A 294. Pokazilo se to nebo zachránilo? (opakování)

Zdravím moc Ivanu, i když ji osobně neznám, a všechny ženy, které budou číst tyto řádky. Doufám, že i můj příběh přispěje k tomu, aby víc žen bylo silnějších, než jsem byla já. Z mých předporodních přání o neinvazivním porodu bez chemie se stal vyvolávaný porod s akutním císařským řezem s použitím všech dostupných medikamentů a s prvním pohledem na … Pokračovat ve čtení →

A 293. Můj porodní příběh (opakování)

Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →

A 290. Porody v Norsku (opakování)

Porod v Norsku podle „české“ režie (epidural, oxytocin, nástřih) Ráda bych připojila svůj příběh o příchodu nového človíčka na svět. Chtěla bych podpořit Ivanu Königsmarkovou, protože si velmi vážím jejího boje za zlidštění české porodnické praxe a za prosazování svobodné volby místa porodu dle svědomí, potřeb a odvahy každé rodičky. Míra úmrtnosti novorozenců v Norsku je ještě menší než v České … Pokračovat ve čtení →

A 289. Rodit se nedá silou (opakování)

Milá Ivano, moc ráda bych Vás chtěla podpořit, a tak jsem se rozhodla sepsat a poslat Vám svůj příběh. Je to pro mě také taková terapie psaním. Rodila jsem zcela nedávno, v prosinci 2012. Celé těhotenství jsem si užívala, byla jsem v dobré fyzické kondici a na děťátko jsem se moc těšila. Toužila jsem po přirozeném porodu bez zbytečných lékařských … Pokračovat ve čtení →

A 288. Tímto příběhem bych chtěla podpořit paní Ivanu Königsmarkovou (opakování)

Moje vlastní zkušenost s porodem je velmi silná a nyní chápu, že jsem se musela dostat až na vlastní dno, abych si ujasnila své životní priority. Porod mi vzal naivní iluze o životě, porod mě oddělil od dítěte na 48 hodin, porod mi zjizvil tělo i duši. Porod mi dal obrovskou životní facku, porod mi ukázal, že musím začít být … Pokračovat ve čtení →

A 287. Stav našeho porodnictví bolí víc, než porod sám (opakování)

miminko

Ludvík Já sama se o porody a situaci okolo začala více zajímat trošku opožděně – až po svém vlastním porodu. Do té doby jsem nic z toho moc neřešila. Dokončovala jsem spoustu věcí v práci, připravovala konferenci, rozčilovala se nad kácením stromů na Šumavě, cítila se náramně, a prostě věděla, že přijde září, a já zkrátka porodím (a pak se … Pokračovat ve čtení →

A 286. Dorotčin příběh (opakování)

pro_ivanu_B

Druhé děťátko k nám přišlo v srpnu 2012. Těhotenství nebylo zpočátku pro mě jednoduché, přestože jsme se na miminko těšili. Začala jsem slabě krvácet a našli mi v děloze myom. S touto zprávou, že se uvidí, že se sice nic neděje, ale možnost předčasného porodu tu je, jsem se nedokázala uvolnit a plně prožívat krásné okamžiky s človíčkem v bříšku. … Pokračovat ve čtení →

A 285. Chci svou porodní asistentku (opakování)

Mariánka se sourozenci

Pro Ivanu Své první dítě jsem porodila v porodnici. I mé druhé dítě se narodilo ve stejném zařízení, jen v menším a osobnějším. Přesto se od sebe oba porody lišily jako nebe a dudy. A také cesta, kterou jsem mezi porody, před nimi a po nich, prošla, byla dlouhá, plná rozporů, ale hlavně zajímavá a osvobozující. Zajímavá nejvíce pro to, … Pokračovat ve čtení →

A 284. Když životy voní po Heřmánku (opakování)

Heřmánek s maminkou

Je brzy ráno. Neděle. Chalupa. Den se probouzí k novému životu. Za okny leží sníh. A já tu sedím a píši tento příběh. Příběh, který jsem již jednou napsala, ale jeho konec byl jiný. Naše životy se po jeho dopsání změnily. Změnily tak, že je z něj jiný příběh. A tak tu sedím znovu a zamýšlím se nad tím, jaké … Pokračovat ve čtení →

A 283. Další příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

A 281. Porod je úžasný dar (opakování)

Již nějakou dobu sleduji Příběhy pro Ivanu. Vaše iniciativa mi připadá skvělá. Snoubí v sobě podporu Ivany, zachování kontinuity jejích myšlenek a zároveň sdílení porodních zážitků pozitivním způsobem. Velice ráda se zapojím a přidám svůj příběh pro Ivanu a spolu s ním i veliké přání šťastného vyústění její situace. Vzhledem k tomu, že jsem byla indikovaná k císaři, rodila jsem v porodnici … Pokračovat ve čtení →

A 280. Porůznu (opakování)

Podruhé už ambulantně Svůj porodní příběh bych ráda věnovala nejen Ivaně, ale i všem porodním asistentkám, které stále ještě vykonávají svojí profesi a pomáhají tak ženám s příchodem na svět jejich vytouženého miminka. Poprvé jsem rodila v září 2011, už tehdy jsem věděla, že chci co nejvíce přirozený porod, ale ne vše se podařilo tak, jak jsem si přála. Hlavně … Pokračovat ve čtení →

A 279. Ukradené porody (opakování)

Vážená paní Ivano, sice Vás znám osobně jen od vidění, více z příběhů a rozhovorů, přesto Vám chci poděkovat – ovlivňujete v dobrém vidění mnoha lidí, rozhovory s Vámi byly důležité i pro můj nový pohled na porod a ženství vůbec. Sleduji Váš příběh a zalévá mne pocit bezradnosti, zvláště když vím, že zrovna rodí kamarádka ve Skotsku, kde je … Pokračovat ve čtení →

A 278. Drobnosti (opakování)

Skrytý smysl Příběhy pro Ivanu sleduji již několik měsíců a pravidelně čekám na každý nový příběh a těším se, co přinese. Je zajímavé také pozorovat, jak se příběhy postupně proměňují. Na počátku jsou většinou příběhy čistě „porodní“, tj. popisující průběh porodu. Většinou je to porod doma, nebo velmi dobře připravený a vyjednaný přirozený porod v porodnici. Postupně se objevují příběhy … Pokračovat ve čtení →

A 277. Pár správných slov ve správný okamžik, to, co Ivana umí… (opakování)

Dlouho jsem váhala, jestli také napíšu svůj příběh. Nakonec jsem se rozhodla, že ano, neboť teď, s odstupem času, vidím, že v něm Ivana sehrála nemalou a důležitou roli. Ivanu jsme poznali náhodou, když jsme se s manželem rozhodli navštívit předporodní kurz. Před tím jsme o ní nikdy neslyšeli a byli jsme příjemně překvapeni jejím jasným, strohým, upřímným a na … Pokračovat ve čtení →

A 276. Jeřabinka (opakování)

Ve vaně

O možnostech porodů doma jsem věděla už od střední školy, kdy jsem četla Znovuzrozený porod od M. Odenta a o paní Ivaně jsem slyšela v době, kdy jsem na zakládání rodiny ještě vůbec nemyslela. Porod kde si žena sama zvolí je možnost, která mi přišla vždy naprosto správná a přirozená a hlavně jsem vždy zastávala názor, že volba prostředí a … Pokračovat ve čtení →

A 275. Tři příběhy pro paní Ivanu (opakování)

Miminka

Příběh první Milá paní Ivano, píši na Vaši podporu. Protože to, co Vás potkalo (soud, nemožnost pracovat, nutnost splácet obrovskou finanční částku), cítím tak, že se odehrálo i za mě a „pro mě“, pro naše děti, pro naši rodinu. Proto jsem se rozhodla napsat tři příběhy. Příběhy našich dětí, ve kterých jste jako porodní asistentka sehrála a sehráváte důležitou roli. … Pokračovat ve čtení →

A 274. Príbeh druhý – zázrak zrodenia (opakování)

Po porodu

Nastal čas na druhé dieťa. To ale znovu neprichádzalo. Po dlhom prehováraní mojim gynekológom som pristúpila znovu na hormonálnu stimulačnú liečbu, ktorú som ale po mesiaci odmietla (aj poučená knihou Nežiaduci účinok smrť). Jedna vnímavá bytosť mi objasnila dôvod, neschopnosti počať dieťa – niekto z nás nie je pripravený na dieťa. Rýchlo som pochopila, že som to ja – neustále … Pokračovat ve čtení →

A 273. Príbeh prvý ako psychoterapia (opakování)

Náš pôrodný príbeh je ako mnoho iných – s pani Ivanou priamo nesúvisí. Nikdy som nemala to šťastie ju stretnúť osobne, len prostredníctvom tu veľa krát spomínanej knihy Hovory s porodní bábou,  v ktorej som našla množstvo odpovedí na moje otázky. Takisto aj príbehy z Vašej stránky ma uisťovali v mojom rozhodnutí porodiť svoje druhé dieťa doma a sprevádzali ma … Pokračovat ve čtení →

A 272. Když má za sebou žena tři porody (opakování)

Těhotenství

Když má za sebou žena tři porody, ale hlavně když se o ty své tři ratolesti denodenně řádně stará, tak jí čtvrté těhotenství zaskočí daleko méně než veškeré okolí. No tak se to všechno ještě o dva roky protáhne, přibude talíř a hadry do pračky, no co! Změna poměru už není taková. Nicméně od chvíle, kdy si mé drahé starší … Pokračovat ve čtení →

A 271. Čtyři naděje a nějaké to zklamání (opakování)

Tři holčičky

Jak vysvětlit, proč Vám vlastně píšu, když Vás vlastně ani neznám a mé porody proběhly 2 tisíce km od Vás? Už to tak někdy bývá, že se cesty nepropojují, ale ovlivňují, a tak nějak je to i se mnou. Kdysi v raném dospívání jsem se mihla před televizní obrazovkou zrovna ve chvíli, kdy vyrovnaná žena s manželem vyprávěli (a černobílými … Pokračovat ve čtení →

A 270. Krátce (opakování)

Příběh – nepříběh Nikdy jsem nerodila a nikdy jsem se osobně nesetkala s Ivanou. Ani těhotná zatím nejsem. Přestože na děti mám ještě pár let čas, o porody a vše kolem se zajímám už dlouho. A dlouho se moje bádání pohybovalo hlavně okolo témat jako nošení dětí v šátku, bezplenková komunikační metoda a podobně. Vnímá dítě, i když je maličké? … Pokračovat ve čtení →

A 269. Anička a Tomášek (opakování)

Anička V roce 2000 jsem v porodnici u Apolináře v Praze porodila s pomocí lékařů, mediků a sester dceru Aničku. Chtěla jsem rodit co nejpřirozeněji v klidu a hlavně mít své dítě neustále u sebe pokud to jen trochu půjde, trochu pozdě jsme se dozvěděla o CAPu na Bulovce, manžel však nechtěl ani slyšet o tom, že by mne vezl … Pokračovat ve čtení →

A 268. O změnách a lidech (opakování)

Spolu

Lucinka Moc mě zaujaly vaše příběhy o domácích porodech, všechny jsou tak krásné plné lásky a odhodlání, víry, že můžeme věci kolem nás změnit. Všem, které měly tu odvahu a dokázaly porodit doma, patří můj velký obdiv. Mě to také napadlo, už je to 11 let, co jsem čekala dceru Lucku, že by to bylo krásné porodit v klidu doma … Pokračovat ve čtení →

A 267. Zázrak Barunka (opakování)

S oběma dětmi

Můj první porodní příběh byl klasickým příběhem české prvorodičky, která se s důvěrou svěřuje do péče porodníků, kteří její důvěru chápou jako žádost, aby narození jejího dítěte proběhlo pokud možno v jejich režii. Dočkala jsem se protržení plodových obalů při nálezu 3cm, nástřihu bez souhlasu, zašívání bez umrtvení provázené chlácholivými poznámkami doktora, jen ať si zakřičím, dítě s plným Apgar … Pokračovat ve čtení →

A 266. Závěje a vítr (opakování)

DruhyPribeh

Dítě jiskřivých závějí Posílám příběh, který se Vás, Ivano, dotýká jen letmo. Chtěla jsem první dítě rodit doma, protože po několika podivných zkušenostech s nemocnicemi z nich nemám dobrý pocit. Bohužel, můj muž byl zásadně proti a bez něj bych do toho nešla. Konzultovala jsem toto s Vámi, v rámci Vašeho předporodního kurzu v A-centru a Vy jste mi doporučila … Pokračovat ve čtení →

A 265. Příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen zpovzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v Holandsku … Pokračovat ve čtení →

A 264. Mateřství po česku (opakování)

Sepsat příběh pro Ivanu pro mne bylo a je těžké. Jednak časově, protože mám již téměř dvouletého caparta, který se právě ve vedlejším okně kouká na Myšku Mickey (vhodná atmosféra pro silný příběh, že ano :)) Druhak proto, že nevím, čím bych vlastně přispěla. O první miminko jsem přišli ve dvanáctém týdnu. Můj porod byl děsivý, moje těhotenství také … … Pokračovat ve čtení →

A 263. Ze Slovenska (opakování)

Slavka Mala som 17 rokov (čo bolo pred siedmimi rokmi) a môj lekár povedal, že možno budem mať problém otehotnieť, alebo možno žiadne deti nebudú…Bola som v šoku, deti som mala rada a vždy som si predstavovala, že jedného dna budem môcť mat malé voňavé klbko aj ja… Strašne ma ta myšlienka zožierala a kysla vo mne v každom mojom … Pokračovat ve čtení →

A 262. Dvakrát porodnice … (opakování)

S miminkem

František Ivanu znám z doby, kdy jsem pracovala na projektu, na kterém se podílela i ona. Pamatuju se, že jsme se tehdy na čemsi neshodly, a já si říkala, že doufám, že s tvrdohlavou Ivanou už nebudu muset spolupracovat 🙂 Střih, o pár let později, bylo mi 38 let a čekala jsem svoje první dítě. Špatně snáším direktivní a paternalistický … Pokračovat ve čtení →

A 261. Týnka (opakování)

S miminkem

Je to 19 měsíců a kousek, co se nám narodila Kristýnka, a celý příběh začal ještě o 9 měsíců dříve. Když jsem otěhotněla, začala jsem se o problematiku přirozených porodů a přirozeného kontaktního rodičovství zajímat. Kamarádka, která rodila doma, mi půjčila spoustu literatury, mezi jinými i Hovory s bábou. To je jediná cesta, kterou jsem se s Ivanou setkala. Vím, … Pokračovat ve čtení →

A 259. Chceme kontinuální péči samostatné porodní asistentky

V úterý 15. listopadu 2016 v 10 hodin dopoledne vyhlásí Evropský soud pro lidská práva dlouho očekávaný rozsudek ve sporu Dubská & Krejzová vs. Česká republika. Projednávalo se tam právo žen na asistovaný porod doma. Výrok Malého senátu z roku 2014 zněl, že Česká republika práva neporušila. Zástupci stěžovatelek podali žádost, aby věc znovu projednal Velký Senát soudu. Tomuto typu žádostí … Pokračovat ve čtení →

A 258. Tři dcery (opakování)

Během uplynulých třech let jsem porodila tři krásné zdravé dcery. Moje cesta vedla od porodu k porodnici až k vytouženému porodu doma. Ivana Konigsmarková mi na začátku této „pouti“ pomohla při předporodních kurzech v A-centru ujasnit si, co při porodu chci a co ne. A dále i s postupujícími roky (další těhotenství, kojení, poslední těhotenství…) jsem čerpala z jejích rad, … Pokračovat ve čtení →

A 257. Doma s porodní asistentkou v Německu (opakování)

linda

Paní Ryndová žije v Německu a poslala Příběhům čtyři vyprávění: od poznání, sdíleného i rodinného, že rodit žena dokáže sama, po přípravu na porod doma s porodní asistentkou v Německu až po samotný porod. Příběhy pro Ivanu jí byly v jejím vlastním příběhu zásadní inspirací. Jak jsem se narodila já Nebýt toho, že mě kamarádka upozornila na Příběhy pro Ivanu … Pokračovat ve čtení →

A 256. Oliverkův domporod (opakování)

Asi půl roku po narození mého prvního syna jsem začala přemýšlet o mých pocitech z porodnice. Všichni mi říkali, jak jsem měla krásný a pohodový porod, ale já jsem vnitřně cítila, že to všechno mělo být nějak jinak. Povoláním jsem dětská sestra, pracovala jsem v porodnici, takže pro mě bylo velké překvapení, že to, co jsem předtím považovala za standardní … Pokračovat ve čtení →

A 255. Jáchymova cesta mezi nás (opakování)

Už od prvního okamžiku kdy jsme zjistili, že jsem těhotná, jsme se snažili dělat všechno nejlepší pro miminko. Byla jsem těhotná poprvé, takže všechno bylo nové. Každou návštěvu u gynekologa jsem očekávala s napětím a těšila se, že se zase dozvím něco víc o svém miminku. Všechna vyšetření jsem podstupovala jako velice dobře vychovaná pacientka. Protože jsem vždycky o všem … Pokračovat ve čtení →

A 254. Jedna neobvyklá babička a jedna neobvyklá záchranka (opakování)

Babička s vnukem

Jak jsem se dostala k domácímu porodu Jsem babička pěti vnoučat a z toho tři, jsou narozené doma. Dcera Katka porodila první dvě děti v porodnici v ČR. Dcera Lenka žije v Anglii. Když otěhotněla, sháněla všechny možné informace a nakonec nám oznámila, že bude rodit doma, s manželem a porodní asistentkou. O domácích porodech jsem nic nevěděla a myslela … Pokračovat ve čtení →

A 253. Petra a Jan vyprávějí: Máme týden po dalším domácím porodu (opakování)

Violka

Jan: Máme týden po dalším domácím porodu Máme týden po dalším domácím porodu, který mě opět přesvědčil, že pro život je podstatná nepředpojatá vlastní zkušenost, nikoliv zažité způsoby vnímání, ač jsou sebesugestivnější. A právě proto se chci o tuto vlastní zkušenost se čtenáři podělit. Tentokrát se nám jako místo pro porod nabízely dvě možnosti. První představovala porodnice v Příbrami. S … Pokračovat ve čtení →

A 252. Nejčastější mýty o porodu v domácím prostředí a péči porodní asistentky

Za týden a den, 15. listopadu 2016, vyhlásí Evropský soud pro lidská práva rozsudek v případu Krejzová a Dubská vs. Česká republika. Novinky a komentáře můžete sledovat na FB stránce události, které k tomuto účelu založili zástupci stěžovatelek, Adéla a Richard Hořejší z Wilson & partners za paní Krejzovou a Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv za paní Dubskou. Přetiskujeme … Pokračovat ve čtení →

A 251. Porodit doma není rozmar, ale trpělivé vědomé rozhodnutí I.

Porodit si sama své dítě v domácím prostředí je výprava na nejvyšší horu světa. Při přípravě a na samotné výpravě na ženu čekají úkoly a zážitky, které je třeba prožít. Podmínkou pro přistoupení k porodu mimo zdravotnické zařízení je dobré fyzické a duševní zdraví matky, bezproblémové těhotenství, donošenost plodu, poloha plodu záhlavím, jednočetné těhotenství a prostředí pro porod, kde se … Pokračovat ve čtení →

A 250. Porodní příběh, Martinka + Anička, císařský řez (opakování)

Anička

Naše miminko jsme s manželem počali v květnu v Krkonoších. Bylo tak teplo, že jsme mohli v přírodě chodit nazí, šli jsme lesem až k potůčku a tam už na nás čekala dušička. Tenkrát jsem ale nebyla tak citlivá, takže jsem její příchod ještě necítila a odjeli jsme domů už ve třech, ale nevědomě. Zanedlouho jsme oba měli narozeniny a … Pokračovat ve čtení →

A 249. V Nizozemí, v USA, v ČR (opakování)

Po příjezdu z porodnice

O pár set kilometrů dál Je zvláštní, co pojem “normální porod” znamená u nás v České republice a o pár set kilometrů dál už je to zase úplně jinak.  Žiji už sedmým rokem v Nizozemí a mám dvě děti. Obě jsem tu porodila tím zde méně praktikovaným způsobem, a to v porodnici. Tady se totiž většinou rodí doma a porodnice … Pokračovat ve čtení →

A 248. Děkuji Matce Přírodě (opakování)

Čtyřčlenná rodina

Už v průběhu svého prvního těhotenství jsem věděla, že nechci rodit standardně v porodnici jako většina žen a všechny mé kamarádky, které do té doby porodily. Hledala jsem informace a ze zahraničních zdrojů jsem zjistila, že vhodnou alternativou je porodní dům. Jeden jsem objevila i u nás, ale jak jsem se dozvěděla, možnost porodu tam byla zakázána, stejně tak jsem … Pokračovat ve čtení →

A 246. 3+1 Ivana (opakování)

Děti

Zavřete oči, odcházím… Kristian Když jste počtvrté těhotní má okolí pocit, že vše máte na háku… ale není to tak. Zejména, když se rozhodujete, jaký bude váš porod.  Zvažujete vše, co se v předešlých porodech líbilo a hledáte jak eliminovat to, co se nepovedlo. První porod byl dlouhý a můj muž byl pro mě překvapivě úžasný parťák, který vzápětí bojoval … Pokračovat ve čtení →

A 244. Děti narozené v poli (opakování)

Následující text byl věnován Příběhům autorkami blogu Střípky z matrik. Diskuse o českém porodnictví stabilně provází – mimo jiné – urban legend o dětech, které matka porodila sama v poli, zavinula a pokračovala v práci. Má to být podle všeho doklad toho, že dnešní ženy jsou slabší než jejich babičky a prababičky a potřebují u porodů víc péče. Tato představa je … Pokračovat ve čtení →

A 243. Druhá šance pro Benešov (opakování)

Sepisuji svůj třetí příběh pro Ivanu, přidávám svou kapku k moři, které se snaží pohnout českým porodnictvím. Jsem skoro 4 měsíce po porodu a pořád mám v hlavě zmatek. Vlastně jsem skoro všechno zapomněla. Tentokrát jsem byla vyzbrojená porodním plánem, načtenými informacemi, poučeným manželem a odhodláním rodit přirozeně, bez zásahů, zbytečného stresování v závěru těhotenství, odnášení miminka a podobně. Úspěšná … Pokračovat ve čtení →

A 242. Doktorů si vážím (opakování)

Doktorů si vážím. Vždycky jsem je poslouchala na slovo a obdivovala, co všechno byli schopni se naučit. Je to profese, kterou bych vykonávat nezvládla. Navíc bych nezvládla vystudovat ani na zdravotní sestru, natož úspěšně projít vysokoškolským drilem. Za celé své dětství, jsem s nimi neměla jedinou špatnou zkušenost. Vlastně, potkala jsem se s jedním řezníkem, co mi měl vyříznout bradavici … Pokračovat ve čtení →

A 241. Matyáš a jeho přirozená cesta na svět (opakování)

Věřím, že věci se nestávají úplně náhodou, takže to tak všechno mělo nejspíš být… S kamarádkou jsme se hodně dlouho neměly čas sejít. Ale po několika měsících se nám povedlo najít společný termín :-). Bylo to jednou v pondělí. Byla jsem v sedmém měsíci a strašně moc se těšila na miminko. Samozřejmě jsme probíraly hlavně těhotenství a věci kolem. Pomalu … Pokračovat ve čtení →

A 240. Pohledy ze všech stran (opakování)

Pohled z druhého břehu Ženy rodící doma jsou přeci hazardérky. Bezpečí = přítomnost lékaře. Proč jsem si to ještě před rokem a půl myslela? Nevím, ale chybami se člověk učí. Ivanu neznám a do Prahy to mám sakra daleko. Před otěhotněním a ani moc po něm jsem se o porod nezajímala. Na předporodní kurz chtěl jet manžel, mě 5-denní výprava … Pokračovat ve čtení →

A 239. Revoluce… :-) (opakování)

František

Příběhy pro Ivanu mi doporučila ke čtení kamarádka, když jsme se, už obě těhotné, bavily o tom, jak by asi měl vypadat náš porod. Já vyprávěla o porodech mojí sestry. Sestra si z prvního porodu odnesla trauma. Byl dlouhý, miminko čtyřkilové, tlačení na břicho, uvázané nohy, nepříjemný personál, odnesené miminko. Její druhý porod byl úplně jiný. Strach, který z něj … Pokračovat ve čtení →