386. Narození Máji ptáčka

S miminkem

Paní Ivany si velmi vážím, bohužel jsem nikdy neměla možnost jí poznat osobně při její práci. Sama jsem s přála rodit doma, vím, jak se k tomu okolí staví, sama jsem zažila takový malý boj o porod, jaký chci. Ráda bych, aby se tento, pro mne velmi intimní příběh, stal inspirací pro ty, co tuší, že běžná porodnická praxe není … Pokračovat ve čtení →

385. Pohled z druhého břehu

Jabloň lesní - Malus Sylvestris

Ženy rodící doma jsou přeci hazardérky. Bezpečí = přítomnost lékaře. Proč jsem si to ještě před rokem a půl myslela? Nevím, ale chybami se člověk učí. Ivanu neznám a do Prahy to mám sakra daleko. Před otěhotněním a ani moc po něm jsem se o porod nezajímala. Na předporodní kurz chtěl jet manžel, mě 5-denní výprava do tajů porodních s … Pokračovat ve čtení →

378. Snad brzy počtvrté…

morning_glory

Milá Ivano, neznáme se osobně, i když mi to tak někdy připadá. Poprvé jsem Vás viděla v pořadu „Porody“ z divadla Kampa s Jardou Duškem, četla jsem Vaší knihu Hovory s porodní bábou, sleduji ohlasy žen, které s Vámi rodily, a o to víc Vám fandím a věřím, že Vaše práce má smysl. Je škoda, že naše lékařství sabotuje vše … Pokračovat ve čtení →

377. Moje první zkušenost

daisy

S paní Ivanou jsem se „setkala“ v knížce Hovory s porodní bábou. Tahle knížka mi ukázala nový rozměr. Pomohla mi uvědomit si, že porod by neměl být doménou sterilních porodnic a mužů porodníků. Porod by měl být přirozenou a naprosto normální součástí života ženy a života dítěte. V raném začátku těhotenství jsem měla z porodu trochu strach. Jednak nesnáším nemocniční … Pokračovat ve čtení →

375. Normální porod, na jaký má právo každý

Růže

Chtěla bych podpořit Ivanu svým stručným příběhem. Nejsem moc konkrétní, porod je pro mne hodně intimní zážitek a neumím se o něj dělit tolik veřejně. Věřím ale, že i tak je to alespoň malý příspěvek k Vaší práci. Děkuji Vám za to, co děláte. Náš stát, jeho právní řád i nastavení společnosti je v mnohém hodně zaostalé a posouvat zakonzervované … Pokračovat ve čtení →

374. Petice za přijetí zákona zakazujícího plánované porody doma

Záchranka

Záchraná služba ve své petici požaduje aby PČR přijal zákon jednoznačně zakazující porody doma. Podvýbor pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci Výboru pro zdravotnictví PSP ČR bude 14.2.2013 od 10:00hod projednávat petici rychlé záchranné služby za úplný zákaz plánovaných porodů doma zákonem. Schůze se koná v budově Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. č. 7/19, malá zasedací místnost výboru pro zdravotnictví, … Pokračovat ve čtení →

373. Jak se narodil Ivar

Růže

Přínášíme další z příběhů, které zprostředkovala Tereza Marksová prostřednictvím sdružení EPEN ve Španělsku jako podporu pro Ivanu. První z příběhů i s komentářem je zde. Doufám, že můj příběh pomůže jako dobrý příklad tak důležité profese jako je porodní asistentka a jako důkaz, že přirozenost porodu sama o sobě není nic nebezpečného. Být správně doprovázená, podporovaná a respektovaná je klíčové … Pokračovat ve čtení →

372. Třetí porod po více než 11 letech

Miminko

Příběh věnuji Ivaně a všem „osvíceným“ porodním asistentkám. Ivanu neznám osobně, ale domnívám se, že díky její práci a osvětě může více žen rodit přirozeně. Dvě děti je přece dost, zněl racionální argument na nápad mít třetí dítě. Obtížně bychom se vešli do bytu, neměli bychom tolik času na starší děti, byli bychom omezeni v aktivitách, možná na to nemáme … Pokračovat ve čtení →

371. Vrchlabí – dobrá volba

S miminkem

Milá paní Ivano. Nad prázdnou stránkou nemohu hlavy vyhnat jednu myšlenku. Myšlenku absurdní až kacířskou: MOŽNÁ, ŽE JE TO TAKHLE DOBŘE. Pravda, nejsem ve Vaší kůži, naprosto si nedokážu představit, jaké je tahání po soudech, útoky, splácení tak nesmyslné částky na stará kolena. Vám se – dost pravděpodobně – nezdá, že je to takhle dobře. Na druhou stranu, ať se … Pokračovat ve čtení →

369. Děkuji za vaši práci

Růže

Vážím si Vaší práce, kterou podporujete nejen Ivanu, ale vlastně všechny asistentky. Já sama jsem Vám zaslala příběh (byl 113. Theo ) a přemýšlela jsem, jak ještě podpořit Ivanu, když už nemám sama více příběhů. Žiju ve Španělsku a díky Ivaně a sdružení EPEN (el parto es nuestro = porod je náš) jsem se dostala nejen až k mému domácímu … Pokračovat ve čtení →

368. Můj porodní příběh pro Ivanu

Slunečnice

Po dvou mimoděložních těhotenstvích jsem konečně „normálně“ otěhotněla. Celé těhotenství jsem chodila do knihovny a četla knihy pojednávající o těhotenství, přirozeném porodu, o mimincích, atd. Nejvíce mě zaujaly tyto knihy: Michel Odent – Znovuzrozený porod, Zuzana Štromerová – Možnost volby a Jana Doležalová – Hovory s porodní bábou, ve které jsem se dočetla o paní Ivaně. Rozhodla jsem se – … Pokračovat ve čtení →

366. Jak Alenka v Říši divů

Entonox

S manželem jsme dostali příležitost pracovat ve Velké Británii, do které jsem odlétala již několik týdnů těhotná. V prvním trimestru a vše nové – bydlení, jazyk, podnebí, práce… Čekala jsem, že mi bude špatně v letadle. To nepřišlo. Nevolnosti se nekonaly ani později – až do konce těhotenství (krom občasného pálení žáhy, na které vždy zabraly mandle). Měla jsem velké … Pokračovat ve čtení →

364. Možnost volby

snowdrop

Když píšu tento příběh, spí vedle mě můj 14 denní syn a já pořád přemýšlím, kde se stala chyba. Nakonec se dítě narodilo císařem. Porodnici jsem si vybrala tu, o které jsem věděla, že podporují přirozený porod a o které se říká, že nechají rodičky „zbytečně trápit“. To mi vyhovovalo. Chtěla jsem přirozený porod s co nejmenším počtem zásahů. Přečetla … Pokračovat ve čtení →

363. Malý plod?

Vnoučata

Na Ivanu myslím často a vděčně. Díky ní mám dvě skvělé vnučky. Moje nejmladší dcera si naplánovala zcela jiný porod, než byl ten, kdy se ona rodila. Byla jsem zkušená rodička a dva předcházející porody se konaly bez traumat a díky bohu jen za přítomnosti porodních asistentek, jen ten důležitý kontakt s novorozenětem tu chyběl. Zato na průběh třetího porodu … Pokračovat ve čtení →

362. Žena ženě aneb Co budeme jednou povídat o porodu svým dcerám (a synům)?

narcissus

Milá Ivano, jsem velmi ráda, že ačkoli mám již „odrozeno“ a pro Vaši porodně-asistentskou činnost také není nejpříznivější období, mohu se s Vámi a Vaší prací setkávat i nadále a čerpat z Vaší bohaté studnice vědomostí a zkušeností. A spolu se mnou řada dalších žen i mužů. Tak například… v červnu 2012 se MC – RC YMCA v Haštalské ulici … Pokračovat ve čtení →

359. Moje poprvé

snowdrop

Na nejstarší dítě jsem čekala, na můj vkus, dost dlouho, rok a půl. Můj muž to moc neřešil, proto píšu, že jsem čekala já. Když jsem začala tušit, že se něco změnilo, byla jsem tak nedočkavá, že jsem si test udělala hned ráno po probuzení. Až po návratu do postele jsem zjistila, že je půl 4. Když jsem muži oznámila … Pokračovat ve čtení →

358. Slunovrat

narcissus

Ráda bych vyjádřila podporu paní Ivaně Königsmarkové – tu je můj porodní příběh. Kamarádka porodila s paní Ivanou doma a to, spolu s dalšími událostmi v mém životě, vedlo k tomu, že jsem se začala v myšlenkách více zabývat přirozenou ženskou silou. S paní Ivanou jsem se setkala v Acentru na krátkém porodním kurzu a její kombinace empatie a odhodlaného, … Pokračovat ve čtení →

351. Jak jsem se narodila…

snowdrop

Jsem ráda, že jsem mohla rodit doma a nemusela prožít stejně potupný způsob porodu jako moje máma. Ve chvíli, kdy ji začaly předčasné porodní bolesti, odjela do jediné místní porodnice, kde měla mít zamluvenou „kvalitní péči“ díky známosti své tchýně s lékařkou. Doktorka se k ní však chovala velmi přezíravě a posmívala se jejímu strachu o miminko. Ihned po porodu … Pokračovat ve čtení →

350. Svátek nebo připomenutí

narcissus

4. 4. má svátek Ivana. 4. 4. začala rodit kamarádka Petra, které jsem slíbila doprovod k porodu, původně plánovanému jako domácí. Plán se změnil posledního března, protože po tomto datu již nebylo možné sehnat porodní asistentku, které by za asistenci u domácího porodu nehrozila pokuta. Tedy změna plánu, pojede se do údajně vstřícného Vrchlabí, kde má domluvená PA Jana smlouvu. … Pokračovat ve čtení →

349. Když životy voní po Heřmánku

Heřmánek s maminkou

Je brzy ráno. Neděle. Chalupa. Den se probouzí k novému životu. Za okny leží sníh. A já tu sedím a píši tento příběh. Příběh, který jsem již jednou napsala, ale jeho konec byl jiný. Naše životy se po jeho dopsání změnily. Změnily tak, že je z něj jiný příběh. A tak tu sedím znovu a zamýšlím se nad tím, jaké … Pokračovat ve čtení →

347. Naděje

Sedmikrásky

Své tři děti jsem rodila v porodnici (a mám tu atmosféru docela ráda), ale spousta mých kamarádek má za sebou nadšené domácí porody, a u většiny z nich byla paní Ivana… Za jednou mou přítelkyní takhle svištěla 25.prosince na Vysočinu po D1, na které se právě odehrávala ukázková sněhová kalamita, takže tam málem s autem uvízla. Dobře to dopadlo, z … Pokračovat ve čtení →

346. Můj porod v Řecku

Porodnice v Řecku

Ačkoliv toužím po změně podmínek v českém zdravotnictví a paní Königsmarkovou podporuji, dlouho jsem váhala, jestli svůj příběh napsat, protože s ní osobně nemá nic společného a vlastně ani „nenahrává“ porodním asistentkám obecně. Přesto jsem se rozhodla svůj příběh sdílet. Řízením osudu pobývám více než rok v Řecku, kde jsem i otěhotněla. Navštěvovala jsem soukromou kliniku. Mezi mnou a lékařem … Pokračovat ve čtení →

343. Jak malý František na svět přišel

František

Jako mladá nezkušená prvorodička jsem si pro svůj porod vybrala krajskou porodnici. V domnění, že kdyby byly při či následně po porodu nějaké komplikace s maličkým, tam o mě bude nejlépe postaráno. Sama jsem ani netušila, co přirozené porody jsou nebo že bych mohla své miminko dokonce porodit doma. Říkala jsem si, porodily ostatní ženy, porodím nějak i já. Já … Pokračovat ve čtení →

342. Nejstarší povolání

Těhotenství

Jsem o deset let starší, porodila jsem čtyři děti, z toho dvě doma, aktivně se zasazuji o práva těhotných žen a porodních asistentek a bydlím kousek. To by mohly být důvody, proč si mě naše kamarádka Anna vybrala, aby se mnou čas od času konzultovala, co se zrovna v jejím prvním těhotenství vyskytlo, půjčila si pár knih a využila mou … Pokračovat ve čtení →

324. V krajské porodnici poprvé a naposled

frozen rose

Přečetla jsem snad všechny příběhy, které se tu od začátku otiskly. Teď po porodu (11 týdnů) Jsou pro mě jakousi terapií. Některé se dost podobají mému porodnímu příběhu. Nikdy jsem se o porodnice a porody nezajímala. Jako malá jsem všechny strašila větou: „To je v pohodě, mnohem horší je porod.“ Ani nevím, odkud jsem tu větu vzala, ale pamatuji si, … Pokračovat ve čtení →

322. Náš příběh s Ivanou

Magdalenka s miminkem

O Ivaně jsem v minulosti sem tam něco četla nebo slyšela. Ale nedávno se i ona stala součástí mého mateřství… Porodila jsem v porodnici v Mělníku, vyvolávaný porod byl komplikovaný a náročný, ale všechno dobře dopadlo. Chovali se ke mně hezky a bez lékařské péče bych se neobešla. Vadily mi jen některé věci. Nadstandardní pokoje byly plné a na normálním … Pokračovat ve čtení →

321. Moje cesta k domácímu porodu

autumn colours

Kdysi dávno, ještě za bezdětna, jsem si v Reflexu přečetla příběh o porodech doma s Ivanou Königsmarkovou. Přesný obsah už si nepamatuju, jen to že mě zahřál u srdce a v dalším vydání časopisu jsem se nestačila divit negativním reakcím. Když jsem o několik let později čekala svou první dceru, na ten pocit z onoho příběhu jsem si často vzpomněla. … Pokračovat ve čtení →

319. Druhý syn – druhý porod – vědomý porod

Miminko

Tento příběh navazuje na předchozí tím, čím ten první končil tedy hledáním, proč se první porod zkomplikoval, proč jsem nebyla připravená na to chladné prostředí v porodnici atd. Uběhlo několik let a já studovala – často i mimochodem – téma porodu – především už přirozeného porodu – a přestávala jsem se porodu bát. Mnohé jsem pochopila, přijala, odpustila a o … Pokračovat ve čtení →

318. První syn – první porod – nevědomý porod

autumn colours

Hned na úvod bych chtěla poděkovat všem ženám! Maminkám, kamarádkám, porodním asistentkám, dulám a samozřejmě Ivaně Königsmarkové, které žijí a dělají mnoho a mnoho pro to, aby porody obecně byly plné Lásky, Síly, Radosti, Odvahy, Zdraví atd., tedy toho, čeho plné mají být. Ráda bych vyprávěla vše od úplného začátku, a tím bylo mé první těhotenství a první porod. Bylo … Pokračovat ve čtení →

317. Další těhotenství a porod aneb CHCI TO PROŽÍT!

S miminkem

Uplynul nějaký čas od narození prvního chlapečka. Jasně jsem cítila, že k nám přišla holčička, která se ale po osmi týdnech rozhodla odejít. Bylo to moc bolestivé období zhoršené přístupem mé gynekoložky, která se mnou jednala jako bych ztratila knoflík a v den samovolného potratu mi nadávala, že si snad nemyslím, že budu mít ještě nějaké děti. Odešla jsem s … Pokračovat ve čtení →

316. První těhotenství a porod aneb TO VYDRŽÍŠ, TO PŘEŽIJEŠ!

Matous

Jsem žena. Obyčejná a zároveň jedinečná. Chci se s vámi podělit o svůj příběh mateřství. Chci s vámi všemi sdílet pár let svého života, které utekly jako voda a zanechaly ve mně hluboké stopy. Chci veřejně odhalit své osobní dvě zkušenosti s přístupem v těhotenství a při porodu. Zkušenosti tak rozdílné, že by člověk jen těžko uvěřil tomu, že je … Pokračovat ve čtení →

315. 3 x s Ivanou a pokaždé jinak

autumn colours

Jsem přesvědčena, že já budu ta první a jediná ženská v dějinách, co svoje dítě skutečně neporodí, že se zřejmě ze mě vypaří, nebo tam snad zůstane napořád. Jsem ve 43. týdnu a být nahlášená v nemocnici, už mám dávno malou u sebe „díky“ všemožným vyvolávačům. Povzbudivé věty od manžela už považuju vyloženě za provokaci, jak mě asi tak může … Pokračovat ve čtení →

312. Zásadní dotek Ivany

S dětmi

Když jsme v roce 2007 čekali naše první miminko, byla jsem plná obav z porodu, jak vše asi proběhne, hlavně kvůli zažitým přístupům velké části lékařů… A nemusíme myslet jen na porodnictví – každý z nás to jistě zažil, kdy si před doktorem připadal jako tupec, kterému je vydán napospas, bez možnosti o sobě rozhodnout, a tady se navíc mělo … Pokračovat ve čtení →

310. Rada nad zlato aneb jednoduchá, ale účinná rada

Vlčí mák

I já bych se ráda připojila svým krátkým příběhem. Navštěvovala jsem předporodní kurzy paní Ivany, kde jsem se fakt dozvěděla praktické informace. Sice jsem pak rodila v porodnici, porod nebyl z nejlehčích, ale spousta rad a informací, které ve mě zůstaly mi pomohly v dosti vypjatých chvílích. Když vynechám porod, tak informace o kojení od Ivanky: kojte vždy z jednoho … Pokračovat ve čtení →

306. Nenechte si při porodu skákat na břicho

Růže

Milá Ivano, chci vám věnovat příběh starý skoro přesně čtyřicet let, odpovídá době, kdy mně bylo dvacet tři. Když jsem tehdy přijela s porodními bolestmi do jedné větší jihomoravské porodnice, svolala hlavní sestra konzilium dvou mladých vyjukaných sester a jednoho ušatého doktůrka a hulákala, ať se podívají na tu starou prvorodičku. Nesedla jsem jí od samého začátku – správná matka … Pokračovat ve čtení →

305. Takový pocit…

Růže

Můj syn se narodil ve vyhlášené pražské porodnici U Apolináře. Porod proběhl hladce a bez komplikací, syn se narodil zdravý a byl tak nádherný! Neměla jsem žádná poporodní poranění. Bezprostředně po porodu jsem měla pocit triumfu a myslela jsem si, že bych ve stejném zařízení klidně a ráda přivedla na svět další dítě. Čím delší doba však od porodu uběhla, … Pokračovat ve čtení →

303. Když rodí muž

Protože podporuji snahy o změnu přístupu k porodům a samozřejmě Ivanu Königsmarkovou, zasílám vám svůj porodní příběh 🙂 Jsem muž. A jako takový nemohu nikdy fyzicky prožít porod. Ano, mám dvě zkušenosti z porodů. U toho prvního jsem jaksi přihlížel a byl tolerován porodnickým personálem a u druhého jsem zachytil dítě a pak přestřihl pupečník (samozřejmě až když dotepal). Tyhle … Pokračovat ve čtení →

302. K porodům s pokorou

S Ivanou jsem se setkala v roce 2007 na výcviku pro duly. Po zjištění, že jsem původní profesí porodní asistentka, mi Ivana položila jednoduchou otázku: “Proč se neosamostatníš?“ Odpověď byla také jednoduchá: “Protože se bojím“. Měla jsem za sebou stovky odvedených porodů v porodnici a bála jsem se. Čeho? Celou dobu studia jsem poslouchala, že porod je jedna velká patologie… … Pokračovat ve čtení →

9. Ternovszky vs. Maďarsko

Evropský soud pro lidská práva ve Strasbourgu

SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA ROZSUDEK V PŘÍPADU TERNOVSZKY vs. MAĎARSKÁ VLÁDA (Žádost č. 67545/09) Nejdůležitější body: Navrhovatelka uvádí v souladu s Článkem 8 v kombinaci s Článkem 14 Úmluvy, že skutečnost, že nemohla využít adekvátní odborné asistence u domácího porodu vzhledem k odpovídající maďarské legislativě – na rozdíl od žen, které chtějí porodit ve zdravotnickém zařízení – vedla k diskriminaci jejího práva na ochranu soukromí. V době podání žádosti … Pokračovat ve čtení →

301. Zamyšlení nad demokracií a osobní zodpovědností

Lípa

Je to téměř 23 od sametové revoluce. 23 let máme demokracii. Svobodu. Můžeme jet, kam chceme, myslet si, co chceme, vyslovit své názory. 23 let křehké demokracie, v naší zemi stále není jediný porodní dům, porodní asistentky nemohou vykonávat svou práci v souladu s českými zákony i mezinárodním právem, žena si fakticky nemůže vybrat místo k porodu, děti jsou stále … Pokračovat ve čtení →

300. Jsem jinou ženou, jsem jinou matkou

Na své první těhotenství i porod děťátka vzpomínám skoro s lítostí. Ten čas, který by měl být nejkrásnější v životě ženy-matky, mi narušovala spousta zbytečných a pro mě stresujících vyšetření a lékaři za každou cenu hledající jakoukoli chybu na mně, mém těle nebo dítěti. Průběh samotného porodu ve sterilním a chladivě bílém prostředí byl plný nepotřebných a úctu beroucích zásahů, … Pokračovat ve čtení →

299. Příběh pro paní Ivanu

Paní Ivanu jsem nejdříve potkala prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou, která mě v těhotenství naplnila optimismem a zahřála na duši. Později jsme se s manželem přihlásili na předporodní kurzy, které paní Ivana pořádá v pražském A-centru. Musím přiznat, že její přímočarost a odpovědi bez servítků ve mně vyvolávaly respekt a trochu i obavy. Když mi pak v den porodu … Pokračovat ve čtení →

298. Švýcarská inspirace

Tento příběh není o Ivaně, ale “jen” pro Ivanu a všechny, které zajímá, jak to kde chodí. O Ivaně byl můj dřívější příběh, v tomto těhotenství a porodu figurovala jen jako „jedna z kamarádek“, se kterými jsem si dopisovala. A to proto, že tento příběh se odehrává ve Švýcarsku. Doufám, že bude inspirací k tomu, jak by to mohlo fungovat … Pokračovat ve čtení →

297. Jak jsme přežili porod…

Když jsem před zhruba třemi roky poprvé otěhotněla, vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít v těhotenství nějaké potíže, že by dítě nebylo v pořádku nebo že bych nezvládla porod. Miminko se nám povedlo hned asi 3 týdny po svatbě a pro mě to byl nádherný začátek něčeho nového a krásného. Celé těhotenství bylo naprosto úžasné a já jsem byla … Pokračovat ve čtení →

296. Příběh jako terapie

Na Příběhy pro Ivanu jsem náhodou narazila někde na FB při uveřejnění asi 160. příběhu. Zpětně jsem je všechny doslova zhltla a staly se mým oblíbeným každodenním čtením. Paní Ivanu osobně neznám, pouze z knihy Hovory s porodní bábou, přesto bych ji chtěla podpořit hlavně pro osvětovou činnost, kterou provádí. Dlouho jsem uvažovala, zda poslat i svůj porodní příběh, protože … Pokračovat ve čtení →

293. Není porodnice jako porodnice…

Můj příběh s Ivanou souvisí velmi málo, a přesto hodně. Ivanu neznám, nikdy sem ji neviděla, nikdy sem ji neslyšela… a přesto její práce poznamenala i naše osudy a já ji fandím, ať se vše v dobré obrátí a může se vrátit do práce očištěná od všech nařčení. Během prvního těhotenství jsem vůbec nepředpokládala, že by měl být s porodem … Pokračovat ve čtení →

292. Panoptikum u Apolináře

Separované miminko

Existence základních lidských práv definuje lidskost společnosti. Tato práva nejsou samoúčelná, neslouží k povrchní ochraně na úkor nerušeného běhu věcí, nýbrž naopak zosobňují hodnoty, jejichž popřením by došlo k eticky pauperizujícím zásahům společnosti. Respekt k základním lidským právům se tak stává nezbytným imperativem našeho bytí. Budu psát o jednom z těchto práv, o právu dítěte na rodiče, resp.o právu rodičů … Pokračovat ve čtení →

291. Věřím ve změnu k lepšímu

Milá Ivano, bohužel jsem (zatím) neměla příležitost poznat Vás osobně, ale přesto bych Vás ráda podpořila ve Vaší nelehké situaci. Moc si vážím Vaší odvahy, odhodlání a vůle pomáhat ženám, které se rozhodly rodit normálně. I když to často může vypadat, že jste na této cestě sama proti všem. Ivano, nejste! Už jen příběhy, které přibývají každým dnem, ukazují, že … Pokračovat ve čtení →

290. Nebojme se autorit

Přiznám se, že já osobně nejsem naprostým zastáncem porodů doma, zato jsem zastáncem svobody volby. Je směšné, že právě ti lékaři a lidé, kteří nemají nic proti interrupcím (což je v naší zemi považováno za osobní rozhodnutí ženy), mají spousty argumentů proti svobodné volbě ženy, kde a s čí asistencí přivede na svět své dítě… Ivanu Königsmarkovou znám osobně, ale už je to … Pokračovat ve čtení →

286. Psaní z lesa

Milá Ivano, často na Vás myslím, vzpomínám a v mysli si připravuji příběh pro Vás, na který dnes večer nadešel čas. Díky našim několika vlastně docela krátkým, ale nesmírně intenzivním setkáním, k Vám cítím velkou blízkost, jedinečnou a nepopsatelnou, byť jsme se již pár let neviděly. Každá nová zpráva, zmínka či vzpomínka na Vás mi ten příjemný pocit blízkosti oživuje. … Pokračovat ve čtení →