Stalo se tak jedno slunné odpoledne v tichu, klidu, míru a pokoji. Krásnému porodu doma předcházela vědomá příprava na porod během celého těhotenství. Ivana byla jednou z těch, kdo otevřel těmto impulsům cestu. Její kniha „Hovory s porodní bábou“ mě provázela již v době, kdy jsem ještě vůbec o těhotenství vážně neuvažovala. Měla jsem ale ve svém okolí spousty žen, … Pokračovat ve čtení →
Milá paní Ivano. Nad prázdnou stránkou nemohu hlavy vyhnat jednu myšlenku. Myšlenku absurdní až kacířskou: MOŽNÁ, ŽE JE TO TAKHLE DOBŘE. Pravda, nejsem ve Vaší kůži, naprosto si nedokážu představit, jaké je tahání po soudech, útoky, splácení tak nesmyslné částky na stará kolena. Vám se – dost pravděpodobně – nezdá, že je to takhle dobře. Na druhou stranu, ať se … Pokračovat ve čtení →
Jsou čtyři dny po termínu vypočteném podle data poslední menstruace. Včerejší kontrola ve Vrchlabské porodnici, kam v posledních týdnech pravidelně docházím do poradny, dopadla dobře. „Monitor je v pořádku, miminku se daří dobře. Na nějaký náhlý porod mi to ale zatím nepřipadá. Hlavička už je docela nízko, ale odpovídá to třetímu těhotenství,“ sděluje mi doktor. „A nevíte náhodou, kdy jste … Pokračovat ve čtení →
I když náš příběh je o Zuzaně Štromerové, stejně tak patří Ivaně a všem statečným porodním asistentkám u nás, které zatím prošlapávají cestu a i přes nepřízeň systému hájí právo žen na svůj porod. Doufám, že také Ivana se bude brzy moci ke své práci vrátit. Vždyť „její“ maminky na ni čekají a my jí i s nimi moc držíme … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se seznámila na předporodním kurzu v Aperiu v roce 2005. Bylo to 2 měsíce před porodem mého prvního dítěte, a tak jsme se dohodly pouze na poradně – moje gynekoložka šla na nějakou operaci a já nechtěla na kontroly do porodnice. Byl to krásný, klidný závěr těhotenství. (O to víc jsem byla rozčarovaná z reality porodnice Na … Pokračovat ve čtení →
Porodila jsem. Dítě je tady. Radost. Chlapec, chlapec je tady. Je svatý Václav, jedna hodina ráno. Radost, radost, radost! Teplé, těžké tělíčko, náruč, prsa. Všechno je tu. Klid, teplo. Tiché hlasy. Hodina, dvě. Radost. Tři hodiny, kde je placenta? Cože? Placenta? Další hodina. Vzpomínka – bolest, tahání, bolest. Placenta tady není. Co uděláme? Volejte Ivanu. Co poradí? Pojedeš do porodnice? … Pokračovat ve čtení →
