Ráda bych vám popřála hodně sil, ale také klidu a možnosti odpočinout si od starostí. Zrovna dneska probíhá debata na půdě Poslanecké sněmovny, a tak doufám, že vedle konfrontace s lékaři zavládne i snaha o dialog a naslouchání argumentů. Doufám v tom hlavně ze strany pana ministra Hegera.

Můj příběh souvisí s vaším letmo ale mile. Minulou zimu se s vaší péčí narodilo v domácím prostředí miminko mým kolegům z práce. Nevěděla jsem, co si o domácím porodu myslet. České porodnictví pro mě bylo vrcholem péče a nedávalo mi smysl, že kolegové, kterých si vážím a jsou navíc oba vědci, šli touto cestou. Povídali jsme si o tom a kolega se jen tak pousmál a řekl větu, která mi utkvěla: „všechny alternativní matky skončí v Áčku“.

Letos jsem v očekávání já s manželem. Ze začátku jsem byla disciplinovaná maminka, co šla na všechna vyšetření, která doktorka zmínila a koupila si knihu o těhotenství od Apolináře (která mě mimochodem porodem vyděsila). Pak jsem narazila díky stránkám Acentra na web UNIPA a díky nim na porodní dům u Čápa. Pro mě s paní Štromerovou zafungoval pocit: “ TO JE ONO!“, taky pro mě předtím neznámý pocit klidu a důvěry.

Díky osvětě, kterou vy porodní asistentky šíříte jsem ušla od začátku dlouhou cestu k tomu být ženou a matkou. Jsem vám za to velmi vděčná! Věřím, že je to důležité.

Děkuji.

Se srdečným pozdravem,
Pavlína Trpkošová