A 508. Možná nedůležitý příběh, který pro mne moc znamená

Kde začít? A jak odvyprávět mou cestu k Příběhům pro Ivanu a přirozenému, skutečně zdravému porodu? Hodně jsem na tím přemýšlela – snad i proto, že jsem se s Ivanou nikdy osobně nesetkala a děti zatím neplánuji, není ani s kým a má situace bude do budoucna vyžadovat dlouhou cestu…. Jsem totiž od dětství díky mozkové obrně na vozíku. Nikdo … Pokračovat ve čtení →

A 52. Neslyším tlukot dítěte. Dobře, no a co? (opakování)

Jonáš

Není nad to vědět, kde se právě teď nožičky nalézají v bříšku… Je poledne. V Praze padá sníh a hojně. Pomalu pozoruji úžasně tvarované vločky. Téměř tiše a pomalu padají. Aspoň pro mne. Jak jsem byla ve stavu vědomí, poté, co jsem zahlédla nápovědu, že do mne skutečně vstoupila duše v podobě černých ptáků, se zobáky směřujících do mého lůna, … Pokračovat ve čtení →