858. Jak přišla na svět Karolínka

Tulipány

Příběhy pro Ivanu čtu přibližně rok a čtvrt – tehdy mi o nich řekla kamarádka. Celou tu dobu si říkám, že i já napíši svůj příběh. Teď, když vím, že budou Příběhy končit, se k tomu na poslední chvíli dostávám. S Ivanou jsem se setkala den poté, co nás pustili z porodnice (bohužel ne dřív), ale to až v závěru. … Pokračovat ve čtení →

857. Zodpovědnost v mých rukách

Tulipány

Stránky „Příběhy pro Ivanu“ sleduji od té doby, co jsem se z médií dozvěděla o Ivanině obvinění. Proces s Ivanou se mě velmi dotkl, považovala jsem její obvinění za účelové, první rozsudek mě šokoval. Její závěrečné osvobození mě ohromně potěšilo. Ivana je osobnost, která se nebojí otevřeně mluvit o rutině v českém porodnictví a také o tom, jak tato rutina … Pokračovat ve čtení →

855. Přirozeně nepřirozeně

Pampelišky

Můj porod ve mně uzrával poměrně dlouho, synovi už je 21 měsíců. A nyní mě nějaký vnitřní popud vedl k tomu, abych všechno sepsala, a ráda bych, aby se tento porodní příběh stal součástí Příběhů pro Ivanu. Během těhotenství jsem se cítila báječně, ovšem jako prvorodička jsem byla celkem poslušnou ovečkou systému. Chodila jsem na všechna vyšetření a kontroly (u … Pokračovat ve čtení →

852. O tom, jak to bylo všechno jinak – aneb konec dobrý, všechno dobré?!?

Miminko s maminkou

Příběhy pro Ivanu jsem četla od samotného začátku, stejně jako jsem od samého začátku sledovala Ivaninu kauzu. Čtení Příběhů mě provázelo obdobím úpěnlivého čekání na své první vymodlené miminko, těhotenstvím, šestinedělím a prvními měsíci nového života se synkem. Nyní, kdy je jeden boj šťastně dobojován a publikování příběhů končí, bych ráda přidala na závěr i ten svůj porodní příběh. Ve kterém … Pokračovat ve čtení →

851. Mami, narodilo se mi miminko

Gazanie

První porod jsem kvůli domácím podmínkám absolvovala v porodnici….nyní mám srovnání a zkušenost i porodu doma. Jaké to bylo? Věděla jsem moc dobře, že příprava na porod doma neobnáší „jen“ připravit si igelit a nůžky. Ono, takové přijetí odpovědnosti, že porodím dítě mimo zdravotnické zařízení, bylo také o zpracování různých druhů strachu a obav. Byla to cesta víry a důvěry … Pokračovat ve čtení →

847. Věřila jsem, že vše půjde snadno

Miminko

Je mi 23 let a porodila jsem syna. Jelikož se snažím žít v souladu s přírodou ve všech směrech života, se stejnou samozřejmostí jsem řešila i porod a těhotenství. Ve svém okolí jsem se nesetkávala s pochopením. Naopak přicházely otázky typu: Proč to vůbec řešíš? Vždyť za pár hodin bude po všem, pak to teprve začne… Žádná žena nepřemýšlela nad … Pokračovat ve čtení →

839. Jak jsem rodila na Novém Zélandu

Slézovka

Posílám příběh o mé zkušenosti z Nového Zélandu. Je to alarmující, co se v Čechách děje, jak se zachází s námi ženami, jakobychom byly nesvéprávné a upírá se nám porodní a poporodní péče. Před devíti měsíci jsem na Zélandu porodila holčičku Madlenku. Péči, které se nám (mně, Madlence i tatínkovi) dostalo během mého těhotenství, porodu a šestinedělí, si nemůžu vynachválit. … Pokračovat ve čtení →

837. HBAC v našich podmienkach, alebo ako som sa druhý krát narodila s mojím druhorodeným – 1.část

Ibišek

Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →

836. Císař číslo 2

Holčička

Utekly dva roky po prvním porodu císařským řezem a po synu jsem se připravovala na porod dcerušky. Vlastně nám to báječně vycházelo – 30. listopadu mi skončila rodičovská dovolená se synem a 1. prosince jsem nastoupila na mateřskou s ještě nenarozenou dcerou. Doufala jsem v přirozený porod, ale tentokrát jsem však byla pokornější a věděla, že se může nastat opět … Pokračovat ve čtení →

835. Porod a paratyfus – 3.část

Šípková růže

V pondělí asi ve 13h volala máma na manželův mobil. Shání mě od rána z Bulovky, mám vypnutý mobil. A jo, je vypnutý 🙂 Mezitím volali mámě, to číslo ale už má můj bráška, který byl ve škole. Než se to k němu dostalo a než se to dostalo k mámě, uplynul už nějaký čas. Prý to moc spěchá. Hned … Pokračovat ve čtení →

832. Císař číslo 1

Tulipány

Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad,  břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8. Měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →

831. Kryštůfek

Kryštůfek

Dnes je tomu 7. týdnů, co jsem se stala maminkou svého prvního děťátka – jmenuje se Kryštof. Příběhy pro Ivanu jsem sledovala ještě dlouho předtím, než jsem otěhotněla a jsem velice ráda, že se konečně dostávám k sepsání toho příběhu. Je to příběh s dobrým koncem 🙂 S Ivanou je můj příběh spojený pouze letmo – sleduji její kauzu a … Pokračovat ve čtení →

830. Jak můj syn spěchal na svět

Šeřík

Už když se projekt příběhy pro Ivanu rozběhl, mě napadlo sepsat, respektive přeložit, svůj porodní příběh, který jsem jednou publikovala na zahraničním blogu o přirozeném porodu, když se narodila moje první dcera. Zdál se mi ale moc dlouhý a tak jsem se k tomu nikdy nedostala. 21.5. se mi narodilo druhé miminko, a tak si myslím, že to je ideální … Pokračovat ve čtení →

825. Mělnické zrození

Květina za záclonou

Tímto příběhem se podělím o prožitky z našeho prvního porodu; s mužem a dulou. Díky víře v přirozený porod, díky dobré informovanosti včetně Příběhů pro Ivanu, díky předporodnímu kurzu Ivany Königsmarkové a také díky návštěvám v její těhotenské poradně, díky vybrané literatuře, díky dule a hlavně díky mému muži a miminku, se dá zažít krásný porod i v prostorách české … Pokračovat ve čtení →

824. Ivana Königsmarková = svoboda a odpovědnost k životu

Brambořík a narcisy

Ivana je ztělesněním svobody člověka, který je odpovědný k životu. Životu svému i životu svého dítěte. Je to člověk se svými plusy i chybami, duchaplná žena a zkušená matka, učitelka a profesionálka, osobnost českých porodních asistentek a veliká hrdinka! S Ivanou jsem se setkala nejprve skrz Hovory s porodní bábou, posléze osobně v kurzech předporodní přípravy pro páry, na těhotenských … Pokračovat ve čtení →

820. Dopis pojišťovně

Magnólie

Zaujaly mě dva příběhy, Dopis pojišťovně a Odpověď pojišťovny. Řekla jsem si, že se zkusím dotázat podobně u naší pojišťovny, jsem u 211 (myslím, že druhá nejčastější), doufám, že i větší poptávkou můžeme možná něco pomalinku změnit. Tak snad se třeba někdo zamyslí a zařadí aspoň  možnost příspěvku na financování soukromé PA jako další variantu k nákupu vitamínů a kojícího … Pokračovat ve čtení →

818. Od Ivany ke Kryštofovi I

Stravovi

Začátkem mého těhotenství jsem od kamarádky, která denně čte Příběhy pro Ivanu, dostala Ivaninu knihu Hovory s porodní bábou. Tím započala má dlouhá cesta, o které bych vám zde chtěla napsat. Tehdy jsem začala získávat první „jiné“ informace o porodnictví u nás, o jiném přístupu k těhotenství, než který je v gynekologických ordinacích běžný a samozřejmě i o porodu samotném. … Pokračovat ve čtení →

802. Podruhé

Chlapeček

Byla jsem tedy podruhé těhotná. Tentokrát jsem se cítila jinak, měla jsem velmi silné nevolnosti, obrovskou únavu. Brala jsem to pozitivně, to všechno k těhotenství patří, to znamená, že je všechno v nejlepším pořádku. Biochemický screening jsem odmítla, nová gynekoložka byla chápavá, nemoralizovala, reagovala profesionálně. Přesto jsem se nevyhnula stresu a vystrašení (je fascinující, co všechno se dá vyšťourat na bezproblémovém těhotenství … Pokračovat ve čtení →

795. Plzeň

Josefínka

Od Mulačů jsem měla utéct hned po prvním CTG, na které mě tam raději pro jistotu ve 38tt odeslala moje gynekoložka. Byl konec listopadu, venku první sníh. Lehátko, kde mi CTG natáčeli, bylo hned pod otevřeným oknem, vedle rozpáleného radiátoru. Sestři, mohla byste, prosím vás, to okno zavřít? Táhne na mě. To je tu pak ale hrozný horko! Dám přes … Pokračovat ve čtení →

791. Březňátko

flower

Každý den si čtu i několik Příběhů pro Ivanu. Jsem velmi ráda za to ženské, intimní sdílení. Většinou si při každém příběhu trochu popláču. Ale to je přece normální, obzvláště v těhotenství. Čekám své druhé dítě, zase jarňátko – březňátko :-), termín mám v březnu, 18.3. Stejně jako před 6 lety jsem měla termín s dcerou 20.3. 🙂 A jak si tak čtu … Pokračovat ve čtení →

790. Druhé trauma není nutné

Březnové nedělňátko

Na začátku druhého těhotenství jsem si říkala, že na touhu porodit doma můžu zapomenout, jsem přece po císaři a po císaři to přece nejde. Jeli jsme se proto podívat do Vrchlabí, tam to snad půjde co nejpřirozeněji. Líbilo se mi to tam, milá porodní asistentka nás provedla po útulném domácím prostředí, které vůbec nepůsobilo jako nemocnice. Nicméně i tak mi … Pokračovat ve čtení →

783. Jak se narodil Emilek

Hájkovi

Milá Ivano, prostřednictvím Vašich knih jsme se po určitou dobu setkávaly každý večer. Děkuji Vám za hezky strávené chvíle, které byly velmi inspirativní. Přeji jen to dobré a hodně štěstí! PŘED PORODEM Rodila jsem v červnu 2013 s porodní asistentkou v malé porodnici nedaleko Prahy. S PA jsme se před porodem několikrát viděly. Povídaly jsme si, vyplnily veškeré potřebné dokumenty a probraly možnosti porodu, … Pokračovat ve čtení →

772. Šťastný začátek dne

Honzík

Nyní nastal čas zveřejnit svůj další porodní příběh. Náš druhý chlapeček je už tři měsíce s námi doma. Skoro mi připadá, že ho psal jiný člověk. U toho prvního toho moc o porodech nevěděl. Dokázal sice vyjmenovat fáze porodu a další nedůležité informace, které načetl v komerční literatuře, a tak nějak naštěstí vnitřně tušil, že se chce vydat tou nejpřirozenější … Pokračovat ve čtení →

770. Nedělňátko za úplňku

Alžbětka

Před časem jsme s přítelem usoudili, že necháme našemu vztahu a příchodu miminka volný průběh. Nějak vnitřně jsem cítila, že potřebuju načerpat mraky informací. Vždyť o těhotenství a rodičovství nevím téměř nic. A popravdě, nebyla jsem zvědavá na „chytré rady“ babiček a maminek. První zdroj, na který jsem narazila, byly tehdy nově spuštěné stránky Příběhů pro Ivanu. Každým dnem jsem hltala … Pokračovat ve čtení →

766. Jak se narodily naše děti II. část – Emička

Emička

Moje druhé těhotenství nebylo tak pohodové, jako to první. Resp. bylo o něco náročnější. Jako těhotná jsem nikdy nezvracela, ale tentokrát jsem měla žaludek pořád na vodě. Můj spánkový režim se rovnal spánkovému režimu mého synka (1,5). Ke konci druhého trimestru do konce to bylo už lepší, ale bylo znát, že tělo už je unavené. Opět jsem, až na jedno … Pokračovat ve čtení →

765. Jak se narodily naše děti I. část – Mareček

Mareček

Vážené dámy, ženy, posílám svoje příběhy jako poděkování Ivaně za to, co dělá. A za to, jak pozitivně ovlivnila můj pohled na svět. O Ivaně jsem slyšela a četla už dlouho před tím, než jsem byla poprvé těhotná, ale nijak jsem si neutříbila názor na její práci. Na Světový týden respektu k porodu, který se konal asi 2 měsíce před … Pokračovat ve čtení →

737. Kapitola 3) Šestinedělí – na vině je systém

fialová_květina

Po krásném porodu v Hořovicích jsem se v 7 hodin ráno ocitla na oddělení šestinedělí, na dvoulůžkovém pokoji. Tady jsme si se synkem užili čtyři dny. Je hodně toho, co se o tomto pobytu dá napsat. Ano, není to komfort. Pokoj byl tak malý, že jsme se tam skoro nevešli. Chybí místo, kam může přijít návštěva (na pokoji to nejde … Pokračovat ve čtení →

734. Martini s džusem

Martini

Vážená paní Ivano, dnes jsem se dočetla o tom, že Vás soud osvobodil. A stejně jako hodně lidem kolem mě, ta zpráva vehnala do obličeje letmý úsměv a takové jemné kroucení hlavou… je to možné? Ano, je, a vlastně už mě to ani tak nepřekvapuje. Náš svět se mění, vidím to jasněji a jasněji – díky Vám, díky práci všech … Pokračovat ve čtení →

721. Volej Ivaně

Primule

Včera mi psala kamarádka, se kterou jsem se potkala v těhotenství na cvičení gravidjógy, že už jsou z porodnice doma /porodila před více než týdnem ve středu první dítě, císařským řezem v Praze – Podolí, podrobnosti zatím nevím, psala jen o nějakých komplikacích/. A že nic nestíhá, je unavená, nejde jim kojení…, pediatrička řekla, že musí přikrmovat, protože holčička nepřibírá …. Řekla bych, … Pokračovat ve čtení →

708. První dáma

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho nasazuji. Já mu dávám … Pokračovat ve čtení →

661. Radost a zklamání zároveň

frozen

Tak se mi moje obří přání porodit po prvním císaři přirozeně nesplnilo. Jsem 3 týdny po porodu a občas na mě spadne splín, že jsem neschopná, že nedokážu rodit děti, že malý plakal sám na novorozeneckém, že jsem s ním v prvních týdnech nemohla ven s kočárkem, protože bych nevyjela s kočárkem a malým po kolejničkách, vysněné nošení v šátku … Pokračovat ve čtení →

660. Když tělo selže, ale systém funguje výborně

Nožička

Píšu svůj příběh pro Ivanu bez háčků a čárek z počítače ze zahraničí. I můj porodní příběh se odehrál mimo Českou republiku, a proto jako většina zahraničních příspěvků na této stránce, na které jsem narazila, bude chválou zdejšího – islandského – systému péče o těhotnou a rodící ženu. Ale nebude to příběh krásného přirozeného porodu do vody, který jsem si … Pokračovat ve čtení →

659. Stokrát kdyby…

S maminkou

Už jsou to čtyři měsíce, co sbírám odvahu napsat svůj příběh. Mám v sobě ještě tolik bolesti, že je těžké sednout k pc a vracet se v myšlenkách a pocitech zpět. Znovu otevírat rány tolik bolí. Vždycky jsem sama k sobě byla hodně tvrdá. Jen tak něco sama sobě neodpustím. Je důležité, že to o sobě říkám, nechci, abych vypadala … Pokračovat ve čtení →

657. Kontinuální péče jednou porodní asistentkou je bezpečnější a úspornější, a to nejen pro ženy z nizkorizikových skupin

Chanuka

Informace o novém australském výzkumu zaměřeném na péči porodních asistentek, která ve srovnaní s běžnou péčí o ženy v porodnicich vychází lépe, bezpečně a úsporněji, a to nejen pro ženy z nízkorizikových skupin. Úryvek ze shrnutí: „Using more midwives could save the Australian medical system more than $500 per birth“. Prezentace konkrétních číselných výsledků a závěrů: http://ahha.asn.au/sites/default/files/sally_tracy.pdf Abstrakt z The … Pokračovat ve čtení →

645. Miňuško a Mišička – dva naprosto odlišné porody – 2. část

Miňuško a Mišíčka

A jak tedy můj druhý porod probíhal? Asi bych ještě dříve měla napsat něco málo o prvním porodu. První porod proběhl 2 týdny před termínem, kdy kvůli rychle se horšícímu zdravotnímu stavu (preeklampsie) mi byl porod vyvolaný. Byla jsem již hospitalizovaná v porodnici (v jedné z největších a „nejlepších“ v Praze), takže jsem byla úplně v klidu, že jsem v … Pokračovat ve čtení →

640. Můj krásný porod

Tara

Moje těhotenství bylo krásné. Bylo mi dobře, cítila jsem se skvěle a mrňousek se měl čile k světu. Užívala jsem si svoje těhu bříško, cítila jsem se výjimečně, měkce, tajemně…to překvapení v bříšku, o kterém jsem dlouhou dobu věděla jen já… Brzy jsme zjistili, že mimi bude holčička a spolu s tím k nám okamžitě přišlo i její jméno. Všechno … Pokračovat ve čtení →

639. Druhá šance pro Benešov

daisies

Sepisuji svůj třetí příběh pro Ivanu, přidávám svou kapku k moři, které se snaží pohnout českým porodnictvím. Jsem skoro 4 měsíce po porodu a pořád mám v hlavě zmatek. Vlastně jsem skoro všechno zapomněla. Tentokrát jsem byla vyzbrojená porodním plánem, načtenými informacemi, poučeným manželem a odhodláním rodit přirozeně, bez zásahů, zbytečného stresování v závěru těhotenství, odnášení miminka a podobně. Úspěšná … Pokračovat ve čtení →

636. Těšení a velké zklamání

Letní růže

Dobrý den všem, kteří budete číst můj – vlastně náš – příběh, můj a mé malé holčičky. Rodila jsem v porodnici Kadaň (všemi doporučovaná – všemi, tím myslím lékaře) v roce 2011. Jsem jednadvacetiletá maminka od dvouroční holčičky, kterou jsem rodila v porodnici. Na svůj ,,velký den“ jsem se těšila, ale i bála – samozřejmě prvorodička – a nevěděla pořádně, … Pokračovat ve čtení →

628. Proč rodíte v porodnici, když si pak stejně děláte, co chcete?

Oranžová růže

Vážená Ivano, moc mě potěšilo rozhodnutí Ústavního soudu, a zároveň že „Příběhy“ stále vychází. Protože jsme se nedávno zase rozrostli, posílám další. Během svého prvního těhotenství jsem zjistila, jaká je „jiný stav“ a porod v Česku kovbojka (viz příběh „Nebojte se“). Podruhé to bude jiné, rozhodla jsem se – mnohem jednodušší a po mém. No samozřejmě člověk míní… Tentokrát jsem … Pokračovat ve čtení →

614. Můj porodní příběh

Růžovobílá růže

V sobotu to byly dva roky, kdy se nám narodil náš synáček. Miminko jsme s přítelem plánovali a s láskou jsme se těšili, až budeme rodina. Těhotenství zpočátku probíhalo normálně a pomalu jsme se připravovali na porod a příchod miminka. Chodili jsme na předporodní kurz, četli knížky, chystali výbavičku, psali předporodní plán. Byla jsem rozhodnutá rodit v porodnici.  Alternativy jsem … Pokračovat ve čtení →

606. Viktor

Viktor

Svůj příspěvek píšu, abych se podělila o svou zkušenost s prací samostatné porodní asistentky, do jejíž péče jsem se v průběhu prvního, druhého a teď I třetího těhotenství rozhodla svěřit. Je svědectvím toho, jak důležitá je úzká interakce budoucí matky se zkušenější ženou, jež ví, co se během těhotenství odehrává v tělesné I duševní rovině. Jež se dovede naladit na … Pokračovat ve čtení →

603. K porodu dvojčat s radostí…a naivitou. A bez báby.

Dvojčata

S Ivanu Königsmarkovou jsem se zatím nesetkala (sestřenici ale pomáhala s domácím porodem a ta byla nadšená). V těhotenství jsem ale její články a videa hltala a ráda bych jí věnovala náš příběh plný osobních proměn. A také ženám, které zatím váhají, jak těhotenství a porod pojmout. Vidím sama na sobě, že právě ono otevírání očí a uvědomování si svých … Pokračovat ve čtení →

602. Příběh druhý – Olomouc

cosmos

Ještě před druhým těhotenstvím jsem říkala manželovi, že příště jedině doma. Po zkušenostech z prvního porodu, jsem už do porodnice nechtěla. Když přišlo druhé těhotenství, začala jsem váhat a od původního plánu trošičku upouštět, jelikož jsem člověk nerozhodný a potřebuje stále někoho vedle sebe a jakousi jistotu, a protože manžel není úplně nakloněn porodům doma, tudíž jsem neměla podporu ani … Pokračovat ve čtení →

599. Jak se rodí ve Velké Británii (dopis pro naši dceru Nelinku)

company-of-the-fall

Paní Ivaně držím palce, ať se vše vyřeší v její prospěch. Příběh jí posílám, protože si myslím, že rodit se má přirozeně a bez doktorů, samozřejmě pokud možno. Jsem přesvědčena, že páchají víc škody než užitku, prostě ruší. Brzy ráno v neděli 30. prosince 2012 ve 4.30 H (po hodině spánku) mi praskla plodová voda. Teď už to vím, že … Pokračovat ve čtení →

598. Jak jsem potkala Železnou Bohyni

Daniel, nar.v květnu 2006

Milá Ivano, když jsem Vás poprvé potkala, osobně jsem si Vás nazvala “Železnou Bohyní”. To bylo první, co mě napadlo, když jsem se s Vámi setkala. Nyní se pokusím krátce vysvětlit proč: Železná proto, že jste pevná, a jdete přímo k věci, ale nespěcháte a jste trochu přísná, to pro pořádek věcí. A Bohyně proto, že jste vnímavá k našim … Pokračovat ve čtení →

591. Naštvání jako pozitivní impulz

purpleflower

Vaše stránky znám již dlouho, a chtěla bych se také, doufám ku prospěchu všech, podělit o své porodní zkušenosti a pocity. Napíšu o svém druhém porodu, protože ho vnímám pozitivně (k tomu prvnímu jsem měla jisté, i když ne ohromné výhrady). Paní Ivanu osobně neznám, ale chci jí svým příbehem vyjádřit svůj dík za její snahu a skvělou práci, o … Pokračovat ve čtení →

588. Mohlo to být lepší

september-rose

Vážená a milá paní Ivano, sice se vůbec neznáme, ale cítím stále silnější potřebu Vás podpořit alespoň svým příběhem – i když vlastně ještě ani přesně nevím, co budu psát… Rodila jsem dvakrát, na přelomu století, v jedné velké pražské porodnici. Tehdy jsem nevěděla nic z toho, co vím teď. O přirozených porodech, o kojení… Měla jsem asi relativně štěstí, … Pokračovat ve čtení →

561. Jednou budem dál – příběh první

Jednou budem dál

Své první těhotenství jsem prožila v pohodě a radostném očekávání příchodu syna. Mou průvodkyní byla kniha porodní asistentky Ingeborg Stadelmann Zdravé těhotenství, přirozený porod. Vystudovala jsem farmacii a z vlastních zkušeností a znalostí jsem došla k závěru, že nejlepší je se chemii v praktickém životě vyhnout :-), v čemž mě kniha podpořila. Doufala jsem, že stejně jako těhotenství bude pohodový … Pokračovat ve čtení →

543. Theodor

Po narození

Moje první dítě jsem porodila v porodnici v roce 2009. Téměř vše proběhlo podle mých představ, ale moc mi vadil boj o miminko po porodu, chtěla jsem mít miminko neustále u sebe, vyšetřit ho u mě na těle. Bohužel to nešlo a tak jsme podlehli naléhání lékařů a PA a nechali miminko změřit a zvážit a prohlédnou pediatrem, takže těsně … Pokračovat ve čtení →

531. Dokonalosť prirodzeného pôrodu, 4.časť – Zázraky po pôrode

Mirko4

Vlastne zázrak je prehnané slovo. Je to prirodzený stav po skutočne prirodzenom pôrode. Erika sa rýchlo zotavovala, už v deň pôrodu varila, prala, samozrejme len základné a krátke činnosti, ale nebola ako pacient pripútaná na lôžko. Po pôrode Miška v pôrodnici sa teda takto určite necítila! Nielen, ale určite aj prirodzený pôrod významne prispel k „úžasnému bábätku“ – zaplače, lepšie … Pokračovat ve čtení →