A 506. Jak lotosový Artur Ladislav do vany připlul

Na třetí miminko jsem se moc těšila. Můj druhý porod byl v docela dobrodružných podmínkách, a tak jsem se radovala, že si užiju třetí porod v pohodlí již opraveného domu. Několik týdnů před termínem jsem měla celý dům nazdobený červenými papírovými srdíčky, porodními kartičkami, v koupelně připravené rudé krabice s věcmi k porodu, speciální olejíčky a čerstvé růže, ke kterým … Pokračovat ve čtení →

A 488. Bude to ještě dlouhá cesta (opakování)

Dostala se mi do rukou kniha Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví (Lenka Slezáková a kol., Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3373-9.). V předmluvě (s. 7) se píše, že text „je doporučen především pro studenty ošetřovatelství na vyšších zdravotnických školách, bakalářského a magisterského studia ošetřovatelství a specializačního studia, u kterých se již předpokládá určitý stupeň znalosti odborné terminologie. Z tohoto důvodu jsou v … Pokračovat ve čtení →

A 486. Třikrát z „továrny na děti“ (opakování)

Miminko po porodu

Příběh o vyvolávaném porodu Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na … Pokračovat ve čtení →

A 484. Porodní pokračování (opakování)

A jak to bylo dál?  Se svými příběhy s narozeními už jsem se podělila dvakrát – Loučení s Alicí a Potřetí. A ráda bych Ivanu podpořila ještě jedním příběhem. Příběh je o tom, co bylo potom – tedy co mi přinesl porod doma, krom toho, že byl jiný? Už od dětství běží hlavou u pohádek – a jak to bylo … Pokračovat ve čtení →

A 482. Dobrá volba (opakování)

Dvě volby Vrchlabí  Moje cesta k přirozenému porodu začala už na střední škole, kdy nám profesor biologie (muž!) pustil film o porodu podle F. Leboyera. To téma mě tak chytlo, že jsem začala číst spoustu knih, jako Znovuzrozený porod, Nová doba porodní apod. Hltala jsem všechny články, zkušenosti maminek a dopracovala se k rozhodnutí, že můj porod bude co možná … Pokračovat ve čtení →

A 478. Bůh je na mé straně (opakování)

Svým příběhem bych chtěla udělat to nejdůležitější, co dělá každý den Ivana vůči těhotným, rodícím a porodivším ženám. Podpořit ji. A spolu s ní i jiné PA, které se v této době nebojí pracovat a doprovázet ženy u porodu, a to jak doma, tak i v nemocnicích. Jenom díky jejich ochotě, vstřícností, láskyplným slovům a činům jsem šťastnou matkou šťastné … Pokračovat ve čtení →

A 473. Jak se rodí v Hostivici (opakování)

Poporodní

Těžko se mi hledají slova, kterými bych svůj příběh zahájila, možná bych mohla začít tím, že opravdu nejsem lesní žena a nepřipadám si jako alternativní člověk, naopak – miluji techniku, počítače, pokrok a svůj život si bez mac booku, telefonu a ipadu opravdu nedovedu představit. Přesto mě občas známí nazývají „velice alternativním člověkem“. Než jsem otěhotněla, o porodu jsem toho … Pokračovat ve čtení →

A 470. Uklízečka (opakování)

O porody se zajímám několik let před otěhotněním. Toužím po porodu doma a čtu porodní příběhy. V duchu si představuju, jak to chci mít já. Těším se, že si vyberu PA a je mi líto, že Ivana má problémy a že teď k porodům nechodí. Její pohled mi dává smysl a její postoj je mi blízký. Zjišťuji PA v okolí … Pokračovat ve čtení →

A 457. Můj rozzlobený příběh pro Ivanu (opakování)

Havlíček

Jsem normální dospělá žena. Pracuji na MacBooku, volám z iPhonu a (přestože do toho nikomu nic není) holím se. Úplně všude. Přesto mám v porodopise ze svého prvního porodu napsáno „alternativní matka“. A tak se zlobím. Zlobím se na český stát. Zlobila jsem se pro mnoho věcí i dřív, když jsem rozhodovala jen sama za sebe. Občas jsem protestovala, podepisovala … Pokračovat ve čtení →

A 447. Mezní okamžiky (opakování)

Přání rodit s respektem k sobě samé Již delší dobu sleduji situaci v České republice. Již delší dobu sleduji, jak lidé v České republice myslí, jak žijí, kam se ubírají. Jako žena, jíž jsem se stala po uvědomění si sama sebe, svých hodnot, své svobody a svých vlastních hranic, bych neodpustila, aby někdo CIZÍ dělal, co se mu zachce s … Pokračovat ve čtení →

A 441. První jarní den (opakování)

Dcerka doma

Celé těhotenství jsem četla tyto příběhy a představovala si, jaký bude můj porodní příběh. Těhotenství jsem měla krásné a bezproblémové. Nejdřív jsem nevěděla vůbec nic, ale během důkladného pročtení všemožné literatury o přirozených porodech jsem v představách měla dost jasno. V přípravách jsem se dostala do takového mentálního nastavení, že jsem měla pocit, že bych to snad zvládla i sama … Pokračovat ve čtení →

A 437. Zodpovědnost v mých rukách (opakování)

Doma či v nemocnici?  V televizi se hovořilo o kongresu porodních asistentek a na stránkách Příběhů pro Ivanu se objevilo, že mají pouze čtyři příběhy „v záloze“, a tak mě napadlo přidat i tento příběh, který sice není můj a zdánlivě s Ivanou nesouvisí, přesto mě k ní v myšlenkách nejednou zavedl. Nabízím tedy takové malé zamyšlení nad událostmi, které … Pokračovat ve čtení →

A 434. Jak jsem porodila hezky v porodnici (opakování)

Nedávno jsem porodila své třetí dítě. S blížícím se porodem jsem četla příběhy uveřejněné na těchto webových stránkách a slíbila si, že jakmile porodím, přidám také svůj porodní příběh. Jsem ráda, že soud zprostil paní Ivanu Königsmarkovou viny a doufám, že už nedojde k žádným zvratům a paní Ivana bude moci dále vykonávat profesi, které rozumí. Paní Ivany Königsmarkové si … Pokračovat ve čtení →

A 430. Někde ano, někde ne (opakování)

Miminko

Jak jsem rodila na Novém Zélandu   Posílám příběh o mé zkušenosti z Nového Zélandu. Je to alarmující, co se v Čechách děje, jak se zachází s námi ženami, jakobychom byly nesvéprávné a upírá se nám porodní a poporodní péče. Před devíti měsíci jsem na Zélandu porodila holčičku Madlenku. Péči, které se nám (mně, Madlence i tatínkovi) dostalo během mého těhotenství, … Pokračovat ve čtení →

A 427. HBAC v našich podmienkach, alebo ako som sa druhý krát narodila s mojím druhorodeným (opakování)

Miminko

Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →

A 426. Dva císaři (opakování)

Holčička

Poprvé Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad,  břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8.měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →

A 421. Kryštůfek (opakování)

Kryštůfek

Dnes je tomu 7. týdnů, co jsem se stala maminkou svého prvního děťátka – jmenuje se Kryštof. Příběhy pro Ivanu jsem sledovala ještě dlouho předtím, než jsem otěhotněla a jsem velice ráda, že se konečně dostávám k sepsání toho příběhu. Je to příběh s dobrým koncem 🙂 S Ivanou je můj příběh spojený pouze letmo – sleduji její kauzu a … Pokračovat ve čtení →

A 415. Poprvé, podruhé, potřetí (opakování)

Holčička

Již nějakou dobu čtu příběhy pro Ivanu a nyní jsem se rozhodla také přispět svojí troškou do mlýna. Začala jsem tento příběh psát v průběhu svého třetího těhotenství, v době, kdy jsem stále intenzivněji přemýšlela o předchozích dvou zkušenostech a připravovala se na to, aby napotřetí všechno proběhlo jinak … Dopisuji ho po porodu, kdy už se jen raduji z toho, že se … Pokračovat ve čtení →

A 408. Druhé trauma není nutné (opakování)

Březnové nedělňátko

Na začátku druhého těhotenství jsem si říkala, že na touhu porodit doma můžu zapomenout, jsem přece po císaři a po císaři to přece nejde. Jeli jsme se proto podívat do Vrchlabí, tam to snad půjde co nejpřirozeněji. Líbilo se mi to tam, milá porodní asistentka nás provedla po útulném domácím prostředí, které vůbec nepůsobilo jako nemocnice. Nicméně i tak mi … Pokračovat ve čtení →

A 407. Dopisy pojišťovně (opakování)

Mail pojišťovně Dobrý den, jeden příběh jsem Vám už kdysi posílala a než budu mít konečně ten „pravý porodní“ (což se momentálně zdá, že už nebude dlouho trvat), chtěla bych Ivanu podpořit aspoň tímto dopisem, který jsem před nějakým časem zaslala pojišťovně a v němž mimo jiné komentuji současnou tristní situaci PA v ČR. Přidávám i odpověď pojišťovny. Vážená pojišťovno, resp. vážený … Pokračovat ve čtení →

A 406. Příběh ze severu (opakování)

Holčička

V prosinci se nám narodila naše první holčička. Těhotenství bylo moc pěkné a naprosto bez komplikací. Cítila jsem se výborně. Byly jsme s miminkem naprosto předpisové, vycházely nám všechny tabulky a pan doktor byl spokojený ☺. Mně těch devět měsíců hodně posunulo směrem k uznání, úctě a důvěře v přírodu a své schopnosti nosit a porodit dítě. Bohužel tento příběh není o krásném a ideálním … Pokračovat ve čtení →

A 396. Díky všem za včasné varování (opakování)

Díky všem vám, které jste na těchto stránkách v průběhu posledních let popsaly své porodní i jiné příběhy, jsem se mohla včas dozvědět, čím v Čechách prochází většina miminek před a při narození (a jejich matky s nimi). Jen díky tomuto sdílení informací, smutků i radostí jsem si mohla uvědomit, co považuju za důležité, a zařídit se podle toho. Třeba … Pokračovat ve čtení →

A 386. Ivana a Martini (opakování)

Martini

Dvojpříběh pro Ivanu Příběh první Poprvé jsem se setkala s I.K. během svého prvního těhotenství na předporodním kurzu v áčku ještě snad na Smíchově. Nakonec se její rady z jednoho setkání staly jedněmi z mála užitečných, které se mi v průběhu porodu i dalšího těhotenství dostaly. Když jsem otěhotněla potřetí, porodnice ve Vrchlabí, kde se narodili moji první dva kluci, v té době už přirozené … Pokračovat ve čtení →

A 385. Porodní příběh ve třech kapitolách a dodatku (opakování)

Kapitola 1. Těhotenství v péči lékaře i porodní asistentky    Když jsem otěhotněla, rozhodovala jsem se, jakou péči chci v těhotenství. Přemýšlela jsem o možnosti řešit těhotenství pouze s porodní asistentkou, ale nakonec jsem se rozhodla najít si i lékaře (respektive lékařku). Porodní asistentku jsem si vybrala přes Unipu a internetové stránky asistentek. Lékařku – vědomě jsem chtěla ženu – … Pokračovat ve čtení →

A 377. Březnové očekávání (opakování)

Primule

Jak si vychovat svého gynekologa (blýská se na lepší časy?) Velice ráda si čtu příběhy žen. Je to nádherné sdílení. A i já jsem se rozhodla, že se podělím… Tak tedy… Ráda bych se podělila o svou osobní zkušenost s vámi všemi. Třeba bude inspirací, posilou pro ostatní budoucí maminky. Mám doma šestiletou dceru a čekám za 2 měsíce a … Pokračovat ve čtení →

A 375. První dáma (opakování)

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho … Pokračovat ve čtení →

A 353. Stokrát kdyby… (opakování)

S maminkou

Už jsou to čtyři měsíce, co sbírám odvahu napsat svůj příběh. Mám v sobě ještě tolik bolesti, že je těžké sednout k pc a vracet se v myšlenkách a pocitech zpět. Znovu otevírat rány tolik bolí. Vždycky jsem sama k sobě byla hodně tvrdá. Jen tak něco sama sobě neodpustím. Je důležité, že to o sobě říkám, nechci, abych vypadala … Pokračovat ve čtení →

A 350. Berunka (Matyášek) v bříšku a doma (opakování)

V bříšku Paní Königsmarková je pro mne symbolem přirozeně bezpečného porodu, ať už v porodnici nebo kdekoli jinde, třeba i doma, na místě záleží jen kvůli ženě, která chce přivést na svět své dítě, tam kde se ona a její dítě cítí bezpečně – opak stresu. Já jsem se v porodnici v Benešově při mém druhém porodu, cítila téměř bezpečně, … Pokračovat ve čtení →

A 349. Na návštěvě se nerodí (opakování)

Na návštěvě se nerodí Chtěla bych svým příběhem podpořit paní Ivanu a všechny porodní asistentky, které poskytují péči ženám při domácích porodech. Přestože se jedná jen o můj subjektivní pohled na věc, obligátní bezpečnostní věta „Tohle doma rozhodně nezkoušejte“ se v tomto případě tak úplně nehodí. Máme tři děti. První se narodilo v nemocnici, další dvě již doma. Už v … Pokračovat ve čtení →

A 342. Protančený den po probdělé noci (opakování)

placenta

Leden 2013, Newport, Wales, Velká Británie. Právě jsme se přestěhovali. Miminko se mohlo kdykoliv narodit. Já doufala, že ještě počká, až se zabydlíme. Opravdu počkalo, ale ne tak dlouho… Na domácí porod bylo vše připraveno. Na klinice jsem navštívila mou porodní asistentku. S úsměvem poznamenala, že „ty její těhotné“ nerodí a nerodí. „Dětičky jsou jako ovce. Když cítí zimu, nechce … Pokračovat ve čtení →

A 341. Tři příběhy na podporu (opakování)

S Mařenkou

Jak se rodí v Podkozí Ráda bych svým příběhem podpořila nejen Ivanu, ale také Zuzanu a všechny porodní asistentky v jejich krásné, tolik potřebné a dnes nedoceněné práci – přivádění nových človíčků na svět. Jak to tedy bylo s naší Mařenkou? Celé moje těhotenství probíhalo naprosto pohodově, radovala jsem se ze zdraví mého těla i sil přírody, které zařídily, že … Pokračovat ve čtení →

A 338. Jak Jana před čtvrtstoletím v Holandsku rodila (opakování)

Jana

Moje sestřenice se v osmdesátých letech vdala do Holandska. Před několika lety jsme se setkaly, já s čerstvým břichem, ona s dvěma dospělými dětmi. Mému vyprávění o případu Ivany Königsmarkové a o postoji českých lékařů k domácím porodům nechtěla ani věřit. Ivanu se rozhodla také podpořit svým porodním příběhem, protože si však v psané češtině už není zcela jistá, natočily … Pokračovat ve čtení →

A 337. Rozdíly (opakování)

Můj porodní příběh   V sobotu to byly dva roky, kdy se nám narodil náš synáček. Miminko jsme s přítelem plánovali a s láskou jsme se těšili, až budeme rodina. Těhotenství zpočátku probíhalo normálně a pomalu jsme se připravovali na porod a příchod miminka. Chodili jsme na předporodní kurz, četli knížky, chystali výbavičku, psali předporodní plán. Byla jsem rozhodnutá rodit v … Pokračovat ve čtení →

A 318. Proč německé ženy mohou a české nesmějí? (opakování)

Porodní radost

S Ivanou jsem se setkala sice jen třikrát v životě, ale poslední dva roky jsem s ní myšlenkami snad každý den. Držím ji palce a pevně věřím, že se vše v dobré obrátí, že zas jednou čistý selský rozum vyhraje nad hloupostí a arogancí. Poprvé jsme se s Ivanou sešly někdy před dvěma lety v létě, hledala jsem někoho, kdo … Pokračovat ve čtení →

A 308. Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku (opakování)

Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku Svoje první dítě jsem rodila už v prvním desetiletí 21. století. Bez potřeby hledat informace, s absolutní důvěrou ve zkušené lékaře a porodní asistentky, bez potřeby mít s sebou doprovod, porodit přece zvládne každá a já jsem statečná holka. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Strach, bezmoc, samota, chemický koktejl, bolest, … Pokračovat ve čtení →

A 302. Dokonalosť prirodzeného pôrodu (opakování)

Mirko2

Prebudenie našej prirodzenej dokonalosti Okolo roku 2010 sme si s manželkou prežili vážnu krízu po všetkých stránkach, vytrval jedine náš vzťah, všetko ostatné šlo dolu vodou. Ťažké udalosti, pri ktorých sa strácal zmysel života, sa napokon ukázali ako ten najlepší učiteľ života. Uvedomil som si význam a hĺbku samotného bytia, že môžeme byť šťastní bez ohľadu na to, kde sme, … Pokračovat ve čtení →

A 296. S láskou (opakování)

Od Bělinky

S láskou Už od začátku tohoto projektu jsem si v hlavě připravovala svůj příběh pro Ivanu. Zažily jsme toho spolu tolik, že jsem nevěděla kde začít. S Ivaninou staří dcerou jsme totiž chodily do jedné třídy. První setkání proběhlo, když mi bylo asi 11 let. Takže ji znám od dětství. Začalo to víkendy na jejích chalupě a tajné noční útěky. … Pokračovat ve čtení →

A 232. Já jen četla tu knížku… (opakování)

Já jen četla tu knížku… Nikdy jsem se s Ivanou Königsmarkovou osobně nesetkala. „Jen“ jsem si před porodem přečetla knížku Hovory s porodní bábou. A abych na něco důležitého snad nezapomněla, dělala jsem si tenkrát výpisky. Ten soubor jsem dnes – po třech letech – otevřela. A běhá mi mráz po zádech. Jakkoli jsou ty poznámky chaotické a po nocích … Pokračovat ve čtení →

A 205. Jsem jinou ženou, jsem jinou matkou (opakování)

Příběh pro paní Ivanu Paní Ivanu jsem nejdříve potkala prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou, která mě v těhotenství naplnila optimismem a zahřála na duši. Později jsme se s manželem přihlásili na předporodní kurzy, které paní Ivana pořádá v pražském A-centru. Musím přiznat, že její přímočarost a odpovědi bez servítků ve mně vyvolávaly respekt a trochu i obavy. Když mi … Pokračovat ve čtení →

A 203. Švýcarská inspirace (opakování)

Tento příběh není o Ivaně, ale “jen” pro Ivanu a všechny, které zajímá, jak to kde chodí. O Ivaně byl můj dřívější příběh, v tomto těhotenství a porodu figurovala jen jako „jedna z kamarádek“, se kterými jsem si dopisovala. A to proto, že tento příběh se odehrává ve Švýcarsku. Doufám, že bude inspirací k tomu, jak by to mohlo fungovat … Pokračovat ve čtení →

A 196. Různé cesty (opakování)

Psaní z lesa Milá Ivano, často na Vás myslím, vzpomínám a v mysli si připravuji příběh pro Vás, na který dnes večer nadešel čas. Díky našim několika vlastně docela krátkým, ale nesmírně intenzivním setkáním, k Vám cítím velkou blízkost, jedinečnou a nepopsatelnou, byť jsme se již pár let neviděly. Každá nová zpráva, zmínka či vzpomínka na Vás mi ten příjemný … Pokračovat ve čtení →

A 189. Porod 3x jinak: Poprvé (opakování)

Rodila jsem už dávno, s Ivanou jsem se nikdy nesetkala. Škoda. Možná jsem se mohla dostat blíž k přirozenému porodu, kdybych tenkrát byla měla možnost s ní svoje otázky konzultovat nebo dokonce být v její péči – nebo bych od ní možná dostala dobré vysvětlení, proč to či ono bylo potřeba; jí bych to věřila. Svoje příběhy jsem zveřejnila už … Pokračovat ve čtení →

A 188. Chování dětí, jejich prožívání a důvěra ve svět má své kořeny u porodu (opakování)

Jsem lektorka rodičovských kurzů. Provázím rodiče na cestě k větší sebejistotě, vědomí kompetencí a zdravých vztahů s dětmi. Učím je zvládat náročné výchovné situace, vidět souvislosti a nahlížet do hloubek, kde ty situace pramení. Častokrát se dostáváme do souvislostí s porodem, porodními a poporodními traumaty a oslabeným vnímáním své měkké síly a nízké rodičovské sebedůvěry, která opět často souvisí s … Pokračovat ve čtení →

A 183. Do třetice všeho… dobrého (opakování)

Tomášek s maminkou

Svého prvního syna Michala jsem porodila v roce 1989, v listopadu, v pražské porodnici U Apolináře. Venku zuřila revoluce, ale já jsem měla trochu jiné starosti. Ten den byla zrovna generální stávka, takže skoro všichni lékaři byli pryč. Syn si dával docela na čas, ležela jsem na „hekárně“ skoro dva dny (přenášela jsem), a mezitím se rodili samí kluci, celkem … Pokračovat ve čtení →

A 179. O strachu a o vděčnosti (opakování)

Matouš

Čeho se bojí zdravotníci? Když se v médiích objeví zmínka o domácích a ambulantních porodech, většinou promluví kapacita z řad lékařů, která tento způsob rození označí jako riskantní a nezodpovědný. Málokdy se někdo ze zdravotníků za domácí a ambulantní porody postaví. Pokud ano, pak jde většinou o porodní asistentky, které k domácím porodům chodí, nebo o různé „psychosomatiky“, kteří ale … Pokračovat ve čtení →

A 172. Za lepší svět (opakování)

Hinkovi

Za lepší svět Posílám jeden příběh, který není porodní, ale týká se nás všech….pro Ivanu, aby vytrvala, aby věděla, že její práce měla a má smysl…a taky jen tak, pro potěchu, pro vyplavení smutku a bolesti z té křivdy, kterou je teď nucena přijmout….věřím, že je to jen smutná etapa utkání, které nelze prohrát…. Ivanu jsem osobně poznala letos v … Pokračovat ve čtení →

A 168. Porodní cestou (opakování)

Když jsem před 10 lety, v průběhu svého prvního těhotenství, začala navštěvovat předporodní kurzy Ivany Königsmarkové v pražském A-centru, cítila jsem, jak ke mně pronikají přesně ty informace a zkušenosti, které potřebuji slyšet. Oslovila mě její přímočarost, otevřenost i profesionalita. Přirozeně dokázala posílit důvěru žen v jejich vlastní schopnosti. Myšlenka, že jsem to já, kdo má právo aktivně vstoupit do … Pokračovat ve čtení →

A 166. „No a proč nerodíš doma?“ (opakování)

S Ivanou

Prožitek Měla jsem to štěstí a mohla svůj první (a zatím jediný) porod prožít s Ivanou. Svůj porod bych přála každé ženě, byl to porod rychlý, intenzivní, jak vystřižený z učebnice o spontánním porodu, byl pro mě náročný, ale bez zranění na těle či na duši, velmi intimní prožitek s dojmem okouzlení z přirozenosti lidského těla. Ivanu jsem znala z … Pokračovat ve čtení →

A 162. „Normální“ a přirozený (opakování)

Elinka

Já vám nabízím dva svoje porodní příběhy. Ten první je „běžný“ nemocniční porod našeho prvního syna. Ten druhý je sice neplánovaný, ale přesto porod doma – a stal se nejkrásnějším a nejsilnějším zážitkem mého života. Čerpám z něj sílu, když o sobě někdy zapochybuji. Přála bych takový zážitek každé ženě! Moje první těhotenství bylo krásné. Užívala jsem si těhotenských kurzů … Pokračovat ve čtení →

A 161. Inspirace (opakování)

Olivier s mámou

Ivana jako má inspirace, podpora a pomoc Dlouho jsem váhala, zda můj příběh, kterým nyní přispívám, je tak úžasný jako ty všechny předchozí. Uvědomila jsem si, že však nemá jít o senzaci, ale o to ukázat, jak mi, respektive nám, byla Ivana Königsmarková pomocí, inspirací a podporou, i když nebyla mou porodní asistentkou. Ve chvíli, kdy jsem otěhotněla jsem věděla, … Pokračovat ve čtení →