A 309. Kdo se bojí, nesmí do porodnice (opakování)

S tatínkem

Kdo se bojí, nesmí do porodnice Náš příběh je celkem prostý, a Ivana v něm figuruje nevědomky jako psychická podpora. Bojím se doktorů a nemocnic. Přijde mi, že nemocnice není to pravé místo pro přivedení zdravého potomka na svět. Celé těhotenství mi strašně vadily gynekologické prohlídky – mužská ruka na mém posvátném území, fuj. Čím víc jsem v těhotenství o … Pokračovat ve čtení →

A 308. Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku (opakování)

Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku Svoje první dítě jsem rodila už v prvním desetiletí 21. století. Bez potřeby hledat informace, s absolutní důvěrou ve zkušené lékaře a porodní asistentky, bez potřeby mít s sebou doprovod, porodit přece zvládne každá a já jsem statečná holka. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Strach, bezmoc, samota, chemický koktejl, bolest, … Pokračovat ve čtení →

A 307. Bleskový domácí porod

Po prvním porodu, který se odehrál v porodnici a na který i dnes ráda vzpomínám, jsem byla přesvědčená, že své druhé dítě bych chtěla porodit doma. Dcerka šla před dvěma lety koncem pánevním a díky pár lidem, kteří mě podporovali a mezi kterými byla i Ivana K., jsem to zvládla přirozeně s menšími odsouhlasenými intervencemi. Klid na porod, žádné nucení, partnerský přístup, … Pokračovat ve čtení →

A 306. Můj sen o přirozeném porodu (opakování)

Bonding

Když jsem vloni na začátku listopadu zjistila, že jsem těhotná, zavládl v mé hlavě nejprve zmatek. Jak to všechno zvládneme? S přítelem jsme byli ani ne půl roku spolu. Miminko jsme chtěli, ale ne tak rychle. Navíc ještě chvilku předtím, než jsem se dozvěděla o svém těhotenství, jsem byla z důvodu ukončení projektu ve výpovědní lhůtě. No ze začátku mě … Pokračovat ve čtení →

A 305. Jak se narodil Vašík

Jak to bylo poprvé Prvního syna jsem porodila v Praze v Podolí čtyři roky zpět ve 39tt plus 5 dní. Měla jsem s sebou dulu a mého muže, porod byl krásný a ráda na něj vzpomínám. Kolem poledne mi praskla voda, celý den se nic nedělo. Večer jsme vyrazili do porodnice, protože jsem lehce zakrvácela a hlavně znejistěla. Už jsem se chtěla přesunout. … Pokračovat ve čtení →

A 304. Porodní příběh jako cesta k sobě

První syn se narodil v porodnici. O mnoho věcí jsem se zajímala dlouho před těhotenstvím, myslela si, že „mám zmáknuto“ a tím pádem nás čeká super porod. On by byl, kdybych nebyla tehdy tak naivní a nečekala neočekávatelné (od porodníků, ale tehdy také od muže – který ale dělal, co v tu chvíli uměl). Porod proběhl bez komplikací a velmi hladce, žádný … Pokračovat ve čtení →

A 303. Pro tři porodní asistentky (opakování)

Michael s maminkou

Michael „Opu“ a já aneb torzo mého životního příběhu jako začátek mé literární tvorby 🙂 – možná z toho jednou vyjdou ucelené paměti… Milá Ivano, už velice dlouho mám chuť napsat příběh narození Michaela Opu, našeho synka. Slibuji si to už od jeho narození… A konečně mám důvod… Chci ti tento příběh věnovat do Tvé krásné sbírky… Sama jsi v … Pokračovat ve čtení →

A 302. Dokonalosť prirodzeného pôrodu (opakování)

Mirko2

Prebudenie našej prirodzenej dokonalosti Okolo roku 2010 sme si s manželkou prežili vážnu krízu po všetkých stránkach, vytrval jedine náš vzťah, všetko ostatné šlo dolu vodou. Ťažké udalosti, pri ktorých sa strácal zmysel života, sa napokon ukázali ako ten najlepší učiteľ života. Uvedomil som si význam a hĺbku samotného bytia, že môžeme byť šťastní bez ohľadu na to, kde sme, … Pokračovat ve čtení →

A 301. Pôrod v nemeckom pôrodnom dome (opakování)

Bonding

Pani Ivanu som osobne nikdy nestretla, avšak aj ona mi nepriamo (cez knihu Hovory s porodní bábou a prednáškami na internete) dopomohla k rozhodnutiu rodiť prirodzene. Ale poďme pekne po poriadku. Ešte keď som vlani v lete otehotnela, premýšľala som, ako si pôrod čo najviac “ulahčit”, rozumej: ako porodiť bez námahy. Priznám sa, v tej dobe som, napriek svojmu veku, … Pokračovat ve čtení →

A 300. Povím vám příběh o zázraku

Letos tomu byly dva roky a já myslím, že si tato příležitost zaslouží, abych se s vámi o ten příběh podělila. Když se ohlédnu zpět, vidím, že určité okolnosti toho dne byly docela legrační, ale zároveň to byl ten nejkrásnější den, jaký jsem kdy zažila. Uvědomila jsem si především, že mi nevyhovuje už od těhotenství být „pacientkou“ a se vší … Pokračovat ve čtení →

A 299. Síla ze všech nejmocnější

Mám chvilku pro sebe, čekám na ni už opravdu dlouho. Sepsání našeho příběhu nechci uspěchat, věděla jsem, že až si emoce sednou, dám tomu odstup, bude příběh jiný. Teď vím, že je jiný nejen náš příběh, ale celý můj život, život Ženy. Početí bylo vědomé a věru krásné, ale tyto řádky chci věnovat pouze našemu zrození neb by bylo mnoho … Pokračovat ve čtení →

A 298. Vzpomínky na noc, kdy se narodil Jonáš (opakování)

Jonáš

Mariana: Svůj první příběh pro Ivanu jsem psala z pohledu zdravotníka, co je v kontaktu s lidmi, kteří přijdou vyhledat pomoc. Ještě jsem netušila, že zakrátko otěhotním a budu se s Ivanou moci setkat osobně. A už je to tady, dlouho očekávané dvě čárky na testu 🙂 Nejdřív jsem se objednala k Ivaně do poradny, abych se poradila o všech … Pokračovat ve čtení →

A 297. Pokorně děkujeme (opakování)

porod

Dnes jsou to dva týdny co jsem porodila své první děťátko, chlapce. Očekávala jsem, že si to užiju, že to bude nejkrásnější a nejúžasnější okamžik v mém životě. Počítala jsem s tím, že to bude bolet a že to bude náročná práce, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Půjčila jsem si bazének, představovala jsem si, že porodím do vody. Opravdu jsem … Pokračovat ve čtení →

A 296. S láskou (opakování)

Od Bělinky

S láskou Už od začátku tohoto projektu jsem si v hlavě připravovala svůj příběh pro Ivanu. Zažily jsme toho spolu tolik, že jsem nevěděla kde začít. S Ivaninou staří dcerou jsme totiž chodily do jedné třídy. První setkání proběhlo, když mi bylo asi 11 let. Takže ji znám od dětství. Začalo to víkendy na jejích chalupě a tajné noční útěky. … Pokračovat ve čtení →

A 295. Náročné cesty (opakování)

Spolu

21:1 Na své první miminko jsem čekala několik let. Když se konečně na testu objevily dvě fialové čárky, měli jsme s manželem velkou radost a já jsem si užívala těhotenství. Žádné problémy, žádné komplikace. Jak šel týden za týdnem, začínal se můj gynekolog stále méně usmívat. Plod měl svoji hlavu a to stále nahoře. O císařském řezu jsem nechtěla ani … Pokračovat ve čtení →

A 294. Pokazilo se to nebo zachránilo? (opakování)

Zdravím moc Ivanu, i když ji osobně neznám, a všechny ženy, které budou číst tyto řádky. Doufám, že i můj příběh přispěje k tomu, aby víc žen bylo silnějších, než jsem byla já. Z mých předporodních přání o neinvazivním porodu bez chemie se stal vyvolávaný porod s akutním císařským řezem s použitím všech dostupných medikamentů a s prvním pohledem na … Pokračovat ve čtení →

A 293. Můj porodní příběh (opakování)

Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →

A 292. Kdo za to může? (opakování)

Maruška

Maruška Jsou to více než dva roky, co se narodila Maruška. A protože situace v českém porodnictví se ubírá spíš k horšímu než k lepšímu, rozhodla jsem se zveřejnit popis porodu Marušky jako odstrašující případ. Pár dní před termínem porodu, celá naše rodina onemocněla nepříjemnou virózou. Když jsem se začala cítit trochu lépe, rozběhl se mi porod a s ním … Pokračovat ve čtení →

A 291. Porodní příběh … Eleanor

2tt Dvě čárky. Díky Bohu! Volám manželovi do práce. Raduje se jako já:-) 12tt Čas úzkosti o to, jestli miminko obstojí, je pomalu za námi. Nevolnosti ustupují ze dne na den a my se s tlukoucím srdcem poprvé vydáváme na kontrolu ke gynekoložce. Miminko je podle všeho v pořádku:-) Doktorka potvrzuje datum porodu, snaží se miminko měřit, ale ukáže se … Pokračovat ve čtení →

A 290. Porody v Norsku (opakování)

Porod v Norsku podle „české“ režie (epidural, oxytocin, nástřih) Ráda bych připojila svůj příběh o příchodu nového človíčka na svět. Chtěla bych podpořit Ivanu Königsmarkovou, protože si velmi vážím jejího boje za zlidštění české porodnické praxe a za prosazování svobodné volby místa porodu dle svědomí, potřeb a odvahy každé rodičky. Míra úmrtnosti novorozenců v Norsku je ještě menší než v České … Pokračovat ve čtení →

A 289. Rodit se nedá silou (opakování)

Milá Ivano, moc ráda bych Vás chtěla podpořit, a tak jsem se rozhodla sepsat a poslat Vám svůj příběh. Je to pro mě také taková terapie psaním. Rodila jsem zcela nedávno, v prosinci 2012. Celé těhotenství jsem si užívala, byla jsem v dobré fyzické kondici a na děťátko jsem se moc těšila. Toužila jsem po přirozeném porodu bez zbytečných lékařských … Pokračovat ve čtení →

A 288. Tímto příběhem bych chtěla podpořit paní Ivanu Königsmarkovou (opakování)

Moje vlastní zkušenost s porodem je velmi silná a nyní chápu, že jsem se musela dostat až na vlastní dno, abych si ujasnila své životní priority. Porod mi vzal naivní iluze o životě, porod mě oddělil od dítěte na 48 hodin, porod mi zjizvil tělo i duši. Porod mi dal obrovskou životní facku, porod mi ukázal, že musím začít být … Pokračovat ve čtení →

A 287. Stav našeho porodnictví bolí víc, než porod sám (opakování)

miminko

Ludvík Já sama se o porody a situaci okolo začala více zajímat trošku opožděně – až po svém vlastním porodu. Do té doby jsem nic z toho moc neřešila. Dokončovala jsem spoustu věcí v práci, připravovala konferenci, rozčilovala se nad kácením stromů na Šumavě, cítila se náramně, a prostě věděla, že přijde září, a já zkrátka porodím (a pak se … Pokračovat ve čtení →

A 286. Dorotčin příběh (opakování)

pro_ivanu_B

Druhé děťátko k nám přišlo v srpnu 2012. Těhotenství nebylo zpočátku pro mě jednoduché, přestože jsme se na miminko těšili. Začala jsem slabě krvácet a našli mi v děloze myom. S touto zprávou, že se uvidí, že se sice nic neděje, ale možnost předčasného porodu tu je, jsem se nedokázala uvolnit a plně prožívat krásné okamžiky s človíčkem v bříšku. … Pokračovat ve čtení →

A 285. Chci svou porodní asistentku (opakování)

Mariánka se sourozenci

Pro Ivanu Své první dítě jsem porodila v porodnici. I mé druhé dítě se narodilo ve stejném zařízení, jen v menším a osobnějším. Přesto se od sebe oba porody lišily jako nebe a dudy. A také cesta, kterou jsem mezi porody, před nimi a po nich, prošla, byla dlouhá, plná rozporů, ale hlavně zajímavá a osvobozující. Zajímavá nejvíce pro to, … Pokračovat ve čtení →

A 284. Když životy voní po Heřmánku (opakování)

Heřmánek s maminkou

Je brzy ráno. Neděle. Chalupa. Den se probouzí k novému životu. Za okny leží sníh. A já tu sedím a píši tento příběh. Příběh, který jsem již jednou napsala, ale jeho konec byl jiný. Naše životy se po jeho dopsání změnily. Změnily tak, že je z něj jiný příběh. A tak tu sedím znovu a zamýšlím se nad tím, jaké … Pokračovat ve čtení →

A 283. Další příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

A 282. Příběh o tom, jak rozumná ženská chtěla rodit doma

Půl šesté ráno, sobota a mně se ještě v polospánku zdá sen, že mě bolí břicho. Procitám a zjišťuju, že to není sen. Panebože JO! Prosím, prosím ať je to porod, snažně prosím, ať je to porod. Jdu na záchod a hlenová zátka. JO! Ta mrcha, kterou jsem se snažila poslední týden vykoukat, se konečně objevila. Jdu do koupelny a … Pokračovat ve čtení →

A 281. Porod je úžasný dar (opakování)

Již nějakou dobu sleduji Příběhy pro Ivanu. Vaše iniciativa mi připadá skvělá. Snoubí v sobě podporu Ivany, zachování kontinuity jejích myšlenek a zároveň sdílení porodních zážitků pozitivním způsobem. Velice ráda se zapojím a přidám svůj příběh pro Ivanu a spolu s ním i veliké přání šťastného vyústění její situace. Vzhledem k tomu, že jsem byla indikovaná k císaři, rodila jsem v porodnici … Pokračovat ve čtení →

A 280. Porůznu (opakování)

Podruhé už ambulantně Svůj porodní příběh bych ráda věnovala nejen Ivaně, ale i všem porodním asistentkám, které stále ještě vykonávají svojí profesi a pomáhají tak ženám s příchodem na svět jejich vytouženého miminka. Poprvé jsem rodila v září 2011, už tehdy jsem věděla, že chci co nejvíce přirozený porod, ale ne vše se podařilo tak, jak jsem si přála. Hlavně … Pokračovat ve čtení →

A 279. Ukradené porody (opakování)

Vážená paní Ivano, sice Vás znám osobně jen od vidění, více z příběhů a rozhovorů, přesto Vám chci poděkovat – ovlivňujete v dobrém vidění mnoha lidí, rozhovory s Vámi byly důležité i pro můj nový pohled na porod a ženství vůbec. Sleduji Váš příběh a zalévá mne pocit bezradnosti, zvláště když vím, že zrovna rodí kamarádka ve Skotsku, kde je … Pokračovat ve čtení →

A 278. Drobnosti (opakování)

Skrytý smysl Příběhy pro Ivanu sleduji již několik měsíců a pravidelně čekám na každý nový příběh a těším se, co přinese. Je zajímavé také pozorovat, jak se příběhy postupně proměňují. Na počátku jsou většinou příběhy čistě „porodní“, tj. popisující průběh porodu. Většinou je to porod doma, nebo velmi dobře připravený a vyjednaný přirozený porod v porodnici. Postupně se objevují příběhy … Pokračovat ve čtení →

A 277. Pár správných slov ve správný okamžik, to, co Ivana umí… (opakování)

Dlouho jsem váhala, jestli také napíšu svůj příběh. Nakonec jsem se rozhodla, že ano, neboť teď, s odstupem času, vidím, že v něm Ivana sehrála nemalou a důležitou roli. Ivanu jsme poznali náhodou, když jsme se s manželem rozhodli navštívit předporodní kurz. Před tím jsme o ní nikdy neslyšeli a byli jsme příjemně překvapeni jejím jasným, strohým, upřímným a na … Pokračovat ve čtení →

A 276. Jeřabinka (opakování)

Ve vaně

O možnostech porodů doma jsem věděla už od střední školy, kdy jsem četla Znovuzrozený porod od M. Odenta a o paní Ivaně jsem slyšela v době, kdy jsem na zakládání rodiny ještě vůbec nemyslela. Porod kde si žena sama zvolí je možnost, která mi přišla vždy naprosto správná a přirozená a hlavně jsem vždy zastávala názor, že volba prostředí a … Pokračovat ve čtení →

A 275. Tři příběhy pro paní Ivanu (opakování)

Miminka

Příběh první Milá paní Ivano, píši na Vaši podporu. Protože to, co Vás potkalo (soud, nemožnost pracovat, nutnost splácet obrovskou finanční částku), cítím tak, že se odehrálo i za mě a „pro mě“, pro naše děti, pro naši rodinu. Proto jsem se rozhodla napsat tři příběhy. Příběhy našich dětí, ve kterých jste jako porodní asistentka sehrála a sehráváte důležitou roli. … Pokračovat ve čtení →

A 274. Príbeh druhý – zázrak zrodenia (opakování)

Po porodu

Nastal čas na druhé dieťa. To ale znovu neprichádzalo. Po dlhom prehováraní mojim gynekológom som pristúpila znovu na hormonálnu stimulačnú liečbu, ktorú som ale po mesiaci odmietla (aj poučená knihou Nežiaduci účinok smrť). Jedna vnímavá bytosť mi objasnila dôvod, neschopnosti počať dieťa – niekto z nás nie je pripravený na dieťa. Rýchlo som pochopila, že som to ja – neustále … Pokračovat ve čtení →

A 273. Príbeh prvý ako psychoterapia (opakování)

Náš pôrodný príbeh je ako mnoho iných – s pani Ivanou priamo nesúvisí. Nikdy som nemala to šťastie ju stretnúť osobne, len prostredníctvom tu veľa krát spomínanej knihy Hovory s porodní bábou,  v ktorej som našla množstvo odpovedí na moje otázky. Takisto aj príbehy z Vašej stránky ma uisťovali v mojom rozhodnutí porodiť svoje druhé dieťa doma a sprevádzali ma … Pokračovat ve čtení →

A 272. Když má za sebou žena tři porody (opakování)

Těhotenství

Když má za sebou žena tři porody, ale hlavně když se o ty své tři ratolesti denodenně řádně stará, tak jí čtvrté těhotenství zaskočí daleko méně než veškeré okolí. No tak se to všechno ještě o dva roky protáhne, přibude talíř a hadry do pračky, no co! Změna poměru už není taková. Nicméně od chvíle, kdy si mé drahé starší … Pokračovat ve čtení →

A 271. Čtyři naděje a nějaké to zklamání (opakování)

Tři holčičky

Jak vysvětlit, proč Vám vlastně píšu, když Vás vlastně ani neznám a mé porody proběhly 2 tisíce km od Vás? Už to tak někdy bývá, že se cesty nepropojují, ale ovlivňují, a tak nějak je to i se mnou. Kdysi v raném dospívání jsem se mihla před televizní obrazovkou zrovna ve chvíli, kdy vyrovnaná žena s manželem vyprávěli (a černobílými … Pokračovat ve čtení →

A 270. Krátce (opakování)

Příběh – nepříběh Nikdy jsem nerodila a nikdy jsem se osobně nesetkala s Ivanou. Ani těhotná zatím nejsem. Přestože na děti mám ještě pár let čas, o porody a vše kolem se zajímám už dlouho. A dlouho se moje bádání pohybovalo hlavně okolo témat jako nošení dětí v šátku, bezplenková komunikační metoda a podobně. Vnímá dítě, i když je maličké? … Pokračovat ve čtení →

A 269. Anička a Tomášek (opakování)

Anička V roce 2000 jsem v porodnici u Apolináře v Praze porodila s pomocí lékařů, mediků a sester dceru Aničku. Chtěla jsem rodit co nejpřirozeněji v klidu a hlavně mít své dítě neustále u sebe pokud to jen trochu půjde, trochu pozdě jsme se dozvěděla o CAPu na Bulovce, manžel však nechtěl ani slyšet o tom, že by mne vezl … Pokračovat ve čtení →

A 268. O změnách a lidech (opakování)

Spolu

Lucinka Moc mě zaujaly vaše příběhy o domácích porodech, všechny jsou tak krásné plné lásky a odhodlání, víry, že můžeme věci kolem nás změnit. Všem, které měly tu odvahu a dokázaly porodit doma, patří můj velký obdiv. Mě to také napadlo, už je to 11 let, co jsem čekala dceru Lucku, že by to bylo krásné porodit v klidu doma … Pokračovat ve čtení →

A 267. Zázrak Barunka (opakování)

S oběma dětmi

Můj první porodní příběh byl klasickým příběhem české prvorodičky, která se s důvěrou svěřuje do péče porodníků, kteří její důvěru chápou jako žádost, aby narození jejího dítěte proběhlo pokud možno v jejich režii. Dočkala jsem se protržení plodových obalů při nálezu 3cm, nástřihu bez souhlasu, zašívání bez umrtvení provázené chlácholivými poznámkami doktora, jen ať si zakřičím, dítě s plným Apgar … Pokračovat ve čtení →

A 266. Závěje a vítr (opakování)

DruhyPribeh

Dítě jiskřivých závějí Posílám příběh, který se Vás, Ivano, dotýká jen letmo. Chtěla jsem první dítě rodit doma, protože po několika podivných zkušenostech s nemocnicemi z nich nemám dobrý pocit. Bohužel, můj muž byl zásadně proti a bez něj bych do toho nešla. Konzultovala jsem toto s Vámi, v rámci Vašeho předporodního kurzu v A-centru a Vy jste mi doporučila … Pokračovat ve čtení →

A 265. Příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen zpovzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v Holandsku … Pokračovat ve čtení →

A 264. Mateřství po česku (opakování)

Sepsat příběh pro Ivanu pro mne bylo a je těžké. Jednak časově, protože mám již téměř dvouletého caparta, který se právě ve vedlejším okně kouká na Myšku Mickey (vhodná atmosféra pro silný příběh, že ano :)) Druhak proto, že nevím, čím bych vlastně přispěla. O první miminko jsem přišli ve dvanáctém týdnu. Můj porod byl děsivý, moje těhotenství také … … Pokračovat ve čtení →

A 263. Ze Slovenska (opakování)

Slavka Mala som 17 rokov (čo bolo pred siedmimi rokmi) a môj lekár povedal, že možno budem mať problém otehotnieť, alebo možno žiadne deti nebudú…Bola som v šoku, deti som mala rada a vždy som si predstavovala, že jedného dna budem môcť mat malé voňavé klbko aj ja… Strašne ma ta myšlienka zožierala a kysla vo mne v každom mojom … Pokračovat ve čtení →

A 262. Dvakrát porodnice … (opakování)

S miminkem

František Ivanu znám z doby, kdy jsem pracovala na projektu, na kterém se podílela i ona. Pamatuju se, že jsme se tehdy na čemsi neshodly, a já si říkala, že doufám, že s tvrdohlavou Ivanou už nebudu muset spolupracovat 🙂 Střih, o pár let později, bylo mi 38 let a čekala jsem svoje první dítě. Špatně snáším direktivní a paternalistický … Pokračovat ve čtení →

A 261. Týnka (opakování)

S miminkem

Je to 19 měsíců a kousek, co se nám narodila Kristýnka, a celý příběh začal ještě o 9 měsíců dříve. Když jsem otěhotněla, začala jsem se o problematiku přirozených porodů a přirozeného kontaktního rodičovství zajímat. Kamarádka, která rodila doma, mi půjčila spoustu literatury, mezi jinými i Hovory s bábou. To je jediná cesta, kterou jsem se s Ivanou setkala. Vím, … Pokračovat ve čtení →

A 260. ESLP stěžovatelkám nevyhověl, doporučil ale změny v české péči v mateřství

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva dnes v poměru 12:5 hlasů zamítl stížnost dvou českých žen, kterým stát neumožnil rodit doma s podporou porodní asistentky. Soud na jedná straně uznal, že stát nepřiměřeně zasahuje do práv rodiček garantovaných čl. 8 Úmluvy (pod který  spadá i právo zvolit si místo a způsob porodu), k nápravě má ale dojít z iniciativy státu, nikoliv samotného soudu. Ministerstvo zdravotnictví si kritiku … Pokračovat ve čtení →