Porod a skvělá spolupráce porodnice s porodní asistentkou Od raného těhotenství jsem byla rozhodnutá rodit doma. Přečetla jsem si mnoho zahraniční i tuzemské literatury na toto téma, shlédla filmy, zúčastnila se diskuzí, setkala se s ženami, které doma porodily a po tom všem jsem neviděla důvod, proč tento komfort neposkytnout již prvnímu dítěti. Ivanu jsem si vybrala díky doporučení mých … Pokračovat ve čtení →
Dvoudílný příběh pro Ivanu, druhý díl nedokončený Díl první. První setkání s Ivanou se pro mne a mou ženu Hanku uskutečnilo prostřednictvím knihy „Hovory s porodní bábou“ v raném stadiu těhotenství. Po přečtení několika dalších „uvědomělých“ knih týkajících se těhotenství a přirozeného porodu, jsme se na ni přibližně v polovině těhotenství obrátili a začali navštěvovat její poradnu. K těmto setkáním … Pokračovat ve čtení →
Porody jako oslavy Milá Ivano, také já a Kamil vzpomínáme rádi na Vaši všestrannou péči. Nejprve to byly vtipné, praktické a srozumitelné předporodní přípravy v A-centru, kde jsme začali hlouběji promýšlet všechny otázky kolem porodu a rodičovství v souvislostech. Můj muž říká, že by ho původně ani ve snu nenapadlo, že budeme nakonec rodit doma. Byl však ochoten se mnou … Pokračovat ve čtení →
Ivana mi pomohla v těžkých dobách. I když nemusela. Můj příběh s Ivanou Königsmarkovou je skoro 7 let starý. Navštěvovala jsem její předporodní kurzy v Aperiu a byla moc spokojená, že konečně přestávám být nervózní z neznámého a z toho, že „to nezvládnu“. Během kurzu dokázala neskutečně dobře a citlivě vyvážit stránku odborně-poradenskou s tou druhou, pro nás snad ještě … Pokračovat ve čtení →
I já bych ráda napsala pár řádků o svém setkání s Ivanou. Ač jsem původně věřila, že spolu projdeme i mou první porodní zkušeností, nakonec tomu bylo jinak. O Ivaně jsem slyšela mnohé od svých přátel, kteří v jejím doprovodu přivedli své děti šťastně na svět doma. Sama jsem rozhodnutí o tom, kde se moje děťátko narodí, nechávala dlouho plynout. … Pokračovat ve čtení →
Krátké příběhy tří žen, jejichž životů se Ivana Königsmarková dotkla, psané na její podporu v lednu 2012. Dotek Svůj porodní příběh píšu již poněkolikáté. Poprvé ne pro sebe, ne pro kamarády, ne pro neznámé čtenáře. Píšu příběh pro Vás, Ivano. Pro člověka, díky kterému jsem po druhém porodu nepropadla zoufalství, díky kterému jsem našla cestu, kterou jsem mohla jít dál. … Pokračovat ve čtení →
Tři texty, kterými rodiny vyjadřovaly v lednu 2012 podporu Ivaně Königsmarkové. Počátek Známe to z vlastního zrození. O našem životě rozhoduje povolaná autorita. Nejdříve lékař, ten nás pro naše dobro oddělí od matky, protože dítě je matkou ohrožené a musí být v péči kvalifikované osoby, která odborně kontakt dávkuje v předem vyměřených a návykem posvěcených spanilých jízdách na nemocničních tácech. … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych přispěla k porodním příběhům pro Ivanu. Ve 24 letech jsem otěhotněla, s manželem jsme se na miminko moc těšili. Od začátku bylo vše pohodové, bez nevolností, otoků a jiných potíží. Během jiného stavu jsem pokračovala ve studiu VŠ, koncertovala jsem a učila zpěv. Rozhodli jsme se pro porod v nemocnici Fifejdy v Ostravě za doprovodu naší PA. Byla … Pokračovat ve čtení →
Tak jo. Nechci promarnit poslední šanci ke sdílení mého příběhu pro Ivanu. Byla jsem přítomna třem porodům. Dva byly moje a jeden mojí dobré kamarádky. A každý byl úplně jiný. Víc jiné by snad ani být nemohly. Jeden se odehrál ve švýcarské porodnici, jeden v české porodnici a jeden u nás doma v Německu. Mám trochu obavy ze psaní souvislého … Pokračovat ve čtení →
Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →
Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →
Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →
Nedeľa 14.9.2014, (41+2tt) 03:00, doma Bola som prvorodička a veľmi som túžila po porode doma. Absolvovala som niekolko kurzov a citala vela knih, nastudovane som to mala naozaj skvele a nacvicene dychanie, vizualizacie atd. Skutocnost ale bola takato: Budim sa na podobne pocity v podbrusku ako pri menstruacii. Uvazujem ci je to uz porod a tak si meriam pravidelnost pomocou … Pokračovat ve čtení →
Chvilku potom, co se narodil Štěpánek, jsem řekla, že to chci zažít ještě jednou, že ještě jedno miminko prostě budu mít! Ne hned, za pár let, možná až budou děti trochu větší, jaké tedy bylo překvapení, když jsem půl roku po porodu Štěpíka našla // na testu, byl to šok, takhle brzy jsem si miminko v žádném případě nepředstavovala, navíc … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na první porod. Pomohlo to … Pokračovat ve čtení →
Po jednom nepovedeném těhotenství jsem čekala své třetí dítě. První a druhá dcera se narodily ve velké pražské porodnici, relativně přirozeným porodem s minimem zásahů, bez nástřihů a medikace, mladší dokonce překotně, tudíž i bez jakékoliv rutinní přípravy. Přesto jsem teď uvažovala jinak; je to nejspíš mé poslední dítě, poslední těhotenství a poslední porod, nestálo by za to, aby vše … Pokračovat ve čtení →
Do příběhů jsem přispěla už několikrát, minule jsem si myslela, že už naposled, ale nedalo mi to a musela jsem ještě něco sepsat… Dceři je 13 měsíců a vypadá to, že se pomalu ale jistě sama odstavuje. Dokonce bych řekla, že pokud bych jí kojení po probuzení a večer před spaním nenabídla, možná by si ani nevzpomněla. Svým způsobem jsem … Pokračovat ve čtení →
Na svůj druhý porod jsem se svědomitě připravovala, přečetla spoustu knih, vyslechla kupu diskuzí, navštívila několik předporodních kurzů a hlavně jsem se na něj těšila. Další silná kontrakce mě postupně láme do kleku, rukama se opírám o sedátko před příjmem do ordinace v podolské porodnici, silný tlak na kostrč mě nutí tlačit a samo se mi vydere hrdelní „křik“, muž … Pokračovat ve čtení →
Ke druhému vánočnímu svátku ještě jeden „opakovací“, i když ne domaporodní, ale podpůrný. Když jsem otěhotněla, začala jsem se u kamarádek, co už mají děti, zajímat o to, jak jim proběhlo těhotenství, jaký měly porod a poporodní péči. Přišlo mi, že jsem na to vlastně děsně sama, ačkoliv mám super manžela, se kterým se dá hodně povídat, ale on těhotenství … Pokračovat ve čtení →
Svůj porodní příběh bych chtěla věnovat všem porodním asistentkám a dulám, které svou práci dělají s empatií a nadšením. Je to také příběh o tom, že všechno lze, jen je třeba si dobře vybírat, komu se svěříte do péče. Čekala jsem druhé dítě. Byla jsem už odvážnější, co se testů týče. Odmítla jsem tripl test (protože bych stejně nešla na … Pokračovat ve čtení →
Chcela by som sa podelit o príbeh našej rodiny, ako sa rodili deti od mojej prababičky až po môjho syna. 1. Prababička cca. 1884 – 1962 Rodená Prešpuráčka, vyrastala s otcom, bratom a zlou macochou. Aby čo najskôr sa dostala z domu, veľmi mladučká, asi 16-ročná sa vydala za vdovca o 21 rokov staršieho (mal jednu dcéru, ale tá bola … Pokračovat ve čtení →
Zdravím, děkuji za vaši iniciativu, už rok si vaše příběhu čtu a stále jsem váhala, zda napsat i ten svůj, je to přeci jen takové osobní… Tady je můj příběh. Po druhé to chci jinak Když se ohlížím za svým první porodem, uvědomuji si, že jako prvorodička jsem udělala velkou chybu, bála jsem se si o porodu toho více nastudovat, … Pokračovat ve čtení →
O porody se zajímám několik let před otěhotněním. Toužím po porodu doma a čtu porodní příběhy. V duchu si představuju, jak to chci mít já. Těším se, že si vyberu PA a je mi líto, že Ivana má problémy a že teď k porodům nechodí. Její pohled mi dává smysl a její postoj je mi blízký. Zjišťuji PA v okolí … Pokračovat ve čtení →
Těžko se mi hledají slova, kterými bych svůj příběh zahájila, možná bych mohla začít tím, že opravdu nejsem lesní žena a nepřipadám si jako alternativní člověk, naopak – miluji techniku, počítače, pokrok a svůj život si bez mac booku, telefonu a ipadu opravdu nedovedu představit. Přesto mě občas známí nazývají „velice alternativním člověkem“. Než jsem otěhotněla, o porodu jsem toho … Pokračovat ve čtení →
Překonala jsem zážitky z předchozího porodu, a jak Eliška odrostla batoleti a její poranění se ukázalo méně závažným, rozhodli jsme se pro třetí miminko. Od prvního plánování bylo ale zcela jasné, že k porodu nepůjdu jen s manželem, ale rozhodně chci sebou svého člověka. Nejprve jsem počítala s dulou. Znám jednu osobně z dob cvičení s miminky, a tak jsem … Pokračovat ve čtení →
Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →
Svým příběhem bych ráda povzbudila především ty maminky, které mají za sebou porod císařským řezem a stále touží zažít přirozený porod. Porodila jsem dvě děti s odstupem dva a půl roku. První holčička se narodila císařským řezem. Plánovala jsem si přirozený porod doma pouze s manželem, dulou a kamarádkou. Bylo to ve Vídni. Hebamme (mylně jsem se domnívala, že působí … Pokračovat ve čtení →
Svůj porodní příběh jsem již popsala zde (příběh č. 898) a dnes bych se chtěla podělit ještě o jeden. Není sice porodní, ale je také o překonávání překážek a limitů, které nám staví do cesty společnost. O tom, že se v naší rodině nekojí, jsem slýchávala od dětství. Historku, jak si máma odnáší z porodnice kromě mě i předpis na … Pokračovat ve čtení →
Potřebuji si zpracovat zážitky z posledních dnů, proto jsem sepsala tenhle článek. Je to částečně moje osobní i profesní zpověď, budiž inspirací k zamyšlení všem otevřeným srdcím… Před dvěma lety jsem v hořovické porodnici porodila dceru. Na porod jsem se připravila, jak nejlépe jsem v tu dobu dovedla. Porod proběhl, jak proběhl, a já jsem byla ráda, že to máme … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den paní Ivano K., Velmi ráda bych Vás chtěla podpořit svým skromným porodním příběhem. Potkala jsem Vás osobně na přednášce Týdne respektu k porodu a přečetla několikrát Vaši knihu Hovory s porodní bábou, patříte do mé skládanky životních principů a volby, kterou cestou a jak žít zodpovědný a dobrý život. Rodila jsem ve svém životě jen jednou ve větší … Pokračovat ve čtení →
Jedného dňa znova nedorazila menštruácia. No po predchádzajúcej skúsenosti so smutným koncom, sme sa s manželom rozhodli, že sa nebudeme predčasne tešiť, ani robiť test. Ale ja som to vedela…Vedela som, že je tam a že tento krát už s nami zostane. Po niekoľkých dňoch som začala špiniť (to je mi nejaké povedomé…) a preto som hneď zašla za doktorom: … Pokračovat ve čtení →
Píše se září 2014 a já vzpomínám na to, co jsem prožila před rokem. Ano, už je to rok, co se má holčička narodila. Rok žiju s traumatem, který způsobili odborníci v porodnici. A rok studuju všechno možné i nemožné o porodech a o tom, jak to mělo být a nebylo. Ke vší smůle zjišťuji, že je to vlastně „normální“. … Pokračovat ve čtení →
To, kvůli čemu se tak strašně zlobím, totiž teprve následovalo. Ležím s nohama na kozách porodního křesla, mezi nimi se mi už půl hodiny s jehlou a nití činí mladá paní doktorka, v tom se otevřou dveře a konečně vchází můj přítel s mladou pediatričkou. Opět cizí přízvuk, ne, nejsem rasistka, jen mám pocit, že ten fakt, že pracuji v … Pokračovat ve čtení →
Jsem normální dospělá žena. Pracuji na MacBooku, volám z iPhonu a (přestože do toho nikomu nic není) holím se. Úplně všude. Přesto mám v porodopise ze svého prvního porodu napsáno „alternativní matka“. A tak se zlobím. Zlobím se na český stát. Zlobila jsem se pro mnoho věcí i dřív, když jsem rozhodovala jen sama za sebe. Občas jsem protestovala, podepisovala … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych se podělila o zážitky z našeho porodu. Byl den 39+1, 6. srpna, dusno a mě bylo celý den špatně, už předchozí noc mě brali bolesti do kříže, tak jsem si na doporučení PA zalezla do postele s horkou lahví. Celý den jsem se malátně potácela po bytě a říkala si, že takhle snad nemůže vypadat začátek porodu. Bylo … Pokračovat ve čtení →
Nikdy jsem netušila, jak podivuhodným a podnětným čtením může být taková zdravotnická dokumentace. Například jsem do ní nahlédla, když mi napsali, že jedním z mnoha důvodů rozstřižení mých genitálií bylo to, že „porod se protahoval“. Takže, kdybyste to náhodou netušili, porod prvorodičky o celkové délce asi 2 hodiny (z toho II. doba porodní 28 minut) je protahovaný porod. Mimochodem, podle … Pokračovat ve čtení →
Tímto příběhem bych chtěla podpořit Ivanu v její práci, ale také tento projekt, díky kterému jsem se dostala k informacím a kontaktům na osoby, které změnily můj život a ovlivnily narození našeho Olivera. Před několika lety jsem doprovázela svoji přítelkyni u porodu – a byla svědkem porodnické klasiky. Protrhnutí vaku blan, monitory vleže, necitlivé vyšetřování během kontrakcí, neosobní přístup a … Pokračovat ve čtení →
Moje první těhotenství bylo chtěné, plánované a přijaté s nadšením. V té době jsem s manželem bydlela v Brně, znala jsem několik „alternativních“ maminek a jejich cesta se mi velmi zamlouvala. S manželem jsme už delší dobu věděli, že chceme našim dětem dopřát dětství na venkově, jako jsme prožili sami, a proto jsme se v osmém měsíci těhotenství přestěhovali do … Pokračovat ve čtení →
Po vzoru mnoha mých předchůdkyň bych se i já chtěla podělit o svůj příběh a podpořit tak úžasnou práci porodních asistentek i lékařů, kteří jdou tzv. proti proudu. Děkuji Ivaně K. za její nezdolnost bojovat vůči zaběhlým nesmyslům v našem porodnictví, za její přednáškovou činnost a za knihu Hovory s porodní bábou. Děkuji, že jste, přeji hodně sil a doufám, … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych tímto příběhem vyjádřila podporu Ivaně K. Nikdy jsem sice neplánovala žádný porod doma, naopak si zpočátku ťukala na čelo, když některá moje kamarádka o něčem podobném přemýšlela… Ale člověk se tak nějak vyvíjí, nakukuje pod pokličku, mění úhly pohledu… K porodu doma jsem zatím odvahu nesebrala, ale díky dvěma předchozím porodům už jsem věděla, jak to nechci, a to … Pokračovat ve čtení →
O druhém porodu jsem měla jasno. Budu opět rodit ve Vrchlabí, tentokrát v relaxačním pokoji s hudbou, pouze za přítomnosti PA, bez jakýchkoliv zásahů. Prostě jsem to tak chtěla a vůbec o tom dále nepřemýšlela. O to větší šok pro mě byl, když jsem necelé 3 měsíce před porodem zjistila, že už je Vrchlabí pár měsíců zavřené. Jak to??? Nikde … Pokračovat ve čtení →
Čas plynul a miminko bylo stále v poloze konce pánevního. Holt se nedá nic dělat. Sen o přirozeném porodu se mi rozplynul jako domeček z karet. Miminko se prostě rozhodlo jinak. Škoda. Nechtěla jsem ho ale do ničeho nutit. Buď se otočí a narodí přirozenou cestou nebo půjde ven CS. Oznámila jsem to během předporodního kurzu Ivaně K. Byla jsem … Pokračovat ve čtení →
Ještě než jsem otěhotněla, věděla jsem, že chci rodit přirozeně, nejlépe doma, ale třeba i v porodním domě nebo v porodnici, kde by mi přirozený porod umožnili. Bohužel jsem ale porodní dům v Čechách nenašla a v porodnicích narazila vždy na velké ALE. Navíc jsem během těhotenství dospěla k názoru, že bych ráda nechala pupeční šňůru odpadnout přirozeně (tzv. lotosový … Pokračovat ve čtení →
Třetí těhotenství. Plánované, chtěné. Ignác byl podle propočtů počat den po úspěšném absolvování doktorských státnic. Začátek těhotenství byl náročný. Péče o dvě děti, horké léto, silné celodenní nevolnosti. A pak ta vize, jak to zase všechno zpunktovat, kde rodit, kým se nechat během následujících devíti měsíců doprovázet. Ke konci třetího měsíce jsem zajela za Ivanou Königsmarkovou, aby mi nastínila aktuální … Pokračovat ve čtení →
Příchodem domů se mi nějak přestávají pozdávat záclony. Po obědě verbuji manžela, abychom společnými silami sundali záclony ze všech 8 oken, kde jsou, a odnáším je do prádelny do pračky. Pouštím dlouhý cyklus a nakládám se do tolik vytouženého bazénku. Danuška se přidává, chvíli si hrajeme, tu mi však najednou její přítomnost přestává být příjemná. Mám nutkavou potřebu sama sebe … Pokračovat ve čtení →
Podruhé jsem otěhotněla, když bylo synovi 1,5 roku. Trochu dřív, než jsme plánovali, ale to nám nevadilo. Asi v 7. týdnu jsem šla se synem po městě a najednou jsem začala krvácet. Zrovna jsme měli namířeno do A-centra na nějaké zpívání pro děti a tak jsem se na recepci sháněla po Ivaně, protože jsem věděla, že tam má jako porodní … Pokračovat ve čtení →
I já bych chtěla věnovat Ivaně svůj těhotenský a porodní příběh a jsem ráda, že v něm má také své místo. Už si nepamatuji, jestli jsem o Ivaně věděla při svém prvním těhotenství. Každopádně jsem už tehdy měla představu přirozeného porodu bez zbytečných zásahů a to v přátelské porodnici. Nejspíš to bylo také díky absolvovanému kurzu Budeme 3, kde byl … Pokračovat ve čtení →
Jedno krásné zimní ráno roku 2010, kdy jsem právě ve 39 + 6 tt., se spolu s dvouapůlletou dcerou budíme nezvykle pozdě, až v devět. Manžel je už dávno v práci, vůbec jsem ho neslyšela vstávat. Dcerka si dopřává své ranní kojení, které jí náhle musím přerušit a spěchám na záchod. Průjem a hlenová zátka mi, stejně jako u prvního … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se osobně nesetkala, přesto jsem i díky ní uvěřila, že je opravdu možné prožít klidné a radostné těhotenství završené klidným a radostným porodem. Ivano, děkuji za knihu Hovory s porodní bábou, děkuji za Vaši ochotnou odpověď na můj e-mail během mého prvního těhotenství, děkuji, že děláte to, co děláte. S díky Vám věnuji své 3 porodní příběhy. … Pokračovat ve čtení →
Po příjezdu do porodnice mi na dalších natáčkách naměřila PA ještě silnější kontrakce – jako bych to snad sama nevěděla… a řekla, že už mě nikam nepustí a tatínka taky ne. Vymyslela organizačně, jak zajistit, že chceme být spolu a co nejméně rušeni, a odvedla nás na malý porodní sál, se všemi věcmi, kufry apod. Tam jsme se zavřeli a … Pokračovat ve čtení →
