143. Zbavit se strachu

Gerbery

Už roky pracuji s migranty. Více či méně intenzivně, podle toho, jak moc mne potřebují mé malé či ještě menší děti. S paní Königsmarkovou jsem se osobně seznámila právě díky ženě, jejíž zemí původu je Ukrajina. Ale abych začala od začátku. Kamarádi, kteří ve svém okolí zaregistrují člověka z cizí země, který má potíže, obvykle dospějí k závěru, že bych … Pokračovat ve čtení →

142. Jak Eliška přišla na svět

Gerbery

Ach jo, ach jo, proč jen jsem se dřív neinformovala, jak probíhá porod? Strach… Začalo to už v dětství, když jsem viděla ve filmech scény porodů – plné křiku a krve. Horší pak byl porod, který nám v rámci výuky pustili na základní škole. Ve třídě jsem nevydržela a zařekla se, že vlastní dítě nikdy. Vždyť už jen vyndání třísky … Pokračovat ve čtení →

140. Ivanka a Ivana

Gerbera

S Ivanou K. jsem se potkala – jak jinak – při svém těhotenství. Chodila jsem tenkrát – v roce 2001 to bylo – ještě tak trochu do školy a termín porodu se mi – jako naschvál – překrýval s termínem obhajob. Tak jsem se snažila stíhat školu a to své první těhotenství tak trochu flákala…, no prostě, nehledala jsem si … Pokračovat ve čtení →

138. Zpackaný porod

Kvetoucí strom

Zaznělo zde hodně krásných příběhů, příběhů o nádherných příchodech miminek na svět. Chtěla bych popsat příběh trochu jiný, příběh o porodu, který by mohl z části vysvětlit, proč některé ženy považují za bezpečnější rodit doma než v porodnici. Před necelým půl rokem jsem porodila své první dítě. Těhotenství bylo naprosto pohodové, až do dne porodu jsem byla fit a na … Pokračovat ve čtení →

136. Jo to jste vy. Vy jste krásně rodila.

Kvetoucí strom

Vždycky mě děsily porodní zážitky mých kamarádek a pokaždé jsem říkala, že já budu raději rodit doma. Většinou jsem byla považována za nezodpovědného blázna. Když jsem otěhotněla, začalo mé samostudium veškeré dostupné literatury o porodech, a to hlavně těch přirozených. Měla jsem jasno. Chci rodit doma a s Ivanou. Chodila jsem k ní na kurzy a ke konci těhotenství i … Pokračovat ve čtení →

135. Ivana v Mátě

Kvetoucí strom

Tento příběh byl čtený poprvé na festivalu Femina Film 2012. Tento festival také podporuje Ivanu Königsmarkovou. Mou nejmilejší prací v Českém rozhlase byla po dvanáct let tvorba magazínu pro mámy a táty MÁTA. Díky ní jsem poznala řadu báječných lidí, mezi nimi i Ivanu Königsmarkovou. Téma přirozených porodů se mi stalo velmi blízké, byť už jsem v té době byla … Pokračovat ve čtení →

133. Naše setkání s Ivanou, první zkušenost

Miminko

Poprvé jsme se s Ivanou setkali na předporodním kurzu, který pro nastávající rodiče vedla v mateřském centru Áčko. Je to už čtyři roky. Tento sedmidílný kurz byl určen všem rodičům nezávisle na jejich porodních plánech. Přišel nám vhod, protože nabízel příležitost dozvědět se o nadcházející události maximum informací od člověka s dlouhou praxí. Bylo to v době, kdy už jsme … Pokračovat ve čtení →

126. Šťastná ruka lékařova, která nestihla včas zasáhnout

Stella

Celé mé těhotenství bylo nádherné, pohodové, a to především díky lidem, kterými jsem se v tomto období obklopila. Když nebudu zmiňovat manžela, rodinu, kolegy, kamarády, tak to byli především Zorka Vymazalová – úžasná ženská z A-centra, na jejíž cvičení jsem chodila každé pondělí. Nebylo to jen o cvičení, ale o spoustě praktických rad, krátkých meditacích, vizualizacích, krásném povídání a naslouchání…., … Pokračovat ve čtení →

125. Jak je důležité míti nejen Filipa, ale i Šimona

Zuzka s Filipem a Šimonem

Tento příběh nemá na první pohled s Ivanou moc společného, ale mimo jiné i díky její knize „Hovory s porodní bábou“ a její aktivitě v oblasti porodnictví a podpory přirozeného porodu se mohl stát. Svého prvního syna jsem porodila „standardně“ v největší porodnici v Brně. Celé těhotenství jsem chtěla rodit přirozeně a i hladký a rychlý průběh samotného porodu všemu … Pokračovat ve čtení →

122. Příběh děťátka Estel

Eva s miminkem

Eva měla termín porodu 2. Dubna 2012. Její holčička Estel se narodila 8. dubna chvilku před půlnocí. Doma, jen s pomocí tatínka a duly, ačkoli by si Eva i její muž přáli mít u porodu i porodní asistentku. Ale neměli, protože byl duben a ačkoli využili všech možností (viz třeba http://www.ferovanemocnice.cz/aktuality/pravni-rady-pro-zeny-ktere-nemohou-sehnat-porodni-asistentku-k-porodu-doma-2582.html), jak porodní asistentku získat, neuspěli. Přesto jim v tu … Pokračovat ve čtení →

121. Pohádka o spokojeném šestinedělí

Už dlouhou dobu se chystám poděkovat Ivaně Königsmarkové za klid a pohodu, se kterou jsem díky ní mohla prožít šestinedělí a období následující. Činím tak alespoň nyní. Můj syn Vojta se narodil v jedné velké pražské nemocnici císařským řezem. Jednou z důležitých věcí pro mne bylo, abych mohla Vojtu kojit a užít si vzájemné blízkosti, o kterou jsme byli kvůli … Pokračovat ve čtení →

119. První narozeniny podruhé

Štěpán a Mikuláš

Bylo toho napsáno už tolik, že mám pocit, že nemohu napsat nic nového. Ale snad další příběh ku příležitosti mých 1. druho-porozenin Ivanu podpoří a udělá ji alespoň trošku radost…. 20. dubna tomu bude rok od mého druhého porodu a Ivana byla u nás na počátku celé naší pouti mateřstvím. Díky ní mám zkušenost, že je možné porodit krásně a … Pokračovat ve čtení →

117. Porodní asistentka nám chyběla

jarní_kvet

Bohužel nemohu napsat žádný podobný příběh o Ivaně a s Ivanou, co jsem si zde mohla už přečíst. S paní Ivanou Königsmarkovou jsem měla možnost setkat se pouze 2x při příležitosti Týdne respektu k porodu v našem městě. Nejen, že mi ono setkání vždy dodalo v mé slabosti sílu nenechat se hnát k něčemu, s čímž vnitřně nesouhlasím, ale byla … Pokračovat ve čtení →

116. Ivana v mém životě

Adrianek

Když jsme v roce 1999 čekali naši první dceru, věděla jsem, že chci rodit jinak než moje švagrová či starší kamarádky. Ale doba nebyla tenkrát příliš nakloněna a informací bylo pomálu. Naštěstí moje kolegyně, která odešla na mateřskou přede mnou, to měla postavené dost podobně a pověděla mi o existenci CAPu (Centrum aktivního porodu, které se později v područí Bulovky změnilo na … Pokračovat ve čtení →

114. Jak jsem chtěla rodit s Ivanou

Judovi

S Ivanou jsem se seznámila na předporodním kurzu v Aperiu v roce 2005. Bylo to 2 měsíce před porodem mého prvního dítěte, a tak jsme se dohodly pouze na poradně – moje gynekoložka šla na nějakou operaci a já nechtěla na kontroly do porodnice. Byl to krásný, klidný závěr těhotenství. (O to víc jsem byla rozčarovaná z reality porodnice Na … Pokračovat ve čtení →

110. Kde mám rodit?

kvetouci_strom2

Rodit doma nechci. Netroufám si, nemám v sobě tolik odvahy. Potřebuji okolo sebe někoho zkušeného, kdo se o mě a o mé miminko postará. Především ale potřebuji zdravotníka, který pochopí, že svůj porod chci zvládnout co možná nejvíce sama. Když jsem otěhotněla, začala jsem o toto téma živě zajímat. O to více mě překvapilo, jaký je problém najít místo, kde … Pokračovat ve čtení →

107. Hledání ztraceného porodu

kvetouci_strom2

Šplouchnutí a mokro, někdo mne snad vypustil! Zírám do tmy a ohmatávám prostěradlo kolem sebe. No jo, je tu mokro. Snažím se zorientovat, nahmatám své ohromné bříško a pak zašátrám vedle sebe, až ucítím kštici teplých vlasů. Lukáši? Jedem, odtekla mi asi plodová voda. Jakže to říkala Ivana? Když odteče voda, je čas jít do porodnice. A jak to poznáme, … Pokračovat ve čtení →

106. Mařenka pod stromeček

proIvanu01

V prosinci 2007 jsem porodila své první dítě – syna Františka ve FN Motol. Překotný porod, 14 dní před „termínem“, málem jsem porodila v autě, na sále v podstatě 10 minut, pár stahů a malý byl venku – nicméně navzdory porodnímu plánu (na který se prý nestačili ani podívat, čemuž věřím, byl to fakt fofr 🙂 „rutinní“ zákroky – nástřih, … Pokračovat ve čtení →

105. Milá Ivano

Vašíček s Ivanou

Milá Ivano, Ani jsem se nemusela dlouho rozhodovat, zdali napsat nebo nenapsat svůj porodní příběh. Jen díky Vám jsem v klidu porodila své třetí dítě, našla v sobě netušené schopnosti a nadobro změnila svoje životní postoje. Jsem Vám za to nesmírně vděčná. Celá moje rodina vzpomíná na krásné chvíle strávené s Vámi u nás doma. Myslím na Vás v této … Pokračovat ve čtení →

104. Nechte ženy rodit, jak chtějí

Růže

Chodila jsem k Ivaně do předporodního kursu, když jsem čekala první dítě před čtyřmi roky. Vybrala jsem tento kurs kvůli ní, protože jsem slyšela, jak je skvělá jako porodní asistentka. Moc se mi ten kurs líbil. Ivana nám dala moc užitečných informací o porodu a porodnicích v Česku. Varovala nás před nepříjemným jednáním personálu vůči rodičce a miminku a někdy … Pokračovat ve čtení →

103. Porodem to teprve začíná

Jára

Že chci rodit doma a přirozeně jsem věděla dlouho předtím, než jsem vůbec otěhotněla.  Pod vlivem mnoha přednášek, článků a knih jsem nabyla dojmu, že díky tomu budu já i mé dítě nejšťastnější na světě, že je to ta nejsprávnější věc, kterou žena může ve svém životě udělat, že tím zachráním světový mír 🙂 Když jsem pak čekala své první … Pokračovat ve čtení →

100. Narodila jsem se doma před sedmdesáti lety

Orchidej

Narodila jsem se doma v době druhé světové války, jako třetí dítě. Vážila jsem čtyři a tři čtvrtě kila a v rodině se říkalo, že jsem byla tak mastná, že když mne koupali, tak se mne ani voda nedržela. Přede mnou se doma narodili i mí dva bratři. Ten nejstarší zemřel v roce na záškrt. Jeho velkou fotku jsme měli … Pokračovat ve čtení →

99. I slovo umí pohladit

Růže

Můj příběh bude asi začínat jinak než většina ostatních. Na rozdíl od mnoha jiných mně nikdy porod v nemocnici nepřišel na mysl, pro mě vždy bylo jasné a přirozené zůstat v tuto chvíli doma. Neměla jsem žádných pochyb o tom, že něco jako porod zvládne každý živočich stejně jako početí či vylučování. Takže jsem nikdy neuvažovala o čtení literatury nebo … Pokračovat ve čtení →

98. Jak jsme rodili s Ivanou

Růže

S Ivanou Königsmarkovou jsem se poprvé setkala v A centru před 10ti lety, když jsem čekala svou první dceru na kurzu předporodní přípravy. Ivana působí poněkud stroze, ale v okamžiku, kdy ji člověk pozná hlouběji, zjistí, že vrásky a přísný pohled, jí do tváře vryla zodpovědnost nejen za bezproblémovou přípravu, ale také porod a následnou péči o miminka, která pomáhá … Pokračovat ve čtení →

96. Záchrana

Růže

V tom nádherném období, období, kdy miminko je již na světě, ale stále spojeno s maminkou zvláštním silným poutem byla Ivana častou mou jedinou záchranou. Připadala jsem si jako blázen, človek jenž vypadl jakoby z normálního života. Najedenou jsem se zabývala jen sebou, svou malou Eliškou a tím, co se vytvářelo kolem nás. Snad jsem měla tu prapodivnou poporodní depresi … Pokračovat ve čtení →

95. Porod a skvělá spolupráce porodnice s porodní asistentkou

Růže

Od raného těhotenství jsem byla rozhodnutá rodit doma. Přečetla jsem si mnoho zahraniční i tuzemské literatury na toto téma, shlédla filmy, zúčastnila se diskuzí, setkala se s ženami, které doma porodily a po tom všem jsem neviděla důvod, proč tento komfort neposkytnout již prvnímu dítěti. Ivanu jsem si vybrala díky doporučení mých kamarádek, po četbě jejích článků a knihy a … Pokračovat ve čtení →

94. Příběh k zamyšlení

Růže

S ohledem k situaci, která v současné době panuje v ČR,  vede tento příběh, který se stal minulý rok, minimálně k zamyšlení. Má kamarádka potřetí otěhotněla, miminko bylo chtěné a celé těhotenství probíhalo v pořádku. Všechna vyšetření i „nadstandardní“ byla bez problému. Při monitorování plodu ke konci těhotenství lékaři zjistili, že miminku klepe srdíčko nějak moc rychle a rozhodli se, … Pokračovat ve čtení →

92. Silná žena

Báječný porod

Kdybych žila v zemi, kde má jeden k druhému respekt, v zemi, kde dítě nepatří státu, v zemi ve které zdravotníci za vlády komunistů neodcizili kompetence porodních asistentek, mohla by si každá rodící žena svobodně zvolit místo porodu. Kdybych alespoň žila v zemi, která by měla dost odvahy tento stav napravit, měla bych šanci na vaginální porod po CS nerovnající … Pokračovat ve čtení →

91. Tento člověk zachránil život mého dítěte

Růže

V roce 2008 jsme čekali Prokůpka, měla jsem vybranou porodnici na Kladně, a když se schylovalo k porodu, začala jsem docházet na prohlídky tam.  Vždy jsem měla v sobě upřímnou dávku odporu k nemocničnímu prostředí, vše se ve mně napnulo a prostoupila mě zvláštní nervozita. Myslím si, že právě proto můj první porod trval 2,5 dne, naštěstí bez komplikací. Mysl … Pokračovat ve čtení →

90. S Ivanou bez Ivany aneb O možnosti volby

Růže

S paní Ivanou nemám osobně nic společného, neznám ji, na vlastní oči jsem ji viděla pouze jednou a to na Světovém týdnu respektu k porodu 2011, kde jsem byla jako vystavovatel/prodejce těhotenského oblečení. Její práci a příběh znám z médií. Letos oslavím 33 let, své první a zatím jediné dítě jsme zplodili pod vánočním stromečkem roku 2007, kdy jsme byli … Pokračovat ve čtení →

89. Můj porod doma s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou

Můj syn

V půl páté to začalo. Vlastně to začalo už v noci, pak přestalo a ráno se slabě vrátilo. Moje dítě se rozhodlo, že už je čas, kdy chce do světa. Počkalo na sobotu, kdy je v domě klid a nikde nikdo cizí okolo. Ještě jsem vyvenčila psy. Přinesla domů kytky. Vyjela na výlet s mužem, nedaleko. Celou dobu, co jsem … Pokračovat ve čtení →

87. Příběh nejen pro Ivanu

Růže

Když jsem otěhotněla, začala jsem asi jako většina nastávajících maminek hledat informace o porodu, věcech s tím spojených a péči o dítě. O přirozeném porodu jsem se dozvěděla z úst kolegy, který se stal čerstvým otcem již potřetí a vyprávěl mi o porodu své ženy ve Vrchlabí. Dost mě to zaujalo a říkala jsem si, že v Praze, kam jsem … Pokračovat ve čtení →

85. Porod si můžete užít i v porodnici, ale musíte být na to dobře připraveni

Prokůpek

Můj příběh není ničím zvlášť výjimečný a tím se vlastně liší od většiny příběhů zde zmiňovaných. Patřím k maminkám, které si porod doma moc představit nedovedou. Mě taková myšlenka naplňuje pocitem většího stresu než představa porodnice, bílých plášťů a trochu narušeného soukromí. Ať už za to může podnájem, vekterém bydlíme, nebo stolitrový bojler, ve kterém po jedné koupeli dojde teplá … Pokračovat ve čtení →

83. Jsem mámou dvou nedonošenců

Soňka, Honzík a malá Kačenka

První své dítě jsem porodila v perinatologickém centru v Plzni Lochotíně. O 18 měsíců později jsem porodila svou dcerku v malé městské nemocnici v Kyjově. Přístup tamního personálu byl otřesný. Dodnes si pamatuji otřesnou větu primáře: „Ženská jedna bláznívá, vy chcete, aby vaše dítě zemřelo? Neotvírejte ten inkubátor ,vaše dcera ja na kyslíku a když jí budete inkubátor otevírat, bude … Pokračovat ve čtení →

82. Příběh o tom, proč je dobré míti Ivanu

Růže

Rodit „přirozeně“ mi připadalo něco tak přirozeného, že jsem si pod tím pojmem nedokázala ani nic představit. Měla jsem za to, že až nadejde „moje hodina“, prostě pojedu do porodnice a tam přirozeně porodím. V Podolí jsem absolvovala předporodní kurz, kde jsem se dozvěděla cenné informace o tom, že je nutné přijet do porodnice do 2 hodin po odtoku plodové … Pokračovat ve čtení →

81. Doma nebo v porodnici, hlavně přirozeně

Bříško

Ještě před tím, než jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že budu chtít jednou prožít, pokud to bude možné, přirozený porod, bez zasahování zvenčí a bez medikace. K porodu jsem zvolila menší porodnici kousek za Prahou. Porod byl nakonec indukován, zda to, bylo nezbytně nutné, nedokážu posoudit, ale mohu o tom pochybovat. Vzhledem k tomu, že jsem byla po většinu času … Pokračovat ve čtení →

79. Dlouhé čekání na miminko aneb David

Růže

S Ivanou jsem se setkala před několika lety a nebylo to primárně kvůli těhotenství. Tou dobou jsem už 6 let neměla menstruaci… Nutno říci, že menstruaci jsem ztratila během léčení jisté dlouhé nemoci, kdy jsem odmítla lékařský přístup a zvolila přírodní postupy. Léčení probíhalo sice dlouho, ale o to efektivněji a vím, že to byla správná cestra. Nicméně mé tělo … Pokračovat ve čtení →

78. Kdysi, dnes

Dcery

Starší dcerku jsme počali na pracovním pobytu v Izraeli. Protože jsem se cítila bezpečně a svému tělu jsem důvěřovala, vrátili jsme se domů až v 6. měsíci a já poprvé šla na lékařskou prohlídku. Paní doktorku hlavně zajímalo, jestli už mám obnovené zdravotní pojištění… Tehdy jsme ještě bydleli v Praze a já jsem „náhodou“ zjistila, že při porodnici Na Bulovce … Pokračovat ve čtení →

76. Lukášovo narození

Leona

Milá Ivano, chystám se k napsání svého příběhu už delší dobu, moc mi záleží na tom, abych Vás podpořila, snad je to takto vhodné. Času však se dostává málo – 3 děti, nemoce, domácnost, zaměstnání… Tak tedy dnes: O tom, že budu rodit doma, jsem uvažovala až během svého třetího těhotenství, které následovalo téměř jednu generaci po narození mých prvních … Pokračovat ve čtení →

75. Vzpomínka na setkání

Růže

S Ivanou a její prací jsem se začala seznamovat mnohem dřív, než jsem měla dítě, také prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou. Když jsem pak otěhotněla, Ivana byla pro mne první volba, a byla jsem moc ráda, když jsem zjistila, že má v Áčku „ordinaci“ a je schopna mne přijmout. Šla jsem za ní téměř ihned, jak jsem se tu … Pokračovat ve čtení →

74. Ivana je hlavně úplně normální

Růže

Když jsem otěhotněla, začala jsem se u kamarádek, co už mají děti, zajímat o to, jak jim proběhlo těhotenství, jaký měly porod a poporodní péči. Přišlo mi, že jsem na to vlastně děsně sama, ačkoliv mám super manžela, se kterým se dá hodně povídat, ale on těhotenství nikdy nezažil a já toužila mít nějakou spásnou duši. Chtěla jsem poznat někoho, … Pokračovat ve čtení →

72. Když nastanou komplikace, porod se zastaví

Růže

Přesně tato slova, která jsem slyšela během přednášky při týdnu respektu k porodu od Ivany Königsmarkové, se mi vybavila při mém porodu. Do té doby porod probíhal normálně, někdy po desáté večer mi praskla voda, nejdříve slabé kontrakce postupně zesilovaly a zpravidelňovaly se. Byla jsem celkem v klidu, bolest šla zvládat úlevovými polohami. Věděla jsem, že nemůžu spěchat, protože musím … Pokračovat ve čtení →

70. Eliška a Matěj

Eliška a Matěj

K Ivaně do poradny jsem docházela během obou těhotenství.  Doma se narodilo první dítko, holčička Eliška. Bydleli jsme v té době v Praze, vrátili se až v 7. měsíci ze zahraničí, kde je péče asistentky normou a porod doma celkem normální alternativou. Situace pro mne byla jasná: pokud to bude jen trochu možné, rodím doma s Ivanou. A tak se … Pokračovat ve čtení →

64. Setkání s Ivanou

Růže

Mé setkání s Ivanou Königsmarkovou se uskutečnilo pouze prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou, ale i tak to bylo setkání vskutku převratné. Své první dítě jsem porodila v porodnici a i když to byl podle mínění porodníků porod bezproblémový a pěkný, já ho tak docela nevnímala. Ve své nezkušenosti jsem se nechala vmanipulovat do užití medikace, po níž jsem zbytek … Pokračovat ve čtení →

62. Bez informací by to nešlo

Růže

Když jsem zjistila, že čekáme miminko, uvědomila jsem si, že je pro mě nesmírně důležité, abychom já i miminko společně prožili jeho příchod na svět co nejpříjemněji a nejpřirozeněji, ačkoliv nemám odvahu ani zázemí pro to, abych porodila doma. Jako prvorodička jsem samozřejmě neměla téměř žádnou představu o tom, co všechno průběh těhotenství a porod obnáší, a tak jsem se … Pokračovat ve čtení →

61. Pár slov

Růže

Chodila jsem k paní Ivaně Königsmarkové na předporodní kurz. Byla jsem prvorodička, odmala zvyklá poslouchat, a jako rázovité a důrazné porodní báby jsem se jí i trochu bála 🙂 Vybavila nás množstvím informací a nabídkou, že kdyby něco, můžeme jí kdykoli, i po porodu zavolat. Svoji holčičku jsem i díky Ivaniným radám šťastně porodila, v nemocnici, když jsme překonaly všechny … Pokračovat ve čtení →

60. Tři příběhy nepříběhy

Růže

S Ivanou jsem nerodila, a tak jsem měla dlouhou dobu pocit, že žádný „příběh“ s ní vlastně nemám. Nakonec jsem ale přišla na to, že možná mám, a to hned tři… První není příběhem v pravém slova smyslu. Nedá se vyprávět jako veselá historka – chybí mu jasná linka i pointa. Je to vlastně spíš vyznání. Ivana pro mě představuje … Pokračovat ve čtení →

59. Každá žena má právo na péči porodní asistentky. I porodní asistentka.

Růže

VY NEPOSLOUCHÁTE OZVY?!?!?!?!…………….., křičela na mě Ivana přes celý porodní sál před třiceti lety. Nejhorší bylo mít praxi v době její služby. Když jsme jí to s mou bývalou spolužačkou o mnoho let později, dodávajíce si vzájemně odvahu řekly, že pro nás byla postrachem, neřekla: To mi je líto, nebo cokoliv jiného, konejšivě omluvného. Nehnula ani brvou, rozhodila rukama a … Pokračovat ve čtení →

57. Milá Ivano

Lenka Trochová s dětmi

Milá Ivano, nikdy jsem se s Vámi nesetkala, a přesto se mě Váš příběh velice dotkl. Je nám upírána svobodná volba, na kterou bychom měli mít právo. A už nezáleží na tom, zda se jedná o domácí porody či něco jiného. Proto mi velmi vadí přístup našeho státu – upřít těm, co chtějí rodit jinde, než v porodnici, nárok na … Pokračovat ve čtení →

56. Ivana mi pomohla v těžkých dobách. I když nemusela.

Růže

Můj příběh s Ivanou Königsmarkovou je skoro 7 let starý. Navštěvovala jsem její předporodní kurzy v Aperiu a byla moc spokojená, že konečně přestávám být nervózní z neznámého a z toho, že „to nezvládnu“. Během kurzu dokázala neskutečně dobře a citlivě vyvážit stránku odborně-poradenskou s tou druhou, pro nás snad ještě důležitější, totiž s dovedením k psychickému uvolnění, zbavení se … Pokračovat ve čtení →