129. Proč? Mají strach!!!

Pampelišky

Jak jsem se k Ivaně dostala ani sama pořádně nevím. Vím jen, že jsem byla vystrašená prvorodička cca kolem 5. měsíce těhotenství (vystrašila mě moje Mudr gynekoložka..)… Očekávala jsem bytost andělskou, která ke mě bude přistupovat jako moje maminka – nejspíš mi to chybělo a potřebovala jsem to. Jenže v tom přede mnou stojí Ivana… Můj první dojem byl.. tak … Pokračovat ve čtení →

128. Ivano, díky, jste profík!

S babičkou

Ivano, tímto příspěvkem Vám chceme poděkovat za vše dobré, co jste pro nás během dvou těhotenství a dvou porodů udělala. Poporodní péče byla taky nadstandardní! Děkujeme za profesionální přístup a normální lidské jednání, které je v dnešní době vzácné. Umíte skvěle poradit a uklidnit, zkušeně vysvětlit problém a zbytečně nestresovat. Během svého prvního těhotenství jsem neměla čas být těhotná, pořád … Pokračovat ve čtení →

127. Proč podporuji Ivanu Königsmarkovou

Iva, Lukáš a Miriam

Protože je s IK veden nespravedlivý soudní proces. Viděla jsem přímo v soudní síni 21.9.2011, před začátkem jednání, jak byla paní soudkyně naladěná, spíše již rozhodnutá o výsledku. Musela jsem soudní síň opustit, protože jsem s sebou měla spící dítě v šátku. Podporuji IK a současně s ní ty, kteří usilují o otevřený, nezaujatý dialog mezi lékaři-porodníky a svobodnými porodními … Pokračovat ve čtení →

126. Šťastná ruka lékařova, která nestihla včas zasáhnout

Stella

Celé mé těhotenství bylo nádherné, pohodové, a to především díky lidem, kterými jsem se v tomto období obklopila. Když nebudu zmiňovat manžela, rodinu, kolegy, kamarády, tak to byli především Zorka Vymazalová – úžasná ženská z A-centra, na jejíž cvičení jsem chodila každé pondělí. Nebylo to jen o cvičení, ale o spoustě praktických rad, krátkých meditacích, vizualizacích, krásném povídání a naslouchání…., … Pokračovat ve čtení →

125. Jak je důležité míti nejen Filipa, ale i Šimona

Zuzka s Filipem a Šimonem

Tento příběh nemá na první pohled s Ivanou moc společného, ale mimo jiné i díky její knize „Hovory s porodní bábou“ a její aktivitě v oblasti porodnictví a podpory přirozeného porodu se mohl stát. Svého prvního syna jsem porodila „standardně“ v největší porodnici v Brně. Celé těhotenství jsem chtěla rodit přirozeně a i hladký a rychlý průběh samotného porodu všemu … Pokračovat ve čtení →

124. Všude dobře, doma nejlíp, podruhé

Děti

V podstatě hned po prvním porodu doma (celkově druhém) bylo jasné, že TOHLE by chtělo zopakovat. Téměř okamžitě jsem měla v plánu (protože kdyby se to skutečně poštěstilo a ještě jedno miminko přišlo, tak tentokrát budu v jasném podezření, že budu chtít opět rodit doma – a ač se babičky tvářily jako že skoro normálka, tak ty budoucí obavy jsem … Pokračovat ve čtení →

123. Zkušenosti jsou cenné

Diplom - výuční list PA

Již pár let se snažím dostat na studium porodní asistence. Bohužel jsem zatím nepokořila záludné přijímačky z chemie. Tak zatím působím alespoň jako dula. Moje poslední klientka, druhorodička, si přála zůstat co nejdéle doma, protože s prvním dítětem rodila v nemocnici dva dny. Když už jsme ale byly na odchodu do nemocnice, miminko se rozhodlo již nečekat ani chvilku a … Pokračovat ve čtení →

122. Příběh děťátka Estel

Eva s miminkem

Eva měla termín porodu 2. Dubna 2012. Její holčička Estel se narodila 8. dubna chvilku před půlnocí. Doma, jen s pomocí tatínka a duly, ačkoli by si Eva i její muž přáli mít u porodu i porodní asistentku. Ale neměli, protože byl duben a ačkoli využili všech možností (viz třeba http://www.ferovanemocnice.cz/aktuality/pravni-rady-pro-zeny-ktere-nemohou-sehnat-porodni-asistentku-k-porodu-doma-2582.html), jak porodní asistentku získat, neuspěli. Přesto jim v tu … Pokračovat ve čtení →

121. Pohádka o spokojeném šestinedělí

Už dlouhou dobu se chystám poděkovat Ivaně Königsmarkové za klid a pohodu, se kterou jsem díky ní mohla prožít šestinedělí a období následující. Činím tak alespoň nyní. Můj syn Vojta se narodil v jedné velké pražské nemocnici císařským řezem. Jednou z důležitých věcí pro mne bylo, abych mohla Vojtu kojit a užít si vzájemné blízkosti, o kterou jsme byli kvůli … Pokračovat ve čtení →

120. Pomoc

Pampelišky

Ivanu jsem poznala na jaře roku 1998, když jsem čekala první dítě. Tehdy zrovna zakládala spolu s dalšími porodními asistentkami Centrum aktivního porodu v Praze na Bulovce a já se rozhodla jejich služeb využít. Absolvovala jsem u nich předporodní kurz a posléze tam porodila dceru, právě s Ivaninou pomocí. Porod proběhl naprosto hladce a ukázkově a jsem přesvědčená, že to … Pokračovat ve čtení →

119. První narozeniny podruhé

Štěpán a Mikuláš

Bylo toho napsáno už tolik, že mám pocit, že nemohu napsat nic nového. Ale snad další příběh ku příležitosti mých 1. druho-porozenin Ivanu podpoří a udělá ji alespoň trošku radost…. 20. dubna tomu bude rok od mého druhého porodu a Ivana byla u nás na počátku celé naší pouti mateřstvím. Díky ní mám zkušenost, že je možné porodit krásně a … Pokračovat ve čtení →

118. Bezpečí, ochota, humor a klid

kvetouci_strom

Jsem dula a měla jsem doprovodit už k druhému porodu svou slovenskou klientku a jejího amerického manžela. Po porodnici v Podolí, před dvěma lety, si tentokrát vybrali porodnici v Neratovicích. Jeden večer kolem 18.00 volala, že mám přijet, že má slabé kontrakce. Dorazila jsem asi okolo 19.00, doma bylo velmi živo, běhal dvouletý synek, americká tchyně žehlila, televize naplno… a … Pokračovat ve čtení →

117. Porodní asistentka nám chyběla

jarní_kvet

Bohužel nemohu napsat žádný podobný příběh o Ivaně a s Ivanou, co jsem si zde mohla už přečíst. S paní Ivanou Königsmarkovou jsem měla možnost setkat se pouze 2x při příležitosti Týdne respektu k porodu v našem městě. Nejen, že mi ono setkání vždy dodalo v mé slabosti sílu nenechat se hnát k něčemu, s čímž vnitřně nesouhlasím, ale byla … Pokračovat ve čtení →

116. Ivana v mém životě

Adrianek

Když jsme v roce 1999 čekali naši první dceru, věděla jsem, že chci rodit jinak než moje švagrová či starší kamarádky. Ale doba nebyla tenkrát příliš nakloněna a informací bylo pomálu. Naštěstí moje kolegyně, která odešla na mateřskou přede mnou, to měla postavené dost podobně a pověděla mi o existenci CAPu (Centrum aktivního porodu, které se později v područí Bulovky změnilo na … Pokračovat ve čtení →

115. Nezapomenutelná noc

Pampelišky

O porody jsem se nikdy moc nezajímala. Bohatě mi stačily historky mých kamarádek a známých – nevzpomínám si na žádnou, která by na porod vzpomínala jako na úžasnou chvíli, spíš se na něj snažily zapomenout. Příběhy byly skoro jako přes kopírák – vyvolání porodu v nějakou vhodnou dobu (hlavně ne víkend!) s úvodním ceremoniálem (dotazník, holení, klystýr), mnoho hodin strašlivá … Pokračovat ve čtení →

114. Jak jsem chtěla rodit s Ivanou

Judovi

S Ivanou jsem se seznámila na předporodním kurzu v Aperiu v roce 2005. Bylo to 2 měsíce před porodem mého prvního dítěte, a tak jsme se dohodly pouze na poradně – moje gynekoložka šla na nějakou operaci a já nechtěla na kontroly do porodnice. Byl to krásný, klidný závěr těhotenství. (O to víc jsem byla rozčarovaná z reality porodnice Na … Pokračovat ve čtení →

113. Theo

Pampelišky

Byla jsem těhotná s mým prvním klukem, teď je mu rok. Žijeme v Madridu (manžel je Španěl), ale domů jezdím poměrně dost často. Věděla jsem, že rodit v porodnici s tím vším, co to obnáší, bych prostě nemohla, nejen kvůli mému názoru na celý systém, jinému přístupu k životu, ale také “díky” mé zkušenosti s pobytem v nemocnici, ikdyž to … Pokračovat ve čtení →

112. Příchod Valeriánka

Valeriánek s maminkou

Dnes, 13. dubna 2012, jsou tomu přesně 4 roky, co se narodil náš Valeriánek. Byl to nezapomenutelný zážitek, na který moc ráda vzpomínám, a významnou roli v něm hrála Ivana. Když jsem zjistila, že čekáme miminko, ani jsem nepřemýšlela o tom, že by byla jiná varianta, než ho přivést na svět v porodnici. Přiznávám, že tehdy se mi porod doma … Pokračovat ve čtení →

111. Všude dobře, doma nejlíp

Miminko

Můj první porod před 6ti lety jsem po akci vnímala jako krásný, ukázkový – dostalo se mi různých vymožeností lékařské péče – tabletka na vyvolání, píchnutá voda, epidurál, oxytocin, na monitoru bez přestání snad 5 hodin – aspoň že to byly ty „mírnější“ zásahy. Ano, byla jsem neznalá možností, brala jsem to tak, jak to bylo a spokojená jsem tehdy … Pokračovat ve čtení →

110. Kde mám rodit?

kvetouci_strom2

Rodit doma nechci. Netroufám si, nemám v sobě tolik odvahy. Potřebuji okolo sebe někoho zkušeného, kdo se o mě a o mé miminko postará. Především ale potřebuji zdravotníka, který pochopí, že svůj porod chci zvládnout co možná nejvíce sama. Když jsem otěhotněla, začala jsem o toto téma živě zajímat. O to více mě překvapilo, jaký je problém najít místo, kde … Pokračovat ve čtení →

109. Příběh, který nemůže být napsán

jarní květ

Můj příběh pro Ivanu je vlastně příběhem, který nemůže být napsán. Tedy ne jako příběh o porodu doma vedeném porodní bábou Ivanou Königsmarkovou…. Když jsem si uvědomila, že v mém lůně vyrůstá nový život, věděla jsem, že až příjde správný čas, obrátím se právě na ni, aby byla průvodkyní mým těhotenstvím a porodem. To, co jsem o ní věděla, četla, … Pokračovat ve čtení →

108. Díky, že bojujete

Nemám žádný speciální příběh, ale chtěla bych Ivaně poděkovat a podpořit ji. Chodila jsem k ní na předporodní kurz, díky kterému jsme si poprvé připustila, že jsem schopná sama a ve zdraví porodit. Byla jsem hrdá na to, že jsem těhotná, že upřímně a s láskou přebírám zodpovědnost za děťátko, které nosím. Ivany rady byly praktické, jasné a laskavé. Jejich … Pokračovat ve čtení →

107. Hledání ztraceného porodu

kvetouci_strom2

Šplouchnutí a mokro, někdo mne snad vypustil! Zírám do tmy a ohmatávám prostěradlo kolem sebe. No jo, je tu mokro. Snažím se zorientovat, nahmatám své ohromné bříško a pak zašátrám vedle sebe, až ucítím kštici teplých vlasů. Lukáši? Jedem, odtekla mi asi plodová voda. Jakže to říkala Ivana? Když odteče voda, je čas jít do porodnice. A jak to poznáme, … Pokračovat ve čtení →

106. Mařenka pod stromeček

proIvanu01

V prosinci 2007 jsem porodila své první dítě – syna Františka ve FN Motol. Překotný porod, 14 dní před „termínem“, málem jsem porodila v autě, na sále v podstatě 10 minut, pár stahů a malý byl venku – nicméně navzdory porodnímu plánu (na který se prý nestačili ani podívat, čemuž věřím, byl to fakt fofr 🙂 „rutinní“ zákroky – nástřih, … Pokračovat ve čtení →

105. Milá Ivano

Vašíček s Ivanou

Milá Ivano, Ani jsem se nemusela dlouho rozhodovat, zdali napsat nebo nenapsat svůj porodní příběh. Jen díky Vám jsem v klidu porodila své třetí dítě, našla v sobě netušené schopnosti a nadobro změnila svoje životní postoje. Jsem Vám za to nesmírně vděčná. Celá moje rodina vzpomíná na krásné chvíle strávené s Vámi u nás doma. Myslím na Vás v této … Pokračovat ve čtení →

104. Nechte ženy rodit, jak chtějí

Růže

Chodila jsem k Ivaně do předporodního kursu, když jsem čekala první dítě před čtyřmi roky. Vybrala jsem tento kurs kvůli ní, protože jsem slyšela, jak je skvělá jako porodní asistentka. Moc se mi ten kurs líbil. Ivana nám dala moc užitečných informací o porodu a porodnicích v Česku. Varovala nás před nepříjemným jednáním personálu vůči rodičce a miminku a někdy … Pokračovat ve čtení →

103. Porodem to teprve začíná

Jára

Že chci rodit doma a přirozeně jsem věděla dlouho předtím, než jsem vůbec otěhotněla.  Pod vlivem mnoha přednášek, článků a knih jsem nabyla dojmu, že díky tomu budu já i mé dítě nejšťastnější na světě, že je to ta nejsprávnější věc, kterou žena může ve svém životě udělat, že tím zachráním světový mír 🙂 Když jsem pak čekala své první … Pokračovat ve čtení →

102. Ondrášek

Ondrášek

3. porodní příběh rodiny Veselých V neděli ráno za mnou do postele přišly obě děti, sluníčko za oknem svítilo a já se cítila plná sil. Napadlo mne, že je tu jedna z posledních možností vyrazit někam do přírody, než se na svět vyklube naše miminko, a tak jsem navrhla, že bychom si mohli udělat výlet na Svatého Jána pod Skalou. … Pokračovat ve čtení →

101. Verunka

Verunka

2. porodní příběh rodiny Veselých Když bylo mé prvorozené dcerce půl roku, otěhotněla jsem znovu. Velice jsme se tomu radovali a těšili se na nové miminko. Netušili jsme ještě, jaká bude Barča dračice, že v 9 měsících začne chodit a vehementně zkoumat svět. Začala jsem pravidelně navštěvovat A-centrum, a to hned dvakrát týdně, jednou na světýlka pro Barunku a podruhé … Pokračovat ve čtení →

100. Narodila jsem se doma před sedmdesáti lety

Orchidej

Narodila jsem se doma v době druhé světové války, jako třetí dítě. Vážila jsem čtyři a tři čtvrtě kila a v rodině se říkalo, že jsem byla tak mastná, že když mne koupali, tak se mne ani voda nedržela. Přede mnou se doma narodili i mí dva bratři. Ten nejstarší zemřel v roce na záškrt. Jeho velkou fotku jsme měli … Pokračovat ve čtení →