Jsem o deset let starší, porodila jsem čtyři děti, z toho dvě doma, aktivně se zasazuji o práva těhotných žen a porodních asistentek a bydlím kousek. To by mohly být důvody, proč si mě naše kamarádka Anna vybrala, aby se mnou čas od času konzultovala, co se zrovna v jejím prvním těhotenství vyskytlo, půjčila si pár knih a využila mou … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se setkala v roce 2007 na výcviku pro duly. Po zjištění, že jsem původní profesí porodní asistentka, mi Ivana položila jednoduchou otázku: “Proč se neosamostatníš?“ Odpověď byla také jednoduchá: “Protože se bojím“. Měla jsem za sebou stovky odvedených porodů v porodnici a bála jsem se. Čeho? Celou dobu studia jsem poslouchala, že porod je jedna velká patologie… … Pokračovat ve čtení →
Milá Marcelko, moc Ti děkuji, že jsi si mne vybrala, abych Ti byla partnerem při tvém porodu. Byl to pro mne ten nejsilnější životní prožitek a nepřebilo ho ani narození mé holčičky. Během předporodního kurzu Ivany jsem mnohé pochopila, zvláště Tvé rozhodnutí rodit doma. S nabytými vědomostmi a především s Tvou vzrůstající sebedůvěrou jsem přestala mít strach a začala jsem si i já … Pokračovat ve čtení →
Kamarádka mě poprosila o doprovod k porodu. Byl předčasný a čekala dvojčátka. Šla jsem, aniž bych tušila, do čeho skutečně jdu. O půl jedné v noci jsem zoufale potřebovala pomoc a radu, co dál. Schylovalo se k císařskému řezu. Řekla jsem kamarádce „,Zavolám Ivaně, zeptám se jí, co by doporučila.“ Ta se na mě nevěřícně podívala „A ty si myslíš, … Pokračovat ve čtení →
Mám dvě dcery, a když jsem poprvé otěhotněla, hledala jsem všechny možné informace jen velmi těžko. Nadšeně jsem se pídila po knihách, které by mě utvrdily v tom, že já porodit zvládnu, že porod nemusí být utrpením a celoživotním traumatem. Velice intenzivně jsem však cítila, že bych své těhotenství chtěla sdílet s někým, kdo by mne podpořil, kdo by dokázal … Pokračovat ve čtení →
