Chci podpořit Ivanu Königsmarkovou a přispět další troškou do mlýna tím, že popíšu, jak se připravuju na svůj první porod. Žiju v Německu a situace v sousední zemi je určitě zajímavá pro srovnání. Ačkoli se v Čechách o péči v těhotenství a při porodu, jak je nyní v Německu běžná, mezi těmi, kdo se o porody zajímají, hodně ví. To … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych připojila svůj příběh o příchodu nového človíčka na svět. Chtěla bych podpořit Ivanu Königsmarkovou, protože si velmi vážím jejího boje za zlidštění české porodnické praxe a za prosazování svobodné volby místa porodu dle svědomí, potřeb a odvahy každé rodičky. Míra úmrtnosti novorozenců v Norsku je ještě menší než v České republice. Ale tohoto výsledku je dosaženo úplně jinou … Pokračovat ve čtení →
Druhé děťátko k nám přišlo v srpnu 2012. Těhotenství nebylo zpočátku pro mě jednoduché, přestože jsme se na miminko těšili. Začala jsem slabě krvácet a našli mi v děloze myom. S touto zprávou, že se uvidí, že se sice nic neděje, ale možnost předčasného porodu tu je, jsem se nedokázala uvolnit a plně prožívat krásné okamžiky s človíčkem v bříšku. … Pokračovat ve čtení →
Už od prvního okamžiku kdy jsme zjistili, že jsem těhotná, jsme se snažili dělat všechno nejlepší pro miminko. Byla jsem těhotná poprvé, takže všechno bylo nové. Každou návštěvu u gynekologa jsem očekávala s napětím a těšila se, že se zase dozvím něco víc o svém miminku. Všechna vyšetření jsem podstupovala jako velice dobře vychovaná pacientka. Protože jsem vždycky o všem … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsme poznali v pražském A-centru, ve kterém jsem se na začátku těhotenství na jednom workshopu naštěstí dozvěděla o možnosti přirozeného porodu. Nejprve jsme s manželem hledali „jen“ co nejvstřícnější porodnici, abychom měli šanci zajistit co nejpřirozenější průběh porodu. Nakonec jsme ale na základě informací z různých knih a zkušeností známých začali uvažovat nad porodem doma. Ivanin předporodní kurz dal … Pokračovat ve čtení →
V roce 2010 jsem v porodnici v Benešově porodila synka Tomáška. Jen za přítomnosti mého manžela a dvou porodních asistentek. Po mém prvním dle mého názoru otřesném a nelidském porodu i po šílených 24 hodinách po té jsem podruhé už nechtěla nechat vůbec nic náhodě a velmi pečlivě jsme se na porod připravovala. Mým snem bylo porodit v klidu jen … Pokračovat ve čtení →
Narození mého prvního syna bylo i pro mě znovu-zrozením a začátkem nové cesty, na nímž jsem se dozvídala, že rodit a vychovávat děti lze i jinak, než jak je prezentováno většinovými médii. Zároveň ve mně zrálo přesvědčení o tom, že bych ráda přispěla k tomu, aby byl tento nový pohled nabídnut i ostatním ženám, aby i ony měly možnost volby. … Pokračovat ve čtení →
Strach z porodu se mi nedostavil, i když jsem si do poslední chvíle neuměla představit, jak se tak malým otvorem může protáhnout něco tak velkého. První porod mi ukázal, že nejen může, ale že o tom dokonce nemusím ani nic vědět. Jenže strach může mít člověk ze spousty věcí, já měla strach, že bych musela rodit v porodnici. Na předporodním … Pokračovat ve čtení →
Stalo se tak jedno slunné odpoledne v tichu, klidu, míru a pokoji. Krásnému porodu doma předcházela vědomá příprava na porod během celého těhotenství. Ivana byla jednou z těch, kdo otevřel těmto impulsům cestu. Její kniha „Hovory s porodní bábou“ mě provázela již v době, kdy jsem ještě vůbec o těhotenství vážně neuvažovala. Měla jsem ale ve svém okolí spousty žen, … Pokračovat ve čtení →
Už v průběhu svého prvního těhotenství jsem věděla, že nechci rodit standardně v porodnici jako většina žen a všechny mé kamarádky, které do té doby porodily. Hledala jsem informace a ze zahraničních zdrojů jsem zjistila, že vhodnou alternativou je porodní dům. Jeden jsem objevila i u nás, ale jak jsem se dozvěděla, možnost porodu tam byla zakázána, stejně tak jsem … Pokračovat ve čtení →
Jaké by to bylo, kdybychom žili v normální společnosti, ve které mohou lidé o sobě sami rozhodovat? Mohla bych si například v těhotenství najít skvělou porodní asistentku a pobavit se o tom i se svými přáteli, nebo dokonce gynekologem, a nebýt při tom považována za přinejlepším podivína, kterému není dost dobrý náš nejlepší systém předporodní péče a požaduje pro sebe … Pokračovat ve čtení →
Doktorů si vážím. Vždycky jsem je poslouchala na slovo a obdivovala, co všechno byli schopni se naučit. Je to profese, kterou bych vykonávat nezvládla. Navíc bych nezvládla vystudovat ani na zdravotní sestru, natož úspěšně projít vysokoškolským drilem. Za celé své dětství, jsem s nimi neměla jedinou špatnou zkušenost. Vlastně, potkala jsem se s jedním řezníkem, co mi měl vyříznout bradavici … Pokračovat ve čtení →
Médii proběhla zpráva o výzkumu spokojenosti žen s péčí v českých porodnicích. 70% matek je spokojených. Obecně to znamená, že je vše v pořádku. Není potřeba nic měnit, většině žen české porodnice vyhovují. A co těch 30% žen? Jakou mají možnost volby? Jaké se nabízejí alternativy pro ženy, které tak docela nejsou spokojené? Mají jedinou možnost. Přizpůsobit se. Přizpůsobit se … Pokračovat ve čtení →
Rok a půl po porodu dcery jsem znovu otěhotněla, myslela jsem si, že budu rodit zase s Ivanou v klidu domova, ale osud měl se mnou jiné plány. Těhotenství se nevyvíjelo dobře a v pátém měsíci mi hrozně vyrostlo břicho, bylo plné plodové vody. A ve 24. týdnu těhotenství jsem předčasně porodila dvojčátka – chlapečky. Pravděpodobně šlo o vývojovou vadu … Pokračovat ve čtení →
Na začátku února to bude už pět let, co se s Ivanou narodila u nás doma moje dcera Berenika. Jsem vděčná, že jsem měla možnost to prožít, s čím dál větším časovým odstupem to považuji za zázrak a čerpám z toho sílu doteď. Poslední dva měsíce těhotenství jsem docházela k Ivaně do poradny (to mě vždycky uklidnilo) a na kurz, … Pokračovat ve čtení →
Příběh věnuji Ivaně a všem „osvíceným“ porodním asistentkám. Ivanu neznám osobně, ale domnívám se, že díky její práci a osvětě může více žen rodit přirozeně. Dvě děti je přece dost, zněl racionální argument na nápad mít třetí dítě. Obtížně bychom se vešli do bytu, neměli bychom tolik času na starší děti, byli bychom omezeni v aktivitách, možná na to nemáme … Pokračovat ve čtení →
S manželem jsme dostali příležitost pracovat ve Velké Británii, do které jsem odlétala již několik týdnů těhotná. V prvním trimestru a vše nové – bydlení, jazyk, podnebí, práce… Čekala jsem, že mi bude špatně v letadle. To nepřišlo. Nevolnosti se nekonaly ani později – až do konce těhotenství (krom občasného pálení žáhy, na které vždy zabraly mandle). Měla jsem velké … Pokračovat ve čtení →
Jsou čtyři dny po termínu vypočteném podle data poslední menstruace. Včerejší kontrola ve Vrchlabské porodnici, kam v posledních týdnech pravidelně docházím do poradny, dopadla dobře. „Monitor je v pořádku, miminku se daří dobře. Na nějaký náhlý porod mi to ale zatím nepřipadá. Hlavička už je docela nízko, ale odpovídá to třetímu těhotenství,“ sděluje mi doktor. „A nevíte náhodou, kdy jste … Pokračovat ve čtení →
Uplynul nějaký čas od narození prvního chlapečka. Jasně jsem cítila, že k nám přišla holčička, která se ale po osmi týdnech rozhodla odejít. Bylo to moc bolestivé období zhoršené přístupem mé gynekoložky, která se mnou jednala jako bych ztratila knoflík a v den samovolného potratu mi nadávala, že si snad nemyslím, že budu mít ještě nějaké děti. Odešla jsem s … Pokračovat ve čtení →
Jsem žena. Obyčejná a zároveň jedinečná. Chci se s vámi podělit o svůj příběh mateřství. Chci s vámi všemi sdílet pár let svého života, které utekly jako voda a zanechaly ve mně hluboké stopy. Chci veřejně odhalit své osobní dvě zkušenosti s přístupem v těhotenství a při porodu. Zkušenosti tak rozdílné, že by člověk jen těžko uvěřil tomu, že je … Pokračovat ve čtení →
Naše druhá dcera se nám narodila v lednu 2007. V tuto chvíli je naší temperamentní holčičce pět a půl roku. Valentinka se nám narodila doma, díky Ivaně Konigsmarkové, která mne provázela celým těhotenstvím. V tu zimní neděli odpoledne naší celé rodině i s druhou porodní asistentkou a mojí blízkou spolupracovnicí z pražského A-centra Zorkou Vymazalovou, byly obě ohromnou podporou v … Pokračovat ve čtení →
Tak píšu druhý příběh milé Ivaně o našem třetím děťátku. U prvního porodu naší dcerky Lojzinky Ivana byla celou dobu. Druhý porod byl poněkud překotný. Za hodinu a půl už Ofélka vyskočila do rukou tatínka těsně před příjezdem Ivany. U třetího porodu vzhledem ke své současné situaci Ivana být nemohla. Bylo nám to líto. Párkrát jsme si volali a zjišťovali, … Pokračovat ve čtení →
Tento text jsem napsala asi před třemi měsíci, ale po dnešním setkání s Ivanou jsem ho dokončila a posílám ho dál. Připadá mi naprosto nepatřičné, že odborník s celoživotními zkušenostmi je připraven o možnost pracovat a je uveden do situace finanční tíže. Že žena, která byla a je rovnocenným partnerem do diskuze, byla svými kolegy knokautována a zdánlivě položena na … Pokračovat ve čtení →
Děkujeme paní Heleně Bachůrové za překlad článku Iny May Gaskin „Global Motherhood: Birth Freedom or Birth Totalitarianism?“, na který se můžete těšit hned zítra. Bylo mi líto, že žádný příběh sama napsat nemůžu, miminko teprve plánujeme, ale pokud můžu pomoct tímhle příběhem, mám velkou radost. Příběhy pro Ivanu jsou výborný projekt, je to takový laskavý trvalý odpor, a věřím, že nakonec pomohou … Pokračovat ve čtení →
Samuel nás tak trochu překvapil. Já s nohou v ortéze a před plastikou kolenních vazů, doma už dvě holky dračice, den k početí naprosto nevhodný a přesto přišel. Přiznám se, že na další „mateřskou“ se mi moc nechtělo, znova absolvovat to množství všemožných vyšetření a návštěv gynekologie. Už mě to nějak nebralo. Raději jsem se soustředila na práci, porodnici jsem … Pokračovat ve čtení →
I já jsem se rozhodla přispět svou troškou do mlýna. A to i přes to, že jsem s Ivanou ani jednou nerodila. Sice nerodila, zato ale párkrát mluvila. A myslím, že bychom se shodly, že je jedno s kým, nebo kde žena rodí. Důležité je to, aby se cítila v bezpečí a bylo postaráno o ni i o příchozí miminko. … Pokračovat ve čtení →
Dlouho jsem váhala, zda můj příběh, kterým nyní přispívám, je tak úžasný jako ty všechny předchozí. Uvědomila jsem si, že však nemá jít o senzaci, ale o to ukázat, jak mi, respektive nám, byla Ivana Königsmarková pomocí, inspirací a podporou, i když nebyla mou porodní asistentkou. Ve chvíli, kdy jsem otěhotněla jsem věděla, že si chci těhotenství a porod opravdu … Pokračovat ve čtení →
V mém čtvrtém těhotenství Ivana vlastně vůbec nemusela figurovat. Jako průvodkyni těhotenstvím a porodem jsem si vybrala jinou porodní asistentku, se kterou jsem se díky pracovním aktivitám spřátelila. Těhotenství probíhalo skvěle, podařilo se mi dokonce najít gynekoložku, která společnou – nebo možná střídavou 🙂 – těhotenskou péči s porodní asistentkou uvítala. Na kontrole pět dní před termínem porodu se mojí … Pokračovat ve čtení →
Poprvé jsem Ivanu Königsmarkovou viděla a slyšela při diskuzi po promítaní dokumentu o stavu českého porodnictví při Respektu k porodu. Tehdy jsem ještě nebyla těhotná a musím říci, že jsem za to byla opravdu ráda. Nedokázala jsem si představit, že bych po zhlédnutí dokumentu šla rodit do porodnice. Ale stejně tak jsem si nedokázala představit, že bych rodila doma. Cítila … Pokračovat ve čtení →
Po rozhodnutí, že se naše třetí dítě narodí doma, jsme kontaktovali několik porodních asistentek. Na naši výzvu odpověděla jako první paní Ivana K. Poslední cca měsíc před porodem jsem tedy místo do porodnice docházela na kontroly do A – centra v pražském Karlíně. Paní Ivana se mnou podrobně probrala veškerou anamnézu, zajímaly ji informace o předcházejících porodech, jednoho setkání se … Pokračovat ve čtení →
I když náš příběh je o Zuzaně Štromerové, stejně tak patří Ivaně a všem statečným porodním asistentkám u nás, které zatím prošlapávají cestu a i přes nepřízeň systému hájí právo žen na svůj porod. Doufám, že také Ivana se bude brzy moci ke své práci vrátit. Vždyť „její“ maminky na ni čekají a my jí i s nimi moc držíme … Pokračovat ve čtení →
Jsem člověk, který věří doktorům. Respektive má vštěpený obecný přístup, že když je nemocný, dělá, co mu jeho lékař řekne. Mám dvě krásné dcery. Otěhotněla jsem plánovaně, tři měsíce po svatbě v 31 letech. S mým mužem jsme spolu chodili dlouho a děti jsme samozřejmě plánovali, ale když se to povedlo, byla jsem z toho zmatená. Jsem na to připravená? … Pokračovat ve čtení →
Když jsme čekali naše první dítě, nevěděli jsme nic o domácích porodech, ani o Ivaně Königsmarkové. Plánovali jsme naše dítě porodit „normálně“ v porodnici. Dokonce jsme od začátku těhotenství chodili na pravidelné kontroly za panem doktorem do porodnice. Mezi tím, se mi do rukou dostala knížka od Vlasty Marka – Nová doba porodní. Někde v hloubi se mě dotkla a … Pokračovat ve čtení →
Je to zrovna 40 let, co jsem úspěšně udělala zkoušky k dvouletému pomaturitnímu studiu na porodní asistentku. Tenkrát se tomu říkalo „ženská sestra“. Dovedla jsem si jen matně představit, co to znamená, i když jsem před tím už byla na letní brigádě na oddělení gynekologie a porodnictví jedné malé nemocnice. Studium bylo trochu sci-fi. Mnoho teorie, podivná praxe – porodní asistentka … Pokračovat ve čtení →
Přejeme si rodit bezpečně a zdravě, na hezkém klidném místě v přítomnosti nám milých důvěrně známých lidí, se kterými budeme moci náležitě přivítat své děťátko. Naše miminko, se kterým sdílíme celých devět měsíců jedno tělo, a nyní dychtíme si ho konečně pořádně prohlédnout, osahat, po svém ošetřit a nakrmit a kterého se rozhodně nechceme ani na minutu vzdát. Střih pupeční … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem poznala již před několika lety, kdy pomáhala mé sestře po ambulantním porodu, a následně za dva roky na to asistovala při domácím porodu mé druhé neteřinky. Měla jsem to štěstí, že jsem na vlastní oči viděla příchod mé druhé neteře na svět. Tento zážitek zcela změnil můj pohled na porod jako takový. Stejně jako většina nezkušených a neinformovaných … Pokračovat ve čtení →
Čekali jsme naše druhé miminko, a protože první porod v porodnici proběhl v celku příjemně, znovu jsme zvažovali variantu, zda nedát rovnou šanci pouze zdravotnickému zařízení, když už jednou jsme to tam zvládli. Střet s realitou však přišel hned na začátku těhotenství. Lékař mi ve 12. týdnu potvrdil těhotenství a ve 14. týdnu mě pozval na další prohlídku. Tam jsem … Pokračovat ve čtení →
Ivanu Königsmarkovou jsem poprvé potkala na zasedání České ženské lobby, reprezentovala Unii porodních asistentek. Tenkrát jsem byla ještě docela mladá holka, pro kterou bylo mateřství jen těžko představitelnou hudbou vzdálené budoucnosti. Ale přesto mi to nějak dávalo smysl, že žena by měla mít právo rozhodovat o svém těle a o tom, jak chce, aby probíhal její porod. A že porodní … Pokračovat ve čtení →
Když jsem byla těhotná poprvé, fungoval na Bulovce CAP. Dejme tomu. Navíc tam fungoval doktor Dvořák, který nám daroval první přirozený porod. Bez jeho schopných rukou bych musela na plánovanou sekci, protože dítě se jevilo nadměrné na pokus o přirozený porod koncem pánevním. Nakonec se projevilo jako rozumná osoba a po otočení už setrvalo hlavou dolů… Přesto mi není zrovna … Pokračovat ve čtení →
Když jsem poprvé otěhotněla, tak jsem si představovala, že si to mimino nechám nějakým elegantním způsobem z břicha vytáhnout, třeba takovým bezpečným a bezbolestným způsobem jako je císař. Ale děs z nemocnic a doktorů, který mám od dětství, na mě čím dál víc dotíral a říkal něco o tom, že to asi není nejlepší nápad. A tak mi díky němu … Pokračovat ve čtení →
Myslím, že vše, co bych Ivaně nebo o Ivaně chtěla říct, už tady zaznělo. Je úžasné, že to tolik lidí cítí stejně. Ivana Königsmarková asistovala u mého druhého porodu. Domácí porod s její pomocí pro mě navždy bude jedním z nejsilnějších a nejkrásnějších zážitků. Můj příběh je podobný mnoha dalším. První porod v porodnici se vším, co lze prvorodičce naivně … Pokračovat ve čtení →
Doma se v Japonsku rodí necelé procento dětí, z celkového počtu všech porodů to ale nebude tak male číslo. Japonský zdravotnický systém totiž umožňuje ženě vybrat si mezi porodním oddělením větších nemocnic, soukromou ženskou klinikou v sousedství, porodním domem anebo porodem doma s asistentkou. Porodní asistentka dělá většinu předporodních vyšetření přímo u těhotné doma, povinné jsou 3 kontroly (ultrazvuk) na … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se prvně potkala už v roce 2000, když jsem čekala své první dítě. Vyhledávala jsem už tehdy místo pro přirozený porod. Porody doma mé maminky a sestry v Anglii, knihy o přirozených porodech a vše s tím související mě přivedly k Centru Aktivního Porodu na Bulovce. C.A.P. však v té době končil a nebylo vůbec jasné, zda … Pokračovat ve čtení →
Naše 4 děti se narodily v českých porodnicích. Vesměs jsme byli velmi spokojení s péčí personálu. Byl tu však vždy jeden háček: Slibně se rozbíhající porod se překročením prahu porodnice zcela zastavil, a dokud mi nebyla podána patřičná dávka oxytocinu, nic se nedělo. Radost z narozeného překryla vždy tento zádrhel, ale někde uvnitř se usídlila pochybnost zcela zásadní: Jak to … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem poznala delší dobu před mým prvním porodem. Když jsem si pomalu začínala uvědomovat, že budeme chtít mít v blízké budoucnosti s mým životním partnerem děti, začala jsem se na to připravovat čtením literatury, očistou těla, apod. Přečetla jsem pár knih o přirozených porodech a byla jsem přesvědčená, že to je pro mě to pravé. Potřebovala jsem také najít … Pokračovat ve čtení →
Paní Ivana je oporou pro naše přání a naplněné sny. Po přečtení některých příběhů ostatních šťastných maminek se s radostí přidávám. K paní Ivaně jsem začala chodit již na těhotenské prohlídky cca od 7. měsíce těhotenství a hned jsem věděla, že pokud by bylo nějaké příště, tak v případě přirozeného těhotenství lékařů není třeba – to je čistě můj názor. … Pokračovat ve čtení →
Eliáš se narodil v bezpečí našeho domova v pondělí 7. března 2011. Ivana Königsmarková u toho nebyla. Ale stála u zrodu myšlenky na tento jedinečný okamžik. A proto jsem se rozhodla napsat svůj příběh. O problematiku porodů jsem se začala zajímat asi před 5 lety. Sama jsem v té době na vlastní potomstvo ještě ani zdaleka nepomýšlela, ale potkala jsem … Pokračovat ve čtení →
O domácím porodu jsem snila už od prvního těhotenství, napoprvé jsme si ale netroufli. Tato myšlenka mi zůstala sympatická, a tak jsem studovala, povídala si s maminkami, které rodily doma a pomalu se ujišťovala, že je to pro mě to pravé. Ivanu jsem kontaktovala, aniž bych tušila, že jsem už těhotná. Naše první schůzka byla informační, oťukávací a veskrze uklidňující. … Pokračovat ve čtení →
V roce 2006 jsem byla podruhé těhotná, staršímu synovi byly dva roky. Těhotenství probíhalo zdárně, rodina se těšila na druhé miminko. Velmi pozvolna se přiblížilo chystání se k porodu. Zpočátku to vypadalo, že se s manželem vypravím opět do porodnice v Podolí, kde se narodilo první miminko. … postupně se mi ale v hlavě začaly objevovat vzpomínky na události, které … Pokračovat ve čtení →
Byl rok 2007 a moje kamarádka, která bydlela v bytě pod námi, zrovna rodila. S Ivanou. A hodně hlasitě. Když už jsem nějakou chvíli neslyšela její vokální projevy, nedalo mi to a se svou roční dcerou jsem sešla dolů. Zaťukala jsem na dveře, Ivana vystrčila ze dveří jen hlavu a opravdu vůbec ne přívětivě (jeden by se skoro lekl), řekla: … Pokračovat ve čtení →
