981. Můj sen o přirozeném porodu podruhé

Květina

Na svůj druhý porod jsem se svědomitě připravovala, přečetla spoustu knih, vyslechla kupu diskuzí, navštívila několik předporodních kurzů a hlavně jsem se na něj těšila. Další silná kontrakce mě postupně láme do kleku, rukama se opírám o sedátko před příjmem do ordinace v podolské porodnici, silný tlak na kostrč mě nutí tlačit a samo se mi vydere hrdelní „křik“, muž … Pokračovat ve čtení →

976. Porod snů – druhorozeně

Orchideje

Svůj porodní příběh bych chtěla věnovat všem porodním asistentkám a dulám, které svou práci dělají s empatií a nadšením. Je to také příběh o tom, že všechno lze, jen je třeba si dobře vybírat, komu se svěříte do péče. Čekala jsem druhé dítě. Byla jsem už odvážnější, co se testů týče. Odmítla jsem tripl test (protože bych stejně nešla na … Pokračovat ve čtení →

973. Bůh je na mé straně – 2.část

Tulipány

Termín mám v úterý 7.10.2014… Moc se mi nelíbí… Má narozeniny Putin a můj bratr, se kterým nemám dobré vztahy. Tak uvidíme, jestli se bude líbit miminku… Také ne… V noci z 8 na 9 října mám kontrakce. Píšu SMS oběma PA. Do rána však se to moc nerozeběhne, po 10-15 minutách. Přece jim oběma volám. Aha… Jedna je u … Pokračovat ve čtení →

969. První volba – Vrchlabí

Prvosenky

Moje cesta k přirozenému porodu začala už na střední škole, kdy nám profesor biologie (muž!) pustil film o porodu podle F. Leboyera. To téma mě tak chytlo, že jsem začala číst spoustu knih, jako Znovuzrozený porod, Nová doba porodní apod. Hltala jsem všechny články, zkušenosti maminek a dopracovala se k rozhodnutí, že můj porod bude co možná nejpřirozenější. Možná, že … Pokračovat ve čtení →

968. Jak Mia přišla na svět

Leknín

Můj příběh není o domácím porodu ale o tom nemocničním… Je brzo ráno, chvíli po páté ranní, s manželem sedíme v autobuse se sbalenou taškou. Těším se, konečně se dočkám své holčičky, které se nechce ven z bříška, a jedem do nemocnice na vyvolání porodu. Dorazíme v 7, nepříjemná sestra otevírá dveře a ptá se: ,,Co chcete? „, vysvětlím, oč … Pokračovat ve čtení →

965. VBA2C – jde to!

Rodina - porodní

Tenhle porod začal asi tak v 7. měsíci těhotenství. Ve chvíli, kdy jsem sebrala síly a pustila se do hledání porodnice, která by mi umožnila přirozený porod. Měla jsem za sebou akutní císařský řez, dva roky po něm přirozený porod a dva roky po něm porod plánovaným císařským řezem. Situace na scéně českého porodnictví mi samozřejmě nepřála. Proto jsem se … Pokračovat ve čtení →

964. Porod je záležitost obou rodičů, ženy i muže

Růže

Od chvíle, kdy jsem ve svém životě potkal ženu, se kterou mám silnou touhu konečně založit rodinu, začal jsem víc pátrat po informacích, čím vlastně bude moje nejdražší, a já po jejím boku, procházet, a proto jsem také začal číst Příběhy pro Ivanu. Při čtení mnoha příběhů mi běhal mráz po zádech a rtuť emocí dosahovala vrcholných hodnot. Štěstí, že … Pokračovat ve čtení →

961. O cestě za domácím štěstím – 4.část

Miminko

Mluvili jsme pak s porodní asistentkou po telefonu. Už nevím, zda se ozvala ona nám nebo manžel jí, ale asi ona psala, jak to jde, a manžel jí pak volal (? Fakt nevím, neměla jsem v tu chvíli potřebu ji kontaktovat ani s ní proces porodu probírat, takže já telefonát určitě neiniciovala.) Manžel jí popsal několik čísel, ke kterým předtím … Pokračovat ve čtení →

954. Já rodím (s) hlavou

Všechny děti

Se zaujetím vždy čtu články o tom, jak se ženy při porodu „ponoří“ do sebe či do „jiného světa“ a to jim umožní rodit v podstatě bezbolestně, nebo alespoň „příjemněji“. Moje hlava vypnout nedokáže. Dokáže se na něco více soustředit a ostatní věci při tom vnímat o něco méně, ale při porodu do „jiného stavu“ neodchází, na všechno se pamatuje. … Pokračovat ve čtení →

953. Správné dýchání

Lilie

Příběhy pro Ivanu čtu od samého začátku, celou situaci s porody v Česku sleduji ještě déle. Patřím mezi ty, které se s Ivanou nikdy nesetkaly. Já jen nasávala její poselství ze všech možných zdrojů a kniha Hovory s porodní bábou, byla báječnou učebnicí pro mého manžela. Můj život a mé názory jsou Ivaninou prací ovlivněny a proto si troufám sem … Pokračovat ve čtení →

947. Jak se rodí v Hostivici

Poporodní

Těžko se mi hledají slova, kterými bych svůj příběh zahájila, možná bych mohla začít tím, že opravdu nejsem lesní žena a nepřipadám si jako alternativní člověk, naopak – miluji techniku, počítače, pokrok a svůj život si bez mac booku, telefonu a ipadu opravdu nedovedu představit. Přesto mě občas známí nazývají „velice alternativním člověkem“. Než jsem otěhotněla, o porodu jsem toho … Pokračovat ve čtení →

946. Cesta od sekce k HBAC – 2.část

Poporodní

Nechtěla jsem nic nechat náhodě, a proto jsem si domluvila konzultace s klinickou psycholožkou Michaelou Mrowetz (aneb poprvé jsem byla u psychologa) a jsem za to velmi vděčná. Potvrdila jsem si, že opravdu není s mým tělem ani s mými dětmi nic špatně. (Sestra v porodnici mi vysvětlovala, že „před životem je potřeba se poklonit“ a že syn šel do … Pokračovat ve čtení →

940. Příběh první – Adélka

Astry

Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →

939. Žít svůj sen o porodu

Miminko s placentou

Oba moje porody vystihuje pohádka od Jana Wericha „Splněný sen“, v níž se dosti obyčejný hlavní hrdina nejprve vypraví mylně hledat poklad do Prahy, kde přijde i o poslední šaty, načež ho to dovede zpátky domů, kde s manželkou rozvalí pec v chalupě, a tam se v prachu zaskví hrnec plný zlaťáků. 1. POROD – „V PODRUČÍ STARÝCH MECHANISMŮ“ Na … Pokračovat ve čtení →

925. Jeden hezký příběh

Antonín

Jsem moc šťastná za to, že jsme se rozhodli strávit konec těhotenství, rození i šestinedělí s porodními asistentkami. Bez nich bychom asi neměli tak krásný zážitek. Na radu kamarádek jsem se rozhodla rodit v Neratovicích – byla jsem se podívat i v Podolí, kde jsem se na začátku těhotenství registrovala (nechtělo se i tam hlavně kvůli tomu, jak velká porodnice … Pokračovat ve čtení →

917. Zrození Matyldy

S paní Ivanou jsem se nikdy osobně nesetkala, ale hodně jsem četla od ní i o ní. Obdivuji, co pro maminky a jejich děti dělá. Je těžké se ve vánici postavit rovně a jít krok za krokem proti větru. Zvláště, když se zdá, že jde člověk sám, když vás vítr občas smete stranou, nebo vám něco hodí na hlavu. Přesně … Pokračovat ve čtení →

909. Nejkrásnější porod

Daniel

Jsem matkou dvou synů. Michaelovi je čtyři a půl roku a Danielovi tři a půl měsíce. Po březnové bouři roku 2010 ve večerních hodinách přišel na svět Michael. V panelákovém bytě na železnobrodském sídlišti Vápenka. Porod nebyl dlouhý, ale bolel. Byli jsme s manželem sami, bez porodní asistentky a bez zkušeností, pouze s mým odhodláním a přesvědčením, že vše proběhne … Pokračovat ve čtení →

906. Můj rozzlobený příběh pro Ivanu – 1.část

Havlíček

Jsem normální dospělá žena. Pracuji na MacBooku, volám z iPhonu a (přestože do toho nikomu nic není) holím se. Úplně všude. Přesto mám v porodopise ze svého prvního porodu napsáno „alternativní matka“. A tak se zlobím. Zlobím se na český stát. Zlobila jsem se pro mnoho věcí i dřív, když jsem rozhodovala jen sama za sebe. Občas jsem protestovala, podepisovala … Pokračovat ve čtení →

904. Náš rychlo-porod

Poporodní bonding

Ráda bych se podělila o zážitky z našeho porodu. Byl den 39+1, 6. srpna, dusno a mě bylo celý den špatně, už předchozí noc mě brali bolesti do kříže, tak jsem si na doporučení PA zalezla do postele s horkou lahví. Celý den jsem se malátně potácela po bytě a říkala si, že takhle snad nemůže vypadat začátek porodu. Bylo … Pokračovat ve čtení →

900. Domorodec

Petříček spinká

Můj příběh pro paní Ivanu, Ivušku, Verunku a mnohé další. Někde na počátku tohoto příběhu je moje celoživotní touha být maminkou alespoň tří dětí. Když jsem po 15 letech odcházela z prvního manželství, věděla jsem, že ke dvěma stávajícím dítkům třetí ještě přijde. S novým partnerem, s novým životem. Stalo se a o necelé dva roky později, ke dvěma synům … Pokračovat ve čtení →

893. Jak přišla Mája na svět

Mája

Moje první těhotenství bylo chtěné, plánované a přijaté s nadšením. V té době jsem s manželem bydlela v Brně, znala jsem několik „alternativních“ maminek a jejich cesta se mi velmi zamlouvala. S manželem jsme už delší dobu věděli, že chceme našim dětem dopřát dětství na venkově, jako jsme prožili sami, a proto jsme se v osmém měsíci těhotenství přestěhovali do … Pokračovat ve čtení →

891. Snila jsem o přirozeném porodu

Gerbery

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, propadla jsem panice. Jak zvládnu druhý porod, když jsem se ještě nedostala z traumatu po tom prvním (vyvolávaném ve 41+4 tt). Ten jsem si vytrpěla se všemi lahůdkami, které si lze jen představit, když vám dají tabletu a porod neběží. Nevyhnula jsem se dirupci vaku blan, epiduralu, nástřihu, oloupili mě o bonding a dítě … Pokračovat ve čtení →

888. Splněné přání

Standa - poporodní bonding

Ráda bych tímto příběhem vyjádřila podporu Ivaně K. Nikdy jsem sice neplánovala žádný porod doma, naopak si zpočátku ťukala na čelo, když některá moje kamarádka o něčem podobném přemýšlela… Ale člověk se tak nějak vyvíjí, nakukuje pod pokličku, mění úhly pohledu… K porodu doma jsem zatím odvahu nesebrala, ale díky dvěma předchozím porodům už jsem věděla, jak to nechci, a to … Pokračovat ve čtení →

886. Můj „ne“plánovaný porod doma

Kosatce

O druhém porodu jsem měla jasno. Budu opět rodit ve Vrchlabí, tentokrát v relaxačním pokoji s hudbou, pouze za přítomnosti PA, bez jakýchkoliv zásahů. Prostě jsem to tak chtěla a vůbec o tom dále nepřemýšlela. O to větší šok pro mě byl, když jsem necelé 3 měsíce před porodem zjistila, že už je Vrchlabí pár měsíců zavřené. Jak to??? Nikde … Pokračovat ve čtení →

885. Porod ve Vrchlabí

Modrý kosatec

Můj první porod proběhl v porodnici ve Vrchlabí. Z počátku jsem byla spokojená, až později mi začaly docházet souvislosti. Na porod jsem se poměrně intenzivně připravovala. Přečetla jsem knihy – Znovuzrozený porod od Michela Odenta, Novou dobu porodní od Vlastimila Marka, Hovory s porodní bábou od Jany Doležalové, Zdravé těhotenství, přirozený porod od Ingeborg Stadelmann a Aby porod nebolel od … Pokračovat ve čtení →

880. Tentokrát předčasně, příště lotosově

Klokánkování

Ještě než jsem otěhotněla, věděla jsem, že chci rodit přirozeně, nejlépe doma, ale třeba i v porodním domě nebo v porodnici, kde by mi přirozený porod umožnili. Bohužel jsem ale porodní dům v Čechách nenašla a v porodnicích narazila vždy na velké ALE. Navíc jsem během těhotenství dospěla k názoru, že bych ráda nechala pupeční šňůru odpadnout přirozeně (tzv. lotosový … Pokračovat ve čtení →

878. Ignác

Maminka s Ignácem

Třetí těhotenství. Plánované, chtěné. Ignác byl podle propočtů počat den po úspěšném absolvování doktorských státnic. Začátek těhotenství byl náročný. Péče o dvě děti, horké léto, silné celodenní nevolnosti. A pak ta vize, jak to zase všechno zpunktovat, kde rodit, kým se nechat během následujících devíti měsíců doprovázet. Ke konci třetího měsíce jsem zajela za Ivanou Königsmarkovou, aby mi nastínila aktuální … Pokračovat ve čtení →

877. Druhorozená domarozená

Poporodní bonding

Mám doma 4 týdenní miminko. Starší dcera se narodila ve Vrchlabí, které je od nás docela vzdálené, ale shledali jsme to jako nejlepší možnou volbu mezi porodnicemi pro přirozený porod. V průběhu druhého těhotenství se mi ovšem myšlenka „rodit zase v horské nemocnici“ rozplynula. Vrchlabí se zavírá, co teď? Chvíli jsem to „nechala být“, zhruba pět měsíců před termínem ovšem … Pokračovat ve čtení →

873. Přání rodit s respektem k sobě samé

Růže

Již delší dobu sleduji situaci v České republice. Již delší dobu sleduji, jak lidé v České republice myslí, jak žijí, kam se ubírají. Jako žena, jíž jsem se stala po uvědomění si sama sebe, svých hodnot, své svobody a svých vlastních hranic, bych neodpustila, aby někdo CIZÍ dělal, co se mu zachce s MÝM tělem. Spousta českých žen již stále … Pokračovat ve čtení →

870. Přirozený porod po císaři

Bonding

U nás se nikdy nemluvilo o porodu jinak než s hrůzou. Od dětství jsem byla očkovaná vírou, že ženy v naší rodině zkrátka neumí rodit. Začalo to mou prababičkou. Narodila se v roce 1904. Nebyla ještě ani plnoletá, když se propadla podlahou ve střeše seníku a spadla rozkročmo přímo na dřevěné hrazení. Několikanásobné zlomeniny pánve způsobily, že jejím lůnem později … Pokračovat ve čtení →

872. Kterak Vilík doma na svět přišel

Bečvářovi

Mohla bych vyprávět tři porodní příběhy. Každý by byl jiný a každý svým způsobem krásný. Ale ten poslední, ten má s Ivanou společného nejvíc, odehrál se totiž doma. Rodit doma mě lákalo už u starších dětí, ale chyběla podpora muže a má dostatečná jistota, že to zvládnu. Napotřetí jsem se ale do objevování informací o porodu doma pustila s větší … Pokračovat ve čtení →

871. Příběh jednoho porodu

Květina

Příběhy pro Ivanu sleduji téměř od začátku, a tak doufám, že se ještě vejde i ten můj. Jsem za Ivaninu kauzu moc ráda, protože právě ta mě díky médiím přivedla na tyto nezaměnitelné stránky – jedinečný zdroj informací. Ženské sdílení mi nejen v době těhotenství ale i mateřství připadá zásadní. Navíc zde maminky zmiňují i skvělé knížky, které i pro … Pokračovat ve čtení →

869. První jarní den

Dcerka doma

Celé těhotenství jsem četla tyto příběhy a představovala si, jaký bude můj porodní příběh. Těhotenství jsem měla krásné a bezproblémové. Nejdřív jsem nevěděla vůbec nic, ale během důkladného pročtení všemožné literatury o přirozených porodech jsem v představách měla dost jasno. V přípravách jsem se dostala do takového mentálního nastavení, že jsem měla pocit, že bych to snad zvládla i sama … Pokračovat ve čtení →

868. Narození Elišky

Pampelišky

Ve čtvrtek ráno jsem jela na gravidjógu do pražského Áčka, vlak byl celkem plný, ale místo k sezení jsem našla. Najednou jsem měla velkou potřebu zavřít oči a během chvíle jsem měla pocit, že se mi otevřel celý vesmír. Přicházely ke mně informace – bude to v sobotu – všechno bude v pořádku – budete moci zůstat doma… Byla jsem … Pokračovat ve čtení →

867. Můj příběh pro Ivanu – 2.část

Kosatec

Podruhé jsem otěhotněla, když bylo synovi 1,5 roku. Trochu dřív, než jsme plánovali, ale to nám nevadilo. Asi v 7. týdnu jsem šla se synem po městě a najednou jsem začala krvácet. Zrovna jsme měli namířeno do A-centra na nějaké zpívání pro děti a tak jsem se na recepci sháněla po Ivaně, protože jsem věděla, že tam má jako porodní … Pokračovat ve čtení →

866. Můj příběh pro Ivanu – 1.část

Kosatce

I já bych chtěla věnovat Ivaně svůj těhotenský a porodní příběh a jsem ráda, že v něm má také své místo. Už si nepamatuji, jestli jsem o Ivaně věděla při svém prvním těhotenství. Každopádně jsem už tehdy měla představu přirozeného porodu bez zbytečných zásahů a to v přátelské porodnici. Nejspíš to bylo také díky absolvovanému kurzu Budeme 3, kde byl … Pokračovat ve čtení →

864. Porod doma třikrát jinak – potřetí

Potřetí

Jeden krásný letní večer roku 2013, kdy jsem v 37 + 3 tt., probírám s pětiletou a dvouapůlletou dcerou miminkovské oblečení. Nachystáme velkou hromadu, kterou plánuji zítra vyprat a o víkendu, kdy dcerky pojedou s tatínkem k babičce, vyžehlit, nachystat vše potřebné pro příchod miminka, pořádně uklidit a pro jistotu si sbalit tašku do porodnice. Těším se zároveň i na … Pokračovat ve čtení →

863. Porod doma třikrát jinak – podruhé

Podruhé

Jedno krásné zimní ráno roku 2010, kdy jsem právě ve 39 + 6 tt., se spolu s dvouapůlletou dcerou budíme nezvykle pozdě, až v devět. Manžel je už dávno v práci, vůbec jsem ho neslyšela vstávat. Dcerka si dopřává své ranní kojení, které jí náhle musím přerušit a spěchám na záchod. Průjem a hlenová zátka mi, stejně jako u prvního … Pokračovat ve čtení →

562. Porod doma třikrát jinak – poprvé

Poprvé

S Ivanou jsem se osobně nesetkala, přesto jsem i díky ní uvěřila, že je opravdu možné prožít klidné a radostné těhotenství završené klidným a radostným porodem. Ivano, děkuji za knihu Hovory s porodní bábou, děkuji za Vaši ochotnou odpověď na můj e-mail během mého prvního těhotenství, děkuji, že děláte to, co děláte. S díky Vám věnuji své 3 porodní příběhy. … Pokračovat ve čtení →

859. „Bezpečí“ porodního sálu

Máky

Co se týče porodů, tak v mojí rodině jde o samé traumatické příběhy – znásilnění v dětství a velký strach se (po mnoha letech poté) při porodu svléct před lékaři, díky tomu císařský řez, téměř úmrtí matky, poté psychiatrické léčení. Dále vyvolaný porod předčasně, dítě 15 dní bez matky v inkubátoru, lékaři do porodní zprávy napsali, že dítě nebude po … Pokračovat ve čtení →

854. Porodní příběh v Čechách

Máky

Vaše stránky znám již dlouho, a chtěla bych se také, doufám ku prospěchu čtenářů i čtenářek, podělit o své porodní zkušenosti a pocity. Napíšu o svém druhém porodu, protože ho vnímám pozitivně (k tomu prvnímu jsem měla jisté, i když ne kardinální výhrady). Druhý chlapeček se nám narodil v roce 2010 v porodnici. Měla jsem k dispozici svojí porodní asistentku, … Pokračovat ve čtení →

853. Porod doma

Poporodní bonding

Nebezpečný, riskantní, nenormální, ale taky nejkrásnější, přirozený a transformující zážitek. Rozhodně. Porod, jak jsem ho zažil já, je chůze na hraně. Je o tom, kolik jste schopni vydržet a o zjištění, že se nacházíte kilometr za čárou a jdete stále dál, neb cesty zpět není. Důvod, proč jsme se s Dádou rozhodli rodit doma, byl vlastně rozhovor s každou matkou, … Pokračovat ve čtení →

851. Mami, narodilo se mi miminko

Gazanie

První porod jsem kvůli domácím podmínkám absolvovala v porodnici….nyní mám srovnání a zkušenost i porodu doma. Jaké to bylo? Věděla jsem moc dobře, že příprava na porod doma neobnáší „jen“ připravit si igelit a nůžky. Ono, takové přijetí odpovědnosti, že porodím dítě mimo zdravotnické zařízení, bylo také o zpracování různých druhů strachu a obav. Byla to cesta víry a důvěry … Pokračovat ve čtení →

847. Věřila jsem, že vše půjde snadno

Miminko

Je mi 23 let a porodila jsem syna. Jelikož se snažím žít v souladu s přírodou ve všech směrech života, se stejnou samozřejmostí jsem řešila i porod a těhotenství. Ve svém okolí jsem se nesetkávala s pochopením. Naopak přicházely otázky typu: Proč to vůbec řešíš? Vždyť za pár hodin bude po všem, pak to teprve začne… Žádná žena nepřemýšlela nad … Pokračovat ve čtení →

844. Anděl na benzínce

Rodná benzínová pumpa

Rodit doma nebo v porodnici? Toto dilema mne provázelo celé těhotenství. Nakonec vše dopadlo úplně jinak než bych si kdy dovedla představit… Druhé těhotenství přišlo poměrně brzy, přesně po dvou letech od početí první dcerky, v létě, takže termín porodu vycházel opět na jarní čas. Po pár týdnech jsem začala krvácet. A tady již úžasně zafungovala naše porodní babka (budu … Pokračovat ve čtení →

843. Obnovení tradice rodného domu

Silvie s miminkem

Ten čas tak letí… Tak náš nejstarší synáček už oslavil své třetí narozeniny. Konečně jsem se odhodlala, sednout si a zavzpomínat, jaké to tehdy bylo… K paní Ivaně nás přivedla mužova sestra Šárka, doporučila nám ji jako svou známou, ať si k ní zajdeme na předporodní kurz do „Áčka“. S odstupem času vím, že to jsou informace k nezaplacení, které … Pokračovat ve čtení →

842. Potřetí

Tulipány

Příběhy pro Ivanu jsem sledovala poslední rok denně. Trochu jsem se cítila závislá, ale zároveň to bylo pochopitelné a omluvitelné – přesně před rokem jsem zjistila, že jsem těhotná. Své předchozí děti jsem přivedla na svět tradičně v porodnicích. Oba porody byly pro mě záhadné v tom, že dokud jsem byla doma nebo na cestě do porodnice, bylo mi dobře, … Pokračovat ve čtení →

841. Zázrak zrození aneb příběh jednoho domácího porodu

Ráda bych podpořila váš krásný projekt svým příběhem, k Ivaně jsem chodila na předporodní kurz a byl pro mě velmi důležitý. Aneta Končulová Milý Tobiášku, S tvým tatínkem jsme 31.12.2012 u nás doma v obýváku vytvářeli náš záměr a přání na příští rok. Poslední věta zněla: „Jsme otevření a připraveni stát se rodiči duši, která se rozhodne skrze nás přijít … Pokračovat ve čtení →

835. Porod a paratyfus – 3.část

Šípková růže

V pondělí asi ve 13h volala máma na manželův mobil. Shání mě od rána z Bulovky, mám vypnutý mobil. A jo, je vypnutý 🙂 Mezitím volali mámě, to číslo ale už má můj bráška, který byl ve škole. Než se to k němu dostalo a než se to dostalo k mámě, uplynul už nějaký čas. Prý to moc spěchá. Hned … Pokračovat ve čtení →

831. Kryštůfek

Kryštůfek

Dnes je tomu 7. týdnů, co jsem se stala maminkou svého prvního děťátka – jmenuje se Kryštof. Příběhy pro Ivanu jsem sledovala ještě dlouho předtím, než jsem otěhotněla a jsem velice ráda, že se konečně dostávám k sepsání toho příběhu. Je to příběh s dobrým koncem 🙂 S Ivanou je můj příběh spojený pouze letmo – sleduji její kauzu a … Pokračovat ve čtení →