Nedeľa 14.9.2014, (41+2tt) 03:00, doma Bola som prvorodička a veľmi som túžila po porode doma. Absolvovala som niekolko kurzov a citala vela knih, nastudovane som to mala naozaj skvele a nacvicene dychanie, vizualizacie atd. Skutocnost ale bola takato: Budim sa na podobne pocity v podbrusku ako pri menstruacii. Uvazujem ci je to uz porod a tak si meriam pravidelnost pomocou … Pokračovat ve čtení →
Dějství druhé – Alex Přišlo druhé těhotenství a s ním spojená další srážka se zdravotnickým systémem. V té době jsem už nežila v Praze, ale nakonec jsem si řekla, že jelikož už další děti nejspíš nepřijdou, tak mám poslední šanci si alespoň jednou užít péči v Ivanině poradně. A tak jsem si udělala výlet do Prahy. A ten zážitek opravdu … Pokračovat ve čtení →
Prolog Už první setkání s Ivanou bylo nezapomenutelné. V rámci pracovní schůzky, které jsem se účastnila já a můj bratr, Ivana popsala porodní proces jasně, logicky a v souvislostech pochopitelných i pro nás, kteří jsme něco takového poslouchali poprvé v životě. Nikdy nezapomenu na naprosto znechucený bráškův výraz, když Ivana porovnala hormonální nastavení ženy při porodu se situací při početí … Pokračovat ve čtení →
Touto cestou bych se chtěla podělit o zkušenost ze svého třetího porodu. Není to vůbec hezké čtení ale je potřeba, aby se tohle rozšířilo dál a ženy byly informované. Omlouvám se, že to zcela nesouvisí s Ivanou. Loni jsem přivedla na svět u Apolináře dcerku. Porod nebyl takový, jak jsem chtěla, ale budiž, drama přišlo až po porodu. Nechtěla se … Pokračovat ve čtení →
Dostala se mi do rukou kniha Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví (Lenka Slezáková a kol., Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3373-9.). V předmluvě (s. 7) se píše, že text „je doporučen především pro studenty ošetřovatelství na vyšších zdravotnických školách, bakalářského a magisterského studia ošetřovatelství a specializačního studia, u kterých se již předpokládá určitý stupeň znalosti odborné terminologie. Z tohoto důvodu jsou v … Pokračovat ve čtení →
Měla jsem těsně po porodu prvního dítěte sepsaný svůj příběh pro Ivanu, u které jsme absolvovali s manželem skvělou přípravu k porodu. Ale nějak s novými povinnostmi a dalším miminkem nikdy nebyl čas dostat se k samotnému zaslání. Cítím to jako svůj veliký dluh vůči paní Ivaně, která mě v jednom kritickém okamžiku prvního těhotenství telefonicky uklidnila svou jasnou a … Pokračovat ve čtení →
Poprvé jsem rodila před třemi roky a měsícem. Už od pátku mi po částech odcházela hlenová zátka, zatím jen čiré nebo mírně béžové kousky. V pondělí mi ráno mi odešla poslední část hlenové zátky, tentokrát byla narůžovělá s nitkami krve, celé dopoledne jsem měla pocit hladu, i když jsem normálně jedla, bolelo mě čím dál tím víc v kříži a … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na první porod. Pomohlo to … Pokračovat ve čtení →
Po jednom nepovedeném těhotenství jsem čekala své třetí dítě. První a druhá dcera se narodily ve velké pražské porodnici, relativně přirozeným porodem s minimem zásahů, bez nástřihů a medikace, mladší dokonce překotně, tudíž i bez jakékoliv rutinní přípravy. Přesto jsem teď uvažovala jinak; je to nejspíš mé poslední dítě, poslední těhotenství a poslední porod, nestálo by za to, aby vše … Pokračovat ve čtení →
Porodila tři děti, přičemž první porod v Praze považuje za trýznivou životní zkušenost. Druhé dítě rodila v Americe v porodním domě s porodní asistentkou a třetí už doma. Přiznává, že s Českem má spojená traumata z dětství. „Cítím tu pořád negativní energii, když jsem tady, dá mi hodně práce, abych si udržela svoje světlo.“ http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/102033/vzdycky-divna-helena-houdova-cesko-ma-spojene-s-negativni-energii-a-traumatem.html „V očích druhých jsem vždycky … Pokračovat ve čtení →
Právě uběhl rok od porodu druhého dítěte a tak vzpomínám a chtěla bych se o svůj příběh podělit. Druhé těhotenství, velká radost, že to vyšlo. Nechci zbytečně moc chodit k doktorům, mám rok a kousek holčičku, složitě se organizuje hlídání či transport s ní přes půl Prahy kvůli 5-ti minutám u doktora. První návštěva šok, myslela jsem, že sestry dr. … Pokračovat ve čtení →
Do příběhů jsem přispěla už několikrát, minule jsem si myslela, že už naposled, ale nedalo mi to a musela jsem ještě něco sepsat… Dceři je 13 měsíců a vypadá to, že se pomalu ale jistě sama odstavuje. Dokonce bych řekla, že pokud bych jí kojení po probuzení a večer před spaním nenabídla, možná by si ani nevzpomněla. Svým způsobem jsem … Pokračovat ve čtení →
Na svůj druhý porod jsem se svědomitě připravovala, přečetla spoustu knih, vyslechla kupu diskuzí, navštívila několik předporodních kurzů a hlavně jsem se na něj těšila. Další silná kontrakce mě postupně láme do kleku, rukama se opírám o sedátko před příjmem do ordinace v podolské porodnici, silný tlak na kostrč mě nutí tlačit a samo se mi vydere hrdelní „křik“, muž … Pokračovat ve čtení →
Ke druhému vánočnímu svátku ještě jeden „opakovací“, i když ne domaporodní, ale podpůrný. Když jsem otěhotněla, začala jsem se u kamarádek, co už mají děti, zajímat o to, jak jim proběhlo těhotenství, jaký měly porod a poporodní péči. Přišlo mi, že jsem na to vlastně děsně sama, ačkoliv mám super manžela, se kterým se dá hodně povídat, ale on těhotenství … Pokračovat ve čtení →
Svůj porodní příběh bych chtěla věnovat všem porodním asistentkám a dulám, které svou práci dělají s empatií a nadšením. Je to také příběh o tom, že všechno lze, jen je třeba si dobře vybírat, komu se svěříte do péče. Čekala jsem druhé dítě. Byla jsem už odvážnější, co se testů týče. Odmítla jsem tripl test (protože bych stejně nešla na … Pokračovat ve čtení →
Chcela by som sa podelit o príbeh našej rodiny, ako sa rodili deti od mojej prababičky až po môjho syna. 1. Prababička cca. 1884 – 1962 Rodená Prešpuráčka, vyrastala s otcom, bratom a zlou macochou. Aby čo najskôr sa dostala z domu, veľmi mladučká, asi 16-ročná sa vydala za vdovca o 21 rokov staršieho (mal jednu dcéru, ale tá bola … Pokračovat ve čtení →
Moje cesta k přirozenému porodu začala už na střední škole, kdy nám profesor biologie (muž!) pustil film o porodu podle F. Leboyera. To téma mě tak chytlo, že jsem začala číst spoustu knih, jako Znovuzrozený porod, Nová doba porodní apod. Hltala jsem všechny články, zkušenosti maminek a dopracovala se k rozhodnutí, že můj porod bude co možná nejpřirozenější. Možná, že … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh není o domácím porodu ale o tom nemocničním… Je brzo ráno, chvíli po páté ranní, s manželem sedíme v autobuse se sbalenou taškou. Těším se, konečně se dočkám své holčičky, které se nechce ven z bříška, a jedem do nemocnice na vyvolání porodu. Dorazíme v 7, nepříjemná sestra otevírá dveře a ptá se: ,,Co chcete? „, vysvětlím, oč … Pokračovat ve čtení →
Tenhle porod začal asi tak v 7. měsíci těhotenství. Ve chvíli, kdy jsem sebrala síly a pustila se do hledání porodnice, která by mi umožnila přirozený porod. Měla jsem za sebou akutní císařský řez, dva roky po něm přirozený porod a dva roky po něm porod plánovaným císařským řezem. Situace na scéně českého porodnictví mi samozřejmě nepřála. Proto jsem se … Pokračovat ve čtení →
Od chvíle, kdy jsem ve svém životě potkal ženu, se kterou mám silnou touhu konečně založit rodinu, začal jsem víc pátrat po informacích, čím vlastně bude moje nejdražší, a já po jejím boku, procházet, a proto jsem také začal číst Příběhy pro Ivanu. Při čtení mnoha příběhů mi běhal mráz po zádech a rtuť emocí dosahovala vrcholných hodnot. Štěstí, že … Pokračovat ve čtení →
Narození dítěte je jedním z klíčových životních mezníků. Okamžikem porodu se nerodí pouze dítě, ale také matka a otec. V současné době dochází k dramatickým proměnám chápání otcovství, již samotná přítomnost mužů u porodu je aspoň v českém kontextu poměrně novým jevem, muži se v mnohem větší míře než dříve podílejí na péči a výchově dětí již od samého narození. … Pokračovat ve čtení →
Úvod Konečně, po několika jiných příspěvcích (příběhy 271, 779, 780, 938), posílám svůj porodní příběh. Ráda bych jím vyjádřila podporu Ivaně i dalším porodním asistentkám, které navzdory nepříznivému nastavení porodnického systému českého státu (a částečně i společnosti, která toto nastavení odráží) dělají s neutuchající snahou a zapálením to nejlepší, co umí, aby pomohly ženám prožít co nejlepší těhotenství, porod a … Pokračovat ve čtení →
Patřím ke generaci, která se narodila v porodnici jako Husákovy děti, ale moje máma a moje dítě se narodilo doma. Naše generace vyrostla na hitech pašovaných „ze Západu“ na konci 80. let, hitům vévodily melancholické písně Vídeňáka Falca. Vybírám z jeho webu: http://www.falco.at/index.php?option=com_content&view=article&id=58&Itemid=70 Volný překlad: Narodil se v roce 1957 jako Johann Hölzel a začal rušný osudový život. Jeho matka … Pokračovat ve čtení →
Zdravím, děkuji za vaši iniciativu, už rok si vaše příběhu čtu a stále jsem váhala, zda napsat i ten svůj, je to přeci jen takové osobní… Tady je můj příběh. Po druhé to chci jinak Když se ohlížím za svým první porodem, uvědomuji si, že jako prvorodička jsem udělala velkou chybu, bála jsem se si o porodu toho více nastudovat, … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu čtu od samého začátku, celou situaci s porody v Česku sleduji ještě déle. Patřím mezi ty, které se s Ivanou nikdy nesetkaly. Já jen nasávala její poselství ze všech možných zdrojů a kniha Hovory s porodní bábou, byla báječnou učebnicí pro mého manžela. Můj život a mé názory jsou Ivaninou prací ovlivněny a proto si troufám sem … Pokračovat ve čtení →
O porody se zajímám několik let před otěhotněním. Toužím po porodu doma a čtu porodní příběhy. V duchu si představuju, jak to chci mít já. Těším se, že si vyberu PA a je mi líto, že Ivana má problémy a že teď k porodům nechodí. Její pohled mi dává smysl a její postoj je mi blízký. Zjišťuji PA v okolí … Pokračovat ve čtení →
Neznám dvě ženy, které by rodily stejně. Každá žena, každé dítě, každý porod, jsou jiné. Každá žena potřebuje při porodu svůj čas, trpělivost, zdravou péči. Ani jednoho se jí ovšem v našich nemocnicích nedostává. Čeho se jí tam ale dostává hojně, jsou různé zásahy, nedostatek empatie, větší či menší míra násilí, mrzačení na těle i duši. Zdravotníci se tváří, že … Pokračovat ve čtení →
Překonala jsem zážitky z předchozího porodu, a jak Eliška odrostla batoleti a její poranění se ukázalo méně závažným, rozhodli jsme se pro třetí miminko. Od prvního plánování bylo ale zcela jasné, že k porodu nepůjdu jen s manželem, ale rozhodně chci sebou svého člověka. Nejprve jsem počítala s dulou. Znám jednu osobně z dob cvičení s miminky, a tak jsem … Pokračovat ve čtení →
Po dokončení VŠ v roce 2007 jsme plánovali druhé miminko, ale hormony se vzbouřily a tak jsme to zvládli trošku dřív. Dvě čárky na testu jsem objevila asi 3 dny po státnicích. TP 29.2.2008 Opět se dostavila únava, ale nebyla zdaleka tak hrozná, jako minule. Odpolední šlofíček byl dostačující. Bohužel s 2,5letou Adélkou ne vždy proveditelný. Horší byly nevolnosti, které … Pokračovat ve čtení →
Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →
Oba moje porody vystihuje pohádka od Jana Wericha „Splněný sen“, v níž se dosti obyčejný hlavní hrdina nejprve vypraví mylně hledat poklad do Prahy, kde přijde i o poslední šaty, načež ho to dovede zpátky domů, kde s manželkou rozvalí pec v chalupě, a tam se v prachu zaskví hrnec plný zlaťáků. 1. POROD – „V PODRUČÍ STARÝCH MECHANISMŮ“ Na … Pokračovat ve čtení →
Posílám další příběh/mail na podporu Ivany. Ten „pravý porodní“, který už (nejen sobě) slibuji dlouho, je sice rozepsaný, ale vyžaduje ještě hodně času na dokončení. Snad ho brzy dokončím a pošlu. Úplně nejraději bych však byla, kdyby ho již nebylo třeba adresovat Ivaně, kdybych ho mohla dopsat jen pro sebe a Ivana již konečně byla s definitivní platností bez možnosti … Pokračovat ve čtení →
Svým příběhem bych ráda povzbudila především ty maminky, které mají za sebou porod císařským řezem a stále touží zažít přirozený porod. Porodila jsem dvě děti s odstupem dva a půl roku. První holčička se narodila císařským řezem. Plánovala jsem si přirozený porod doma pouze s manželem, dulou a kamarádkou. Bylo to ve Vídni. Hebamme (mylně jsem se domnívala, že působí … Pokračovat ve čtení →
Zajímavá otázka a k ní odpověď přesně symbolizující a vykreslující přístupy v českém porodnictví: http://www.porodnice.cz/poradny/rizika-u-porodu-a-cetnost-1 ŠJ … Pokračovat ve čtení →
Po dvou letech manželství v Kanadě k nám zavítalo miminko. Byli jsme oba s manželem velmi šťastní. Jsem sice ještě mladá a většina mých vrstevnic píše bakalářky, já jsem se ale na mateřství cítila připravená. Mé těhotenství mi bylo skutečným požehnáním. Znovu a znovu jsem se udivovala nad zázrakem stvoření a růstu toho milovaného stvoření, co jsem nosila pod srdcem. … Pokračovat ve čtení →
První dítko jsem rodila v roce 81. Viděla jsem předem jen velice dramatický černobílý film. Tehdy nebyl žádný ultrazvuk, žádné vymoženosti, mnoho pověr a předsudků. Co vše jsem si musela vyslechnout od sousedek, spoluzaměstnankyň! Představovala jsem si to tak strašně, že jsem před porodem probděla noc a měla jsem obrovské křížové bolesti. Ráno na pravidelné kontrole slyšela, přijďte za týden … Pokračovat ve čtení →
Jsem moc šťastná za to, že jsme se rozhodli strávit konec těhotenství, rození i šestinedělí s porodními asistentkami. Bez nich bychom asi neměli tak krásný zážitek. Na radu kamarádek jsem se rozhodla rodit v Neratovicích – byla jsem se podívat i v Podolí, kde jsem se na začátku těhotenství registrovala (nechtělo se i tam hlavně kvůli tomu, jak velká porodnice … Pokračovat ve čtení →
11.6.2014 (40+5tt) – NÁŠ VELKÝ DEN Po poledni začínám cítit už celkem známé pocity v podbřišku. Snažím se odpočívat, občas si udělám relaxaci a v klidu nechám své tělo pracovat a čekám, co z toho vyleze. Celé odpoledne se nic nemění, bříško mi tvrdne stále v podobných intervalech. Snažím se spát, čtu si knížku… Odpoledne přichází Martin domů z práce … Pokračovat ve čtení →
Změnila jsem gynekoložku nebo mi spíše byla změněna. Moje předešlá gynekoložka skončila a místo ní přišla nová. Setkání s paní doktorkou bylo milé. Překvapily mě její dotazy. Paní doktorka nechtěla věřit, že jsem se rodila tři děti a že nejsou na mě vidět žádné známky porodního poranění. Když jsem jí sdělila, že jsem rodila všechny děti doma, byla trochu překvapená, … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou jsem se nikdy osobně nesetkala, ale hodně jsem četla od ní i o ní. Obdivuji, co pro maminky a jejich děti dělá. Je těžké se ve vánici postavit rovně a jít krok za krokem proti větru. Zvláště, když se zdá, že jde člověk sám, když vás vítr občas smete stranou, nebo vám něco hodí na hlavu. Přesně … Pokračovat ve čtení →
Jedného dňa znova nedorazila menštruácia. No po predchádzajúcej skúsenosti so smutným koncom, sme sa s manželom rozhodli, že sa nebudeme predčasne tešiť, ani robiť test. Ale ja som to vedela…Vedela som, že je tam a že tento krát už s nami zostane. Po niekoľkých dňoch som začala špiniť (to je mi nejaké povedomé…) a preto som hneď zašla za doktorom: … Pokračovat ve čtení →
Píše se září 2014 a já vzpomínám na to, co jsem prožila před rokem. Ano, už je to rok, co se má holčička narodila. Rok žiju s traumatem, který způsobili odborníci v porodnici. A rok studuju všechno možné i nemožné o porodech a o tom, jak to mělo být a nebylo. Ke vší smůle zjišťuji, že je to vlastně „normální“. … Pokračovat ve čtení →
Jsem normální dospělá žena. Pracuji na MacBooku, volám z iPhonu a (přestože do toho nikomu nic není) holím se. Úplně všude. Přesto mám v porodopise ze svého prvního porodu napsáno „alternativní matka“. A tak se zlobím. Zlobím se na český stát. Zlobila jsem se pro mnoho věcí i dřív, když jsem rozhodovala jen sama za sebe. Občas jsem protestovala, podepisovala … Pokračovat ve čtení →
Blíží se den, kdy společně s rodinou sfoukneme první svíčku na dortu naší dcerky Anežky. S tím, jak se blíží její první narozeniny, vzpomínám, jak přišla na svět a přemýšlím, co se ve mně změnilo (a že toho nebylo málo) a jak bych chtěla porodit podruhé (když by přišlo těhotenství)… Zrovna noc na dnešek jsem se probudila a vynořily se … Pokračovat ve čtení →
Nikdy jsem netušila, jak podivuhodným a podnětným čtením může být taková zdravotnická dokumentace. Například jsem do ní nahlédla, když mi napsali, že jedním z mnoha důvodů rozstřižení mých genitálií bylo to, že „porod se protahoval“. Takže, kdybyste to náhodou netušili, porod prvorodičky o celkové délce asi 2 hodiny (z toho II. doba porodní 28 minut) je protahovaný porod. Mimochodem, podle … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh pro paní Ivanu, Ivušku, Verunku a mnohé další. Někde na počátku tohoto příběhu je moje celoživotní touha být maminkou alespoň tří dětí. Když jsem po 15 letech odcházela z prvního manželství, věděla jsem, že ke dvěma stávajícím dítkům třetí ještě přijde. S novým partnerem, s novým životem. Stalo se a o necelé dva roky později, ke dvěma synům … Pokračovat ve čtení →
Dnes je tomu přesně rok, kdy se rozhodl přijít na svět náš chlapeček. Již během těhotenství jsem měla jasnou představu, jak by měl můj porod vypadat, respektive jak nechci, aby vypadal. Jsem přesvědčená, že jde o přirozený proces, ke kterému je ženské tělo dokonale stvořeno, a čím více se do něj bude zasahovat, tím hůře jak pro dítě, tak pro … Pokračovat ve čtení →
Vážená paní Ivano, vážené provozovatelky podpůrných stránek, čtu vás už dlouho, pravidelně, ale nějak jsem pořád nevěděla, co bych vám napsala. Mám už dospělé děti, takže to, jak se narodily, není k současnosti příliš promlouvající. Jak tak ale čtu ty vaše stránky, čtu podobná témata i jinde a nemohu si nevšimnout těch prudkých diskusí, které bývají pod porodními tématy k … Pokračovat ve čtení →
Moje první těhotenství bylo chtěné, plánované a přijaté s nadšením. V té době jsem s manželem bydlela v Brně, znala jsem několik „alternativních“ maminek a jejich cesta se mi velmi zamlouvala. S manželem jsme už delší dobu věděli, že chceme našim dětem dopřát dětství na venkově, jako jsme prožili sami, a proto jsme se v osmém měsíci těhotenství přestěhovali do … Pokračovat ve čtení →
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, propadla jsem panice. Jak zvládnu druhý porod, když jsem se ještě nedostala z traumatu po tom prvním (vyvolávaném ve 41+4 tt). Ten jsem si vytrpěla se všemi lahůdkami, které si lze jen představit, když vám dají tabletu a porod neběží. Nevyhnula jsem se dirupci vaku blan, epiduralu, nástřihu, oloupili mě o bonding a dítě … Pokračovat ve čtení →
