Mám chvilku pro sebe, čekám na ni už opravdu dlouho. Sepsání našeho příběhu nechci uspěchat, věděla jsem, že až si emoce sednou, dám tomu odstup, bude příběh jiný. Teď vím, že je jiný nejen náš příběh, ale celý můj život, život Ženy.

Početí bylo vědomé a věru krásné, ale tyto řádky chci věnovat pouze našemu zrození neb by bylo mnoho stránek popsaných.

Jednou jsem nahlas pronesla, že bych chtěla mít děti narozené v prosinci a tak i tentokrát, již potřetí, směřoval termín porodu do druhé poloviny měsíce Vánoc. Bylo pondělí 14.12. a já konečně usedám(ulehám) k meditaci a chci k miminku promluvit, chlapeček přišel, viděla jsem jeho tvář a pověděl mi, že se narodí v pátek. Druhý den jsem psala sms PA, co mi miminko povědělo. Ze čtvrtka na pátek měla naše H. službu, doufala jsem tedy, že pokud to tak chlapeček bude chtít, počká do šesti hodin ráno než k nám bude moci přijet.

Nijak jsem se na ten den neupínala, nechávala věci Být a plynout, veškerá očekávání by mi nebyla nyní nápomocna. Ve čtvrtek, to zrovna manžel odjel do Prahy, jsem od večera cítila ve svém podbřišku různá dění, byla jiná, neobvyklá a doprovázená potřebou hnízdit. Připravila jsem potřebné věci, nachystala svíčky, olejíčky, balon a závěs na žebřiny a psala H., že pozoruji mírné vlny, cca po 10ti minutách, že se cítím dobře. Manželovi jsem napsala sms, že je doma vše připravené a chci ho mít u sebe. Dorazil kolem půlnoci. Vlny, krátké, neintenzivní o sobě dávaly vědět co 10 minut. Mladší syn vycítil příchod sourozence a nedalo mu to spát, muž mi napustil vanu a dal mi prostor, svůj čas věnoval synkovi, který tu noc usnul asi v půl druhé. Já jsem odpočívala, vědomě prožívala proces, o kterém jsem nebyla přesvědčena, že je tím porodním. Věděla jsem , že se vše připravuje, že mé tělo chce čas a pokud mu ho dám, odměnou mi budou velice hřejivě příjemné vlny. Noc jsem trávila ve v příjemně teplé vodě naší vany a občas ji vyměnila za postel, s PA jsme se dohodly, že přijede ráno, až jí skončí směna, a že dám vědět kolem 6, aby nejezdila zbytečně. Usnula jsem, a probuzení kolem půl 6 doprovázely ony vlnky. PA jsem předala info, že budeme rádi, když tu bude. Muž polehával se mnou, masíroval,hladil mě a miminku jsme ukázali cestu. Byli jsme zcela Jedno, vnitřně totožní, náš syn se zrodil v objetí a lásce a stejně tak nyní přicházel na svět. Muž vezl na osmou hodinu staršího syna do školky a s H. se míjeli ve dveřích, poslechly jsme miminko a nechala jsem se vyšetřit. Muž přivezl snídani, povídali jsme a pa si šla do připraveného pokoje odpočinout. Kraťoučké vlny se chvílemi zcela ztrácely a přicházely pouze při mém pohybu. Doma byla klidná a pokojná atmosféra, slunce paprsky protínalo oblohu a já chtěla jít ven. Procházeli jsme se s mladším synem po hrázi rybníka, během vln objímala muže a houpala se v bocích – připadala jsem si Krásná!

Před polednem když muž odjel pro staršího syna jsem chtěla znovu poslechnout děťátko a ač jsem byla vnitřně zcela klidná, přála jsem si vědět tu nepodstatnou věc, jak můj čípek reaguje na tak slabé vlny. Reagoval mírně:o) vůbec mě to neznepokojilo, ale ukojila jsem svou zvědavost. Po příjezdu muže a obědě mi přišla zpráva od mého bratra, at dám vědět tatínkovi, že u sebe máme PA, neb je prý od rána strašně nervozní (o tom, že se rozjíždí porod, jsme ho neinformovali). Požádala jsem ho, ať mu vysvětlí, jak se věci mají a velmi brzy na to mi tatínek volal, at moc pozdravuji porodní asistentku a že mi posílá všechnu sílu co má, že ho tam za dvacet minut mám. To bylo někdy kolem jedné hodiny. Po tomto telefonátu se začal děj odehrávat uvnitř mého těla a duše. Zpětně jsem si uvědomila, že jsem si přála, aby tatínek o porodu věděl, a vysvětluje to i to, proč se daly věci posléze do pohybu. Oba synové doma začali dělat rozruch, který pro me byl stále méně a méně příjemný, možná byl stejný jako předtím, jen mé vnímání nyní pracovalo velice citlivě. Kolem druhé hodiny jsem cítila, že vlny, které přicházely častěji, trvají déle a vtahují mne dovnitř. Přicházely stále jen, když jsem stála či chodila. Poklízela jsem, vadily mi hračky pohozené po zemi a tak jsem zcela neplánovaně posla muže s dětmi ven.

Jen se za nimi zavřely dveře, což bylo někdy k půl 3, začaly přicházet krásně intenzivní vlny, velice příjemné, přinášející teplo do celého mého těla. Pustila jsem si hudbu, na sobě měla dlouho sukni a kolem krku barevný šátek. PA seděla v povzdálí v křesle a vše tiše pozorovala. Krátce před tím, než odešel muž s dětmi, mě požádala, ať jí ukážu, kde jsou věci pro miminko (prý, když na mě tak kouká). V momentě, kdy jsem dostala prostor, začal psát život náš porodní příběh, přesně tak jak si můj syn vybral a tak, jak jsem si to niterně přála. Zpívala jsem, tančila, potírala si bříško olejem a mluvila k miminku,že může přijít, že se mu otvírám, že veškerou porodní energii posílám k němu dolů. Byla jsem s ním, byla jsem jím! Vše, k čemu jsem se kdy modlila, bylo najednou mnou, Láskou, Mírem a nekonečnou energií. Vesmír skrze mne konal své dílo, přiváděl na svět nový život a já toho byla plně vědoma, v tu chvíli se nebe dotýkalo Země, byla jsem proudem energie, holou podstatou. Čas mi splýval, v ty chvíle ani nebyl. Vlny přicházely, zcela bez bolesti, vždy roztančily mé boky a vehnaly tony do mého hrdla, zpěv se pomalu měnil v hlásku AAAA (slastné, mručivé AAA). V jeden moment jsem si došla pro míč, což mne lehce vytrhlo z mého světa, vlny v kleče nepřicházely, za to vznikl prostor pro mou zvědavost. Požádala jsem o vyšetření a poslech: PA pronesla, zda si myslím, že to nepostupuje, že ona VIDÍ, že ano a zda jsem netrpělivá?! Bylo půl 4, a po vyšetření jsme se shodly, že zavolám muži, ať ještě chvilku vydrží venku :o) H. věděla, že chci rodit do vody, připravovala vodu do bazénku, doohřívala ji a já dál pokračovala v přijímání vln, které během krátké doby začaly měnit výšku mého hlasu. PA mi naznačila, že bazén je již připravený, a jestli chci, můžu do vody. Při vlnách jsem se opírala o skříň, hučela si a přenášela váhu ze strany na stranu. Po dosednutí do bazénu byly vlny ty tam, musela jsem si stoupnout, byla jsem si vědoma toho, že vlny přicházet musí. Moje ÁÁÁÁ nabíralo výšek a PA se mě chytře zeptala, v jaké poloze jsem cvičila s balonkem, ať zkusím tu polohu zaujmout, nedostavoval se u mne totiž pocit na tlačení, což pro mne bylo nové. Během jedné vlny jsem si do bazénku klekla a začala „hučet“, na druhou vlnu odtekla plodová voda, což jsem hlásila PA a sáhla jsem si na hlavičku, krabatá, měkká, přicházela na svět, s další vlnou se narodila a já hlasitě jásala: „Bože to je krása!“. Pak se prostě zastavil čas!!! Cítila jsem v sobě, jak se miminko otočilo, odrazilo a vyplulo, bylo to jakoby mě vevnitř pohladil na rozloučenou, tak něžný byl!!! Rychle jsem se otočila a vylovila si ho, položila na hrudník, načež se okamžitě sám přisál. Byl tu, byla jsem tam i já, zkušenější, krásnější, plná, s vědomím, že v nás ženách dřímá síla ze všech nejmocnější, stačí ji jen pustit!! Proběhl telefonát manželovi, v půl 5 už jsme byli v bazénku 4 :o) Bez jediného poranění, pocitu bolesti. Placenta vyšla záhy, krásná, moudrá bytost, kterou jsme vrátili matce Zemi. Cítím velikou pokoru, vděčnost a úctu k Životu.

Kateřina Hájková