Ágnes GerébNejsem hrdinka, říká Agnes Gereb. A nejsem ani mučednice nebo vražedkyně.

Poté co na blogu Bezzeganya vyšel rozhovor s Dr. Laszlo Abrahamem, odborníkem na poli zanedbání péče v porodnictví a všeobecném lékařství, nabídla se myšlenka požádat o rozhovor také Agnes Gereb, ikonu domácích porodů v Maďarsku. Byl to zcela logický krok, vzhledem k tomu, že jméno Agnes Gereb je bohužel spojováno právě se zanedbáním péče v porodnictví. Přestože Agnes rozhovory zásadně nedává, rozhodla se udělat výjimku my vám nyní přinášíme exkluzivní rozhovor, ve kterém s námi sdílí své názory na domácí porody, zanedbání péče v porodnictví a dvojí metr, který tuto profesi provází.

B: Nedávno jsme publikovali rozhovor o zanedbání lékařské péče. V souvislosti s tímto tématem vyvstala také otázka dvojích standardů. V souvislosti s tragickými událostmi ve vaší praxi se nabízí otázka, jaký je váš názor na tento dvojí metr, to jest rozdílný způsob, jakým jsou postihována zranění a úmrtí při porodu v nemocnici a při porodu doma. Mohla byste našim čtenářům připomenout, kdy a proč jste byla stíhána vy?

Inu mohlo by se zdát, že tresty, kterým musím čelit, jsou čím dál tím tvrdší. Nejdříve, kolem roku 1978, mi bylo na šest měsíců zakázáno vést porody v nemocnici, ve které jsem v té době pracovala, protože jsem umožňovala otcům, aby byli přítomni narození svých dětí. V tomto případě ani můj prohřešek, ani mé potrestání nepředstavovalo žádnou tragédii.
Počátkem devadesátých let bylo na půl roku pozastaveno mé členství v maďarské lékařské komoře, což současně znamenalo, že jsem po tu dobu nesměla vykonávat svou lékařskou praxi. Na základě toho, že jsem odvezla krvácející ženu do krajské nemocnice. Zde se jí dostalo lékařského ošetření, ale až po tom, co proběhlo náročné vyjednávání o spolupráci s tamním personálem. Po jednom či dvou dnech ta žena nemocnici ve zdraví opustila. (článek o tomto incidentu na témže blogu v angličtině čtěte zde: http://szules.hu/index.php?option=com_content&view=article&id=541:nyiregyhaza-blues&catid=69:writings&Itemid=89 ). Ani toto nebyla žádná tragická událost, nicméně trest mě velmi zasáhl, zejména protože výkon trestu započal s okamžitou platností, přestože případ ještě nebyl uzavřen. Šestiměsíční zákaz výkonu praxe vypršel v době, kdy bylo přijato odvolání, které podal můj právník. Následně byly sankce sníženy, ale za oněch ztracených šest měsíců se mi z oficiálních míst nedostalo žádného odškodnění.

Počátkem devadesátých let proti mně byly podniknuty i další kroky, včetně dvou nebo tří domovních prohlídek. Jednou si jeden dobromyslný soused všiml plínek mé dcery, které jsem vyhodila do popelnice špinavé od jejích hovínek a mléka a myslel si, že je to plena zašpiněná smolkou a plodovou vodou. Následky byly tentokrát mírnější a moje dcera mohla nadále nerušeně kakat do své plínky, aniž by nám hrozila další domovní prohlídka.

Nicméně v roce 2000, po tom, co jsem jedenáct let asistovala u domácích porodů, došlo k tragédii. Stejná tragická událost nastala nedlouho poté v nemocnici MAV a nedávno také na jedné maďarské gynekologicko-porodnické klinice. (Email Agnes o tomto incidentu v angličtině čtěte zde: http://szules.hu/index.php?option=com_content&view=article&id=535:about-a-little-baby-girl&catid=69:writings&Itemid=89 ) Rozdíl byl ale v tom, že zatímco tragédie, která se stala při domácím porodu, se rychle rozšířila médii, o téže události v nemocnici nebo na gynekologicko-porodnické klinice se pokud já vím ve zprávách vůbec nemluvilo. Po sedmi letech vyšetřování jsem byla v roce 2007 odsouzena ke tříletému zákazu činnosti. V nemocnici MAV jistě také došlo k vyšetřování, ale bylo to pouze interní šetření mezi lékaři té nemocnice bez účasti policie nebo soudních vyšetřovatelů a nevím o tom, že by se za ten incident někdo zodpovídal. Ani ten nedávný a nápadně podobný incident na gynekologicko-porodnické klinice nebyl vyšetřován policií.

Konec první části.
Z anglického originálu přeložila Hana Farkačová, 11/2012. Děkujeme!
Původní zdroj:
http://szules.hu/index.php?option=com_content&view=article&id=543:i-am-not-a-heroine-nor-am-i-a-martyr-or-a-child-murderess&catid=78:press-information&Itemid=101