Poprvé jsem Ivanu Königsmarkovou viděla a slyšela při diskuzi po promítaní dokumentu o stavu českého porodnictví při Respektu k porodu. Tehdy jsem ještě nebyla těhotná a musím říci, že jsem za to byla opravdu ráda. Nedokázala jsem si představit, že bych po zhlédnutí dokumentu šla rodit do porodnice. Ale stejně tak jsem si nedokázala představit, že bych rodila doma. Cítila … Pokračovat ve čtení →
I když náš příběh je o Zuzaně Štromerové, stejně tak patří Ivaně a všem statečným porodním asistentkám u nás, které zatím prošlapávají cestu a i přes nepřízeň systému hájí právo žen na svůj porod. Doufám, že také Ivana se bude brzy moci ke své práci vrátit. Vždyť „její“ maminky na ni čekají a my jí i s nimi moc držíme … Pokračovat ve čtení →
Jak být sebejistým rodičem Milá Ivano, potkala jsem se s Vámi před osmi lety, kdy jsem čekala své první dítě. Jsem člověk, který potřebuje mít vše, co se týká jeho těla, pod silnou kontrolou, a k tomu potřebuje hodně informací. Sbírala jsem je všude možně, vážila a třídila, a tak jsem se dostala k vašim předporodním kurzům. Už jen to, … Pokračovat ve čtení →
Porod v Hořovicích, 2010 Dlouho jsem napsání svého porodního příběhu odsouvala, neboť nejsem zrovna spisovatelský typ. Nicméně pokud tímto způsobem mohu alespoň trochu podpořit Ivanu a ostatní lidi, kteří bojují vlastně za moje přání a za moji svobodu, tak nemohu jinak než okamžitě psát. Navíc je tomu dnes přesně dva roky, kdy se příběh udál. Během mého prvního těhotenství jsem … Pokračovat ve čtení →
Následující řádky už jsou 10 let staré, ale byly sepsány měsíc po mém druhém porodu. Jde totiž o porod, který byl díky Ivaně úžasný a nevím o ničem, co bych na něm chtěla pro příště vylepšit (snad jen tu kulisu fotbalového zápasu bych vyřadila :-)… Díky Ivaně jsem už prvního syna porodila doma bez problémů a jsem za porody obou … Pokračovat ve čtení →
Kruh se uzavřel Začnu trochu zeširoka. Vše začalo tím, že jsem otěhotněla 🙂 Kamarádka mi doporučila chodit na těhotenské cvičení a já si našla na internetu jedno mateřské centrum, které jsem záhy navštívila. Ač je poměrně známé, na mě příliš nezapůsobilo, bylo neosobní a necítila jsem se tam dobře. A tak jsem hledala dál a věrný kamarád google mi našel … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem poznala již před několika lety, kdy pomáhala mé sestře po ambulantním porodu, a následně za dva roky na to asistovala při domácím porodu mé druhé neteřinky. Měla jsem to štěstí, že jsem na vlastní oči viděla příchod mé druhé neteře na svět. Tento zážitek zcela změnil můj pohled na porod jako takový. Stejně jako většina nezkušených a neinformovaných … Pokračovat ve čtení →
Čekali jsme naše první miminko a já byla nadšená, jak dnes všechno krásně funguje. Těšila jsem se, jak normálně porodím, celou dobu se mnou bude moci být můj manžel a po porodu si budeme všichni tři užívat ty krásné společné první chvíle a dny. Postupně jsem začínala z referencí dalších maminek zjišťovat, že realita je trošku jiná než se píše … Pokračovat ve čtení →
Když jsem poprvé otěhotněla, tak jsem si představovala, že si to mimino nechám nějakým elegantním způsobem z břicha vytáhnout, třeba takovým bezpečným a bezbolestným způsobem jako je císař. Ale děs z nemocnic a doktorů, který mám od dětství, na mě čím dál víc dotíral a říkal něco o tom, že to asi není nejlepší nápad. A tak mi díky němu … Pokračovat ve čtení →
Doma se v Japonsku rodí necelé procento dětí, z celkového počtu všech porodů to ale nebude tak male číslo. Japonský zdravotnický systém totiž umožňuje ženě vybrat si mezi porodním oddělením větších nemocnic, soukromou ženskou klinikou v sousedství, porodním domem anebo porodem doma s asistentkou. Porodní asistentka dělá většinu předporodních vyšetření přímo u těhotné doma, povinné jsou 3 kontroly (ultrazvuk) na … Pokračovat ve čtení →
Porodem nic nekončí Asi v polovině svého prvního těhotenství jsem došla k myšlence na porod doma s porodní asistentkou. Studovala jsem dostupnou literaturu a s manželem nás přihlásila na předporodní kurz s Ivanou. Prožívala jsem nové pocity i informace a vše podvědomě směřovala k vyvrcholení svých snah, přirozenému porodu, pokud možno nějak podobně jako u domácích porodů, o kterých jsem … Pokračovat ve čtení →
Pohádka o spokojeném šestinedělí Už dlouhou dobu se chystám poděkovat Ivaně Königsmarkové za klid a pohodu, se kterou jsem díky ní mohla prožít šestinedělí a období následující. Činím tak alespoň nyní. Můj syn Vojta se narodil v jedné velké pražské nemocnici císařským řezem. Jednou z důležitých věcí pro mne bylo, abych mohla Vojtu kojit a užít si vzájemné blízkosti, o … Pokračovat ve čtení →
20. dubna tomu bude rok od mého druhého porodu a Ivana byla u nás na počátku celé naší pouti mateřstvím. Díky ní mám zkušenost, že je možné porodit krásně a přirozeně i ve zdravotnickém zařízení. Jen musí být ta správná konstelace. Během prvního těhotenství v roce 2008 jsem navštěvovala kurzy těhotenské jógy v pražském A-centrum, a tak jsem se dostala … Pokračovat ve čtení →
Porod a skvělá spolupráce porodnice s porodní asistentkou Od raného těhotenství jsem byla rozhodnutá rodit doma. Přečetla jsem si mnoho zahraniční i tuzemské literatury na toto téma, shlédla filmy, zúčastnila se diskuzí, setkala se s ženami, které doma porodily a po tom všem jsem neviděla důvod, proč tento komfort neposkytnout již prvnímu dítěti. Ivanu jsem si vybrala díky doporučení mých … Pokračovat ve čtení →
Porody jako oslavy Milá Ivano, také já a Kamil vzpomínáme rádi na Vaši všestrannou péči. Nejprve to byly vtipné, praktické a srozumitelné předporodní přípravy v A-centru, kde jsme začali hlouběji promýšlet všechny otázky kolem porodu a rodičovství v souvislostech. Můj muž říká, že by ho původně ani ve snu nenapadlo, že budeme nakonec rodit doma. Byl však ochoten se mnou … Pokračovat ve čtení →
Ivana mi pomohla v těžkých dobách. I když nemusela. Můj příběh s Ivanou Königsmarkovou je skoro 7 let starý. Navštěvovala jsem její předporodní kurzy v Aperiu a byla moc spokojená, že konečně přestávám být nervózní z neznámého a z toho, že „to nezvládnu“. Během kurzu dokázala neskutečně dobře a citlivě vyvážit stránku odborně-poradenskou s tou druhou, pro nás snad ještě … Pokračovat ve čtení →
Dnešní příběh je poslední z příběhů pro Ivanu. Od napsání a publikování prvního příběhu uběhly více než tři roky. Příběhy vznikly jako podpora pro Ivanu v době, kdy nesměla pracovat, kdy byla souzena, jako ukázka a připomínka Ivaniny práce, zviditelnění případu a nakonec i jako podpora pro ženy a jejich rodiny. Inspirovaly jsme se v Maďarsku, kde publikují příběhy na … Pokračovat ve čtení →
Dostala se mi do rukou kniha Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví (Lenka Slezáková a kol., Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3373-9.). V předmluvě (s. 7) se píše, že text „je doporučen především pro studenty ošetřovatelství na vyšších zdravotnických školách, bakalářského a magisterského studia ošetřovatelství a specializačního studia, u kterých se již předpokládá určitý stupeň znalosti odborné terminologie. Z tohoto důvodu jsou v … Pokračovat ve čtení →
Chvilku potom, co se narodil Štěpánek, jsem řekla, že to chci zažít ještě jednou, že ještě jedno miminko prostě budu mít! Ne hned, za pár let, možná až budou děti trochu větší, jaké tedy bylo překvapení, když jsem půl roku po porodu Štěpíka našla // na testu, byl to šok, takhle brzy jsem si miminko v žádném případě nepředstavovala, navíc … Pokračovat ve čtení →
Do příběhů jsem přispěla už několikrát, minule jsem si myslela, že už naposled, ale nedalo mi to a musela jsem ještě něco sepsat… Dceři je 13 měsíců a vypadá to, že se pomalu ale jistě sama odstavuje. Dokonce bych řekla, že pokud bych jí kojení po probuzení a večer před spaním nenabídla, možná by si ani nevzpomněla. Svým způsobem jsem … Pokračovat ve čtení →
Na svůj druhý porod jsem se svědomitě připravovala, přečetla spoustu knih, vyslechla kupu diskuzí, navštívila několik předporodních kurzů a hlavně jsem se na něj těšila. Další silná kontrakce mě postupně láme do kleku, rukama se opírám o sedátko před příjmem do ordinace v podolské porodnici, silný tlak na kostrč mě nutí tlačit a samo se mi vydere hrdelní „křik“, muž … Pokračovat ve čtení →
Se svými příběhy s narozeními už jsem se podělila dvakrát – Loučení s Alicí a Potřetí. A ráda bych Ivanu podpořila ještě jedním příběhem. Příběh je o tom, co bylo potom – tedy co mi přinesl porod doma, krom toho, že byl jiný? Už od dětství běží hlavou u pohádek – a jak to bylo dál – potom, co ti … Pokračovat ve čtení →
Svůj porodní příběh bych chtěla věnovat všem porodním asistentkám a dulám, které svou práci dělají s empatií a nadšením. Je to také příběh o tom, že všechno lze, jen je třeba si dobře vybírat, komu se svěříte do péče. Čekala jsem druhé dítě. Byla jsem už odvážnější, co se testů týče. Odmítla jsem tripl test (protože bych stejně nešla na … Pokračovat ve čtení →
Termín mám v úterý 7.10.2014… Moc se mi nelíbí… Má narozeniny Putin a můj bratr, se kterým nemám dobré vztahy. Tak uvidíme, jestli se bude líbit miminku… Také ne… V noci z 8 na 9 října mám kontrakce. Píšu SMS oběma PA. Do rána však se to moc nerozeběhne, po 10-15 minutách. Přece jim oběma volám. Aha… Jedna je u … Pokračovat ve čtení →
O porody se zajímám několik let před otěhotněním. Toužím po porodu doma a čtu porodní příběhy. V duchu si představuju, jak to chci mít já. Těším se, že si vyberu PA a je mi líto, že Ivana má problémy a že teď k porodům nechodí. Její pohled mi dává smysl a její postoj je mi blízký. Zjišťuji PA v okolí … Pokračovat ve čtení →
Těžko se mi hledají slova, kterými bych svůj příběh zahájila, možná bych mohla začít tím, že opravdu nejsem lesní žena a nepřipadám si jako alternativní člověk, naopak – miluji techniku, počítače, pokrok a svůj život si bez mac booku, telefonu a ipadu opravdu nedovedu představit. Přesto mě občas známí nazývají „velice alternativním člověkem“. Než jsem otěhotněla, o porodu jsem toho … Pokračovat ve čtení →
To, kvůli čemu se tak strašně zlobím, totiž teprve následovalo. Ležím s nohama na kozách porodního křesla, mezi nimi se mi už půl hodiny s jehlou a nití činí mladá paní doktorka, v tom se otevřou dveře a konečně vchází můj přítel s mladou pediatričkou. Opět cizí přízvuk, ne, nejsem rasistka, jen mám pocit, že ten fakt, že pracuji v … Pokračovat ve čtení →
Jsem tak rozčílená z toho Honu na Ivanu a bezmocná, protože nevím, jak tomu čelit, že jsem se alespoň rozhodla konečně přispět svou kapkou v moři a sdílet s Vámi své vzpomínky na nejkrásnější chvíle svého života, kdy jsem se dotkla snad Prazákladu Bytí, možná Svého nejvnitřejšího Já nebo Boha? První dceru Bereniku Viktorii jsem rodila před 12 lety v … Pokračovat ve čtení →
Celé těhotenství jsem četla tyto příběhy a představovala si, jaký bude můj porodní příběh. Těhotenství jsem měla krásné a bezproblémové. Nejdřív jsem nevěděla vůbec nic, ale během důkladného pročtení všemožné literatury o přirozených porodech jsem v představách měla dost jasno. V přípravách jsem se dostala do takového mentálního nastavení, že jsem měla pocit, že bych to snad zvládla i sama … Pokračovat ve čtení →
Ve čtvrtek ráno jsem jela na gravidjógu do pražského Áčka, vlak byl celkem plný, ale místo k sezení jsem našla. Najednou jsem měla velkou potřebu zavřít oči a během chvíle jsem měla pocit, že se mi otevřel celý vesmír. Přicházely ke mně informace – bude to v sobotu – všechno bude v pořádku – budete moci zůstat doma… Byla jsem … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu čtu přibližně rok a čtvrt – tehdy mi o nich řekla kamarádka. Celou tu dobu si říkám, že i já napíši svůj příběh. Teď, když vím, že budou Příběhy končit, se k tomu na poslední chvíli dostávám. S Ivanou jsem se setkala den poté, co nás pustili z porodnice (bohužel ne dřív), ale to až v závěru. … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu jsem četla od samotného začátku, stejně jako jsem od samého začátku sledovala Ivaninu kauzu. Čtení Příběhů mě provázelo obdobím úpěnlivého čekání na své první vymodlené miminko, těhotenstvím, šestinedělím a prvními měsíci nového života se synkem. Nyní, kdy je jeden boj šťastně dobojován a publikování příběhů končí, bych ráda přidala na závěr i ten svůj porodní příběh. Ve kterém … Pokračovat ve čtení →
Nedávno jsem porodila své třetí dítě. S blížícím se porodem jsem četla příběhy uveřejněné na těchto webových stránkách a slíbila si, že jakmile porodím, přidám také svůj porodní příběh. Jsem ráda, že soud zprostil paní Ivanu Königsmarkovou viny a doufám, že už nedojde k žádným zvratům a paní Ivana bude moci dále vykonávat profesi, které rozumí. Paní Ivany Königsmarkové si … Pokračovat ve čtení →
Posílám příběh o mé zkušenosti z Nového Zélandu. Je to alarmující, co se v Čechách děje, jak se zachází s námi ženami, jakobychom byly nesvéprávné a upírá se nám porodní a poporodní péče. Před devíti měsíci jsem na Zélandu porodila holčičku Madlenku. Péči, které se nám (mně, Madlence i tatínkovi) dostalo během mého těhotenství, porodu a šestinedělí, si nemůžu vynachválit. … Pokračovat ve čtení →
Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →
Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad, břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8. Měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →
Dnes je tomu 7. týdnů, co jsem se stala maminkou svého prvního děťátka – jmenuje se Kryštof. Příběhy pro Ivanu jsem sledovala ještě dlouho předtím, než jsem otěhotněla a jsem velice ráda, že se konečně dostávám k sepsání toho příběhu. Je to příběh s dobrým koncem 🙂 S Ivanou je můj příběh spojený pouze letmo – sleduji její kauzu a … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně a její práci jsem věděla dávno. Vlastně ani nevím odkud, možná z novin nebo časopisů, osobně jsem tenkrát Ivanu neznala. Když jsem pak před čtyřmi lety otěhotněla a zažila nepříliš příjemnou návštěvu u svého gynekologa v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, rozhodla jsem se Ivaně zavolat a poradit se o možnosti její pomoci a péče … Pokračovat ve čtení →
Zaujaly mě dva příběhy, Dopis pojišťovně a Odpověď pojišťovny. Řekla jsem si, že se zkusím dotázat podobně u naší pojišťovny, jsem u 211 (myslím, že druhá nejčastější), doufám, že i větší poptávkou můžeme možná něco pomalinku změnit. Tak snad se třeba někdo zamyslí a zařadí aspoň možnost příspěvku na financování soukromé PA jako další variantu k nákupu vitamínů a kojícího … Pokračovat ve čtení →
Byla jsem tedy podruhé těhotná. Tentokrát jsem se cítila jinak, měla jsem velmi silné nevolnosti, obrovskou únavu. Brala jsem to pozitivně, to všechno k těhotenství patří, to znamená, že je všechno v nejlepším pořádku. Biochemický screening jsem odmítla, nová gynekoložka byla chápavá, nemoralizovala, reagovala profesionálně. Přesto jsem se nevyhnula stresu a vystrašení (je fascinující, co všechno se dá vyšťourat na bezproblémovém těhotenství … Pokračovat ve čtení →
Každý den si čtu i několik Příběhů pro Ivanu. Jsem velmi ráda za to ženské, intimní sdílení. Většinou si při každém příběhu trochu popláču. Ale to je přece normální, obzvláště v těhotenství. Čekám své druhé dítě, zase jarňátko – březňátko :-), termín mám v březnu, 18.3. Stejně jako před 6 lety jsem měla termín s dcerou 20.3. 🙂 A jak si tak čtu … Pokračovat ve čtení →
Na začátku druhého těhotenství jsem si říkala, že na touhu porodit doma můžu zapomenout, jsem přece po císaři a po císaři to přece nejde. Jeli jsme se proto podívat do Vrchlabí, tam to snad půjde co nejpřirozeněji. Líbilo se mi to tam, milá porodní asistentka nás provedla po útulném domácím prostředí, které vůbec nepůsobilo jako nemocnice. Nicméně i tak mi … Pokračovat ve čtení →
V prosinci se nám narodila naše první holčička. Těhotenství bylo moc pěkné a naprosto bez komplikací. Cítila jsem se výborně. Byly jsme s miminkem naprosto předpisové, vycházely nám všechny tabulky a pan doktor byl spokojený ☺. Mně těch devět měsíců hodně posunulo směrem k uznání, úctě a důvěře v přírodu a své schopnosti nosit a porodit dítě. Bohužel tento příběh není o krásném a ideálním … Pokračovat ve čtení →
Občas mi někdo řekne, že jsem statečná. Že jsem se odvážila rodit doma. Jenže je to trochu jinak – já se jen domácího porodu bála míň než pobytu v nemocnici. A měla jsem navíc naprostou důvěru ve svou porodní asistentku, že zodpovědně vyhodnotí, pokud by do té nemocnice bylo třeba jet. To je první důležitá věc: Měla jsem svou porodní … Pokračovat ve čtení →
Po krásném porodu v Hořovicích jsem se v 7 hodin ráno ocitla na oddělení šestinedělí, na dvoulůžkovém pokoji. Tady jsme si se synkem užili čtyři dny. Je hodně toho, co se o tomto pobytu dá napsat. Ano, není to komfort. Pokoj byl tak malý, že jsme se tam skoro nevešli. Chybí místo, kam může přijít návštěva (na pokoji to nejde … Pokračovat ve čtení →
Vážená paní Ivano, dnes jsem se dočetla o tom, že Vás soud osvobodil. A stejně jako hodně lidem kolem mě, ta zpráva vehnala do obličeje letmý úsměv a takové jemné kroucení hlavou… je to možné? Ano, je, a vlastně už mě to ani tak nepřekvapuje. Náš svět se mění, vidím to jasněji a jasněji – díky Vám, díky práci všech … Pokračovat ve čtení →
Včera mi psala kamarádka, se kterou jsem se potkala v těhotenství na cvičení gravidjógy, že už jsou z porodnice doma /porodila před více než týdnem ve středu první dítě, císařským řezem v Praze – Podolí, podrobnosti zatím nevím, psala jen o nějakých komplikacích/. A že nic nestíhá, je unavená, nejde jim kojení…, pediatrička řekla, že musí přikrmovat, protože holčička nepřibírá …. Řekla bych, … Pokračovat ve čtení →
Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho nasazuji. Já mu dávám … Pokračovat ve čtení →
Už jsou to čtyři měsíce, co sbírám odvahu napsat svůj příběh. Mám v sobě ještě tolik bolesti, že je těžké sednout k pc a vracet se v myšlenkách a pocitech zpět. Znovu otevírat rány tolik bolí. Vždycky jsem sama k sobě byla hodně tvrdá. Jen tak něco sama sobě neodpustím. Je důležité, že to o sobě říkám, nechci, abych vypadala … Pokračovat ve čtení →
Informace o novém australském výzkumu zaměřeném na péči porodních asistentek, která ve srovnaní s běžnou péčí o ženy v porodnicich vychází lépe, bezpečně a úsporněji, a to nejen pro ženy z nízkorizikových skupin. Úryvek ze shrnutí: „Using more midwives could save the Australian medical system more than $500 per birth“. Prezentace konkrétních číselných výsledků a závěrů: http://ahha.asn.au/sites/default/files/sally_tracy.pdf Abstrakt z The … Pokračovat ve čtení →
