A 498. Nedávno v Neratovicích

K Ivaně jsem chodila na kurzy a moc mně daly, abych se posílila ve svém sebevědomí, že mé tělo dokáže také zvládnout porod. Termín porodu jsem měla vypočtený na 14. 10. v sobotu. Předtím jsem žádné náznaky blížícího se porodu nezaznamenala, jen snad občasné „menstruační bolesti“. Rozhodla jsem se dělat, jakože nic, abych se nestresovala termínem. Podnikli jsme velkou procházku, … Pokračovat ve čtení →

A 494. Moje cesta k domácímu porodu (opakování)

Tak jo. Nechci promarnit poslední šanci ke sdílení mého příběhu pro Ivanu. Byla jsem přítomna třem porodům. Dva byly moje a jeden mojí dobré kamarádky. A každý byl úplně jiný. Víc jiné by snad ani být nemohly. Jeden se odehrál ve švýcarské porodnici, jeden v české porodnici a jeden u nás doma v Německu. Mám trochu obavy ze psaní souvislého … Pokračovat ve čtení →

A 492. Víme, jak jsme přišly na svět? (opakování)

Miminko pod sprchou

Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →

A 491. Porod na Fifejdách a nekojení (opakování)

Rodina spolu po porodu

Ráda bych přispěla k porodním příběhům pro Ivanu. Ve 24 letech jsem otěhotněla, s manželem jsme se na miminko moc těšili. Od začátku bylo vše pohodové, bez nevolností, otoků a jiných potíží. Během jiného stavu jsem pokračovala ve studiu VŠ, koncertovala jsem a učila zpěv. Rozhodli jsme se pro porod v nemocnici Fifejdy v Ostravě za doprovodu naší PA. Byla … Pokračovat ve čtení →

A 490. 70-hodinový maraton (opakování)

Martinka

Nedeľa 14.9.2014, (41+2tt) 03:00, doma Bola som prvorodička a veľmi som túžila po porode doma. Absolvovala som niekolko kurzov a citala vela knih, nastudovane som to mala naozaj skvele a nacvicene dychanie, vizualizacie atd. Skutocnost ale bola takato: Budim sa na podobne pocity v podbrusku ako pri menstruacii. Uvazujem ci je to uz porod a tak si meriam pravidelnost pomocou … Pokračovat ve čtení →

A 486. Třikrát z „továrny na děti“ (opakování)

Miminko po porodu

Příběh o vyvolávaném porodu Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na … Pokračovat ve čtení →

A 484. Porodní pokračování (opakování)

A jak to bylo dál?  Se svými příběhy s narozeními už jsem se podělila dvakrát – Loučení s Alicí a Potřetí. A ráda bych Ivanu podpořila ještě jedním příběhem. Příběh je o tom, co bylo potom – tedy co mi přinesl porod doma, krom toho, že byl jiný? Už od dětství běží hlavou u pohádek – a jak to bylo … Pokračovat ve čtení →

A 483. Generační dědictví (opakování)

Chcela by som sa podelit o príbeh našej rodiny, ako sa rodili deti od mojej prababičky až po môjho syna. 1. Prababička cca. 1884 – 1962 Rodená Prešpuráčka, vyrastala s otcom, bratom a zlou macochou. Aby čo najskôr sa dostala z domu, veľmi mladučká, asi 16-ročná sa vydala za vdovca o 21 rokov staršieho (mal jednu dcéru, ale tá bola … Pokračovat ve čtení →

A 482. Dobrá volba (opakování)

Dvě volby Vrchlabí  Moje cesta k přirozenému porodu začala už na střední škole, kdy nám profesor biologie (muž!) pustil film o porodu podle F. Leboyera. To téma mě tak chytlo, že jsem začala číst spoustu knih, jako Znovuzrozený porod, Nová doba porodní apod. Hltala jsem všechny články, zkušenosti maminek a dopracovala se k rozhodnutí, že můj porod bude co možná … Pokračovat ve čtení →

A 473. Jak se rodí v Hostivici (opakování)

Poporodní

Těžko se mi hledají slova, kterými bych svůj příběh zahájila, možná bych mohla začít tím, že opravdu nejsem lesní žena a nepřipadám si jako alternativní člověk, naopak – miluji techniku, počítače, pokrok a svůj život si bez mac booku, telefonu a ipadu opravdu nedovedu představit. Přesto mě občas známí nazývají „velice alternativním člověkem“. Než jsem otěhotněla, o porodu jsem toho … Pokračovat ve čtení →

A 470. Uklízečka (opakování)

O porody se zajímám několik let před otěhotněním. Toužím po porodu doma a čtu porodní příběhy. V duchu si představuju, jak to chci mít já. Těším se, že si vyberu PA a je mi líto, že Ivana má problémy a že teď k porodům nechodí. Její pohled mi dává smysl a její postoj je mi blízký. Zjišťuji PA v okolí … Pokračovat ve čtení →

A 469. Moje tři příběhy (opakování)

Poporodní

Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →

A 468. Dvakrát dvě (opakování)

Podruhé to chci jinak  Zdravím, děkuji za vaši iniciativu, už rok si vaše příběhu čtu a stále jsem váhala, zda napsat i ten svůj, je to přeci jen takové osobní… Tady je můj příběh. Když se ohlížím za svým první porodem, uvědomuji si, že jako prvorodička jsem udělala velkou chybu, bála jsem se si o porodu toho více nastudovat, neboť … Pokračovat ve čtení →

A 467. Nevzdávejte to! (opakování)

Miminko

Nevzdávejte to! První dítko jsem rodila v roce 81. Viděla jsem předem jen velice dramatický černobílý film. Tehdy nebyl žádný ultrazvuk, žádné vymoženosti, mnoho pověr a předsudků. Co vše jsem si musela vyslechnout od sousedek, spoluzaměstnankyň! Představovala jsem si to tak strašně, že jsem před porodem probděla noc a měla jsem obrovské křížové bolesti. Ráno na pravidelné kontrole slyšela, přijďte … Pokračovat ve čtení →

A 463. Jak vás v porodnici podpoří být (ne)schopným rodičem (opakování)

Rosou pokropená krása

Potřebuji si zpracovat zážitky z posledních dnů, proto jsem sepsala tenhle článek. Je to částečně moje osobní i profesní zpověď, budiž inspirací k zamyšlení všem otevřeným srdcím… Před dvěma lety jsem v hořovické porodnici porodila dceru. Na porod jsem se připravila, jak nejlépe jsem v tu dobu dovedla. Porod proběhl, jak proběhl, a já jsem byla ráda, že to máme … Pokračovat ve čtení →

A 462. Někdy je i hezky (opakování)

Bílá růže

Moje tri príbehy Príbeh prvý: So smutným koncom Bábätko sme si veľmi želali. A veľmi sme sa pri jeho „výrobe“ snažili. Keď nedorazila menštruácia, urobila som si tehotenský test a boli tam – dve čiarky. Jupí! No pár dní potom som začala špiniť. Tak som zašla za doktorom. Ultrazvuk nič moc nevidel, tak mi urobili krvné testy. Keď som odtiaľ … Pokračovat ve čtení →

A 460. Takhle to být nemělo (opakování)

Nepřirozený porod – vedený 100% medicínsky aneb takhle to být opravdu nemělo Píše se září 2014 a já vzpomínám na to, co jsem prožila před rokem. Ano, už je to rok, co se má holčička narodila. Rok žiju s traumatem, který způsobili odborníci v porodnici. A rok studuju všechno možné i nemožné o porodech a o tom, jak to mělo … Pokračovat ve čtení →

A 457. Můj rozzlobený příběh pro Ivanu (opakování)

Havlíček

Jsem normální dospělá žena. Pracuji na MacBooku, volám z iPhonu a (přestože do toho nikomu nic není) holím se. Úplně všude. Přesto mám v porodopise ze svého prvního porodu napsáno „alternativní matka“. A tak se zlobím. Zlobím se na český stát. Zlobila jsem se pro mnoho věcí i dřív, když jsem rozhodovala jen sama za sebe. Občas jsem protestovala, podepisovala … Pokračovat ve čtení →

A 456. Kdo a co provází cestu na svět (opakování)

Poporodní bonding

Jak jsem rodila s dulou Dnes je tomu přesně rok, kdy se rozhodl přijít na svět náš chlapeček. Již během těhotenství jsem měla jasnou představu, jak by měl můj porod vypadat, respektive jak nechci, aby vypadal. Jsem přesvědčená, že jde o přirozený proces, ke kterému je ženské tělo dokonale stvořeno, a čím více se do něj bude zasahovat, tím hůře … Pokračovat ve čtení →

A 455. Zdravotnická dokumentace a jiné příběhy (opakování)

Nikdy jsem netušila, jak podivuhodným a podnětným čtením může být taková zdravotnická dokumentace. Například jsem do ní nahlédla, když mi napsali, že jedním z mnoha důvodů rozstřižení mých genitálií bylo to, že „porod se protahoval“. Takže, kdybyste to náhodou netušili, porod prvorodičky o celkové délce asi 2 hodiny (z toho II. doba porodní 28 minut) je protahovaný porod. Mimochodem, podle … Pokračovat ve čtení →

A 454. Dnes jako dřív jsou potřeba báby (opakování)

Mája

Jak přišla Mája na svět Moje první těhotenství bylo chtěné, plánované a přijaté s nadšením. V té době jsem s manželem bydlela v Brně, znala jsem několik „alternativních“ maminek a jejich cesta se mi velmi zamlouvala. S manželem jsme už delší dobu věděli, že chceme našim dětem dopřát dětství na venkově, jako jsme prožili sami, a proto jsme se v … Pokračovat ve čtení →

A 451. Splněné přání (opakování)

Standa - poporodní bonding

Ráda bych tímto příběhem vyjádřila podporu Ivaně K. Nikdy jsem sice neplánovala žádný porod doma, naopak si zpočátku ťukala na čelo, když některá moje kamarádka o něčem podobném přemýšlela… Ale člověk se tak nějak vyvíjí, nakukuje pod pokličku, mění úhly pohledu… K porodu doma jsem zatím odvahu nesebrala, ale díky dvěma předchozím porodům už jsem věděla, jak to nechci, a to … Pokračovat ve čtení →

A 450. Dokážu to sama (opakování)

První porod ve Vrchlabí Můj první porod proběhl v porodnici ve Vrchlabí. Z počátku jsem byla spokojená, až později mi začaly docházet souvislosti. Na porod jsem se poměrně intenzivně připravovala. Přečetla jsem knihy – Znovuzrozený porod od Michela Odenta, Novou dobu porodní od Vlastimila Marka, Hovory s porodní bábou od Jany Doležalové, Zdravé těhotenství, přirozený porod od Ingeborg Stadelmann a … Pokračovat ve čtení →

A 449. Můj sen o přirozeném porodu (opakování)

Bonding

Když jsem vloni na začátku listopadu zjistila, že jsem těhotná, zavládl v mé hlavě nejprve zmatek. Jak to všechno zvládneme? S přítelem jsme byli ani ne půl roku spolu. Miminko jsme chtěli, ale ne tak rychle. Navíc ještě chvilku předtím, než jsem se dozvěděla o svém těhotenství, jsem byla z důvodu ukončení projektu ve výpovědní lhůtě. No ze začátku mě … Pokračovat ve čtení →

A 448. Příště jinak (opakování)

Tonda

Tentokrát předčasně, příště lotosově Ještě než jsem otěhotněla, věděla jsem, že chci rodit přirozeně, nejlépe doma, ale třeba i v porodním domě nebo v porodnici, kde by mi přirozený porod umožnili. Bohužel jsem ale porodní dům v Čechách nenašla a v porodnicích narazila vždy na velké ALE. Navíc jsem během těhotenství dospěla k názoru, že bych ráda nechala pupeční šňůru … Pokračovat ve čtení →

A 440. 22 hodin práce pro tři kila lásky (opakování)

Miminko

Na svůj porod jsem se připravovala snad už od dob dětství, kdy mi došlo, že mě to jednou čeká. Měla jsem z něho hrozný strach. Od toho mi pomohlo čtení Příběhů pro Ivanu, na které jsem narazila náhodou, když moje dobrá známa sdílela jeden z nich na Fb. Příběhy za mnou přišly v době, kdy jsem doma ležela se zápalem … Pokračovat ve čtení →

A 438. Porod doma třikrát jinak (opakování)

Potřetí

Poprvé S Ivanou jsem se osobně nesetkala, přesto jsem i díky ní uvěřila, že je opravdu možné prožít klidné a radostné těhotenství završené klidným a radostným porodem. Ivano, děkuji za knihu Hovory s porodní bábou, děkuji za Vaši ochotnou odpověď na můj e-mail během mého prvního těhotenství, děkuji, že děláte to, co děláte. S díky Vám věnuji své 3 porodní … Pokračovat ve čtení →

A 437. Zodpovědnost v mých rukách (opakování)

Doma či v nemocnici?  V televizi se hovořilo o kongresu porodních asistentek a na stránkách Příběhů pro Ivanu se objevilo, že mají pouze čtyři příběhy „v záloze“, a tak mě napadlo přidat i tento příběh, který sice není můj a zdánlivě s Ivanou nesouvisí, přesto mě k ní v myšlenkách nejednou zavedl. Nabízím tedy takové malé zamyšlení nad událostmi, které … Pokračovat ve čtení →

A 436. Narodilo se miminko (opakování)

Poporodní bonding

Mami, narodilo se mi miminko První porod jsem kvůli domácím podmínkám absolvovala v porodnici….nyní mám srovnání a zkušenost i porodu doma. Jaké to bylo? Věděla jsem moc dobře, že příprava na porod doma neobnáší „jen“ připravit si igelit a nůžky. Ono, takové přijetí odpovědnosti, že porodím dítě mimo zdravotnické zařízení, bylo také o zpracování různých druhů strachu a obav. Byla … Pokračovat ve čtení →

A 435.Porodní příběh v Čechách (opakování)

Porodní příběh v Čechách Vaše stránky znám již dlouho, a chtěla bych se také, doufám ku prospěchu čtenářů i čtenářek, podělit o své porodní zkušenosti a pocity. Napíšu o svém druhém porodu, protože ho vnímám pozitivně (k tomu prvnímu jsem měla jisté, i když ne kardinální výhrady). Druhý chlapeček se nám narodil v roce 2010 v porodnici. Měla jsem k … Pokračovat ve čtení →

A 430. Někde ano, někde ne (opakování)

Miminko

Jak jsem rodila na Novém Zélandu   Posílám příběh o mé zkušenosti z Nového Zélandu. Je to alarmující, co se v Čechách děje, jak se zachází s námi ženami, jakobychom byly nesvéprávné a upírá se nám porodní a poporodní péče. Před devíti měsíci jsem na Zélandu porodila holčičku Madlenku. Péči, které se nám (mně, Madlence i tatínkovi) dostalo během mého těhotenství, … Pokračovat ve čtení →

A 427. HBAC v našich podmienkach, alebo ako som sa druhý krát narodila s mojím druhorodeným (opakování)

Miminko

Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →

A 426. Dva císaři (opakování)

Holčička

Poprvé Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad,  břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8.měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →

A 423. Porod a paratyfus (opakování)

Otěhotněla jsem v Indii se svým indickým snoubencem a po kratším uvažování a naléhání rodiny jsme se rozhodli jet rodit a vůbec žít do ČR. Nejdřív jsme řešili svatbu, jak dostat manžela k nám a další byrokracii. Porod byl ještě daleko 🙂 V Praze jsem pak na otázky ohledně porodu naprosto pozitivně odpovídala, že se toho nebojím a že prostě … Pokračovat ve čtení →

A 422. Jak můj syn spěchal na svět (opakování)

Už když se projekt příběhy pro Ivanu rozběhl, mě napadlo sepsat, respektive přeložit, svůj porodní příběh, který jsem jednou publikovala na zahraničním blogu o přirozeném porodu, když se narodila moje první dcera. Zdál se mi ale moc dlouhý a tak jsem se k tomu nikdy nedostala. 21.5. se mi narodilo druhé miminko, a tak si myslím, že to je ideální … Pokračovat ve čtení →

A 421. Kryštůfek (opakování)

Kryštůfek

Dnes je tomu 7. týdnů, co jsem se stala maminkou svého prvního děťátka – jmenuje se Kryštof. Příběhy pro Ivanu jsem sledovala ještě dlouho předtím, než jsem otěhotněla a jsem velice ráda, že se konečně dostávám k sepsání toho příběhu. Je to příběh s dobrým koncem 🙂 S Ivanou je můj příběh spojený pouze letmo – sleduji její kauzu a … Pokračovat ve čtení →

A 420. Mělnické zrození (opakování)

Tímto příběhem se podělím o prožitky z našeho prvního porodu; s mužem a dulou. Díky víře v přirozený porod, díky dobré informovanosti včetně Příběhů pro Ivanu, díky předporodnímu kurzu Ivany Königsmarkové a také díky návštěvám v její těhotenské poradně, díky vybrané literatuře, díky dule a hlavně díky mému muži a miminku, se dá zažít krásný porod i v prostorách české … Pokračovat ve čtení →

A 419. Všechno ať plyne (opakování)

Koupání Toníka

Všechno ať plyne První porod dcery Mariánky jsem prožila v porodnici a po té zkušenosti jsem věděla, že nepříjemné nerespektující a stále zasahující jednání lékařů můj porod dokáže hodně zpomalit a znepříjemnit a naopak klid, pocit bezpečí a podpůrné prostředí vše rozběhnout a nechat přirozeně plynout. Zažila jsem oba přístupy a na základě těchto zkušeností a informací z knih Ivany … Pokračovat ve čtení →

A 415. Poprvé, podruhé, potřetí (opakování)

Holčička

Již nějakou dobu čtu příběhy pro Ivanu a nyní jsem se rozhodla také přispět svojí troškou do mlýna. Začala jsem tento příběh psát v průběhu svého třetího těhotenství, v době, kdy jsem stále intenzivněji přemýšlela o předchozích dvou zkušenostech a připravovala se na to, aby napotřetí všechno proběhlo jinak … Dopisuji ho po porodu, kdy už se jen raduji z toho, že se … Pokračovat ve čtení →

A 409. Síla přesvědčení (opakování)

Emilek

Jak se narodil Emilek Milá Ivano, prostřednictvím Vašich knih jsme se po určitou dobu setkávaly každý večer. Děkuji Vám za hezky strávené chvíle, které byly velmi inspirativní. Přeji jen to dobré a hodně štěstí! PŘED PORODEM Rodila jsem v červnu 2013 s porodní asistentkou v malé porodnici nedaleko Prahy. S PA jsme se před porodem několikrát viděly. Povídaly jsme si, vyplnily veškeré potřebné dokumenty … Pokračovat ve čtení →

A 408. Druhé trauma není nutné (opakování)

Březnové nedělňátko

Na začátku druhého těhotenství jsem si říkala, že na touhu porodit doma můžu zapomenout, jsem přece po císaři a po císaři to přece nejde. Jeli jsme se proto podívat do Vrchlabí, tam to snad půjde co nejpřirozeněji. Líbilo se mi to tam, milá porodní asistentka nás provedla po útulném domácím prostředí, které vůbec nepůsobilo jako nemocnice. Nicméně i tak mi … Pokračovat ve čtení →

A 407. Dopisy pojišťovně (opakování)

Mail pojišťovně Dobrý den, jeden příběh jsem Vám už kdysi posílala a než budu mít konečně ten „pravý porodní“ (což se momentálně zdá, že už nebude dlouho trvat), chtěla bych Ivanu podpořit aspoň tímto dopisem, který jsem před nějakým časem zaslala pojišťovně a v němž mimo jiné komentuji současnou tristní situaci PA v ČR. Přidávám i odpověď pojišťovny. Vážená pojišťovno, resp. vážený … Pokračovat ve čtení →

A 405. Šťastný začátek dne (opakování)

Honzík

Nyní nastal čas zveřejnit svůj další porodní příběh. Náš druhý chlapeček je už tři měsíce s námi doma. Skoro mi připadá, že ho psal jiný člověk. U toho prvního toho moc o porodech nevěděl. Dokázal sice vyjmenovat fáze porodu a další nedůležité informace, které načetl v komerční literatuře, a tak nějak naštěstí vnitřně tušil, že se chce vydat tou nejpřirozenější … Pokračovat ve čtení →

A 404. Nedělňátko za úplňku (opakování)

Alžbětka

Před časem jsme s přítelem usoudili, že necháme našemu vztahu a příchodu miminka volný průběh. Nějak vnitřně jsem cítila, že potřebuju načerpat mraky informací. Vždyť o těhotenství a rodičovství nevím téměř nic. A popravdě, nebyla jsem zvědavá na „chytré rady“ babiček a maminek. První zdroj, na který jsem narazila, byly tehdy nově spuštěné stránky Příběhů pro Ivanu. Každým dnem jsem hltala … Pokračovat ve čtení →

A 398. Jak se narodily naše děti (opakování)

Mareček

Vážené dámy, ženy, posílám svoje příběhy jako poděkování Ivaně za to, co dělá. A za to, jak pozitivně ovlivnila můj pohled na svět. O Ivaně jsem slyšela a četla už dlouho před tím, než jsem byla poprvé těhotná, ale nijak jsem si neutříbila názor na její práci. Na Světový týden respektu k porodu, který se konal asi 2 měsíce před … Pokračovat ve čtení →

A 386. Ivana a Martini (opakování)

Martini

Dvojpříběh pro Ivanu Příběh první Poprvé jsem se setkala s I.K. během svého prvního těhotenství na předporodním kurzu v áčku ještě snad na Smíchově. Nakonec se její rady z jednoho setkání staly jedněmi z mála užitečných, které se mi v průběhu porodu i dalšího těhotenství dostaly. Když jsem otěhotněla potřetí, porodnice ve Vrchlabí, kde se narodili moji první dva kluci, v té době už přirozené … Pokračovat ve čtení →

A 385. Porodní příběh ve třech kapitolách a dodatku (opakování)

Kapitola 1. Těhotenství v péči lékaře i porodní asistentky    Když jsem otěhotněla, rozhodovala jsem se, jakou péči chci v těhotenství. Přemýšlela jsem o možnosti řešit těhotenství pouze s porodní asistentkou, ale nakonec jsem se rozhodla najít si i lékaře (respektive lékařku). Porodní asistentku jsem si vybrala přes Unipu a internetové stránky asistentek. Lékařku – vědomě jsem chtěla ženu – … Pokračovat ve čtení →

A 377. Březnové očekávání (opakování)

Primule

Jak si vychovat svého gynekologa (blýská se na lepší časy?) Velice ráda si čtu příběhy žen. Je to nádherné sdílení. A i já jsem se rozhodla, že se podělím… Tak tedy… Ráda bych se podělila o svou osobní zkušenost s vámi všemi. Třeba bude inspirací, posilou pro ostatní budoucí maminky. Mám doma šestiletou dceru a čekám za 2 měsíce a … Pokračovat ve čtení →

A 375. První dáma (opakování)

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho … Pokračovat ve čtení →

A 361. Miňuško a Mišička – dva naprosto odlišné porody (opakování)

Minusko a Misicka

Ještě asi před rokem nebo dvěma jsem vedla horlivou diskuzi s kamarádkou v kavárně o domácích porodech. Naprosto jsem nechápala, jak někdo může takto hazardovat se životem, že bych to „zakázala“ a ženy by přece měly rodit jen v porodnici, protože je musí rodit lékař… Nyní mám naprosto opačný názor a naopak bych klidně o domácím porodu uvažovala 🙂 Kde … Pokračovat ve čtení →