltala a ráda bych jí věnovala náš příběh plný osobních proměn. A také ženám, které zatím váhají, jak těhotenství a porod pojmout. Vidím sama na sobě, že právě ono otevírání očí a uvědomování si svých … Pokračovat ve čtení →

A 331. Bitva proti císaři (opakování)

Svého prvního syna jsem rodila císařským řezem v porodnici v Neratovicích v roce 2010. Poloha koncem pánevním, prý jinak než „císařem“ to nešlo. Vybrala jsem si Neratovice a skvělou porodní asistentku Věru Novákovou již předem, když byl syn ještě otočen hlavičkou dolů a já doufala v přirozený porod. V 33. týdnu se Lukášek otočil zpátky hlavičkou nahoru a bylo, jak … Pokračovat ve čtení →

A 329. Přetržený porod (opakování)

Porod je pro mě fantastická událost, vrchol přirozeného ženství a toho, jak všechno dokonale funguje. Má to jenom jedno ALE. A tím je odjezd do porodnice. Kdy přesně k němu má dojít? Vyzkoušela jsem 3 možnosti: porod – odjezd při kontrakcích po 5 minutách byl moje rozhodnutí. Vzdálenost porodnice 2 hodiny jízdy. Po příjezdu a na příjmu se kontrakce zastavují, … Pokračovat ve čtení →

A 327. Strach, smutek, radost (opakování)

Těhotenství

Příběh první: Laura Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svůj porodní příběh a podpořím tím snad alespoň troškou Ivanu, se kterou jsem se setkala pouze přes Hovory s porodní bábou. Ony jsou to teda dva příběhy, jeden z minulého týdne a jeden téměř tři roky starý. Každý příběh je jiný a z každého porodu jsem si přinesla velké ponaučení. … Pokračovat ve čtení →

A 295. Náročné cesty (opakování)

Spolu

21:1 Na své první miminko jsem čekala několik let. Když se konečně na testu objevily dvě fialové čárky, měli jsme s manželem velkou radost a já jsem si užívala těhotenství. Žádné problémy, žádné komplikace. Jak šel týden za týdnem, začínal se můj gynekolog stále méně usmívat. Plod měl svoji hlavu a to stále nahoře. O císařském řezu jsem nechtěla ani … Pokračovat ve čtení →

A 294. Pokazilo se to nebo zachránilo? (opakování)

Zdravím moc Ivanu, i když ji osobně neznám, a všechny ženy, které budou číst tyto řádky. Doufám, že i můj příběh přispěje k tomu, aby víc žen bylo silnějších, než jsem byla já. Z mých předporodních přání o neinvazivním porodu bez chemie se stal vyvolávaný porod s akutním císařským řezem s použitím všech dostupných medikamentů a s prvním pohledem na … Pokračovat ve čtení →

A 288. Tímto příběhem bych chtěla podpořit paní Ivanu Königsmarkovou (opakování)

Moje vlastní zkušenost s porodem je velmi silná a nyní chápu, že jsem se musela dostat až na vlastní dno, abych si ujasnila své životní priority. Porod mi vzal naivní iluze o životě, porod mě oddělil od dítěte na 48 hodin, porod mi zjizvil tělo i duši. Porod mi dal obrovskou životní facku, porod mi ukázal, že musím začít být … Pokračovat ve čtení →

A 262. Dvakrát porodnice … (opakování)

S miminkem

František Ivanu znám z doby, kdy jsem pracovala na projektu, na kterém se podílela i ona. Pamatuju se, že jsme se tehdy na čemsi neshodly, a já si říkala, že doufám, že s tvrdohlavou Ivanou už nebudu muset spolupracovat 🙂 Střih, o pár let později, bylo mi 38 let a čekala jsem svoje první dítě. Špatně snáším direktivní a paternalistický … Pokračovat ve čtení →

A 250. Porodní příběh, Martinka + Anička, císařský řez (opakování)

Anička

Naše miminko jsme s manželem počali v květnu v Krkonoších. Bylo tak teplo, že jsme mohli v přírodě chodit nazí, šli jsme lesem až k potůčku a tam už na nás čekala dušička. Tenkrát jsem ale nebyla tak citlivá, takže jsem její příchod ještě necítila a odjeli jsme domů už ve třech, ale nevědomě. Zanedlouho jsme oba měli narozeniny a … Pokračovat ve čtení →

A 229. Možnost volby (opakování)

Vnoučata

Malý plod? Na Ivanu myslím často a vděčně. Díky ní mám dvě skvělé vnučky. Moje nejmladší dcera si naplánovala zcela jiný porod, než byl ten, kdy se ona rodila. Byla jsem zkušená rodička a dva předcházející porody se konaly bez traumat a díky bohu jen za přítomnosti porodních asistentek, jen ten důležitý kontakt s novorozenětem tu chyběl. Zato na průběh … Pokračovat ve čtení →

A 223. Dora aneb „dar rozbalený v Krnově“ (opakování)

Když jsem psala příběh č.2 pro Ivanu nazvaný „Jana“, byla jsem přesvědčená, že je to můj poslední porodní příběh. Byla jsem moc ráda za své porodní zkušenosti i za to, že jsem si svůj „poslední“ třetí porod prožila právě s Ivanou. Tento příběh, který píšu nyní, byl proto pro mě nečekaný. Otěhotněla jsem počtvrté. S obavami jsem sledovala vývoj situace … Pokračovat ve čtení →

A 203. Švýcarská inspirace (opakování)

Tento příběh není o Ivaně, ale “jen” pro Ivanu a všechny, které zajímá, jak to kde chodí. O Ivaně byl můj dřívější příběh, v tomto těhotenství a porodu figurovala jen jako „jedna z kamarádek“, se kterými jsem si dopisovala. A to proto, že tento příběh se odehrává ve Švýcarsku. Doufám, že bude inspirací k tomu, jak by to mohlo fungovat … Pokračovat ve čtení →

A 201. Jak jsme přežili porod… (opakování)

Když jsem před zhruba třemi roky poprvé otěhotněla, vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít v těhotenství nějaké potíže, že by dítě nebylo v pořádku nebo že bych nezvládla porod. Miminko se nám povedlo hned asi 3 týdny po svatbě a pro mě to byl nádherný začátek něčeho nového a krásného. Celé těhotenství bylo naprosto úžasné a já jsem byla … Pokračovat ve čtení →

A 196. Různé cesty (opakování)

Psaní z lesa Milá Ivano, často na Vás myslím, vzpomínám a v mysli si připravuji příběh pro Vás, na který dnes večer nadešel čas. Díky našim několika vlastně docela krátkým, ale nesmírně intenzivním setkáním, k Vám cítím velkou blízkost, jedinečnou a nepopsatelnou, byť jsme se již pár let neviděly. Každá nová zpráva, zmínka či vzpomínka na Vás mi ten příjemný … Pokračovat ve čtení →

A 194. Kontrasty (opakování)

Stačilo jen přemýšlení! Dobrý den, po přečtení příběhu č.253 píšu tady svůj příběh. Bylo mi tenkrát 30 let, když jsem rodila první dítě. Dnes mám vlastní děti dvě. V průběhu prvního těhotenství jsem navštívila festival o porodu – první seznámení s alternativní možnosti porodu. O porodech mimo zdravotnické zařízení jsem ani netušila, možná tak z nějakého akčního filmu nebo knihy … Pokračovat ve čtení →

A 192. Těžké chvíle (opakování)

Pohled zpátky  Když jsem čekala Pavlíčka, byla jsem naprosto zdravá a nic mi nechybělo. Chtěla jsem si těhotenství užít. Bylo mi 20, šla jsem poprvé ke gynekoložce, ke které chodili všichni mí příbuzní. Byla to zároveň i má poslední návštěva u ní. Poté, co mi byl doporučen potrat, protože jsem odmítla screening v 10.tt s tím, že si dítě chci … Pokračovat ve čtení →