S Ivanou jsem se seznámila na předporodním kurzu v Aperiu v roce 2005. Bylo to 2 měsíce před porodem mého prvního dítěte, a tak jsme se dohodly pouze na poradně – moje gynekoložka šla na nějakou operaci a já nechtěla na kontroly do porodnice. Byl to krásný, klidný závěr těhotenství. (O to víc jsem byla rozčarovaná z reality porodnice Na Bulovce).
Při druhém těhotenství o dva roky později jsem věděla, že chci rodit s Ivanou. Začala jsem k ní chodit včas, přihlásila se k lékaři, který s ní v té době spolupracoval. Kromě toho, že u Ivany byl vždycky čas na různé dotazy, bylo pro mě velice příjemné, že se poradna krásně dala zvládat i s Františkem. Ale nebylo mi přáno, abych podruhé rodila doma. Ve 34.týdnu se Toník rozhodl, že už chce na svět a nedal se přemluvit, aby ještě počkal. Druhý porod jsem prožila v Podolí a hned zkraje jsem tam dostala přednášku o zločinné mafii porodních asistentek (kvůli Ivanině razítku na těhotenské průkazce) od MUDr. Hrona, který mě pak v závěru porodu tak vytočil, že jsem mu asi tři měsíce po porodu napsala dlouhý osobní dopis. (Mimo jiné mi netrpělivě popotahoval za šňůru od placenty, následoval výškrab v narkóze a tři dny po porodu ze mě vyšel omylem zapomenutý tampón…) Odpovědi jsem se nedočkala.
Ani do třetice nám to nevyšlo. Štěpán se narodil v červnu 2011 akorát v době, kdy Ivana byla na kongresu porodních asistentek v JAR… (Do trojice porodnic se přidala neratovická a byl to z mých třech porodů ten nejpříjemnější a až na nějaké malé sešití po porodu bezzásahový ze strany lékaře a nejkratší co se týká pobytu v nemocnici.)
Přestože jsem neměla to štěstí prožít domácí porod, vděčím Ivaně za mnohé – za tři příjemná a klidná těhotenství, za to, že mě podpořila při počátečních nesnázích s prvním kojením, za to, že jsem jí mohla kdykoli zavolat a slyšet její: “Klid, dejte si hadr na hlavu, nohy nahoru a kojte“ :-). Také za to, že jsem věděla, co můžu v nemocnici nechtít a za to, že jsem se díky jejím tvarohovým, jogurtovým a iontovým alternativám vyhnula různým medikamentům.
Za to všechno jí patří poděkování!

Kateřina Judová