Můj příběh s Ivanou není nikterak dlouhý, protože jsem nakonec rodila v porodnici (a velice toho lituji), ale Ivana mi nesmírně pomohla.
K Ivaně jsem začala docházet, když jsem se pohádala s primářkou v gynekologické ordinaci, že nechci monitor. Jako správná těhule jsem se rozbrečela a řekla, že už tam nejdu. Zbytek těhotenství jsem docházela k Ivaně. A byly to moc příjemné návštěvy, žádné vaginální vyšetřování, žádné tajné chmaty na vyvolání porodu, vždy jsem se tam těšila. Odcházela jsem s příjemnými pocity… Pak jsem porodila – nakonec císařským řezem – nechci vypisovat své traumata, a z nemocnice jsme po 3 dnech odešli na reverz. Když jsme dorazili domů chytla mě panika, že se mi nalévají prsa – měla jsem je jako beton 🙂 Okamžitě jsem volala Ivaně – tak krásně mě uklidnila a poradila – tvarohové zábaly. Druhý den dokonce přijela, aby mi ty zábaly mohla sama dělat 🙂 Pak mi ještě vyndavala stehy a několikrát jsem ji ještě kontaktovala ohledně kojení. Ona je prostě úžasná, dokáže podpořit, pohladit, uklidnit, dát naději, že to zvládnete, že je to v pořádku… Vrátí vám sebedůvěru, že to co cítíte jako matka, je dobře a že to tak máte dělat… Bez ní by to pro mě bylo daleko těžší.

DĚKUJI MOC, ŽE JSTE, A DOUFÁM, ŽE MÉ DRUHÉ MIMI BUDE POROZENÉ S VÁMI.

Andrea Bučková Floriánová