Amélka 2.5.2008 Tématikou porodů jsem se dlouho zabývala. Bylo mi z průběhu mého života jasné, že můj začátek života byl velmi traumatický. Maminka o porodu nemluvila, bylo to pro ni tabu. Ale naštěstí existuje tělesná paměť, tak jsem hodně zjistila pozorováním svého těla a emocí, meditacemi a terapiemi. Bylo mi jasné, že chci aby mé dítě mělo jiný začátek. Do … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně jsem se poprvé dozvěděla z médií někdy v první polovině svého prvního těhotenství. Rodiče mi přeposlali článek o jejím soudním procesu s obavou, jak by také mohl dopadnout domácí porod, který jsme také plánovali. Musím přiznat, že poté byl i můj pohled trochu touto zprávou zabarvený. O nějakou dobu později jsem měla možnost seznámit se s ní osobně. … Pokračovat ve čtení →
Celé těhotenství jsem intenzivně řešila porod. Toužila jsem po přirozeném porodu, aby moje miminko mělo dobrý začátek, aby na to mělo v podvědomí dobré vzpomínky. Toužila jsem mít se svým dítětem hezký vztah a aby vnímalo první okamžiky jako přátelské, aby se mu tak vryly do podvědomí a podle toho posuzovalo svět dál. Nedařilo se mi najít porodnici, která by … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh s Ivanou není nikterak dlouhý, protože jsem nakonec rodila v porodnici (a velice toho lituji), ale Ivana mi nesmírně pomohla. K Ivaně jsem začala docházet, když jsem se pohádala s primářkou v gynekologické ordinaci, že nechci monitor. Jako správná těhule jsem se rozbrečela a řekla, že už tam nejdu. Zbytek těhotenství jsem docházela k Ivaně. A byly to … Pokračovat ve čtení →
Ivaně Známe to z vlastního zrození. O našem životě rozhoduje povolaná autorita. Nejdříve lékař, ten nás pro naše dobro oddělí od matky, protože dítě je matkou ohrožené a musí být v péči kvalifikované osoby, která odborně kontakt dávkuje v předem vyměřených a návykem posvěcených spanilých jízdách na nemocničních tácech. Jak rosteme, pečují o naše blaho další lidé, třeba učitelé. Naučili … Pokračovat ve čtení →
Dceři se blížily třetí narozeniny a nastal čas, aby se naše rodina opět rozšířila. Těsně před oslavou jsme zjistili, že u nás brzy bude zase o něco veseleji. Tentokrát jsem byla v naprostém klidu a pohodičce od samého počátku. Už v den, kdy jsem držela v ruce pozitivní test, jsem myslela na Ivanu a těšila se, jak se z toho … Pokračovat ve čtení →
Začátek roku 2007 S přítelem nám bylo čtyřiadvacet a čekali jsme první dítě. Ačkoliv, nebo možná právě proto, že jsem vystudovaná zdravotní sestra, jsem věděla, že moje těhotenství a naše dítě je opravdu jen naše, nechci tak důležitý a přirozený proces vložit do rukou lékařů, nemocnic nebo státu. Pokud bude vše probíhat bez komplikací, já i děťátko budeme zdravé, není … Pokračovat ve čtení →
Poprvé… Naše první setkání s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou se událo v roce 2005, kdy jsme čekali naše první dítě. Chodili jsme k ní na předporodní kurz do Aperia a moc jsme si to užívali. Vždycky jsme se tam, kromě jiného, dost nasmáli. Ivana má výborný smysl pro humor, je vtipná a zároveň velmi laskavá a milá bytost. Porodili jsme … Pokračovat ve čtení →
Právě před rokem se nám narodila dcera Lea. V porodnici, byl u toho můj muž a byl to nejšťastnější den mého života. Teprve když jsme si Leu přinesli domů, uvědomila jsem si ve srovnání s důvěrně známými věcmi v bytě, jak je maličká. Neměla ani dvě a půl kila, drobeček, co se ztrácel na naší manželské posteli. Zavolala jsem tehdy … Pokračovat ve čtení →
Honzík se nám narodil v noci v podolské porodnici na porodní stoličce. Psal se rok 2006 a pro mě i pro Ondru to byl nejkrásnější a nejsilnější okamžik, jaký jsme do té doby zažili. Asi že byl první porod zcela bezproblémový a my chtěli tyto jedinečné chvíle prožít trochu jinak, než by nám porodnice mohla umožnit, rozhodli jsme se, že bychom … Pokračovat ve čtení →
Moje cesta k přirozenému porodu vedla přes můj první, z mého pohledu nevydařený, nemocniční porod. Tenkrát jsem se porodu moc bála a jak se blížil, tak rostl i můj strach. Odmalička mám takovou vlastnost, že věci, které neumím, se nerada učím před cizími lidmi. Neumím se pak soustředit, jsem trémista. Myslím, že můj strach z porodu vyplýval i z tohoto. … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, jsem ráda, že mám tu zkušenost a mohu přispět svým příběhem na tyto stránky. S Vaším jménem a Vaší prací jsem se poprvé setkala už před porodem prvního dítěte, kdy jsem si hledala informace o přirozeném porodu. I díky Vaší práci jsem už první porod, prožila jako krásný a přirozený. Když jsem čekala druhé dítě, rozhodla jsem se … Pokračovat ve čtení →
Bylo pondělí a byla jsem toho dne dva dny po předpokládaném termínu porodu. Začínala jsem být trochu nervózní, zda se náš „rodící plán“ podaří uskutečnit. Plánovala jsem porodit v domácím prostředí pouze s mužem a s porodní asistentkou Ivanou. Náš rozsáhlý dejvický byt obývaly tehdy čtyři generace: já s mužem a naší tříletou dcerou, moji rodiče, můj dědeček a občas … Pokračovat ve čtení →
