Očima babičky Přidávám reakci mé maminky po přečtení mého porodního příběhu… přeju všem maminkám, aby měly takovou maminku… Zdeňka Vaňová …jsem maminka této úžasné ženy… Až dnes jsem si přečetla její příběh… Poplakala jsem si… Byly to slzy dojetí, hluboké úcty a Lásky… Ale také lítosti z toho, že jsem ji také takto nepřivedla a nepřivítala mezi nás na tento … Pokračovat ve čtení →
Když se nikdo nenarodí Nevím jak mám pojmenovat svůj příběh, nejprve jsem vlastně vůbec nechtěla psát… Prostě, protože mám pocit, že bych to neuměla… Pak jsem si přečetla zpověď Ivaniny dcery, skoro jsem se rozplakala, potom příběh předchozí a rozhodla se napsat. Ne o svém porodu, ale jak mi Ivana pomohla prožít „přirozeně“ potrat… Už jsem měla doma jednu zdravou … Pokračovat ve čtení →
Není nad to vědět, kde se právě teď nožičky nalézají v bříšku… Je poledne. V Praze padá sníh a hojně. Pomalu pozoruji úžasně tvarované vločky. Téměř tiše a pomalu padají. Aspoň pro mne. Jak jsem byla ve stavu vědomí, poté, co jsem zahlédla nápovědu, že do mne skutečně vstoupila duše v podobě černých ptáků, se zobáky směřujících do mého lůna, … Pokračovat ve čtení →
Porody jako oslavy Milá Ivano, také já a Kamil vzpomínáme rádi na Vaši všestrannou péči. Nejprve to byly vtipné, praktické a srozumitelné předporodní přípravy v A-centru, kde jsme začali hlouběji promýšlet všechny otázky kolem porodu a rodičovství v souvislostech. Můj muž říká, že by ho původně ani ve snu nenapadlo, že budeme nakonec rodit doma. Byl však ochoten se mnou … Pokračovat ve čtení →
Z deníku Tey aneb Zrození Milá Ivano, děkuji, že jste mě (nás) moudře provázela v čase, kdy jsem čekala Teu, že jste byla přítomna a pomohla nám při jejím narození. Děkuji za podporu a návštěvy po porodu. Za pomoc se všemi papíry a úkony, které bylo potřeba ve spojení s domácím porodem vyřídit. Děkuji za všechny ženy a děti, které … Pokračovat ve čtení →
VY NEPOSLOUCHÁTE OZVY?!?!?!?!…………….., křičela na mě Ivana přes celý porodní sál před třiceti lety. Nejhorší bylo mít praxi v době její služby. Když jsme jí to s mou bývalou spolužačkou o mnoho let později, dodávajíce si vzájemně odvahu řekly, že pro nás byla postrachem, neřekla: To mi je líto, nebo cokoliv jiného, konejšivě omluvného. Nehnula ani brvou, rozhodila rukama a … Pokračovat ve čtení →
Ivana mi pomohla v těžkých dobách. I když nemusela. Můj příběh s Ivanou Königsmarkovou je skoro 7 let starý. Navštěvovala jsem její předporodní kurzy v Aperiu a byla moc spokojená, že konečně přestávám být nervózní z neznámého a z toho, že „to nezvládnu“. Během kurzu dokázala neskutečně dobře a citlivě vyvážit stránku odborně-poradenskou s tou druhou, pro nás snad ještě … Pokračovat ve čtení →
I já bych ráda napsala pár řádků o svém setkání s Ivanou. Ač jsem původně věřila, že spolu projdeme i mou první porodní zkušeností, nakonec tomu bylo jinak. O Ivaně jsem slyšela mnohé od svých přátel, kteří v jejím doprovodu přivedli své děti šťastně na svět doma. Sama jsem rozhodnutí o tom, kde se moje děťátko narodí, nechávala dlouho plynout. … Pokračovat ve čtení →
Rodili jsme normálně Na začátku bylo slovo. To slovo bylo porod. Znamenalo pro mě a mou těhotnou manželku, že se jede do porodnice, tam se porodí a pak se jede domů. Normálně. Rádi víme o věcech, které se nás týkají, dostatečné množství informací tak, aby nám zapadaly do schématu, kterým si popisujeme svět. Proto jsme začali zjišťovat, jak se normálně … Pokračovat ve čtení →
Porod s asistentkou Posílám svůj příběh pro Ivanu. Je tam zmíněná jen okrajově, ale pokládám za důležité ji i ostatní porodní asistentky podpořit. Když mi moje těhotná kamarádka vyprávěla, že chodí na předporodní kurzy, přišlo mi to skvělé. Až budu těhotná, taky budu nějaký navštěvovat, napadlo mě. Když mi řekla, že by chtěla rodit doma, tak už to ve mně … Pokračovat ve čtení →
Popsala jsem svůj porod doma pro Respekt, do rubriky Jeden den v životě, ale myslím, že to nakonec neotiskli 🙂 … Budu moc ráda, pokud příběh Ivaně pomůže. S úctou k Vaší práci, Martina Kamenská-Turečková, um. kovářka, magistra biologie, lektorka týmové spolupráce Zadání „jeden den“ nesplním, ale do 24 hodin se vejdu. Po odpoledním spaní s dvouletou dcerkou Ladou, o … Pokračovat ve čtení →
Zbývalo jen pár měsíců do svobodného nadechnutí se. Lidé si začali připravovat své klíče, aby jimi mohli definitivně zazvonit komunistické totalitě. Mráz se pomalu vracel zpátky do Kremlu a všichni si povolili o jednu dírku svěrací kazajku. Zbýval ještě jeden rok, než je mohli zahodit úplně. Psal se rok 1988. Stál jsem tehdy před nevzhledně vyhlížející asi pětipatrovou budovou, jejíž … Pokračovat ve čtení →
Tři podpůrné příběhy o důvěře – v systém, v porodní asistentku, v sebe sama. S důvěrou Rodila jsem v porodnici a paní Ivana se naším životem vlastně jen mihla, ale jak už to u osob podobného formátu bývá, zanechala po sobě nesmazatelnou stopu. Ráda bych vylíčením našeho nedlouhého příběhu vyjádřila svou podporu této úžasné ženě a také všem, kteří se … Pokračovat ve čtení →
Dvě vyprávění napsaná jako podpora pro Ivanu v lednu 2012. Darja Už své první dítě jsem chtěla rodit doma. Jenže tenhle nápad se u manžela nesetkal s kladnou odezvou. Tak jsem se důkladně připravila na porod v porodnici. Snažila jsem se poznat personál, prostředí, možnosti… Nicméně až u porodu jsem poznala, že mi mazali med kolem pusy, porodní plán nerespektovali … Pokračovat ve čtení →
Vítek se narodil v porodnici. Jela jsem tam s představou přirozeného porodu, ale nebyla jsem nijak bojovně naladěná, říkala jsem si, nebudu přece trvat při prvním porodu na něčem, co by mohlo dítěti ublížit, a sestry tam odrodily takových dětí… a na předporodním kurzu to bylo samé „bude to hlavně podle vás, maminky“… Jenže jsem přijela do nemocnice a ztratila … Pokračovat ve čtení →
O svém prvním porodu jsem měla celkem jasnou představu – pokud bude těhotenství i vlastní porod probíhat bez komplikací, chtěla bych porodu nechat volný průběh. Chtěla jsem se vyhnout zbytečným lékařským zásahům a medikamentům. Byla jsem přesvědčena o tom, že příroda příchod miminka na svět zařídila nejlépe, jak mohla a průběh porodu není třeba nijak „vylepšovat“ či „opravovat“, pokud vše … Pokračovat ve čtení →
S podporou Ivany Königsmarkové jsme s manželem přivedli doma na svět posledního července roku 2007 naše druhé dítě, syna Vítka. Byl to jeden z nejkrásnějších dní mého života. Jako poděkování Ivaně za tento skvostný, slavnostní, soukromý, rodinný zážitek bych ráda popsala několik důležitých okamžiků před porodem, při porodu i po porodu. Proč jsem se podruhé s naprostou důvěrou ve své … Pokračovat ve čtení →
Dva příběhy napsané na podporu Ivany Königsmarkové v lednu 2012. Porod v Krnově s dulou Po čtení „Nové doby Porodní“ od Vlastimila Marka jsem se pevně rozhodl, že náš porod proběhne společně s dulou, které budeme důvěřovat, v nějaké alternativním porodům nakloněné porodnici. Pak jsem jednoho dne svolil, že navštívím předporodní kurz, kam už manželka měsíc chodí. Nemusela mne přemlouvat, … Pokračovat ve čtení →
Připadala jsem si jako šíleně stará matka, první dceru jsem měla ve třiceti, normálně v porodnici, respektive nenormálně, protože pan primář dostal od mých rodičů po porodu tátův pracovní kufřík šampaňského a whiskey, ještě dnes si vzpomínám, jak jsem se smála, když mi táta v pokoji kufřík otevřel… no byl to protekční porod, naši nenechali nic náhodě, ví jak to … Pokračovat ve čtení →
Vojta nebyl plánované dítko. Vlastně jsem se do té doby o téma těhotenství ani porodu vůbec nezajímala, protože jsem si myslela, že času je ještě spoustu. Najednou to však bylo tady, naprosto aktuální. Nebyly důvody, proč nepřivítat tuto skutečnost s radostí, vždyť s mužem se milujeme a víme, že patříme jeden k druhému, chceme spolu strávit celé naše žití. Naplnila … Pokračovat ve čtení →
Jmenuji se Katka, bude mi 36 let a mám již 2 velké děti (12 a 8 let). Obě děti jsem rodila v Pardubické porodnici. Je to již dlouho, ale že bych na porod vzpomínala s láskou, či něčím, co by mne obohatilo, to rozhodně ne. Neměla jsem v těhotenství žádné problémy a i při porodu vše probíhalo hladce, obě děti jsem … Pokračovat ve čtení →
Barborka 1. porodní příběh rodiny Veselých Poprvé jsem se s Ivanou potkala během těhotenství své první dcery. S klidem mohu říci, že toto setkání významným způsobem ovlivnilo nejen můj život. Poprvé jsem otěhotněla, aniž bych o těhotenství a rození dětí cokoliv věděla. Otěhotnění byl spontánní akt, který se přihodil na cestách po Jižní Americe. Oba já i můj muž jsme … Pokračovat ve čtení →
Čtyři krátká zastavení, která pro Ivanu v průběhu soudního procesu napsala Veronika Svobodná. Však my vám to zatrhneme! Od konce loňského roku mi tato věta zní neustále v uších. Však my vám to zatrhneme! Tu větu jsem slyšela na vlastní uši. Ne z rádia či z televize. Vyřkl jí pravicový senátor Tomáš Jirsa poté, co se ujistil, že můj syn … Pokračovat ve čtení →
1. časť Počas prvého tehotenstva v roku 2008-09 som pravidelne navštevovala pražské A-centrum, kde som sa prvý krát stretla s možnosťou rodiť doma. Rozhovory s maminkami, ktoré sa pre pôrod doma rozhodli, boli zaujímavé, ale v praxi som si nedokázala sama seba v tejto úlohe predstaviť. Registrovala som sa v pôrodnici, chodila k lekárovi na pravidelné prehliadky a poctivo som absolvovala … Pokračovat ve čtení →
Volá mi manžel mé známé, o které vím, že se bojí jít porodit po dvou předchozích zkušenostech do porodnice a taky se bojí rodit doma, ale tam se bojí méně. Po celou dobu těhotenství byla ve velkém stresu z toho, že má na vesnici jisté postavení, se staršími dětmi chodí k místní pediatře, ale byla přesvědčená, že když jí po … Pokračovat ve čtení →
Dlouholetá známost Napadlo mě, že bych také mohla uveřejnit svůj příběh s Ivanou. Chtěla bych jí tímto vyjádřit svou podporu a ujistit ji, že za ní stojím. Dlouho jsem přemýšlela, o čem mám napsat, jelikož celý příběh by byl moc dlouhý a rozsáhlý … S Ivanou se známe již velmi dlouho a máme k sobě blízko. Věděla jsem a vím, … Pokračovat ve čtení →
Když jsem se měla poprvé s Ivanou setkat, byla jsem nervózní víc než před prvním rande. Hodně jsem o ní slyšela, málo jsem si ale uměla reálně představit. A současně málokdy mi tolik záleželo na tom, aby schůzka „dopadla dobře“ – abych nebyla odmítnuta. Vlastně si nemohu vzpomenout na žádnou jinou obchodní či soukromou schůzku za posledních deset let, před … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně jsem se poprvé dozvěděla z médií někdy v první polovině svého prvního těhotenství. Rodiče mi přeposlali článek o jejím soudním procesu s obavou, jak by také mohl dopadnout domácí porod, který jsme také plánovali. Musím přiznat, že poté byl i můj pohled trochu touto zprávou zabarvený. O nějakou dobu později jsem měla možnost seznámit se s ní osobně. … Pokračovat ve čtení →
Celé těhotenství jsem intenzivně řešila porod. Toužila jsem po přirozeném porodu, aby moje miminko mělo dobrý začátek, aby na to mělo v podvědomí dobré vzpomínky. Toužila jsem mít se svým dítětem hezký vztah a aby vnímalo první okamžiky jako přátelské, aby se mu tak vryly do podvědomí a podle toho posuzovalo svět dál. Nedařilo se mi najít porodnici, která by … Pokračovat ve čtení →
Tři texty, kterými rodiny vyjadřovaly v lednu 2012 podporu Ivaně Königsmarkové. Počátek Známe to z vlastního zrození. O našem životě rozhoduje povolaná autorita. Nejdříve lékař, ten nás pro naše dobro oddělí od matky, protože dítě je matkou ohrožené a musí být v péči kvalifikované osoby, která odborně kontakt dávkuje v předem vyměřených a návykem posvěcených spanilých jízdách na nemocničních tácech. … Pokračovat ve čtení →
Dceři se blížily třetí narozeniny a nastal čas, aby se naše rodina opět rozšířila. Těsně před oslavou jsme zjistili, že u nás brzy bude zase o něco veseleji. Tentokrát jsem byla v naprostém klidu a pohodičce od samého počátku. Už v den, kdy jsem držela v ruce pozitivní test, jsem myslela na Ivanu a těšila se, jak se z toho … Pokračovat ve čtení →
Začátek roku 2007. S přítelem nám bylo čtyřiadvacet a čekali jsme první dítě. Ačkoliv, nebo možná právě proto, že jsem vystudovaná zdravotní sestra, jsem věděla, že moje těhotenství a naše dítě je opravdu jen naše, nechci tak důležitý a přirozený proces vložit do rukou lékařů, nemocnic nebo státu. Pokud bude vše probíhat bez komplikací, já i děťátko budeme zdravé, není … Pokračovat ve čtení →
Poprvé… Naše první setkání s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou se událo v roce 2005, kdy jsme čekali naše první dítě. Chodili jsme k ní na předporodní kurz do Aperia a moc jsme si to užívali. Vždycky jsme se tam, kromě jiného, dost nasmáli. Ivana má výborný smysl pro humor, je vtipná a zároveň velmi laskavá a milá bytost. Porodili jsme … Pokračovat ve čtení →
Honzík se nám narodil v noci v podolské porodnici na porodní stoličce. Psal se rok 2006 a pro mě i pro Ondru to byl nejkrásnější a nejsilnější okamžik, jaký jsme do té doby zažili. Asi že byl první porod zcela bezproblémový a my chtěli tyto jedinečné chvíle prožít trochu jinak, než by nám porodnice mohla umožnit, rozhodli jsme se, že bychom … Pokračovat ve čtení →
Tři texty, kterými ženy vyjadřovaly v prosinci 2011 podporu Ivaně Königsmarkové těsně po jejím odsouzení obvodním soudem. Jana Milá Ivano, jsem ráda, že mám tu zkušenost a mohu přispět svým příběhem na tyto stránky. S Vaším jménem a Vaší prací jsem se poprvé setkala už před porodem prvního dítěte, kdy jsem si hledala informace o přirozeném porodu. I díky Vaší … Pokračovat ve čtení →
Bylo pondělí a byla jsem toho dne dva dny po předpokládaném termínu porodu. Začínala jsem být trochu nervózní, zda se náš „rodící plán“ podaří uskutečnit. Plánovala jsem porodit v domácím prostředí pouze s mužem a s porodní asistentkou Ivanou. Náš rozsáhlý dejvický byt obývaly tehdy čtyři generace: já s mužem a naší tříletou dcerou, moji rodiče, můj dědeček a občas … Pokračovat ve čtení →
Ke druhému vánočnímu svátku ještě jeden „opakovací“, i když ne domaporodní, ale podpůrný. Když jsem otěhotněla, začala jsem se u kamarádek, co už mají děti, zajímat o to, jak jim proběhlo těhotenství, jaký měly porod a poporodní péči. Přišlo mi, že jsem na to vlastně děsně sama, ačkoliv mám super manžela, se kterým se dá hodně povídat, ale on těhotenství … Pokračovat ve čtení →
K prvnímu svátku vánočnímu přinášíme opakování krásného těhotenského a porodního příběhu Zdeňky Vaňové. Vojta nebyl plánované dítko. Vlastně jsem se do té doby o téma těhotenství ani porodu vůbec nezajímala, protože jsem si myslela, že času je ještě spoustu. Najednou to však bylo tady, naprosto aktuální. Nebyly důvody, proč nepřivítat tuto skutečnost s radostí, vždyť s mužem se milujeme a … Pokračovat ve čtení →
Dnes jsou to přesně tři roky, co jsme spustili web na podporu Ivany Königsmarkové. Tři roky plné podpůrných příběhů pro Ivanu i pro ostatní ženy. A nyní spějeme k posupnému ukončení, protože Ivana byla osvobozena, po dlouhých třech letech je absurdní soudí tahanice u konce. Přejeme všem krásné a klidné vánoční svátky v rodinném kruhu a mnoho zdraví, štěstí, lásky a svobody do … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně a její práci jsem věděla dávno. Vlastně ani nevím odkud, možná z novin nebo časopisů, osobně jsem tenkrát Ivanu neznala. Když jsem pak před čtyřmi lety otěhotněla a zažila nepříliš příjemnou návštěvu u svého gynekologa v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, rozhodla jsem se Ivaně zavolat a poradit se o možnosti její pomoci a péče … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, děkuji, že jste mě (nás) moudře provázela v čase, kdy jsem čekala Teu, že jste byla přítomna a pomohla nám při jejím narození. Děkuji za podporu a návštěvy po porodu. Za pomoc se všemi papíry a úkony, které bylo potřeba ve spojení s domácím porodem vyřídit. Děkuji za všechny ženy a děti, které mohly, také díky Vám, přivést … Pokračovat ve čtení →
V roce 2008 jsem byla poprvé těhotná a četla jsem knihu Hovory s porodní bábou. Ta kniha mi dala odpovědi na spoustu otázek a také na tu, koho bych chtěla za svou porodní asistentku. Kontaktovala jsem Ivanu a začala k ní docházet do poradny a později také na předporodní kurz. Bylo domluveno, že porod proběhne za přítomnosti Ivany a mého … Pokračovat ve čtení →
VY NEPOSLOUCHÁTE OZVY?!?!?!?!…………….., křičela na mě Ivana přes celý porodní sál před třiceti lety. Nejhorší bylo mít praxi v době její služby. Když jsme jí to s mou bývalou spolužačkou o mnoho let později, dodávajíce si vzájemně odvahu řekly, že pro nás byla postrachem, neřekla: To mi je líto, nebo cokoliv jiného, konejšivě omluvného. Nehnula ani brvou, rozhodila rukama a … Pokračovat ve čtení →
Popsala jsem svůj porod doma pro Respekt, do rubriky Jeden den v životě, ale myslím, že to nakonec neotiskli :-)… Budu moc ráda, pokud příběh Ivaně pomůže. S úctou k Vaší práci, Martina Kamenská-Turečková, um. kovářka, magistra biologie, lektorka týmové spolupráce Zadání „jeden den“ nesplním, ale do 24 hodin se vejdu. Po odpoledním spaní s dvouletou dcerkou Ladou, o půl … Pokračovat ve čtení →
Nevědomě jsem se jako dobrovolník ocitl před 5 lety na festivalu „Světový týden respektu k porodu“. Samozřejmě, že porod doma byla pro mne tehdy naprosto vyloučená věc. Další náhodou mne zaujala přednáška s Ivanou, na které profesionálně a fundovaně odpovídala na dotazy rodiček. Pouze jsem poslouchal. Až dnes mohu zpětně konstatovat, že mne Ivanina přirozenost doprovázená jasnými fakty bez sugestivních … Pokračovat ve čtení →
Ten den, kdy jsem porodila doma naše třetí dítě, bude pro mne jednou z nejkrásnějších vzpomínek. I první dva porody pro mě byly krásné, vždyť jsem na svět přivedla dvě úžasné dcery, ale… je tam zkrátka to ALE. Doma jsem si dělala jen to, co jsem chtěla, všichni poslouchali mě a nemusela jsem nikoho poslouchat já, nikdo mě nepřesvědčoval, co … Pokračovat ve čtení →
Již delší dobu přemýšlím, co vlastně o Ivaně napsat. Jak důstojně, věrohodně a bez zbytečného a zdlouhavého vychvalování popsat, jak moc mi zasáhla do života. Protože zasáhla. Aniž by to zřejmě vůbec kdy tušila, ovlivnila pro mě to zatím nejdůležitější a nejkrásnější. Můj první porod. Mohla bych nyní popsat, jak moc mi otevřely oči její četné přednášky v rámci Světového … Pokračovat ve čtení →
Jak to bývá, porodit miminko se jezdí do nemocnice. Ale v téhle chvíli žena potřebuje soukromí, pocit bezpečí a blízké lidi kolem sebe. Nemocnice byla posledním místem, které bych si představovala, proto jsme se rozhodli pro porod v teple našeho domova v Dejvicích, malého dvoupokojového bytečku. Přiznám se, myslím si, že to byl můj nejsilnější životní zážitek, a také pro … Pokračovat ve čtení →
Je konec října, prší, je zima a vošklivo. Jsem celá omrzelá, rozbolavělá a chtěla bych strávit den v horký sprše. Jenomže zjišťuju, že ta báječná věc, která mě vždycky tak povzbudí a zahřeje, dneska vůbec nefunguje. Otráveně lezu ven, balím se do županu a jdu drandit na net. A pomalounku polehounku se vtírá tušení, že se začíná něco dít – … Pokračovat ve čtení →
Vítek se narodil v porodnici. Jela jsem tam s představou přirozeného porodu, ale nebyla jsem nijak bojovně naladěná, říkala jsem si, nebudu přece trvat při prvním porodu na něčem, co by mohlo dítěti ublížit, a sestry tam odrodily takových dětí…a na předporodním kurzu to bylo samé „bude to hlavně podle vás, maminky“… Jenže jsem přijela do nemocnice a ztratila půdu … Pokračovat ve čtení →
