519. Dvakrát s Ivanou

Rodina Malenovských

Poprvé… Naše první setkání s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou se událo v roce 2005, kdy jsme čekali naše první dítě. Chodili jsme k ní na předporodní kurz do Aperia a moc jsme si to užívali. Vždycky jsme se tam, kromě jiného, dost nasmáli. Ivana má výborný smysl pro humor, je vtipná a zároveň velmi laskavá a milá bytost. Porodili jsme … Pokračovat ve čtení →

505. Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku

Pivoňka

Svoje první dítě jsem rodila už v prvním desetiletí 21. století. Bez potřeby hledat informace, s absolutní důvěrou ve zkušené lékaře a porodní asistentky, bez potřeby mít s sebou doprovod, porodit přece zvládne každá a já jsem statečná holka. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Strach, bezmoc, samota, chemický koktejl, bolest, vleže na zádech, s pocitem marnosti a vlastní neschopnosti … Pokračovat ve čtení →

501. Michael „Opu“ a já

Michael s maminkou

aneb torzo mého životního příběhu jako začátek mé literární tvorby 🙂 – možná z toho jednou vyjdou ucelené paměti… Milá Ivano, už velice dlouho mám chuť napsat příběh narození Michaela Opu, našeho synka. Slibuji si to už od jeho narození… A konečně mám důvod… Chci ti tento příběh věnovat do Tvé krásné sbírky… Sama jsi v něm hrála moc důležitou … Pokračovat ve čtení →

437. Konference Zdravé těhotenství, přirozený porod a péče o dítě

Péče o matku a dítě jako o jednu jednotku

Narození mého prvního syna bylo i pro mě znovu-zrozením a začátkem nové cesty, na nímž jsem se dozvídala, že rodit a vychovávat děti lze i jinak, než jak je prezentováno většinovými médii. Zároveň ve mně zrálo přesvědčení o tom, že bych ráda přispěla k tomu, aby byl tento nový pohled nabídnut i ostatním ženám, aby i ony měly možnost volby. … Pokračovat ve čtení →

427. Lucinka

Spolu

Moc mě zaujaly vaše příběhy o domácích porodech, všechny jsou tak krásné plné lásky a odhodlání, víry, že můžeme věci kolem nás změnit. Všem, které měly tu odvahu a dokázaly porodit doma, patří můj velký obdiv. Mě to také napadlo, už je to 11 let, co jsem čekal dceru Lucku, že by to bylo krásné porodit v klidu doma nebo … Pokračovat ve čtení →

416. Slávka

water_lily

Mala som 17 rokov (čo bolo pred siedmimi rokmi) a môj lekár povedal, že možno budem mať problém otehotnieť, alebo možno žiadne deti nebudú…Bola som v šoku, deti som mala rada a vždy som si predstavovala, že jedného dna budem môcť mat malé voňavé klbko aj ja… Strašne ma ta myšlienka zožierala a kysla vo mne v každom mojom vzťahu… … Pokračovat ve čtení →

415. František

S miminkem

Ivanu znám z doby, kdy jsem pracovala na projektu, na kterém se podílela i ona. Pamatuju se, že jsme se tehdy na čemsi neshodly, a já si říkala, že doufám, že s tvrdohlavou Ivanou už nebudu muset spolupracovat 🙂 Střih, o pár let později, bylo mi 38 let a čekala jsem svoje první dítě. Špatně snáším direktivní a paternalistický přístup … Pokračovat ve čtení →

411. Porodní příběh, Martinka + Anička, císařský řez

Anička

Naše miminko jsme s manželem počali v květnu v Krkonoších. Bylo tak teplo, že jsme mohli v přírodě chodit nazí, šli jsme lesem až k potůčku a tam už na nás čekala dušička. Tenkrát jsem ale nebyla tak citlivá, takže jsem její příchod ještě necítila a odjeli jsme domů už ve třech, ale nevědomě. Zanedlouho jsme oba měli narozeniny a … Pokračovat ve čtení →

408. První úsměv

Po příjezdu z porodnice

Mám „v kapse“ dva příběhy s paní Ivanou, začnu odzadu, od prvního úsměvu. Ten (před)porodní si nechám na příště. Už potřetí během prvního měsíce od porodu našeho synka Lukáše se mi rozbíhal zánět prsu. Věděla jsem to hned – bolesti svalů jako při chřipce, horečka, bolestivé místo na prsu… Skoro s pláčem (už jsem dobře věděla, co mě čeká) jsem … Pokračovat ve čtení →

373. Jak se narodil Ivar

Růže

Přínášíme další z příběhů, které zprostředkovala Tereza Marksová prostřednictvím sdružení EPEN ve Španělsku jako podporu pro Ivanu. První z příběhů i s komentářem je zde. Doufám, že můj příběh pomůže jako dobrý příklad tak důležité profese jako je porodní asistentka a jako důkaz, že přirozenost porodu sama o sobě není nic nebezpečného. Být správně doprovázená, podporovaná a respektovaná je klíčové … Pokračovat ve čtení →

338. Všechno zlé je pro něco dobré

frozen rose

Je mi jednadvacet let a nikdy jsem nebyla těhotná, natož abych rodila. Už si nevzpomínám, jak se stalo, že jsem se začala tak intenzivně zabývat problematikou porodnictví a rodičovství, ani jak jsem se poprvé dozvěděla o Ivaně a jejím příběhu. Chtěla bych Vám vyprávět o tom, jak jsem se jednou čirou náhodou setkala s Ivanou a jak toto setkání, byť … Pokračovat ve čtení →

322. Náš příběh s Ivanou

Magdalenka s miminkem

O Ivaně jsem v minulosti sem tam něco četla nebo slyšela. Ale nedávno se i ona stala součástí mého mateřství… Porodila jsem v porodnici v Mělníku, vyvolávaný porod byl komplikovaný a náročný, ale všechno dobře dopadlo. Chovali se ke mně hezky a bez lékařské péče bych se neobešla. Vadily mi jen některé věci. Nadstandardní pokoje byly plné a na normálním … Pokračovat ve čtení →

318. První syn – první porod – nevědomý porod

autumn colours

Hned na úvod bych chtěla poděkovat všem ženám! Maminkám, kamarádkám, porodním asistentkám, dulám a samozřejmě Ivaně Königsmarkové, které žijí a dělají mnoho a mnoho pro to, aby porody obecně byly plné Lásky, Síly, Radosti, Odvahy, Zdraví atd., tedy toho, čeho plné mají být. Ráda bych vyprávěla vše od úplného začátku, a tím bylo mé první těhotenství a první porod. Bylo … Pokračovat ve čtení →

317. Další těhotenství a porod aneb CHCI TO PROŽÍT!

S miminkem

Uplynul nějaký čas od narození prvního chlapečka. Jasně jsem cítila, že k nám přišla holčička, která se ale po osmi týdnech rozhodla odejít. Bylo to moc bolestivé období zhoršené přístupem mé gynekoložky, která se mnou jednala jako bych ztratila knoflík a v den samovolného potratu mi nadávala, že si snad nemyslím, že budu mít ještě nějaké děti. Odešla jsem s … Pokračovat ve čtení →

314. Narození Valentinky

autumn colours

Naše druhá dcera se nám narodila v lednu 2007. V tuto chvíli je naší temperamentní holčičce pět a půl roku. Valentinka se nám narodila doma, díky Ivaně Konigsmarkové, která mne provázela celým těhotenstvím. V tu zimní neděli odpoledne naší celé rodině i s druhou porodní asistentkou a mojí blízkou spolupracovnicí z pražského A-centra Zorkou Vymazalovou, byly obě ohromnou podporou v … Pokračovat ve čtení →

310. Rada nad zlato aneb jednoduchá, ale účinná rada

Vlčí mák

I já bych se ráda připojila svým krátkým příběhem. Navštěvovala jsem předporodní kurzy paní Ivany, kde jsem se fakt dozvěděla praktické informace. Sice jsem pak rodila v porodnici, porod nebyl z nejlehčích, ale spousta rad a informací, které ve mě zůstaly mi pomohly v dosti vypjatých chvílích. Když vynechám porod, tak informace o kojení od Ivanky: kojte vždy z jednoho … Pokračovat ve čtení →

297. Jak jsme přežili porod…

Když jsem před zhruba třemi roky poprvé otěhotněla, vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít v těhotenství nějaké potíže, že by dítě nebylo v pořádku nebo že bych nezvládla porod. Miminko se nám povedlo hned asi 3 týdny po svatbě a pro mě to byl nádherný začátek něčeho nového a krásného. Celé těhotenství bylo naprosto úžasné a já jsem byla … Pokračovat ve čtení →

296. Příběh jako terapie

Na Příběhy pro Ivanu jsem náhodou narazila někde na FB při uveřejnění asi 160. příběhu. Zpětně jsem je všechny doslova zhltla a staly se mým oblíbeným každodenním čtením. Paní Ivanu osobně neznám, pouze z knihy Hovory s porodní bábou, přesto bych ji chtěla podpořit hlavně pro osvětovou činnost, kterou provádí. Dlouho jsem uvažovala, zda poslat i svůj porodní příběh, protože … Pokračovat ve čtení →

279. Já jen četla tu knížku…

Nikdy jsem se s Ivanou Königsmarkovou osobně nesetkala. „Jen“ jsem si před porodem přečetla knížku Hovory s porodní bábou. A abych na něco důležitého snad nezapomněla, dělala jsem si tenkrát výpisky. Ten soubor jsem dnes – po třech letech – otevřela. A běhá mi mráz po zádech. Jakkoli jsou ty poznámky chaotické a po nocích psané, každé slovo, které jsem … Pokračovat ve čtení →

274. Porod 3x jinak: Poprvé

Gerbery

Rodila jsem už dávno, s Ivanou jsem se nikdy nesetkala. Škoda. Možná jsem se mohla dostat blíž k přirozenému porodu, kdybych tenkrát byla měla možnost s ní svoje otázky konzultovat nebo dokonce být v její péči – nebo bych od ní možná dostala dobré vysvětlení, proč to či ono bylo potřeba; jí bych to věřila. Svoje příběhy jsem zveřejnila už … Pokračovat ve čtení →

246. Skutečná pomoc

Hinkovi

Přestože obdivuji ženy, které mají tu vnitřní sílu, jistotu a odvahu a přivedou na svět své dítě v bezpečí domova, patřím do skupiny rodiček, které potřebují mít jistotu porodního sálu. Porod mého, skoro dvouletého syna Daniela, proběhl hladce, a po necelých 3 hodinách od příjezdu do nemocnice, jsem ho mohla držet v náruči. Ovšem jen na chvilku. Můj syn se … Pokračovat ve čtení →

2. Přivádění dětí na svět, věc veřejná?

Dne 3.3.2012 Ivana vystoupila na TEDxPrague 2012 s podtitulem „Není na co čekat“, v divadle Archa. O tom, co je to TED, se dočtete zde. TED je malá nezisková organizace, věnující se myšlenkám, které stojí za to sdílet. Ano, Ivaniny myšlenky stojí za to sdílet. Děkujeme organizátorům TED, že vybrali a oslovili Ivanu s možností vystoupení. (autorka kresby: Jana Štepánová, … Pokračovat ve čtení →

234. Doma bych nikdy nerodila…

Fall flora

Doma bych nikdy nerodila. Nejsem ten typ. Nejde ani tak o ta rizika jako toho bince, co to nadělá… Taky se nikdy nevdám, a pokud se vdám, nezměním si jméno. A taky nikdy nebudu mít děti, a pokud otěhotním, nechám se uspat a dítě porodím v bezvědomí, protože mám algofobii (strach z bolesti). Omdlévám i když se píchnu do prstu … Pokračovat ve čtení →

225. Má setkání s Ivanou

Miminko

Poprvé jsem Ivanu Königsmarkovou viděla a slyšela při diskuzi po promítaní dokumentu o stavu českého porodnictví při Respektu k porodu. Tehdy jsem ještě nebyla těhotná a musím říci, že jsem za to byla opravdu ráda. Nedokázala jsem si představit, že bych po zhlédnutí dokumentu šla rodit do porodnice. Ale stejně tak jsem si nedokázala představit, že bych rodila doma. Cítila … Pokračovat ve čtení →

212. Jak být sebejistým rodičem

Šneček

Milá Ivano, potkala jsem se s Vámi před osmi lety, kdy jsem čekala své první dítě. Jsem člověk, který potřebuje mít vše, co se týká jeho těla, pod silnou kontrolou, a k tomu potřebuje hodně informací. Sbírala jsem je všude možně, vážila a třídila, a tak jsem se dostala k vašim předporodním kurzům. Už jen to, že slibovaly sejít se … Pokračovat ve čtení →

195. Jak k nám přišla Nellinka

Rodiče s Nellou

Čekali jsme naše první miminko a já byla nadšená, jak dnes všechno krásně funguje. Těšila jsem se, jak normálně porodím, celou dobu se mnou bude moci být můj manžel a po porodu si budeme všichni tři užívat ty krásné společné první chvíle a dny. Postupně jsem začínala z referencí dalších maminek zjišťovat, že realita je trošku jiná než se píše … Pokračovat ve čtení →

191. Zbojníci z Proseckých skal

Rodina s Ivanou

Když jsem poprvé otěhotněla, tak jsem si představovala, že si to mimino nechám nějakým elegantním způsobem z břicha vytáhnout, třeba takovým bezpečným a bezbolestným způsobem jako je císař. Ale děs z nemocnic a doktorů, který mám od dětství, na mě čím dál víc dotíral a říkal něco o tom, že to asi není nejlepší nápad. A tak mi díky němu … Pokračovat ve čtení →

189. Porod mého syna

Štěpa

Na začátku je nechápali. „Ona si chce vzít Rusáka!“ „On si chce vzít cizinku! Copak v Rusku není dost hezkých holek?“ Ale oni byli šťastní, a jejich pohoda se přenesla i na ostatní, kteří ten původ brzy přestali řešit. Po nějaké době těm dvěma jakoby něco chybělo. Ale nedařilo se. Zakopaný pes ležel v ní, to ona se nervózně trhala … Pokračovat ve čtení →

188. Ďjó, porod!

Gerbery

Kde začít? Od začátku nebo snad od konce? Co takhle dneškem? „Děti, pamatujete si den, kdy se narodil Filípek?“ ptám se u večeře. „Jóóó!,“ zazní trojhlasně. „A co si pamatujete?“ „Pamatuju si, že jsem šel večer spát a ráno jsem se vzbudil a nesměl jsem do kuchyně a dostal jsem k snídani do postele kakao a sušenky,“ spustí nadšeně Jáchym. … Pokračovat ve čtení →

185. Ivana bojuje hlavně za nás

Gerbery

Na Ivanu jsem poprvé narazila v její knize Hovory s porodní bábou a její přístup k těhotenství a k porodu mi byl hned sympatický. Posléze jsem začala navštěvovat její poradnu a předporodní kurz, který nadchl nejen mě, ale i manžela. Na porod doma jsem nikdy nesebrala odvahu, ale plánovali jsme ambulantní porod v Neratovicích s Ivaninou následnou péčí doma. Vše … Pokračovat ve čtení →

155. Nemyslete, kojte

apple_blossom

Můj příběh bude o tom, že Ivana a jí podobné porodní asistentky*** mají přínos nejen pro „nezodpovědné ženské, co rodí doma“, ale i pro ty „normální“, co by se k takovému kroku neodhodlaly. Text v uvozovkách neuvádí můj názor, ale bohužel stále většinou přijímané dogma. Na úvod zkonstatuji, že mám 3 děti, všechny se narodily v porodnicích (Neratovice a 2xBenešov), … Pokračovat ve čtení →

150. Tvaroh

apple_blossom

Anička mi právě usnula v šátku a tak bych i já ráda vyjádřila podporu Ivanině práci. Moje vzpomínka na Ivanu je spojená s tvarohem. I když jsme se setkaly pouze jednou, tak kdykoliv ho kupuji nebo ho vidím v obchodě, vzpomenu si na ni. Rodila jsem v jedné velké pražské nemocnici, porod samotný byl na prvorodičku velmi rychlý (do dvou … Pokračovat ve čtení →

141. Telefonát září 2007

Gerbera

Během dvou dnů mi teplota stoupla na 38 stupňů Celsia. Kojím rok. Připisuji to chřipce. Beru si paralen a teplota neklesne ani o kousíček. Bezradným maminkám v této situaci doporučuji paní Königsmarkovou, registrovanou porodní asistentku. Ano. Paní Ivana Königsmarková mi rovnou říká, vidím to na problém s prsy. Protestuji a tvrdím, že problém s prsy jsem již měla při narození holčičky, … Pokračovat ve čtení →

121. Pohádka o spokojeném šestinedělí

Už dlouhou dobu se chystám poděkovat Ivaně Königsmarkové za klid a pohodu, se kterou jsem díky ní mohla prožít šestinedělí a období následující. Činím tak alespoň nyní. Můj syn Vojta se narodil v jedné velké pražské nemocnici císařským řezem. Jednou z důležitých věcí pro mne bylo, abych mohla Vojtu kojit a užít si vzájemné blízkosti, o kterou jsme byli kvůli … Pokračovat ve čtení →

104. Nechte ženy rodit, jak chtějí

Růže

Chodila jsem k Ivaně do předporodního kursu, když jsem čekala první dítě před čtyřmi roky. Vybrala jsem tento kurs kvůli ní, protože jsem slyšela, jak je skvělá jako porodní asistentka. Moc se mi ten kurs líbil. Ivana nám dala moc užitečných informací o porodu a porodnicích v Česku. Varovala nás před nepříjemným jednáním personálu vůči rodičce a miminku a někdy … Pokračovat ve čtení →

97. Tři roky a dva porody

Děti

Mnata S Ivanou jsem se seznámila před třemi lety, když jsem byla poprvé těhotná. Věděla jsem, že chci rodit doma, a hledala jsem porodní asistentku. Dvě kamarádky již s Ivanou rodily a tak mi ji doporučily. Co se mi na Ivaně od prvního chvíle nejvíc líbilo, byla přirozenost, se kterou ke všemu přistupovala. Byla rázná, hovořila se mnou na rovinu, … Pokračovat ve čtení →

96. Záchrana

Růže

V tom nádherném období, období, kdy miminko je již na světě, ale stále spojeno s maminkou zvláštním silným poutem byla Ivana častou mou jedinou záchranou. Připadala jsem si jako blázen, človek jenž vypadl jakoby z normálního života. Najedenou jsem se zabývala jen sebou, svou malou Eliškou a tím, co se vytvářelo kolem nás. Snad jsem měla tu prapodivnou poporodní depresi … Pokračovat ve čtení →

91. Tento člověk zachránil život mého dítěte

Růže

V roce 2008 jsme čekali Prokůpka, měla jsem vybranou porodnici na Kladně, a když se schylovalo k porodu, začala jsem docházet na prohlídky tam.  Vždy jsem měla v sobě upřímnou dávku odporu k nemocničnímu prostředí, vše se ve mně napnulo a prostoupila mě zvláštní nervozita. Myslím si, že právě proto můj první porod trval 2,5 dne, naštěstí bez komplikací. Mysl … Pokračovat ve čtení →

66. Měla jsem pocit, že ji znám odjakživa

Růže

O Ivaně a její práci jsem věděla dávno. Vlastně ani nevím odkud, možná z novin nebo časopisů, osobně jsem tenkrát Ivanu neznala. Když jsem pak před čtyřmi lety otěhotněla a zažila nepříliš příjemnou návštěvu u svého gynekologa v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, rozhodla jsem se Ivaně zavolat a poradit se o možnosti její pomoci a péče … Pokračovat ve čtení →

65. Porody jako oslavy

Lojzinka s Ofélkou

Milá Ivano, také já a Kamil vzpomínáme rádi na Vaši všestrannou péči. Nejprve to byly vtipné, praktické a srozumitelné předporodní přípravy v A-centru, kde jsme začali hlouběji promýšlet všechny otázky kolem porodu a rodičovství v souvislostech. Můj muž říká, že by ho původně ani ve snu nenapadlo, že budeme nakonec rodit doma. Byl však ochoten se mnou o tom přemýšlet, … Pokračovat ve čtení →

64. Setkání s Ivanou

Růže

Mé setkání s Ivanou Königsmarkovou se uskutečnilo pouze prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou, ale i tak to bylo setkání vskutku převratné. Své první dítě jsem porodila v porodnici a i když to byl podle mínění porodníků porod bezproblémový a pěkný, já ho tak docela nevnímala. Ve své nezkušenosti jsem se nechala vmanipulovat do užití medikace, po níž jsem zbytek … Pokračovat ve čtení →

56. Ivana mi pomohla v těžkých dobách. I když nemusela.

Růže

Můj příběh s Ivanou Königsmarkovou je skoro 7 let starý. Navštěvovala jsem její předporodní kurzy v Aperiu a byla moc spokojená, že konečně přestávám být nervózní z neznámého a z toho, že „to nezvládnu“. Během kurzu dokázala neskutečně dobře a citlivě vyvážit stránku odborně-poradenskou s tou druhou, pro nás snad ještě důležitější, totiž s dovedením k psychickému uvolnění, zbavení se … Pokračovat ve čtení →

55. Jak se narodila Ellen

Ellen s maminkou

I já bych ráda napsala pár řádků o svém setkání s Ivanou. Ač jsem původně věřila, že spolu projdeme i mou první porodní zkušeností, nakonec tomu bylo jinak. O Ivaně jsem slyšela mnohé od svých přátel, kteří v jejím doprovodu přivedli své děti šťastně na svět doma. Sama jsem rozhodnutí o tom, kde se moje děťátko narodí, nechávala dlouho plynout. … Pokračovat ve čtení →

17. Klid a pohoda

Gerbera

Po narození svého prvního syna jsem bojovala s kojením. Dva měsíce mně to stále bolelo. Zavolala jsem si k sobě domů laktační poradkyni, která mně naučila takové nepřirozené polohy na kojení, že se mi bolesti ještě zhoršily. Dostala jsem doporučení na I. K., že kamarádce zachránila kojení. Zavolala jsem jí, domluvily jsme se, přijela. Podívala se, jaké kejkle vyvádím s … Pokračovat ve čtení →

10. Pohlazení, porozumění a tvarohové zábaly

Andrea s děťátkem

Můj příběh s Ivanou není nikterak dlouhý, protože jsem nakonec rodila v porodnici (a velice toho lituji), ale Ivana mi nesmírně pomohla. K Ivaně jsem začala docházet, když jsem se pohádala s primářkou v gynekologické ordinaci, že nechci monitor. Jako správná těhule jsem se rozbrečela a řekla, že už tam nejdu. Zbytek těhotenství jsem docházela k Ivaně. A byly to … Pokračovat ve čtení →

6. Dvakrát s Ivanou

Rodina s Ivanou

Poprvé… Naše první setkání s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou se událo v roce 2005, kdy jsme čekali naše první dítě. Chodili jsme k ní na předporodní kurz do Aperia a moc jsme si to užívali. Vždycky jsme se tam, kromě jiného, dost nasmáli. Ivana má výborný smysl pro humor, je vtipná a zároveň velmi laskavá a milá bytost. Porodili jsme … Pokračovat ve čtení →