274. Porod 3x jinak: Poprvé

Gerbery

Rodila jsem už dávno, s Ivanou jsem se nikdy nesetkala. Škoda. Možná jsem se mohla dostat blíž k přirozenému porodu, kdybych tenkrát byla měla možnost s ní svoje otázky konzultovat nebo dokonce být v její péči – nebo bych od ní možná dostala dobré vysvětlení, proč to či ono bylo potřeba; jí bych to věřila. Svoje příběhy jsem zveřejnila už … Pokračovat ve čtení →

273. Jak se narodil Toníček

Jiřina

Konečně jsem se dostala k dokončení svého příběhu setkání s Ivanou. Je to alespoň minimální projev vděčnosti za její péči a hlavně vděčnost za boj, který vede. Přeji, Vám Ivano, hodně síly a energie a věřím, že pochodeň, kterou jste zažehla, už nikdo neuhasí. Ivanu jsem potkala úplně obyčejně na jejích předporodních kurzech. Na kurzy mě nalákala kamarádka, které Ivana … Pokračovat ve čtení →

272. Jen tak…

Leknín

Kamarádka mě poprosila o doprovod k porodu. Byl předčasný a čekala dvojčátka. Šla jsem, aniž bych tušila, do čeho skutečně jdu. O půl jedné v noci jsem zoufale potřebovala pomoc a radu, co dál. Schylovalo se k císařskému řezu. Řekla jsem kamarádce „,Zavolám Ivaně, zeptám se jí, co by doporučila.“ Ta se na mě nevěřícně podívala „A ty si myslíš, … Pokračovat ve čtení →

271. Pro Ivanu i pro sebe

Růže a gerbery

Když už na mě podruhé blikla výzva o napsání příběhu při pročítání facebookové stránky Podpora pro Ivanu Königsmarkovou, začalo mi docházet, že ta výzva je adresovaná i mně, že bych se měla pokusit něco sepsat, ač jsem ještě nerodila a Ivanu osobně neznám. Ale o to přeci nejde, že? Podporu lze vyjádřit navzdory zmiňovaným skutečnostem. A já bych moc chtěla … Pokračovat ve čtení →

270. Dvakrát Ivana

Žluté gerbery

K Ivaně jsem se dostala úplnou náhodou. Byla jsem kupovat vaničku a paní, co mi ji prodávala, mi doporučila kurzy Ivany Königsmarkové. Měla jsem už vybraný jiný kurz, kam jsem chtěla jít. Ani nevím proč, ale nakonec jsem se přihlásila právě k Ivaně. Kurz mě pěkně nastartoval a podpořil v tom, co jsem vnitřně cítila. Že si chci o svém … Pokračovat ve čtení →

269. Nechť není porod stigmatem, ale hřejivým otiskem

Gerbery

Je přirozená dýchat, vylučovat, hýbat se, ale také rodit. Tak proč je porod takovým strašákem, jehož se ženy bojí a pro některé je jen „nutným zlem“? Nějakou takovou otázku jsem si v sobě nesla téměř od dětství. Můj starší bratr se narodil s „pomocí“ zásahů lékařů, kteří mu tím rozhodli o celém následujícím životě. Přidušen při indukovaném porodu, dlouhé dny … Pokračovat ve čtení →

6. Myší kožíšky

Ivana Königsmarková

Jako dítě jsem byla vychovávaná k tomu, že mám poslouchat, respektovat autority a snažit se nebýt moc nápadná, abych se někde nedostala do problémů. Řídila jsem se tímto poučením mnoho let. Až do chvíle, kdy jsem nparadoxně právě díky tomu, že jsem byla příliš poslušná, dostala do problémů nejen sebe, ale i toho, koho jsem byla připravená milovat a chránit. … Pokračovat ve čtení →

268. Pro Ivanu

Růže

Nevím, zda můj příběh patří do víceméně porodních příběhů, ale čím si jistá jsem je to, že Ivaně vděčím za podporu ve chvíli, kdy jsem jí potřebovala nejvíc, a možná i za své duševní zdraví. V roce 2002 jsem čekala své druhé dítě. Za předpokladu fyziologického těhotenství jsem plánovala porod doma, což jsem konzultovala právě s Ivanou a chodila k … Pokračovat ve čtení →

267. Jak jsem potkala, nepotkala a pak konečně opravdu potkala paní Königsmarkovou

Gerbera

Moje první setkání s paní Königsmarkovou bylo čistě virtuální, ale o to silnější impuls to pro mne byl. Pomalu jsem se dostávala do věku, kdy jsem začala uvažovat o vlastním dítěti. Hodně kamarádek již mělo za sebou svůj první porod. Ovšem jejich vyprávění a zkušenosti, které si odnesly z porodnic roztroušených po celé zemi, mne naplnily zděšením. Byla to jedna … Pokračovat ve čtení →

266. Chování dětí, jejich prožívání a důvěra ve svět má své kořeny u porodu

Gerbery

Jsem lektorka rodičovských kurzů. Provázím rodiče na cestě k větší sebejistotě, vědomí kompetencí a zdravých vztahů s dětmi. Učím je zvládat náročné výchovné situace, vidět souvislosti a nahlížet do hloubek, kde ty situace pramení. Častokrát se dostáváme do souvislostí s porodem, porodními a poporodními traumaty a oslabeným vnímáním své měkké síly a nízké rodičovské sebedůvěry, která opět často souvisí s … Pokračovat ve čtení →

265. Hodně dlouho se rozmýšlím jestli napsat svůj příběh, jako asi hodně žen, ale už opravdu píšu…

Tulipány

Hodně dlouho se rozmýšlím jestli napsat svůj příběh, jako asi hodně žen, ale už opravdu píšu… První těhotenství (před sedmi lety) jsem prošla bez problémů, ukázkově, jen konec se začal komplikovat. Byla jsem již několik dní po termínu (po termínu určeném lékaři podle tabulek!!!) a 7.den po termínu mě hospitalizovali a začali se zátěžovými testy, oxytocinem atd, každý den něco, … Pokračovat ve čtení →

264. Do třetice všeho… dobrého

Tomášek s maminkou

Svého prvního syna Michala jsem porodila v roce 1989, v Listopadu, v pražské porodnici U Apolináře. Venku zuřila revoluce, ale já jsem měla trochu jiné starosti. Ten den byla zrovna generální stávka, takže skoro všichni lékaři byli pryč. Syn si dával docela na čas, ležela jsem na „hekárně“ skoro dva dny (přenášela jsem), a mezitím se rodili samí kluci, celkem … Pokračovat ve čtení →

263. Porod za úplňku a jedno velké DĚKUJI

Miminko s maminkou

Porod jsem nikdy nebrala jako něco nenormálního. Na druhé straně cítila, že je to něco zázračného a úžasného, rodí se nový život, který vznikl z lásky dvou blízkých lidí. U nás v rodině mě nikdo nestrašil, co to všechno může obnášet a čeho se mám bát. Moje maminka měla podle svého vyprávění oba porody rychlé a celkem lehké. Byla natěšená … Pokračovat ve čtení →

262. Jak mě poměry v českých porodnicích přiměly rodit doma

Marie s dětmi

Když jsem byla poprvé těhotná, hledala jsem doporučení na dobré předporodní kurzy v Brně. Na základě referencí jsem tehdy zvolila kurzy u Jarmily Kovaříkové. Jarmila mě na první lekci hodně překvapila, byla rázná a hubatá, dokázala se do nás pořádně pustit, ale její kurz mi dal přesně to, co jsem potřebovala, velkou dávku sebevědomí. Dokážu svoje dítě porodit sama, dokážu … Pokračovat ve čtení →

7. Vaše ohlasy

Tulipány

Odhodlala jsem se také sesmolit a poslat můj příběh, protože chci vyjádřit podporu především paní Ivaně a také všem, kdo se nebojí žít jako lidé 🙂 Příběh a fotky posílám v příloze. S přáním všeho dobra a krásných dnů ve zdraví, M.M. Přeji dobrý den, ráda bych se připojila k podpoře Ivany, protože ji mám moc ráda a celá ta … Pokračovat ve čtení →

261. Rodit se dá i jinak

Slunečnice

Milá Ivano, nerodila jsem s Vámi, nerodila jsem ani doma, ale díky cestě, kterou Vy a lidé kolem Vás prošlapáváte, jsem v sobě našla ženu-samici. Ženu, která miluje své tělo a důvěřuje mu, obdivuje ho za to, jaký je dokonalý nástroj. Pochopila jsem, že porod se nemusí přežít a    vydržet, ale že se dá PROŽÍT! Prvního syna jsem rodila u … Pokračovat ve čtení →

5. Věřme ženskému tělu. Je k rození dětí dobře uzpůsobené

Ina May Gaskin

Rozhovor s americkou porodní asistentkou Inou May Gaskin Připravila Vlasta Jirásková pro časopis Děti a my 5/11. Děkujeme Vlastě Jiráskové za možnost zveřejnění tohoto rozhovoru na Příbězích pro Ivanu. Nechť je tento rozhovor podporou pro porodnictví ve všech posttotalitních zemích i pro Ivanu Königsmarkovou. V Evropě (v Maďarsku a nyní i v ČR) jsme aktuálně svědky „tažení“ proti samostatným porodním … Pokračovat ve čtení →

260. Můj druhý porod s Ivanou

Dcerka

Dva roky od 1. porodu mé dcery velmi rychle utekly a já byla opět těhotná. První těhotenství i porod proběhly skvěle v péči Ivany, proto jsem i při druhém těhotenství chodila do poradny k Ivaně a plánovala s ní porod doma. Zašla jsem ke své nové gynekoložce na našem malém městě a nechala si udělat 1. a poslední ultrazvuk, odmítla … Pokračovat ve čtení →

259. Přijďte říci novinářům, že si přejete péči porodní asistentky

Svoboda

Chcete v těhotenství, během porodu a v šestinedělí využívat služeb samostatných porodních asistentek? Přejete si zlepšení péče o novorozence a jejich rodiny v jakékoliv porodnici? Přijďte již v pondělí 17. září sdělit svoje názory na porodní péči novinářům, kteří se sejdou před budovou Ministerstva zdravotnictví na Palackého Náměstí v Praze, v rámci tiskové konference s členy pracovní skupiny pro problematiku porodnictví … Pokračovat ve čtení →

258. Čeho se bojí zdravotníci?

Když se v médiích objeví zmínka o domácích a ambulantních porodech, většinou promluví kapacita z řad lékařů, která tento způsob rození označí jako riskantní a nezodpovědný. Málokdy se někdo ze zdravotníků za domácí a ambulantní porody postaví. Pokud ano, pak jde většinou o porodní asistentky, které k domácím porodům chodí, nebo o různé „psychosomatiky“, kteří ale stejně nejsou považovaní za … Pokračovat ve čtení →

257. O vděčnosti

Matouš

Dobrý den Ivano, mám potřebu také Vám vyjádřit svou podporu. Osobně jsme se nikdy nesetkaly, ale sleduji pozorně Váš příběh i všechny příběhy zde psané. Sleduji dění kolem českého porodnictví od svého prvního těhotenství v roce 2007 a mám za sebou dva porody v péči skvělých porodních asistentek Milady a Věry v Neratovicích. Nikdy v životě jim nepřestanu být vděčná … Pokračovat ve čtení →

256. Asi ne příběh…

Růže

Velmi často když mluvím o tom, jak se narodily moje děti (předestírám, že všechny tři moje dosavadní porody byly krásné, a že jsem si je opravdu užila), většinou „šokuji“ sve posluchačky či posluchače. Je pro ně těžké pochopit, že porod je něco naprosto přirozeného, krásného, druh přechodového rituálu a něco, co většina žen v přímé rodové linii dokázala vlastní silou … Pokračovat ve čtení →

255. Nikdy jsme se neviděly…

Poporodní

S paní Ivanou jsem se poprvé „setkala“ prostřednictvím její knihy Hovory s porodní bábou, kterou jsem přečetla spolu se spoustou jiných knihy v rámci přípravy na svůj první porod. Nebyla jsem typická „macdonaldovská“ mamina, o kterých se v knize zmiňuje, ale po pravdě neměla jsem k ní tak úplně daleko, byla jsem poslušná pacientka své paní gynekoložky, plně jí důvěřovala … Pokračovat ve čtení →

254. Porod v klidu, bez zásahů, v bezpečí

Růže

Ivana si běžně nebere servítky a někdy mi její chování připadalo nepochopitelně drsné. Nesedí úplně každé mamince, ale teď chci vyprávět, jak jsem pochopila, proč ji tolik žen zbožňuje. Byl to můj první doprovod u porodu doma. Cítila jsem se velmi poctěná, když mě Lenka požádala, abych byla její dulou. Byla domluvená s porodní asistentkou Ivanou, takže se jednalo o … Pokračovat ve čtení →

253. Lidé k lidem, strašáci ke strašákům!

S dětmi

Příběh č. 211 mě konečně rozhoupal k napsání toho mého. Na podporu Ivaně a všem statečným lidem. Ačkoliv jsem, BOHUŽEL, s žádnou ženou nikdy o porodu nemluvila, už jako malá holka jsem chovala pevné přesvědčení, že porod mě děsit nemusí. Vzpomínám jak jsem ve třinácti letech málem zkolabovala při odběru krve. Tehdy mi řekla sestra, která mě nabírala: “Holka, vždyť … Pokračovat ve čtení →

6. Vaše ohlasy

Kosatec

Dobrý den, v příloze zasílám náš porodní příběh pro Ivanu i s fotografiemi. Moc děkujeme za tento nápad, naše rodina chce podpořit Ivanu všemi možným prostředky a zároveň probudit spící společnost. S uctivým pozdravem Dora Bouzková s rodinou Dobrý den, posílám svůj příběh pro Ivanu a moc děkuji, že se tomuto projektu věnujete. Lidé se mě ptají, zda budou příběhy … Pokračovat ve čtení →

252. Pochopení

Gerbery

POCHOPENÍ Zasílám vymyšlený příběh, který jsem sepsala poté, co jsem si pročetla diskuzi k článku od Ivany Königsmarkové. Všímám si, jak často se k tématům ohledně porodů vyjadřují muži, kteří nedokážou pochopit, proč ženy mohou mít problém rodit v porodnici. Tak třeba tento příběh pomůže k pochopení. BEZPEČÍ Píše se rok 2030. Lékařství už je tak daleko, že i nebezpečný … Pokračovat ve čtení →

251. Jeden velký porodní příběh aneb cesta naší společnosti…

Echinacea

V minulosti ženy rodily doma. Všechny. Jiné možnosti nebyly. Ty, které na tom byly zdravotně hůře, zemřely… Ty, které na tom byly lépe, porodily vlastními silami s pomocí porodní báby – a měly své dítě okamžitě a natrvalo ve své náruči. Oslabené děti bohužel zemřely – ale také v mateřské náruči.  Přes to všechno bylo více dětí – a více … Pokračovat ve čtení →

250. Tak trochu jiný příběh

Tak trochu jiný příběh

Ráda bych přispěla svým příběhem a podpořila tím paní Ivanu, kterou sice osobně neznám (a dost mě to mrzí), ale za to plně podporuji její práci a myšlenky ohledně porodnictví obecně. Paní Ivano, nevzdávejte se, brzo nastane doba, kdy všichni dobře pochopí, kudy cesta vede a kudy prostě ne. První dvě těhotenství a porody jsem si prožila tak nějak „normálně“. … Pokračovat ve čtení →

249. Když děti nosí stát

Ivo Bystřičan

Porody mě nikdy moc nezajímaly, a ty domácí teprv ne. Bůhvíco se stane, nemocnice bůhvíkde, a vůbec ta nejistota. Bylo mi to jedno, a kvůli občasnému humbuku mi byli aktéři a aktérky potyček s doktory a podobnými autoritami docela dost nesympatičtí. I když ti doktoři taky. Uplynula dlouhá doba, stále nemám s porodem žádou osobní zkušenost. Najednou se ale kolem … Pokračovat ve čtení →

248. Kde rodit?

Babočka admirál

Porod. To slovo ve mně vyvolává vzpomínky a silné emoce. Rodila jsem dvakrát, zatím… Poprvé jsem otěhotněla téměř okamžitě, s odstupem času mohu říci, že jsem byla zaskočena (spousta kamarádek měla s otěhotněním problémy) a vlastně jsem ani nepřemýšlela o možnosti rodit jinde, než v porodnici, uvažovala jsem o porodu do vody, ale v průběhu prenatální péče se v rámci … Pokračovat ve čtení →

247. Nebojte se

Babočka paví oko

Vážená Ivano, neznám Vás bohužel osobně, ale musím Vás podpořit, byť i jen příběhem. Lidí, kteří oddaně a dobře dělají svou práci, kterou považují za potřebnou a důležitou, a nenechají se zastrašit a nesehnou se, takových lidí není moc a já jsem za ně vděčná. Váš příběh na mne sem tam z médií vykukuje už léta. Už dávno, kdy jsem … Pokračovat ve čtení →

246. Skutečná pomoc

Hinkovi

Přestože obdivuji ženy, které mají tu vnitřní sílu, jistotu a odvahu a přivedou na svět své dítě v bezpečí domova, patřím do skupiny rodiček, které potřebují mít jistotu porodního sálu. Porod mého, skoro dvouletého syna Daniela, proběhl hladce, a po necelých 3 hodinách od příjezdu do nemocnice, jsem ho mohla držet v náruči. Ovšem jen na chvilku. Můj syn se … Pokračovat ve čtení →

245. Za lepší svět

Red flower

Posílám jeden příběh, který není porodní, ale týká se nás všech….pro Ivanu, aby vytrvala, aby věděla, že její práce měla a má smysl…a taky jen tak, pro potěchu, pro vyplavení smutku a bolesti z té křivdy, kterou je teď nucena přijmout….věřím, že je to jen smutná etapa utkání, které nelze prohrát…. Ivanu jsem osobně poznala letos v lednu na Tichavském … Pokračovat ve čtení →

244. Třikrát a doma

Hanička

Moje porodní příběhy nemají přímou spojitost s paní Königsmarkovou, ale když o tom tak přemýšlím, zase úplně bez vlivu na mě také nebyla. Důvody pro domácí porod můžou být různé. V mém případě sehrála roli náhoda, ale i stav současného porodního provozu v nemocnicích. Při porovnávání kladů a záporů porodu doma u mě převážily výhody domácího prostředí, manžel s tím … Pokračovat ve čtení →

243. Dva porody, dvě rozdílné volby i bolesti

Krajina

Kdybych mohla vrátit čas a vybrat si jednu jedinou věc ve svém životě, kterou bych udělala jinak, byl by to porod mé prvorozené dcery. Jako jednu z prvních věcí, kterou bych na tom všem změnila, by byla ta, že bych kontaktovala už v těhotenství soukromou porodní asistentku a tu bych potom i u porodu chtěla mít. Volbu porodnice a rozhodnutí … Pokračovat ve čtení →

242. Respektujme přání těch hlavních!

Deti

Rozednívá se a já, přestože se nemůžu pohledem odrhnout od těch dvou blonďatých hlaviček, co leží vedle mě a tak blízko jeden druhému, zanechám Díků směřujících k Bohu, letmo políbím manžela chránícího ty naše dva drobečky objetím, z nějž se jen tak snadno nedostanou a zapínám počítač. Ještě několikrát se při tom ohlédnu za těmi, již jsou živými zázraky mého … Pokračovat ve čtení →

241. Porodní cestou

Fall flora

Když jsem před 10 lety, v průběhu svého prvního těhotenství, začala navštěvovat předporodní kurzy Ivany Königsmarkové v pražském A-centru, cítila jsem, jak ke mně pronikají přesně ty informace a zkušenosti, které potřebuji slyšet. Oslovila mě její přímočarost, otevřenost i profesionalita. Přirozeně dokázala posílit důvěru žen v jejich vlastní schopnosti. Myšlenka, že jsem to já, kdo má právo aktivně vstoupit do … Pokračovat ve čtení →

5. Vaše ohlasy

Echinacea

Hezký večer, příběhy jsou moc krásné a je zajímavé sledovat, v kolika věcech si jsou podobné 🙂 Příběhy každý den čtu, mám už na nich závislost 😀 Manžel je začal taky číst, je zvědavý na ten náš, sice ho zažil, ale ještě nečetl 😀 Přeju spoustu dalších příběhů! Krásné léto Vám i Ivaně, s pozdravem Simona Strejčková Posílám Vám svůj … Pokračovat ve čtení →

240. Potřetí jinak

Fall flora

Samuel nás tak trochu překvapil. Já s nohou v ortéze a před plastikou kolenních vazů, doma už dvě holky dračice, den k početí naprosto nevhodný a přesto přišel. Přiznám se, že na další „mateřskou“ se mi moc nechtělo, znova absolvovat to množství všemožných vyšetření a návštěv gynekologie. Už mě to nějak nebralo. Raději jsem se soustředila na práci, porodnici jsem … Pokračovat ve čtení →

239. Setkání s „Knihou“

Fall flora

S paní Königsmarkovou jsem se setkala pouze prostřednictvím její úžasné knihy „Hovory s porodní bábou“, když jsem čekala druhého syna. První těhotenství bylo naprosto bezproblémové, měla jsem pocit euforie jen z faktu, že jsem těhotná a připadala jsem si ohromě důležitá. Chystala jsem se rodit v Centru aktivního porodu na Bulovce, chodila jsem na předporodní kurz a se zvědavostí jsem … Pokračovat ve čtení →

238. Všechny alternativní matky skončí v Áčku

Fall flora

Ráda bych vám popřála hodně sil, ale také klidu a možnosti odpočinout si od starostí. Zrovna dneska probíhá debata na půdě Poslanecké sněmovny, a tak doufám, že vedle konfrontace s lékaři zavládne i snaha o dialog a naslouchání argumentů. Doufám v tom hlavně ze strany pana ministra Hegera. Můj příběh souvisí s vaším letmo ale mile. Minulou zimu se s … Pokračovat ve čtení →

3. Slzy posttotalitních porodních procesů

Seminář Porod doma - krok kupředu či zpět

S úctou ke všem, kdo své příběhy napíší, i k práci zdravotníků, kteří dovedou podpořit zdravě porodní procesy a raný kontakt, Michaela Mrowetz Celý článek zde: http://www.denikreferendum.cz/clanek/13792-slzy-posttotalitnich-porodnich-procesu Na obrázku Ivana Königsmarková vpravo dole za kyticí před svým vystoupením 27.3.2012 na semináři Porody doma – krok kupředu či zpět v PSP ČR. Poznámka ke článku –  prožívání traumatu: Vizinova a Preiss … Pokračovat ve čtení →

237. Naděje

Dítě patří k rodičům

Ani dnes, v den výročí 21. srpna 1968 neztrácíme naději a víru ve svobodnou zem… Děkujeme Antalovým za odvahu napsat článek a oslovit s ním politiky. A děkujeme i ostatním, kteří volají po svobodě místa a způsobu porodu. Děkujeme Ivaně Konigsmarkové za odvahu jít v čele… Za tým příběhů pro Ivanu ŠJ a Lenka Kovářová Osvoboďme porody od vedoucí úlohy … Pokračovat ve čtení →

236. Prožitek

S Ivanou

Měla jsem to štěstí a mohla svůj první (a zatím jediný) porod prožít s Ivanou. Svůj porod bych přála každé ženě, byl to porod rychlý, intenzivní, jak vystřižený z učebnice o spontánním porodu, byl pro mě náročný, ale bez zranění na těle či na duši, velmi intimní prožitek s dojmem okouzlení z přirozenosti lidského těla. Ivanu jsem znala z vyprávění … Pokračovat ve čtení →

2. Přivádění dětí na svět, věc veřejná?

Dne 3.3.2012 Ivana vystoupila na TEDxPrague 2012 s podtitulem „Není na co čekat“, v divadle Archa. O tom, co je to TED, se dočtete zde. TED je malá nezisková organizace, věnující se myšlenkám, které stojí za to sdílet. Ano, Ivaniny myšlenky stojí za to sdílet. Děkujeme organizátorům TED, že vybrali a oslovili Ivanu s možností vystoupení. (autorka kresby: Jana Štepánová, … Pokračovat ve čtení →

235. Pohoda je nejdůležitější medikace k porodu

Fall flora

I já jsem se rozhodla přispět svou troškou do mlýna. A to i přes to, že jsem s Ivanou ani jednou nerodila. Sice nerodila, zato ale párkrát mluvila. A myslím, že bychom se shodly, že je jedno s kým, nebo kde žena rodí. Důležité je to, aby se cítila v bezpečí a bylo postaráno o ni i o příchozí miminko. … Pokračovat ve čtení →

234. Doma bych nikdy nerodila…

Fall flora

Doma bych nikdy nerodila. Nejsem ten typ. Nejde ani tak o ta rizika jako toho bince, co to nadělá… Taky se nikdy nevdám, a pokud se vdám, nezměním si jméno. A taky nikdy nebudu mít děti, a pokud otěhotním, nechám se uspat a dítě porodím v bezvědomí, protože mám algofobii (strach z bolesti). Omdlévám i když se píchnu do prstu … Pokračovat ve čtení →

233. Jak k nám přišel Dalibor Jan

Fall flora

Vážená paní Königsmarková, velice Vám děkuji za statečnost a vytrvalost, s jakou se věnujete přirozeným porodům, a ráda bych Vám jako poděkování za Vaši práci poslala náš porodní příběh, ke kterému vedla delší cesta. Krátce ji popíšu: První děťátko se nám narodilo v liberecké porodnici, měla jsem porodní plán a věřila, že vše půjde hezky, lékaři ale udělali, co chtěli … Pokračovat ve čtení →

232. „Normální“ a přirozený

Elinka

Já vám nabízím dva svoje porodní příběhy. Ten první je „běžný“ nemocniční porod našeho prvního syna. Ten druhý je sice neplánovaný, ale přesto porod doma – a stal se nejkrásnějším a nejsilnějším zážitkem mého života. Čerpám z něj sílu, když o sobě někdy zapochybuji. Přála bych takový zážitek každé ženě! Moje první těhotenství bylo krásné. Užívala jsem si těhotenských kurzů … Pokračovat ve čtení →