Jednoho zimního dopoledne Dlouho jsem otálela s napsáním příběhu, který se dotýká tím nejintimnějším způsobem mně, mých dětí a mého nejbližšího okolí. Ivana ale naši podporu potřebuje. Svůj příběh bych chtěla věnovat nejen jí, ale nám všem, kteří vědí, že porod doma není jízdou s rozepnutými pásy, že to není jenom možnost volby, ale že pro určitou skupinu žen je … Pokračovat ve čtení →
Tak tedy taky napíšu svůj příběh pro Ivanu 🙂 : Začnu něčím jiným: Mám velmi ráda matematiku, vystudovala jsem MFF, zajímá mne i jak matematiku učit. Jak vypadá tradiční výuka matematiky asi každý ví. Není to přístup nejlepší. Souhlasím se způsobem výuky matematiky, jak jej propaguje na příklad prof. RNDr. Milan Hejný, CSc. Nechte mne tady zacitovat jen malou část z metodické … Pokračovat ve čtení →
Příběh z roku 2006 V roce 2006 jsem byla podruhé těhotná, staršímu synovi byly dva roky. Těhotenství probíhalo zdárně, rodina se těšila na druhé miminko. Velmi pozvolna se přiblížilo chystání se k porodu. Zpočátku to vypadalo, že se s manželem vypravím opět do porodnice v Podolí, kde se narodilo první miminko. … postupně se mi ale v hlavě začaly objevovat … Pokračovat ve čtení →
Děkujeme, vytrvejte Jsem poprvé těhotná. O porodu vím něco málo nad rámec maturity z biologie. Od žen ze své rodiny pak pouze to, co asi většina dnešních budoucích prvorodiček. Že porod bolí, že se to vydrží, případně pár barvitých historek o možných předporodních, porodních či poporodních nepříjemnostech a komplikacích. Nestačí mi to. Kontinuita předávání osobní zkušenosti na téma porod je … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem potkala jen jednou a to čirou náhodou na svatbě společných přátel. Já tou dobou byla už pořádně těhotná. Když jsem ze svatby odjížděla, Ivana mi popřála, aby na nás byli v Podolí hodní. Milé gesto. Napadlo mě, že když mi to popřála „samotná Ivana K.“, tak to prostě nemůže dopadnout jinak. Okolnosti tomu přály, že jsem až do … Pokračovat ve čtení →
Porodem nic nekončí Asi v polovině svého prvního těhotenství jsem došla k myšlence na porod doma s porodní asistentkou. Studovala jsem dostupnou literaturu a s manželem nás přihlásila na předporodní kurz s Ivanou. Prožívala jsem nové pocity i informace a vše podvědomě směřovala k vyvrcholení svých snah, přirozenému porodu, pokud možno nějak podobně jako u domácích porodů, o kterých jsem … Pokračovat ve čtení →
V pravou chvíli S Ivanou jsme se setkali u mého druhého těhotenství. Setkání bylo sice krátké, ale pro nás zcela zásadní! Ale nejdřív můj první porod. Byl v Podolí a byl podle mě zpackaný! Celé těhotenství probíhalo normálně, bez jakýchkoliv problémů a já se cítila báječně. Na běžné kontrole, v den předpokládaného porodu, mi lékař oznámil, že bude nutné začít … Pokračovat ve čtení →
Moje maminka se narodila doma, na posteli, která stála pod oknem, podobně jako její tři starší bratři. Maminčin nejstarší bratr při porodu zemřel. Narození mé maminky byl jediný porod, kterému byl přítomen také její otec. Vztah mezi nimi byl po celý život ze všech vztahů mezi otcem a jeho dětmi vztahem nejsilnějším. Když můj dědeček zemřel a moje maminka ho … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou Königsmarkovou jsem se osobně poprvé potkala až letos, když jsem jí pozvala k nám na husitskou faru v Břevnově, do diskuze v rámci pravidelných dokumentárních večerů k aktuálním společenským tématům, které pořádáme. O její práci v CAPu, A-centru i asistenci u domácích porodů jsem ale věděla už dlouho, četla jsem, v rámci teoretické přípravy na své možné … Pokračovat ve čtení →
Ach jo, ach jo, proč jen jsem se dřív neinformovala, jak probíhá porod? Strach… Začalo to už v dětství, když jsem viděla ve filmech scény porodů – plné křiku a krve. Horší pak byl porod, který nám v rámci výuky pustili na základní škole. Ve třídě jsem nevydržela a zařekla se, že vlastní dítě nikdy. Vždyť už jen vyndání třísky … Pokračovat ve čtení →
Zbavit se strachu Už roky pracuji s migranty. Více či méně intenzivně, podle toho, jak moc mne potřebují mé malé či ještě menší děti. S paní Königsmarkovou jsem se osobně seznámila právě díky ženě, jejíž zemí původu je Ukrajina. Ale abych začala od začátku. Kamarádi, kteří ve svém okolí zaregistrují člověka z cizí země, který má potíže, obvykle dospějí k … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou K. jsem se potkala – jak jinak – při svém těhotenství. Chodila jsem tenkrát – v roce 2001 to bylo – ještě tak trochu do školy a termín porodu se mi – jako naschvál – překrýval s termínem obhajob. Tak jsem se snažila stíhat školu a to své první těhotenství tak trochu flákala…, no prostě, nehledala jsem si … Pokračovat ve čtení →
Zaznělo zde hodně krásných příběhů, příběhů o nádherných příchodech miminek na svět. Chtěla bych popsat příběh trochu jiný, příběh o porodu, který by mohl z části vysvětlit, proč některé ženy považují za bezpečnější rodit doma než v porodnici. Před necelým půl rokem jsem porodila své první dítě. Těhotenství bylo naprosto pohodové, až do dne porodu jsem byla fit a na … Pokračovat ve čtení →
Začalo to touhou po přirozeném porodu v prvním těhotenství. O porodu doma jsem ani zdaleka neuvažovala, vlastně mne ani nenapadlo, že bych doma rodila. Proto jsem dcerku porodila ve Vrchlabí, a přestože jsem tam byla velmi spokojená – i s ohledem na 2 týdenní pobyt před porodem samotným, který byl vynucený diagnostikovanou gestózou – měla jsem konkrétní výhrady k průběhu … Pokračovat ve čtení →
Vždycky mě děsily porodní zážitky mých kamarádek a pokaždé jsem říkala, že já budu raději rodit doma. Většinou jsem byla považována za nezodpovědného blázna. Když jsem otěhotněla, začalo mé samostudium veškeré dostupné literatury o porodech, a to hlavně těch přirozených. Měla jsem jasno. Chci rodit doma a s Ivanou. Chodila jsem k ní na kurzy a ke konci těhotenství i … Pokračovat ve čtení →
Ivana v Mátě Tento příběh byl čtený poprvé na festivalu Femina Film 2012. Tento festival také podporuje Ivanu Königsmarkovou. Mou nejmilejší prací v Českém rozhlase byla po dvanáct let tvorba magazínu pro mámy a táty MÁTA. Díky ní jsem poznala řadu báječných lidí, mezi nimi i Ivanu Königsmarkovou. Téma přirozených porodů se mi stalo velmi blízké, byť už jsem v … Pokračovat ve čtení →
Pôrod môjho tretieho dieťaťa ostane navždy spojený s Ivanou Königsmarkovou. Navždy ho budem mať v pamäti. Tak ako tie predošlé. Tak ako asi každá žena. Teraz som sa rozhodla zapísať ho práve pre Ivanu. Moje prvé 2 deti sa narodili v bratislavských pôrodniciach. A hoci oba pôrody prebehli hladko a s dobrým koncom, po pobytoch v pôrodniciach mi ostali aj … Pokračovat ve čtení →
Napsat příběh o tom, jak mi pomohla Ivana Königsmarková, byl pro mě poměrně těžký úkol. Ne proto, že by něco dopadlo špatně, ale právě proto, že vše bylo v pohodě a příběh by byl příliš jednoduchý a krátký. S Ivanou je to totiž o tom, že je vše v klidu a bez stresu. Tak jsem se rozhodla, popsat vám můj … Pokračovat ve čtení →
Celé mé těhotenství bylo nádherné, pohodové, a to především díky lidem, kterými jsem se v tomto období obklopila. Když nebudu zmiňovat manžela, rodinu, kolegy, kamarády, tak to byli především Zorka Vymazalová – úžasná ženská z A-centra, na jejíž cvičení jsem chodila každé pondělí. Nebylo to jen o cvičení, ale o spoustě praktických rad, krátkých meditacích, vizualizacích, krásném povídání a naslouchání…., … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh nemá na první pohled s Ivanou moc společného, ale mimo jiné i díky její knize „Hovory s porodní bábou“ a její aktivitě v oblasti porodnictví a podpory přirozeného porodu se mohl stát. Svého prvního syna jsem porodila „standardně“ v největší porodnici v Brně. Celé těhotenství jsem chtěla rodit přirozeně a i hladký a rychlý průběh samotného porodu všemu … Pokračovat ve čtení →
Eva měla termín porodu 2. Dubna 2012. Její holčička Estel se narodila 8. dubna chvilku před půlnocí. Doma, jen s pomocí tatínka a duly, ačkoli by si Eva i její muž přáli mít u porodu i porodní asistentku. Ale neměli, protože byl duben a ačkoli využili všech možností (viz třeba http://www.ferovanemocnice.cz/aktuality/pravni-rady-pro-zeny-ktere-nemohou-sehnat-porodni-asistentku-k-porodu-doma-2582.html), jak porodní asistentku získat, neuspěli. Přesto jim v tu … Pokračovat ve čtení →
Pohádka o spokojeném šestinedělí Už dlouhou dobu se chystám poděkovat Ivaně Königsmarkové za klid a pohodu, se kterou jsem díky ní mohla prožít šestinedělí a období následující. Činím tak alespoň nyní. Můj syn Vojta se narodil v jedné velké pražské nemocnici císařským řezem. Jednou z důležitých věcí pro mne bylo, abych mohla Vojtu kojit a užít si vzájemné blízkosti, o … Pokračovat ve čtení →
Pomoc Ivanu jsem poznala na jaře roku 1998, když jsem čekala první dítě. Tehdy zrovna zakládala spolu s dalšími porodními asistentkami Centrum aktivního porodu v Praze na Bulovce a já se rozhodla jejich služeb využít. Absolvovala jsem u nich předporodní kurz a posléze tam porodila dceru, právě s Ivaninou pomocí. Porod proběhl naprosto hladce a ukázkově a jsem přesvědčená, že … Pokračovat ve čtení →
20. dubna tomu bude rok od mého druhého porodu a Ivana byla u nás na počátku celé naší pouti mateřstvím. Díky ní mám zkušenost, že je možné porodit krásně a přirozeně i ve zdravotnickém zařízení. Jen musí být ta správná konstelace. Během prvního těhotenství v roce 2008 jsem navštěvovala kurzy těhotenské jógy v pražském A-centrum, a tak jsem se dostala … Pokračovat ve čtení →
Bohužel nemohu napsat žádný podobný příběh o Ivaně a s Ivanou, co jsem si zde mohla už přečíst. S paní Ivanou Königsmarkovou jsem měla možnost setkat se pouze 2x při příležitosti Týdne respektu k porodu v našem městě. Nejen, že mi ono setkání vždy dodalo v mé slabosti sílu nenechat se hnát k něčemu, s čímž vnitřně nesouhlasím, ale byla … Pokračovat ve čtení →
Nezapomenutelná noc O porody jsem se nikdy moc nezajímala. Bohatě mi stačily historky mých kamarádek a známých – nevzpomínám si na žádnou, která by na porod vzpomínala jako na úžasnou chvíli, spíš se na něj snažily zapomenout. Příběhy byly skoro jako přes kopírák – vyvolání porodu v nějakou vhodnou dobu (hlavně ne víkend!) s úvodním ceremoniálem (dotazník, holení, klystýr), mnoho … Pokračovat ve čtení →
Byla jsem těhotná s mým prvním klukem, teď je mu rok. Žijeme v Madridu (manžel je Španěl), ale domů jezdím poměrně dost často. Věděla jsem, že rodit v porodnici s tím vším, co to obnáší, bych prostě nemohla, nejen kvůli mému názoru na celý systém, jinému přístupu k životu, ale také “díky” mé zkušenosti s pobytem v nemocnici, i když … Pokračovat ve čtení →
Dnes, 13. dubna 2012, jsou tomu přesně 4 roky, co se narodil náš Valeriánek. Byl to nezapomenutelný zážitek, na který moc ráda vzpomínám, a významnou roli v něm hrála Ivana. Když jsem zjistila, že čekáme miminko, ani jsem nepřemýšlela o tom, že by byla jiná varianta, než ho přivést na svět v porodnici. Přiznávám, že tehdy se mi porod doma … Pokračovat ve čtení →
Můj první porod před 6ti lety jsem po akci vnímala jako krásný, ukázkový – dostalo se mi různých vymožeností lékařské péče – tabletka na vyvolání, píchnutá voda, epidurál, oxytocin, na monitoru bez přestání snad 5 hodin – aspoň že to byly ty „mírnější“ zásahy. Ano, byla jsem neznalá možností, brala jsem to tak, jak to bylo a spokojená jsem tehdy … Pokračovat ve čtení →
Nechte ženy rodit, jak chtějí Chodila jsem k Ivaně do předporodního kursu, když jsem čekala první dítě před čtyřmi roky. Vybrala jsem tento kurs kvůli ní, protože jsem slyšela, jak je skvělá jako porodní asistentka. Moc se mi ten kurs líbil. Ivana nám dala moc užitečných informací o porodu a porodnicích v Česku. Varovala nás před nepříjemným jednáním personálu vůči … Pokračovat ve čtení →
Mařenka pod stromeček V prosinci 2007 jsem porodila své první dítě – syna Františka ve FN Motol. Překotný porod, 14 dní před „termínem“, málem jsem porodila v autě, na sále v podstatě 10 minut, pár stahů a malý byl venku – nicméně navzdory porodnímu plánu (na který se prý nestačili ani podívat, čemuž věřím, byl to fakt fofr 🙂 „rutinní“ … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, Ani jsem se nemusela dlouho rozhodovat, zdali napsat nebo nenapsat svůj porodní příběh. Jen díky Vám jsem v klidu porodila své třetí dítě, našla v sobě netušené schopnosti a nadobro změnila svoje životní postoje. Jsem Vám za to nesmírně vděčná. Celá moje rodina vzpomíná na krásné chvíle strávené s Vámi u nás doma. Myslím na Vás v této … Pokračovat ve čtení →
I slovo umí pohladit Můj příběh bude asi začínat jinak než většina ostatních. Na rozdíl od mnoha jiných mně nikdy porod v nemocnici nepřišel na mysl, pro mě vždy bylo jasné a přirozené zůstat v tuto chvíli doma. Neměla jsem žádných pochyb o tom, že něco jako porod zvládne každý živočich stejně jako početí či vylučování. Takže jsem nikdy neuvažovala … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou Königsmarkovou jsem se poprvé setkala v A centru před 10 lety, když jsem čekala svou první dceru na kurzu předporodní přípravy. Ivana působí poněkud stroze, ale v okamžiku, kdy ji člověk pozná hlouběji, zjistí, že vrásky a přísný pohled jí do tváře vryla zodpovědnost nejen za bezproblémovou přípravu, ale také porod a následnou péči o miminka, která pomáhá … Pokračovat ve čtení →
Mnata S Ivanou jsem se seznámila před třemi lety, když jsem byla poprvé těhotná. Věděla jsem, že chci rodit doma, a hledala jsem porodní asistentku. Dvě kamarádky již s Ivanou rodily a tak mi ji doporučily. Co se mi na Ivaně od prvního chvíle nejvíc líbilo, byla přirozenost, se kterou ke všemu přistupovala. Byla rázná, hovořila se mnou na rovinu, … Pokračovat ve čtení →
Porod a skvělá spolupráce porodnice s porodní asistentkou Od raného těhotenství jsem byla rozhodnutá rodit doma. Přečetla jsem si mnoho zahraniční i tuzemské literatury na toto téma, shlédla filmy, zúčastnila se diskuzí, setkala se s ženami, které doma porodily a po tom všem jsem neviděla důvod, proč tento komfort neposkytnout již prvnímu dítěti. Ivanu jsem si vybrala díky doporučení mých … Pokračovat ve čtení →
K dnešnímu Mezinárodnímu dni porodních asistentek přinášíme krátký, ale silný příběh o kontinuitě a rodinném zdraví. Moc děkujeme paní Martě, že ho Příběhům v roce 2012 poslala. Narodila jsem se doma v době druhé světové války, jako třetí dítě. Vážila jsem čtyři a tři čtvrtě kila a v rodině se říkalo, že jsem byla tak mastná, že když mne koupali, … Pokračovat ve čtení →
Silná žena Kdybych žila v zemi, kde má jeden k druhému respekt, v zemi, kde dítě nepatří státu, v zemi ve které zdravotníci za vlády komunistů neodcizili kompetence porodních asistentek, mohla by si každá rodící žena svobodně zvolit místo porodu. Kdybych alespoň žila v zemi, která by měla dost odvahy tento stav napravit, měla bych šanci na vaginální porod po … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou nemám osobně nic společného, neznám ji, na vlastní oči jsem ji viděla pouze jednou a to na Světovém týdnu respektu k porodu 2011, kde jsem byla jako vystavovatel/prodejce těhotenského oblečení. Její práci a příběh znám z médií. Letos oslavím 33 let, své první a zatím jediné dítě jsme zplodili pod vánočním stromečkem roku 2007, kdy jsme byli … Pokračovat ve čtení →
V půl páté to začalo. Vlastně to začalo už v noci, pak přestalo a ráno se slabě vrátilo. Moje dítě se rozhodlo, že už je čas, kdy chce do světa. Počkalo na sobotu, kdy je v domě klid a nikde nikdo cizí okolo. Ještě jsem vyvenčila psy. Přinesla domů kytky. Vyjela na výlet s mužem, nedaleko. Celou dobu, co jsem … Pokračovat ve čtení →
Dvoudílný příběh pro Ivanu, druhý díl nedokončený Díl první. První setkání s Ivanou se pro mne a mou ženu Hanku uskutečnilo prostřednictvím knihy „Hovory s porodní bábou“ v raném stadiu těhotenství. Po přečtení několika dalších „uvědomělých“ knih týkajících se těhotenství a přirozeného porodu, jsme se na ni přibližně v polovině těhotenství obrátili a začali navštěvovat její poradnu. K těmto setkáním … Pokračovat ve čtení →
Už strašně dávno jsem se na porod těšila, zhruba 10 let předtím, než jsem nakonec otěhotněla. Koumala jsem vše kolem něj mnoho let, měla jsem nastudovanou literaturu. Když jsem pak otěhotněla, pořád jsem se snažila najít skutečně přátelskou porodnici. Přátelskou nejen přirozenému porodu, ale hlavně miminku. Porodnici, která není přátelská jen ve vlastních proklamacích, ale i ve skutečnosti. Jenže vždycky … Pokračovat ve čtení →
Rodit „přirozeně“ mi připadalo něco tak přirozeného, že jsem si pod tím pojmem nedokázala ani nic představit. Měla jsem za to, že až nadejde „moje hodina“, prostě pojedu do porodnice a tam přirozeně porodím. V Podolí jsem absolvovala předporodní kurz, kde jsem se dozvěděla cenné informace o tom, že je nutné přijet do porodnice do 2 hodin po odtoku plodové … Pokračovat ve čtení →
Porod si můžete užít i v porodnici, ale musíte být na to dobře připraveni Můj příběh není ničím zvlášť výjimečný a tím se vlastně liší od většiny příběhů zde zmiňovaných. Patřím k maminkám, které si porod doma moc představit nedovedou. Mě taková myšlenka naplňuje pocitem většího stresu než představa porodnice, bílých plášťů a trochu narušeného soukromí. Ať už za to … Pokračovat ve čtení →
Ještě před tím, než jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že budu chtít jednou prožít, pokud to bude možné, přirozený porod, bez zasahování zvenčí a bez medikace. K porodu jsem zvolila menší porodnici kousek za Prahou. Porod byl nakonec indukován, zda to, bylo nezbytně nutné, nedokážu posoudit, ale mohu o tom pochybovat. Vzhledem k tomu, že jsem byla po většinu času … Pokračovat ve čtení →
Dnes je to rok, kdy k nám přišel František, a je tedy dost dobrý důvod ke vzpomínkám na události, na kterých má svůj podíl i paní Ivana. Neznáme se osobně, přesto významně ovlivnila život naší rodiny. Dnes si s úsměvem vybavuji svou větu z doby, kdy mateřství pro mě bylo z říše galaktických dálav: Nechápu, jak někdo může rodit doma, … Pokračovat ve čtení →
Starší dcerku jsme počali na pracovním pobytu v Izraeli. Protože jsem se cítila bezpečně a svému tělu jsem důvěřovala, vrátili jsme se domů až v 6. měsíci a já poprvé šla na lékařskou prohlídku. Paní doktorku hlavně zajímalo, jestli už mám obnovené zdravotní pojištění… Tehdy jsme ještě bydleli v Praze a já jsem „náhodou“ zjistila, že při porodnici Na Bulovce … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se setkala před několika lety a nebylo to primárně kvůli těhotenství. Tou dobou jsem už 6 let neměla menstruaci… Nutno říci, že menstruaci jsem ztratila během léčení jisté dlouhé nemoci, kdy jsem odmítla lékařský přístup a zvolila přírodní postupy. Léčení probíhalo sice dlouho, ale o to efektivněji a vím, že to byla správná cesta. Nicméně mé tělo … Pokračovat ve čtení →
Moje první těhotenství bylo prostě takové, jaké by se u prvního těhotenství dalo čekat: Byla jsem ze všeho vykulená jak Alenka v říši divů. Kam mne lékařka poslala, tam jsem poslušně nacupitala. Ačkoliv jsem třeba byla hluboce přesvědčená, že i v případě pozitivních genetických testů bych si děťátko nechala, jako správná poslušná ovečka jsem je přesto absolvovala. Nakonec se moje … Pokračovat ve čtení →
Eliška a Matěj K Ivaně do poradny jsem docházela během obou těhotenství. Doma se narodilo první dítko, holčička Eliška. Bydleli jsme v té době v Praze, vrátili se až v 7. měsíci ze zahraničí, kde je péče asistentky normou a porod doma celkem normální alternativou. Situace pro mne byla jasná: pokud to bude jen trochu možné, rodím doma s Ivanou. … Pokračovat ve čtení →
