A 238. Narození Máji ptáčka (opakování)

S miminkem

Paní Ivany si velmi vážím, bohužel jsem nikdy neměla možnost ji poznat osobně při její práci. Sama jsem s přála rodit doma, vím, jak se k tomu okolí staví, sama jsem zažila takový malý boj o porod, jaký chci. Ráda bych, aby se tento, pro mne velmi intimní příběh, stal inspirací pro ty, co tuší, že běžná porodnická praxe není … Pokračovat ve čtení →

A 237. Jak to vidí média (opakování)

Bříško

Médii proběhla zpráva o výzkumu spokojenosti žen s péčí v českých porodnicích. 70% matek je spokojených. Obecně to znamená, že je vše v pořádku.  Není potřeba nic měnit, většině žen české porodnice vyhovují. A co těch 30% žen? Jakou mají možnost volby? Jaké se nabízejí alternativy pro ženy, které tak docela nejsou spokojené? Mají jedinou možnost. Přizpůsobit se. Přizpůsobit se … Pokračovat ve čtení →

A 236. Na normální porod má právo každý (opakování)

Normální porod, na jaký má právo každý Chtěla bych podpořit Ivanu svým stručným příběhem. Nejsem moc konkrétní, porod je pro mne hodně intimní zážitek a neumím se o něj dělit tolik veřejně. Věřím ale, že i tak je to alespoň malý příspěvek k Vaší práci. Děkuji Vám za to, co děláte. Náš stát, jeho právní řád i nastavení společnosti je … Pokračovat ve čtení →

A 235. Mikuláš v lednu (opakování)

Berenika s Mikulášem

Letos v poslední lednový den k nám přišlo vytoužené miminko. Máme pětiletou dceru, ale dva roky po jejím narození jsme přišli o dvojčata v pátém měsíci těhotenství a před rokem moje třetí těhotenství skončilo jako zamlklé. Ve 12. týdnu totiž doktor k mému šoku na ultrazvuku zjistil, že miminku už nebije srdíčko (víc o tom píšu na www.ztratamiminka.cz). Ale štěstí … Pokračovat ve čtení →

A 234. Únorové poupátko a maličcí skřítci (opakování)

Berenika 2012

Únorové poupátko Na začátku února to bude už pět let, co se s Ivanou narodila u nás doma moje dcera Berenika. Jsem vděčná, že jsem měla možnost to prožít, s čím dál větším časovým odstupem to považuji za zázrak a čerpám z toho sílu doteď. Poslední dva měsíce těhotenství jsem docházela k Ivaně do poradny (to mě vždycky uklidnilo) a … Pokračovat ve čtení →

A 233. Třetí porod po více než 11 letech (opakování)

Miminko

Příběh věnuji Ivaně a všem „osvíceným“ porodním asistentkám. Ivanu neznám osobně, ale domnívám se, že díky její práci a osvětě může více žen rodit přirozeně. Dvě děti je přece dost, zněl racionální argument na nápad mít třetí dítě. Obtížně bychom se vešli do bytu, neměli bychom tolik času na starší děti, byli bychom omezeni v aktivitách, možná na to nemáme … Pokračovat ve čtení →

A 232. Já jen četla tu knížku… (opakování)

Já jen četla tu knížku… Nikdy jsem se s Ivanou Königsmarkovou osobně nesetkala. „Jen“ jsem si před porodem přečetla knížku Hovory s porodní bábou. A abych na něco důležitého snad nezapomněla, dělala jsem si tenkrát výpisky. Ten soubor jsem dnes – po třech letech – otevřela. A běhá mi mráz po zádech. Jakkoli jsou ty poznámky chaotické a po nocích … Pokračovat ve čtení →

A 231. Děkuji za vaši práci (opakování)

Vážím si Vaší práce, kterou podporujete nejen Ivanu, ale vlastně všechny asistentky. Já sama jsem Vám zaslala příběh (byl 113. Theo ) a přemýšlela jsem, jak ještě podpořit Ivanu, když už nemám sama více příběhů. Žiju ve Španělsku a díky Ivaně a sdružení EPEN (el parto es nuestro = porod je náš) jsem se dostala nejen až k mému domácímu … Pokračovat ve čtení →

A 230. Jak Alenka v Říši divů (opakování)

Entonox

S manželem jsme dostali příležitost pracovat ve Velké Británii, do které jsem odlétala již několik týdnů těhotná. V prvním trimestru a vše nové – bydlení, jazyk, podnebí, práce… Čekala jsem, že mi bude špatně v letadle. To nepřišlo. Nevolnosti se nekonaly ani později – až do konce těhotenství (krom občasného pálení žáhy, na které vždy zabraly mandle). Měla jsem velké … Pokračovat ve čtení →

A 229. Možnost volby (opakování)

Vnoučata

Malý plod? Na Ivanu myslím často a vděčně. Díky ní mám dvě skvělé vnučky. Moje nejmladší dcera si naplánovala zcela jiný porod, než byl ten, kdy se ona rodila. Byla jsem zkušená rodička a dva předcházející porody se konaly bez traumat a díky bohu jen za přítomnosti porodních asistentek, jen ten důležitý kontakt s novorozenětem tu chyběl. Zato na průběh … Pokračovat ve čtení →

A 228. Poprvé, podruhé, potřetí (opakování)

Moje poprvé Na nejstarší dítě jsem čekala, na můj vkus, dost dlouho, rok a půl. Můj muž to moc neřešil, proto píšu, že jsem čekala já. Když jsem začala tušit, že se něco změnilo, byla jsem tak nedočkavá, že jsem si test udělala hned ráno po probuzení. Až po návratu do postele jsem zjistila, že je půl 4. Když jsem … Pokračovat ve čtení →

A 227. O strachu a kráse (opakování)

Děti se psem

Můj strach Strach z porodu se mi nedostavil, i když jsem si do poslední chvíle neuměla představit, jak se tak malým otvorem může protáhnout něco tak velkého. První porod mi ukázal, že nejen může, ale že o tom dokonce nemusím ani nic vědět. Jenže strach může mít člověk ze spousty věcí, já měla strach, že bych musela rodit v porodnici. … Pokračovat ve čtení →

A 226. Velmi nepřirozený potrat (opakování)

Vždycky jsem chtěla počít děťátko až po svatbě. První ovulaci jsem nějak minula, byla pár dnů po svatbě, ale na tu druhou jsem se už dosti připravovala. Především výpočtem, ale i jinak… Plodné dny měly začít v pátek a já si byla jistá, že to hned vyšlo. Jenže v neděli jsem cítila podivné bolesti v podbřišku a pochopila, že teprve … Pokračovat ve čtení →

A 225. Bez Ivany s Ivanou (opakování)

s dětmi

Poprvé jsem prožívala těhotenství v roce 2010, zhruba od poloviny s Ivanou, se kterou jsme pak v tichu a radosti porodili naši Zuzanku. Podruhé jsem otěhotněla na podzim 2011, špatný čas, když chcete mít u porodu opět Ivanu, a to já chtěla. Pořád jsem ale nějak nemohla uvěřit, že tam nebude, pořád jsem v to doufala… Když jsem pochopila definitivně, … Pokračovat ve čtení →

A 224. Úroda (opakování)

Fotka

Jak jsem se narodila… Jsem ráda, že jsem mohla rodit doma a nemusela prožít stejně potupný způsob porodu jako moje máma. Ve chvíli, kdy ji začaly předčasné porodní bolesti, odjela do jediné místní porodnice, kde měla mít zamluvenou „kvalitní péči“ díky známosti své tchýně s lékařkou. Doktorka se k ní však chovala velmi přezíravě a posmívala se jejímu strachu o … Pokračovat ve čtení →

A 223. Dora aneb „dar rozbalený v Krnově“ (opakování)

Když jsem psala příběh č.2 pro Ivanu nazvaný „Jana“, byla jsem přesvědčená, že je to můj poslední porodní příběh. Byla jsem moc ráda za své porodní zkušenosti i za to, že jsem si svůj „poslední“ třetí porod prožila právě s Ivanou. Tento příběh, který píšu nyní, byl proto pro mě nečekaný. Otěhotněla jsem počtvrté. S obavami jsem sledovala vývoj situace … Pokračovat ve čtení →

A 222. Svátek nebo připomenutí (opakování)

4. 4. má svátek Ivana. 4. 4. začala rodit kamarádka Petra, které jsem slíbila doprovod k porodu, původně plánovanému jako domácí. Plán se změnil posledního března, protože po tomto datu již nebylo možné sehnat porodní asistentku, které by za asistenci u domácího porodu nehrozila pokuta. Tedy změna plánu, pojede se do údajně vstřícného Vrchlabí, kde má domluvená PA Jana smlouvu. … Pokračovat ve čtení →

A 221. Můj porod v Řecku (opakování)

Porodnice v Řecku

Ačkoliv toužím po změně podmínek v českém zdravotnictví a paní Königsmarkovou podporuji, dlouho jsem váhala, jestli svůj příběh napsat, protože s ní osobně nemá nic společného a vlastně ani „nenahrává“ porodním asistentkám obecně. Přesto jsem se rozhodla svůj příběh sdílet. Řízením osudu pobývám více než rok v Řecku, kde jsem i otěhotněla. Navštěvovala jsem soukromou kliniku. Mezi mnou a lékařem … Pokračovat ve čtení →

A 220. Naděje (opakování)

František

Jak malý František na svět přišel Jako mladá nezkušená prvorodička jsem si pro svůj porod vybrala krajskou porodnici. V domnění, že kdyby byly při či následně po porodu nějaké komplikace s maličkým, tam o mě bude nejlépe postaráno. Sama jsem ani netušila, co přirozené porody jsou nebo že bych mohla své miminko dokonce porodit doma. Říkala jsem si, porodily ostatní … Pokračovat ve čtení →

A 219. Třetí syn – třetí porod – Porod jako mystická Cesta Vesmírem (opakování)

Rodina

Můj poslední porodní příběh je součást mé osobní cesty k úplnému, vědomému mateřství, ženství a také cesty k pochopení významu Porodu obecně pro Lidstvo – muže, ženy, děti.. Paní Ivanu Königsmarkovou znám z předchozích let  jen z internetu a měla jsem možnost s ní mluvit po telefonu. Tímto jí děkuji za podporu „na dálku“, ze které jsme čerpala o několik … Pokračovat ve čtení →

A 218. Stát se člověkem (opakování)

Stát se člověkem Nejsem zatím matka ani těhotná. Mým příspěvkem k příběhům pro Ivanu bude zamyšlení nad lidskými kvalitami a dozráváním a jejich místem ve zdravotnictví. Proč právě pro ni? Protože ze všech útržků, co jsem o ní slyšela, i z pověstné knížky Hovory s porodní bábou dýchá vřelost a lidský přístup k ženám, něco, co by nemělo chybět žádnému … Pokračovat ve čtení →

A 217. Zlé i dobré (opakování)

Sárinka

Nechť každá žena rodí tam, kde se cítí bezpečně! Nad možností porodu doma jsem přemýšlela dlouho před tím, než jsem byla těhotná. Poprvé mě téma porodů oslovilo na Zdravotně sociální fakultě, kde jsem se náhodou dostala na konferenci o porodech. Vystoupení přítomných přednášejících mě velmi zasáhlo. Stály proti sobě dva tábory. Porodní asistentky a lékaři. Lékaři na mě působili velmi … Pokračovat ve čtení →

A 216. A je nás pět aneb do třetice opět doma (opakování)

Celá rodina před porodem

Jsou čtyři dny po termínu vypočteném podle data poslední menstruace. Včerejší kontrola ve Vrchlabské porodnici, kam v posledních týdnech pravidelně docházím do poradny, dopadla dobře. „Monitor je v pořádku, miminku se daří dobře. Na nějaký náhlý porod mi to ale zatím nepřipadá. Hlavička už je docela nízko, ale odpovídá to třetímu těhotenství,“ sděluje mi doktor. „A nevíte náhodou, kdy jste … Pokračovat ve čtení →

A 215. Příběhy s Ivanou (opakování)

Magdalenka s miminkem

Náš příběh s Ivanou O Ivaně jsem v minulosti sem tam něco četla nebo slyšela. Ale nedávno se i ona stala součástí mého mateřství… Porodila jsem v porodnici v Mělníku, vyvolávaný porod byl komplikovaný a náročný, ale všechno dobře dopadlo. Chovali se ke mně hezky a bez lékařské péče bych se neobešla. Vadily mi jen některé věci. Nadstandardní pokoje byly … Pokračovat ve čtení →

A 214. Nevědomě a vědomě (opakování)

Miminko

První syn – první porod – nevědomý porod Hned na úvod bych chtěla poděkovat všem ženám! Maminkám, kamarádkám, porodním asistentkám, dulám a samozřejmě Ivaně Königsmarkové, které žijí a dělají mnoho a mnoho pro to, aby porody obecně byly plné Lásky, Síly, Radosti, Odvahy, Zdraví atd., tedy toho, čeho plné mají být. Ráda bych vyprávěla vše od úplného začátku, a tím … Pokračovat ve čtení →

A 213. Další těhotenství a porod aneb CHCI TO PROŽÍT! (opakování)

S miminkem

Uplynul nějaký čas od narození prvního chlapečka. Jasně jsem cítila, že k nám přišla holčička, která se ale po osmi týdnech rozhodla odejít. Bylo to moc bolestivé období zhoršené přístupem mé gynekoložky, která se mnou jednala jako bych ztratila knoflík a v den samovolného potratu mi nadávala, že si snad nemyslím, že budu mít ještě nějaké děti. Odešla jsem s … Pokračovat ve čtení →

A 212. První těhotenství a porod aneb TO VYDRŽÍŠ, TO PŘEŽIJEŠ! (opakování)

Matous

Jsem žena. Obyčejná a zároveň jedinečná. Chci se s vámi podělit o svůj příběh mateřství. Chci s vámi všemi sdílet pár let svého života, které utekly jako voda a zanechaly ve mně hluboké stopy. Chci veřejně odhalit své osobní dvě zkušenosti s přístupem v těhotenství a při porodu. Zkušenosti tak rozdílné, že by člověk jen těžko uvěřil tomu, že je … Pokračovat ve čtení →

A 211. Narození Valentinky (opakování)

Naše druhá dcera se nám narodila v lednu 2007. V tuto chvíli je naší temperamentní holčičce pět a půl roku. Valentinka se nám narodila doma, díky Ivaně Konigsmarkové, která mne provázela celým těhotenstvím. V tu zimní neděli odpoledne naší celé rodině i s druhou porodní asistentkou a mojí blízkou spolupracovnicí z pražského A-centra Zorkou Vymazalovou, byly obě ohromnou podporou v … Pokračovat ve čtení →

A 210. Jak si mě syn připravil na svůj příchod (opakování)

Miminko u tatínka

Jak si mě syn připravil na svůj příchod Tak píšu druhý příběh milé Ivaně o našem třetím děťátku. U prvního porodu naší dcerky Lojzinky Ivana byla celou dobu. Druhý porod byl poněkud překotný. Za hodinu a půl už Ofélka vyskočila do rukou tatínka těsně před příjezdem Ivany. U třetího porodu vzhledem ke své současné situaci Ivana být nemohla. Bylo nám … Pokračovat ve čtení →

A 209. Jak se narodila Lyra (opakování)

Po porodu

Tento příběh přeložila ŠJ z Lyra’s Birth Story, se souhlasem autorky příběhu. Tento příběh jsme vybrali v roce 2012 jako ukázku porodu s porodními asistentkami v porodním domě (porodním centru) a v rodinném kruhu, jakož i pro jeho silný emoční náboj. Noc před termínem jsem pocítila opravdu nepříjemnou bolest na levém boku. Bolest byla intenzivní, když jsem si zkoušela lehnout, … Pokračovat ve čtení →

A 208. Pocity (opakování)

Takový pocit… Můj syn se narodil ve vyhlášené pražské porodnici U Apolináře. Porod proběhl hladce a bez komplikací, syn se narodil zdravý a byl tak nádherný! Neměla jsem žádná poporodní poranění. Bezprostředně po porodu jsem měla pocit triumfu a myslela jsem si, že bych ve stejném zařízení klidně a ráda přivedla na svět další dítě. Čím delší doba však od … Pokračovat ve čtení →

A 207. Nenechte si při porodu skákat na břicho (opakování)

Milá Ivano, chci vám věnovat příběh starý skoro přesně čtyřicet let, odpovídá době, kdy mně bylo dvacet tři. Když jsem tehdy přijela s porodními bolestmi do jedné větší jihomoravské porodnice, svolala hlavní sestra konzilium dvou mladých vyjukaných sester a jednoho ušatého doktůrka a hulákala, ať se podívají na tu starou prvorodičku. Nesedla jsem jí od samého začátku – správná matka … Pokračovat ve čtení →

A 206. Příběhy dvou mužů (opakování)

Když rodí muž Protože podporuji snahy o změnu přístupu k porodům a samozřejmě Ivanu Königsmarkovou, zasílám vám svůj porodní příběh 🙂 Jsem muž. A jako takový nemohu nikdy fyzicky prožít porod. Ano, mám dvě zkušenosti z porodů. U toho prvního jsem jaksi přihlížel a byl tolerován porodnickým personálem a u druhého jsem zachytil dítě a pak přestřihl pupečník (samozřejmě až … Pokračovat ve čtení →

A 205. Jsem jinou ženou, jsem jinou matkou (opakování)

Příběh pro paní Ivanu Paní Ivanu jsem nejdříve potkala prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou, která mě v těhotenství naplnila optimismem a zahřála na duši. Později jsme se s manželem přihlásili na předporodní kurzy, které paní Ivana pořádá v pražském A-centru. Musím přiznat, že její přímočarost a odpovědi bez servítků ve mně vyvolávaly respekt a trochu i obavy. Když mi … Pokračovat ve čtení →

A 203. Švýcarská inspirace (opakování)

Tento příběh není o Ivaně, ale “jen” pro Ivanu a všechny, které zajímá, jak to kde chodí. O Ivaně byl můj dřívější příběh, v tomto těhotenství a porodu figurovala jen jako „jedna z kamarádek“, se kterými jsem si dopisovala. A to proto, že tento příběh se odehrává ve Švýcarsku. Doufám, že bude inspirací k tomu, jak by to mohlo fungovat … Pokračovat ve čtení →

A 202. Narození Jonase Isaaca

Požádali jsme bloggerku Markétu Pavleje alias Kitchenette o možnost sdílet její krásné a silné vyprávění o narození jejích dětí, zejména o domácích porodech jejích synů. Příběh vyšel na jejím blogu v červenci 2016 a my jej zde uvádíme ve formě upoutávky s odkazem na původní text. Narození Jonase Isaaca Když jsem začala před čtyřmi lety psát blog, ani by mě … Pokračovat ve čtení →

A 201. Jak jsme přežili porod… (opakování)

Když jsem před zhruba třemi roky poprvé otěhotněla, vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít v těhotenství nějaké potíže, že by dítě nebylo v pořádku nebo že bych nezvládla porod. Miminko se nám povedlo hned asi 3 týdny po svatbě a pro mě to byl nádherný začátek něčeho nového a krásného. Celé těhotenství bylo naprosto úžasné a já jsem byla … Pokračovat ve čtení →

A 200. Panoptikum u Apolináře (opakování)

Existence základních lidských práv definuje lidskost společnosti. Tato práva nejsou samoúčelná, neslouží k povrchní ochraně na úkor nerušeného běhu věcí, nýbrž naopak zosobňují hodnoty, jejichž popřením by došlo k eticky pauperizujícím zásahům společnosti. Respekt k základním lidským právům se tak stává nezbytným imperativem našeho bytí. Budu psát o jednom z těchto práv, o právu dítěte na rodiče, resp.o právu rodičů … Pokračovat ve čtení →

A 199. Příběh jako terapie (opakování)

Na Příběhy pro Ivanu jsem náhodou narazila někde na FB při uveřejnění asi 160. příběhu. Zpětně jsem je všechny doslova zhltla a staly se mým oblíbeným každodenním čtením. Paní Ivanu osobně neznám, pouze z knihy Hovory s porodní bábou, přesto bych ji chtěla podpořit hlavně pro osvětovou činnost, kterou provádí. Dlouho jsem uvažovala, zda poslat i svůj porodní příběh, protože … Pokračovat ve čtení →

A 198. Povolání asistovat (opakování)

Zalúbenie

Povolání Vývoj člověka od početí a zrození mě fascinovaly. Dokonce ve mně začala růst touha stát se porodní asistentkou. Okolnosti mě ale vedly jinam, a tak se ze mě stala učitelka. Učit několik hodin denně, hlídat žáky u oběda, pak vést zájmové kroužky… Svou práci miluji, ale často mě bolí hlava a záda a jsem MOC ráda, že se mohu … Pokračovat ve čtení →

A 196. Různé cesty (opakování)

Psaní z lesa Milá Ivano, často na Vás myslím, vzpomínám a v mysli si připravuji příběh pro Vás, na který dnes večer nadešel čas. Díky našim několika vlastně docela krátkým, ale nesmírně intenzivním setkáním, k Vám cítím velkou blízkost, jedinečnou a nepopsatelnou, byť jsme se již pár let neviděly. Každá nová zpráva, zmínka či vzpomínka na Vás mi ten příjemný … Pokračovat ve čtení →

A 195. Porod doma aneb… (opakování)

Jednoho dne se mě kamarádka, studentka medicíny, zeptala „proč chci rodit doma“. Zajímalo ji to z toho důvodu, že na téma domácí porody psala svou seminární práci. Její dotaz mě překvapil, sice jsem se již delší dobu zajímala o témata jako těhotenství, porod, výchova a vzdělávání dětí, ale nikdy jsem takto rezolutně neprohlásila, že budu rodit doma. Jak bych něco takového … Pokračovat ve čtení →

A 194. Kontrasty (opakování)

Stačilo jen přemýšlení! Dobrý den, po přečtení příběhu č.253 píšu tady svůj příběh. Bylo mi tenkrát 30 let, když jsem rodila první dítě. Dnes mám vlastní děti dvě. V průběhu prvního těhotenství jsem navštívila festival o porodu – první seznámení s alternativní možnosti porodu. O porodech mimo zdravotnické zařízení jsem ani netušila, možná tak z nějakého akčního filmu nebo knihy … Pokračovat ve čtení →

A 193. Malá čarodejnica (opakování)

Foto by Mishka Keinänen, www.firewaterspace.com

Môj pôrod bola krásny vďaka – dalo by sa povedať -”náhode”. Ale keďže ja na náhody neverím, tak skrátka dopadol presne tak ako mal. Koketovala som totiž s myšlienkou, že budem rodiť doma. Ale skutočne vedomo by som  sa k tomu odvážila len v prípade, že by to na pôrod stihla moja kamarátka dula z ČR. Predsa len som ako … Pokračovat ve čtení →

A 192. Těžké chvíle (opakování)

Pohled zpátky  Když jsem čekala Pavlíčka, byla jsem naprosto zdravá a nic mi nechybělo. Chtěla jsem si těhotenství užít. Bylo mi 20, šla jsem poprvé ke gynekoložce, ke které chodili všichni mí příbuzní. Byla to zároveň i má poslední návštěva u ní. Poté, co mi byl doporučen potrat, protože jsem odmítla screening v 10.tt s tím, že si dítě chci … Pokračovat ve čtení →

A 191. Porod 3x jinak: Potřetí (opakování)

Potřetí se mně podařilo otěhotnět nečekaně brzy, bez jakýchkoli nervů, což pro mě bylo novým a zcela úžasným zážitkem. Navíc jsem doufala, že budu ušetřena i úzkosti ohledně porodu – už přece bylo dávno jasné, že i s těma svýma očima můžu rodit vaginálně, že bez úhony mohu přivést na svět i velké dítě, a navíc jsem tentokrát měla datum … Pokračovat ve čtení →

A 190. Porod 3x jinak: Podruhé (opakování)

Podruhé (v roce 2000) už to bylo jinak. Tentokrát mně oční lékař napsal zprávu se vším všudy, i když už jsem měla 8 dioptrií, císařský řez nedoporučil, gynekologové byli vstřícní a mě čekal normální porod. I když – zpestření zde také byla. Asi ve dvacátém osmém týdnu jsem šla kvůli „tvrdnutí břicha“ na kontrolu na porodní sál a místní lékař … Pokračovat ve čtení →

A 189. Porod 3x jinak: Poprvé (opakování)

Rodila jsem už dávno, s Ivanou jsem se nikdy nesetkala. Škoda. Možná jsem se mohla dostat blíž k přirozenému porodu, kdybych tenkrát byla měla možnost s ní svoje otázky konzultovat nebo dokonce být v její péči – nebo bych od ní možná dostala dobré vysvětlení, proč to či ono bylo potřeba; jí bych to věřila. Svoje příběhy jsem zveřejnila už … Pokračovat ve čtení →

A 188. Chování dětí, jejich prožívání a důvěra ve svět má své kořeny u porodu (opakování)

Jsem lektorka rodičovských kurzů. Provázím rodiče na cestě k větší sebejistotě, vědomí kompetencí a zdravých vztahů s dětmi. Učím je zvládat náročné výchovné situace, vidět souvislosti a nahlížet do hloubek, kde ty situace pramení. Častokrát se dostáváme do souvislostí s porodem, porodními a poporodními traumaty a oslabeným vnímáním své měkké síly a nízké rodičovské sebedůvěry, která opět často souvisí s … Pokračovat ve čtení →

A 187. Zblízka, z dáli (opakování)

Jak se narodil Toníček Konečně jsem se dostala k dokončení svého příběhu setkání s Ivanou. Je to alespoň minimální projev vděčnosti za její péči a hlavně vděčnost za boj, který vede. Přeji, Vám Ivano, hodně síly a energie a věřím, že pochodeň, kterou jste zažehla, už nikdo neuhasí. Ivanu jsem potkala úplně obyčejně na jejích předporodních kurzech. Na kurzy mě … Pokračovat ve čtení →