Porod v socialistickém kolektivu Milá paní Ivano, je mně smutno z toho, co se Vám přihodilo. Je opravdu hrozné, když při porodu zemře dítě a ještě horší je, že si z Vás udělal systém obětního beránka a přitom se tyto případy s naprosto stejným koncem, ovšem bez konkrétního viníka, stávají i v porodnicích. Mít znovu o třicet let méně, určitě … Pokračovat ve čtení →
I když náš příběh je o Zuzaně Štromerové, stejně tak patří Ivaně a všem statečným porodním asistentkám u nás, které zatím prošlapávají cestu a i přes nepřízeň systému hájí právo žen na svůj porod. Doufám, že také Ivana se bude brzy moci ke své práci vrátit. Vždyť „její“ maminky na ni čekají a my jí i s nimi moc držíme … Pokračovat ve čtení →
Nejúžasnější zážitek… S Ivanou Königsmarkovou jsem se nikdy osobně nesetkala. Přesto o ní už ledasco vím z knížek, novinových a internetových článků a osobních zkušeností mých blízkých příbuzných a přátel. Před necelými šesti týdny jsem porodila svoji první dceru, zcela přirozeně, bez jakýchkoli lékařských intervencí. Svou roli na mém krásném porodu sehrála i Ivana, i když o tom pravděpodobně ani … Pokračovat ve čtení →
Jsem člověk, který věří doktorům. Respektive má vštěpený obecný přístup, že když je nemocný, dělá, co mu jeho lékař řekne. Mám dvě krásné dcery. Otěhotněla jsem plánovaně, tři měsíce po svatbě v 31 letech. S mým mužem jsme spolu chodili dlouho a děti jsme samozřejmě plánovali, ale když se to povedlo, byla jsem z toho zmatená. Jsem na to připravená? … Pokračovat ve čtení →
Příběh pro Ivanu Mám dvě dcery, a když jsem poprvé otěhotněla, hledala jsem všechny možné informace jen velmi těžko. Nadšeně jsem se pídila po knihách, které by mě utvrdily v tom, že já porodit zvládnu, že porod nemusí být utrpením a celoživotním traumatem. Velice intenzivně jsem však cítila, že bych své těhotenství chtěla sdílet s někým, kdo by mne podpořil, … Pokračovat ve čtení →
Jak být sebejistým rodičem Milá Ivano, potkala jsem se s Vámi před osmi lety, kdy jsem čekala své první dítě. Jsem člověk, který potřebuje mít vše, co se týká jeho těla, pod silnou kontrolou, a k tomu potřebuje hodně informací. Sbírala jsem je všude možně, vážila a třídila, a tak jsem se dostala k vašim předporodním kurzům. Už jen to, … Pokračovat ve čtení →
Porody jsem začala řešit dávno před tím, než jsem otěhotněla. Impulz tehdy přišel skrze dva porody v mé blízkosti, oba v porodnici, jeden vyvolávaný, posléze trvající 27 hodin. Ten druhý byl snad rychlý, ale nastalo při něm výrazné krvácení, které bylo nutno řešit infuzí, což rodička vysvětlovala nepoměrem mezi její velikostí a velikostí miminka. Místo toho, aby mi tyto porody … Pokračovat ve čtení →
Na své první těhotenství, porod a vše co s tím souvisí, jsem se začala připravovat přibližně 4 roky před početím miminka. Přišlo to samo. Začalo to nepříjemným, stále se opakujícím snem o porodu. Tento sen jsem měla asi dva roky. Během těchto dvou let jsem dokončila školu, změnila partnera, začala pracovat v obchodě s ekologickým zbožím nejen pro maminky a … Pokračovat ve čtení →
Nad druhým miminkem jsem začala přemýšlet, když prvorozené dcerce byl přibližně rok a půl. Jenže to nebylo jen tak. Dceru jsem kojila zcela podle jejích potřeb a stále jsem od porodu neměla menstruaci. Otěhotnění tedy nebylo možné (měřila jsem BT a věděla jsem, že nemám ani ovulaci). Po nějaké době jsem začala zkoušet pít bylinkové čaje na podporu cyklu a … Pokračovat ve čtení →
Je to zrovna 40 let Je to zrovna 40 let, co jsem úspěšně udělala zkoušky k dvouletému pomaturitnímu studiu na porodní asistentku. Tenkrát se tomu říkalo „ženská sestra“. Dovedla jsem si jen matně představit, co to znamená, i když jsem před tím už byla na letní brigádě na oddělení gynekologie a porodnictví jedné malé nemocnice. Studium bylo trochu sci-fi. Mnoho … Pokračovat ve čtení →
Kurz s Ivanou Když jsem otěhotněla a začala přemýšlet o tom, jak by měl asi probíhat porod, inklinovala jsem k přirozeným porodům. V té době jsem žila v Praze, takže jsem se začala zajímat i o Acentrum, ve kterém probíhaly programy pro rodiny, a také předporodní kurzy s Ivanou. Velice jsem uvítala možnost se tohoto kurzu i s partnerem zúčastnit. … Pokračovat ve čtení →
Následující řádky už jsou 10 let staré, ale byly sepsány měsíc po mém druhém porodu. Jde totiž o porod, který byl díky Ivaně úžasný a nevím o ničem, co bych na něm chtěla pro příště vylepšit (snad jen tu kulisu fotbalového zápasu bych vyřadila :-)… Díky Ivaně jsem už prvního syna porodila doma bez problémů a jsem za porody obou … Pokračovat ve čtení →
Kruh se uzavřel Začnu trochu zeširoka. Vše začalo tím, že jsem otěhotněla 🙂 Kamarádka mi doporučila chodit na těhotenské cvičení a já si našla na internetu jedno mateřské centrum, které jsem záhy navštívila. Ač je poměrně známé, na mě příliš nezapůsobilo, bylo neosobní a necítila jsem se tam dobře. A tak jsem hledala dál a věrný kamarád google mi našel … Pokračovat ve čtení →
Přejeme si rodit bezpečně a zdravě, na hezkém klidném místě v přítomnosti nám milých důvěrně známých lidí, se kterými budeme moci náležitě přivítat své děťátko. Naše miminko, se kterým sdílíme celých devět měsíců jedno tělo, a nyní dychtíme si ho konečně pořádně prohlédnout, osahat, po svém ošetřit a nakrmit a kterého se rozhodně nechceme ani na minutu vzdát. Střih pupeční … Pokračovat ve čtení →
Čekali jsme naše druhé miminko, a protože první porod v porodnici proběhl v celku příjemně, znovu jsme zvažovali variantu, zda nedát rovnou šanci pouze zdravotnickému zařízení, když už jednou jsme to tam zvládli. Střet s realitou však přišel hned na začátku těhotenství. Lékař mi ve 12. týdnu potvrdil těhotenství a ve 14. týdnu mě pozval na další prohlídku. Tam jsem … Pokračovat ve čtení →
Když jsem byla těhotná poprvé, fungoval na Bulovce CAP. Dejme tomu. Navíc tam fungoval doktor Dvořák, který nám daroval první přirozený porod. Bez jeho schopných rukou bych musela na plánovanou sekci, protože dítě se jevilo nadměrné na pokus o přirozený porod koncem pánevním. Nakonec se projevilo jako rozumná osoba a po otočení už setrvalo hlavou dolů… Přesto mi není zrovna … Pokračovat ve čtení →
Kryštof Na Ivanu Königsmarkovou si vzpomínám v souvislosti s porodem našeho syna Kryštofa, i když nepřímo, ale zasáhla do něj. Byla jsem po prvním porodu císařským řezem, dle doktorů jsem měla dalšího syna přivést na svět dalším tentokráte plánovaným císařským řezem. To jsem zcela odmítala, těhotenství bylo naprosto v pořádku. Začala jsem tedy řešit, co bude. Čerpala jsem z různých … Pokračovat ve čtení →
Rozhodla jsem se také sepsat svůj porodní příběh a doufám, že pomůže jak Ivaně tak i ostatním ženám. Jsem odjakživa přírodnější typ a takový byl i můj porod. Povoláním jsem zdravotní sestra, před otěhotněním jsem pracovala v jedné větší porodnici. Díky této práci jsem se začala zajímat o to, jak to vlastně funguje přirozeně, protože mnoho zásahů mi přišlo zbytečných … Pokračovat ve čtení →
Když jsem poprvé otěhotněla, tak jsem si představovala, že si to mimino nechám nějakým elegantním způsobem z břicha vytáhnout, třeba takovým bezpečným a bezbolestným způsobem jako je císař. Ale děs z nemocnic a doktorů, který mám od dětství, na mě čím dál víc dotíral a říkal něco o tom, že to asi není nejlepší nápad. A tak mi díky němu … Pokračovat ve čtení →
Kde začít? Od začátku nebo snad od konce? Co takhle dneškem? „Děti, pamatujete si den, kdy se narodil Filípek?“ ptám se u večeře. „Jóóó!,“ zazní trojhlasně. „A co si pamatujete?“ „Pamatuju si, že jsem šel večer spát a ráno jsem se vzbudil a nesměl jsem do kuchyně a dostal jsem k snídani do postele kakao a sušenky,“ spustí nadšeně Jáchym. … Pokračovat ve čtení →
Doma se v Japonsku rodí necelé procento dětí, z celkového počtu všech porodů to ale nebude tak male číslo. Japonský zdravotnický systém totiž umožňuje ženě vybrat si mezi porodním oddělením větších nemocnic, soukromou ženskou klinikou v sousedství, porodním domem anebo porodem doma s asistentkou. Porodní asistentka dělá většinu předporodních vyšetření přímo u těhotné doma, povinné jsou 3 kontroly (ultrazvuk) na … Pokračovat ve čtení →
Ivana, rozum a cit Moje milá Ivanko, dlouho jsem přemýšlela, jak napsat příběh pro Tebe, abych vyjádřila jednoduše a srozumitelně svůj obdiv k Tobě a Tvé práci a svojí úctu k Tvému povolání = poslání. Nebude to příběh, bude to jen pár zamyšlení, otázek, které se mi honí hlavou a na které si snažím odpovědět a nedaří se mi to. … Pokračovat ve čtení →
Naše 4 děti se narodily v českých porodnicích. Vesměs jsme byli velmi spokojení s péčí personálu. Byl tu však vždy jeden háček: Slibně se rozbíhající porod se překročením prahu porodnice zcela zastavil, a dokud mi nebyla podána patřičná dávka oxytocinu, nic se nedělo. Radost z narozeného překryla vždy tento zádrhel, ale někde uvnitř se usídlila pochybnost zcela zásadní: Jak to … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se prvně potkala už v roce 2000, když jsem čekala své první dítě. Vyhledávala jsem už tehdy místo pro přirozený porod. Porody doma mé maminky a sestry v Anglii, knihy o přirozených porodech a vše s tím související mě přivedly k Centru Aktivního Porodu na Bulovce. C.A.P. však v té době končil a nebylo vůbec jasné, zda … Pokračovat ve čtení →
Co nejsrdečněji zdravím a zasílám vlastní příběh. Ivaně přeji hodně sil a moc doufám, že se její situace (i ostatních asistentek) zlepší!!! Držím palce, Jana Krumpholcová Domácí porod 3.3.2012, Mladá Boleslav Sobota 3:40 ráno – cítím a slyším drobné lupnutí a podle očekávání odtéká trocha plodové vody… A JÉJEJ!!!! Začínám panikařit, s tímhle jsem vůbec nepočítala! Mám za sebou necelé … Pokračovat ve čtení →
Také chci rodit přirozeně Vždycky jsem se bála porodu a poté, co porodila má nejbližší kamarádka, jsem se ho přímo hrozila. (Oni do člověka STŘÍHAJÍ?? To mi nikdo neřekl!). Protože jsem ale po dítěti toužila, i když prozatím pro něj nebyly podmínky, přečetla jsem snad všechny dostupné články a diskuse týkající se rození a malých dětí dostupné na českém webu … Pokračovat ve čtení →
Splněný sen Paní Ivana je oporou pro naše přání a naplněné sny. Po přečtení některých příběhů ostatních šťastných maminek se s radostí přidávám. K paní Ivaně jsem začala chodit již na těhotenské prohlídky cca od 7. měsíce těhotenství a hned jsem věděla, že pokud by bylo nějaké příště, tak v případě přirozeného těhotenství lékařů není třeba – to je čistě … Pokračovat ve čtení →
Naša cesta Keď som otehotnela prvýkrát, dlhú dobu som moc neriešila, kde a ako budem rodiť. Návštevy mojej gynekologičky boli pre mňa ľudsky bolestivé, ale dlho sa mi darilo tieto pocity vytesňovať. Asi tri mesiace pred pôrodom sme začali s mužom navštevovať kurz predpôrodnej prípravy s Ivanou K. Pamätám si, že som bola po úvodnom kolečku prekvapená, aké jasné predstavy … Pokračovat ve čtení →
Bez Ivany a přece s její pomocí Eliáš se narodil v bezpečí našeho domova v pondělí 7. března 2011. Ivana Königsmarková u toho nebyla. Ale stála u zrodu myšlenky na tento jedinečný okamžik. A proto jsem se rozhodla napsat svůj příběh. O problematiku porodů jsem se začala zajímat asi před 5 lety. Sama jsem v té době na vlastní potomstvo … Pokračovat ve čtení →
Přeji sobě i ostatním možnost volby Od mládí, možná dokonce dětství, jsem věděla, že bych své potomstvo chtěla porodit někde v klidu a ústraní. Tak jak mi bude velet moje nitro, tak jak to budu cítit. V září roku 2011 se nám v ústecké porodnici narodila druhá dcera. Myslela jsem si, že napodruhé to bude jednodušší. Že to půjde samo. … Pokračovat ve čtení →
Ivanu znám z vyprávění a medií už více než osm let. České video z domácího porodu, u kterého Ivana asistovala, přispělo také k myšlence, porodit mé třetí mimi doma. Viděla jsem ho v době, kdy jsem ještě nebyla těhotná, ale velmi mě oslovilo. Ivanu jsem osobně potkala jen jednou, a přesto na mě toto nečekané setkání silně zapůsobilo. Přišla jsem … Pokračovat ve čtení →
Úplně obyčejný porod O domácím porodu jsem snila už od prvního těhotenství, napoprvé jsme si ale netroufli. Tato myšlenka mi zůstala sympatická, a tak jsem studovala, povídala si s maminkami, které rodily doma a pomalu se ujišťovala, že je to pro mě to pravé. Ivanu jsem kontaktovala, aniž bych tušila, že jsem už těhotná. Naše první schůzka byla informační, oťukávací … Pokračovat ve čtení →
Jednoho zimního dopoledne Dlouho jsem otálela s napsáním příběhu, který se dotýká tím nejintimnějším způsobem mně, mých dětí a mého nejbližšího okolí. Ivana ale naši podporu potřebuje. Svůj příběh bych chtěla věnovat nejen jí, ale nám všem, kteří vědí, že porod doma není jízdou s rozepnutými pásy, že to není jenom možnost volby, ale že pro určitou skupinu žen je … Pokračovat ve čtení →
Příběh z roku 2006 V roce 2006 jsem byla podruhé těhotná, staršímu synovi byly dva roky. Těhotenství probíhalo zdárně, rodina se těšila na druhé miminko. Velmi pozvolna se přiblížilo chystání se k porodu. Zpočátku to vypadalo, že se s manželem vypravím opět do porodnice v Podolí, kde se narodilo první miminko. … postupně se mi ale v hlavě začaly objevovat … Pokračovat ve čtení →
Děkujeme, vytrvejte Jsem poprvé těhotná. O porodu vím něco málo nad rámec maturity z biologie. Od žen ze své rodiny pak pouze to, co asi většina dnešních budoucích prvorodiček. Že porod bolí, že se to vydrží, případně pár barvitých historek o možných předporodních, porodních či poporodních nepříjemnostech a komplikacích. Nestačí mi to. Kontinuita předávání osobní zkušenosti na téma porod je … Pokračovat ve čtení →
… Stojím polonahá v ložnici u zataženého okna. Jsem mírně rozkročená a oběma rukama si pozvedám převislé břicho. Hlavu mám zakloněnou ke stropu, oči zavřené a otevřenými ústy silně volám na svého syna: „Pójď, pojď už, nedržím tě, brzo budeme spolu, tak pojď.“ Trochu si přitlačím a otvírám mu bránu do světa. Nic mne neruší. Jsme jen já a on. … Pokračovat ve čtení →
Tak jako u mnohých, vše začalo již v těhotenství u první dcery. Největším zlomem v přístupu k porodu (od pasivního k aktivnímu) byl kurz hypnoporodu (děkujeme Michaelo Kalusová, změnilo nám to život :-))), po kterém jsme se rozhodli udělat maximum pro porod doma, popř. pro co nejvíce klidný porod v nemocnici. Bohužel jsme v porodnici skutečně skončili (Chrudim), a dopadlo to … Pokračovat ve čtení →
Porodem nic nekončí Asi v polovině svého prvního těhotenství jsem došla k myšlence na porod doma s porodní asistentkou. Studovala jsem dostupnou literaturu a s manželem nás přihlásila na předporodní kurz s Ivanou. Prožívala jsem nové pocity i informace a vše podvědomě směřovala k vyvrcholení svých snah, přirozenému porodu, pokud možno nějak podobně jako u domácích porodů, o kterých jsem … Pokračovat ve čtení →
V neděli 22.5. 2016 tomu byly 3 měsíce od narození naší dcery Berty. Více než kdy jindy mám koncem května silnou potřebu moji cestu sdílet dál (a píšu 3 noci :D). Na první porod jsem se připravovala jak mi tehdejší rozpoložení a vědomí dovolilo, četla jsem, koupila si knížku Hypnoporod (a skončila u druhé kapitoly, protože mi to přišlo moc … Pokračovat ve čtení →
Moje maminka se narodila doma, na posteli, která stála pod oknem, podobně jako její tři starší bratři. Maminčin nejstarší bratr při porodu zemřel. Narození mé maminky byl jediný porod, kterému byl přítomen také její otec. Vztah mezi nimi byl po celý život ze všech vztahů mezi otcem a jeho dětmi vztahem nejsilnějším. Když můj dědeček zemřel a moje maminka ho … Pokračovat ve čtení →
S odstupem skoro půl roku už vnímám jako morální povinnost se podělit o svůj příběh i já. V průběhu těhotenství jsem nic nenechala neznalosti a náhodě a připravovala se maximálně. Shlédla jsem bezpočet nádherných orgasmických videí, načetla mnoho knih o přirozených porodech a představovala si svůj druhý porod podobně. (Také mě v průběhu těhotenství provázela různá znamení, která mi dávala potvrzení, že to k … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou Königsmarkovou jsem se osobně poprvé potkala až letos, když jsem jí pozvala k nám na husitskou faru v Břevnově, do diskuze v rámci pravidelných dokumentárních večerů k aktuálním společenským tématům, které pořádáme. O její práci v CAPu, A-centru i asistenci u domácích porodů jsem ale věděla už dlouho, četla jsem, v rámci teoretické přípravy na své možné … Pokračovat ve čtení →
Ach jo, ach jo, proč jen jsem se dřív neinformovala, jak probíhá porod? Strach… Začalo to už v dětství, když jsem viděla ve filmech scény porodů – plné křiku a krve. Horší pak byl porod, který nám v rámci výuky pustili na základní škole. Ve třídě jsem nevydržela a zařekla se, že vlastní dítě nikdy. Vždyť už jen vyndání třísky … Pokračovat ve čtení →
Zbavit se strachu Už roky pracuji s migranty. Více či méně intenzivně, podle toho, jak moc mne potřebují mé malé či ještě menší děti. S paní Königsmarkovou jsem se osobně seznámila právě díky ženě, jejíž zemí původu je Ukrajina. Ale abych začala od začátku. Kamarádi, kteří ve svém okolí zaregistrují člověka z cizí země, který má potíže, obvykle dospějí k … Pokračovat ve čtení →
Začalo to touhou po přirozeném porodu v prvním těhotenství. O porodu doma jsem ani zdaleka neuvažovala, vlastně mne ani nenapadlo, že bych doma rodila. Proto jsem dcerku porodila ve Vrchlabí, a přestože jsem tam byla velmi spokojená – i s ohledem na 2 týdenní pobyt před porodem samotným, který byl vynucený diagnostikovanou gestózou – měla jsem konkrétní výhrady k průběhu … Pokračovat ve čtení →
Ivana v Mátě Tento příběh byl čtený poprvé na festivalu Femina Film 2012. Tento festival také podporuje Ivanu Königsmarkovou. Mou nejmilejší prací v Českém rozhlase byla po dvanáct let tvorba magazínu pro mámy a táty MÁTA. Díky ní jsem poznala řadu báječných lidí, mezi nimi i Ivanu Königsmarkovou. Téma přirozených porodů se mi stalo velmi blízké, byť už jsem v … Pokračovat ve čtení →
Pôrod môjho tretieho dieťaťa ostane navždy spojený s Ivanou Königsmarkovou. Navždy ho budem mať v pamäti. Tak ako tie predošlé. Tak ako asi každá žena. Teraz som sa rozhodla zapísať ho práve pre Ivanu. Moje prvé 2 deti sa narodili v bratislavských pôrodniciach. A hoci oba pôrody prebehli hladko a s dobrým koncom, po pobytoch v pôrodniciach mi ostali aj … Pokračovat ve čtení →
Napsat příběh o tom, jak mi pomohla Ivana Königsmarková, byl pro mě poměrně těžký úkol. Ne proto, že by něco dopadlo špatně, ale právě proto, že vše bylo v pohodě a příběh by byl příliš jednoduchý a krátký. S Ivanou je to totiž o tom, že je vše v klidu a bez stresu. Tak jsem se rozhodla, popsat vám můj … Pokračovat ve čtení →
Pokračování porodních příběhů Petry Hanouskové Chvátalové. Je mi 26 let. Můj syn mi jednoho sobotního dopoledne oznamuje: „Maminko, máš v bříšku miminko a je to holčička Monička“. Za několik dnů zjišťuji, že jsem podruhé těhotná. Těhotenství je náročnější, než to předešlé, přesto si jej užívám. Opět se setkávám s naší porodní asistentkou. Jelikož je od nás vzdálená 200 km, bavíme … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh nemá na první pohled s Ivanou moc společného, ale mimo jiné i díky její knize „Hovory s porodní bábou“ a její aktivitě v oblasti porodnictví a podpory přirozeného porodu se mohl stát. Svého prvního syna jsem porodila „standardně“ v největší porodnici v Brně. Celé těhotenství jsem chtěla rodit přirozeně a i hladký a rychlý průběh samotného porodu všemu … Pokračovat ve čtení →
