105. Milá Ivano

Vašíček s Ivanou

Milá Ivano, Ani jsem se nemusela dlouho rozhodovat, zdali napsat nebo nenapsat svůj porodní příběh. Jen díky Vám jsem v klidu porodila své třetí dítě, našla v sobě netušené schopnosti a nadobro změnila svoje životní postoje. Jsem Vám za to nesmírně vděčná. Celá moje rodina vzpomíná na krásné chvíle strávené s Vámi u nás doma. Myslím na Vás v této … Pokračovat ve čtení →

104. Nechte ženy rodit, jak chtějí

Růže

Chodila jsem k Ivaně do předporodního kursu, když jsem čekala první dítě před čtyřmi roky. Vybrala jsem tento kurs kvůli ní, protože jsem slyšela, jak je skvělá jako porodní asistentka. Moc se mi ten kurs líbil. Ivana nám dala moc užitečných informací o porodu a porodnicích v Česku. Varovala nás před nepříjemným jednáním personálu vůči rodičce a miminku a někdy … Pokračovat ve čtení →

103. Porodem to teprve začíná

Jára

Že chci rodit doma a přirozeně jsem věděla dlouho předtím, než jsem vůbec otěhotněla.  Pod vlivem mnoha přednášek, článků a knih jsem nabyla dojmu, že díky tomu budu já i mé dítě nejšťastnější na světě, že je to ta nejsprávnější věc, kterou žena může ve svém životě udělat, že tím zachráním světový mír 🙂 Když jsem pak čekala své první … Pokračovat ve čtení →

102. Ondrášek

Ondrášek

3. porodní příběh rodiny Veselých V neděli ráno za mnou do postele přišly obě děti, sluníčko za oknem svítilo a já se cítila plná sil. Napadlo mne, že je tu jedna z posledních možností vyrazit někam do přírody, než se na svět vyklube naše miminko, a tak jsem navrhla, že bychom si mohli udělat výlet na Svatého Jána pod Skalou. … Pokračovat ve čtení →

101. Verunka

Verunka

2. porodní příběh rodiny Veselých Když bylo mé prvorozené dcerce půl roku, otěhotněla jsem znovu. Velice jsme se tomu radovali a těšili se na nové miminko. Netušili jsme ještě, jaká bude Barča dračice, že v 9 měsících začne chodit a vehementně zkoumat svět. Začala jsem pravidelně navštěvovat A-centrum, a to hned dvakrát týdně, jednou na světýlka pro Barunku a podruhé … Pokračovat ve čtení →

100. Narodila jsem se doma před sedmdesáti lety

Orchidej

Narodila jsem se doma v době druhé světové války, jako třetí dítě. Vážila jsem čtyři a tři čtvrtě kila a v rodině se říkalo, že jsem byla tak mastná, že když mne koupali, tak se mne ani voda nedržela. Přede mnou se doma narodili i mí dva bratři. Ten nejstarší zemřel v roce na záškrt. Jeho velkou fotku jsme měli … Pokračovat ve čtení →

99. I slovo umí pohladit

Růže

Můj příběh bude asi začínat jinak než většina ostatních. Na rozdíl od mnoha jiných mně nikdy porod v nemocnici nepřišel na mysl, pro mě vždy bylo jasné a přirozené zůstat v tuto chvíli doma. Neměla jsem žádných pochyb o tom, že něco jako porod zvládne každý živočich stejně jako početí či vylučování. Takže jsem nikdy neuvažovala o čtení literatury nebo … Pokračovat ve čtení →

98. Jak jsme rodili s Ivanou

Růže

S Ivanou Königsmarkovou jsem se poprvé setkala v A centru před 10ti lety, když jsem čekala svou první dceru na kurzu předporodní přípravy. Ivana působí poněkud stroze, ale v okamžiku, kdy ji člověk pozná hlouběji, zjistí, že vrásky a přísný pohled, jí do tváře vryla zodpovědnost nejen za bezproblémovou přípravu, ale také porod a následnou péči o miminka, která pomáhá … Pokračovat ve čtení →

97. Tři roky a dva porody

Děti

Mnata S Ivanou jsem se seznámila před třemi lety, když jsem byla poprvé těhotná. Věděla jsem, že chci rodit doma, a hledala jsem porodní asistentku. Dvě kamarádky již s Ivanou rodily a tak mi ji doporučily. Co se mi na Ivaně od prvního chvíle nejvíc líbilo, byla přirozenost, se kterou ke všemu přistupovala. Byla rázná, hovořila se mnou na rovinu, … Pokračovat ve čtení →

96. Záchrana

Růže

V tom nádherném období, období, kdy miminko je již na světě, ale stále spojeno s maminkou zvláštním silným poutem byla Ivana častou mou jedinou záchranou. Připadala jsem si jako blázen, človek jenž vypadl jakoby z normálního života. Najedenou jsem se zabývala jen sebou, svou malou Eliškou a tím, co se vytvářelo kolem nás. Snad jsem měla tu prapodivnou poporodní depresi … Pokračovat ve čtení →

95. Porod a skvělá spolupráce porodnice s porodní asistentkou

Růže

Od raného těhotenství jsem byla rozhodnutá rodit doma. Přečetla jsem si mnoho zahraniční i tuzemské literatury na toto téma, shlédla filmy, zúčastnila se diskuzí, setkala se s ženami, které doma porodily a po tom všem jsem neviděla důvod, proč tento komfort neposkytnout již prvnímu dítěti. Ivanu jsem si vybrala díky doporučení mých kamarádek, po četbě jejích článků a knihy a … Pokračovat ve čtení →

94. Příběh k zamyšlení

Růže

S ohledem k situaci, která v současné době panuje v ČR,  vede tento příběh, který se stal minulý rok, minimálně k zamyšlení. Má kamarádka potřetí otěhotněla, miminko bylo chtěné a celé těhotenství probíhalo v pořádku. Všechna vyšetření i „nadstandardní“ byla bez problému. Při monitorování plodu ke konci těhotenství lékaři zjistili, že miminku klepe srdíčko nějak moc rychle a rozhodli se, … Pokračovat ve čtení →

93. Krátké zamyšlení o víře

Růže

Drahá Ivano, lidé věřili, že Země je placatá. Lidé věří, že nejlepší a nejméně komplikovaný porod je v moci lékaře. Lidé už tuší, že neporučíme větru dešti. No a Vy věříte, že každá rodíme především sama. Za to a za provozování Vašeho přesvědčení v praxi Vám moc děkuji a obdivuji za odvahu jít, i v historii vždy nelehkou, cestou proti … Pokračovat ve čtení →

92. Silná žena

Báječný porod

Kdybych žila v zemi, kde má jeden k druhému respekt, v zemi, kde dítě nepatří státu, v zemi ve které zdravotníci za vlády komunistů neodcizili kompetence porodních asistentek, mohla by si každá rodící žena svobodně zvolit místo porodu. Kdybych alespoň žila v zemi, která by měla dost odvahy tento stav napravit, měla bych šanci na vaginální porod po CS nerovnající … Pokračovat ve čtení →

91. Tento člověk zachránil život mého dítěte

Růže

V roce 2008 jsme čekali Prokůpka, měla jsem vybranou porodnici na Kladně, a když se schylovalo k porodu, začala jsem docházet na prohlídky tam.  Vždy jsem měla v sobě upřímnou dávku odporu k nemocničnímu prostředí, vše se ve mně napnulo a prostoupila mě zvláštní nervozita. Myslím si, že právě proto můj první porod trval 2,5 dne, naštěstí bez komplikací. Mysl … Pokračovat ve čtení →

90. S Ivanou bez Ivany aneb O možnosti volby

Růže

S paní Ivanou nemám osobně nic společného, neznám ji, na vlastní oči jsem ji viděla pouze jednou a to na Světovém týdnu respektu k porodu 2011, kde jsem byla jako vystavovatel/prodejce těhotenského oblečení. Její práci a příběh znám z médií. Letos oslavím 33 let, své první a zatím jediné dítě jsme zplodili pod vánočním stromečkem roku 2007, kdy jsme byli … Pokračovat ve čtení →

89. Můj porod doma s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou

Můj syn

V půl páté to začalo. Vlastně to začalo už v noci, pak přestalo a ráno se slabě vrátilo. Moje dítě se rozhodlo, že už je čas, kdy chce do světa. Počkalo na sobotu, kdy je v domě klid a nikde nikdo cizí okolo. Ještě jsem vyvenčila psy. Přinesla domů kytky. Vyjela na výlet s mužem, nedaleko. Celou dobu, co jsem … Pokračovat ve čtení →

88. Dvoudílný příběh pro Ivanu, druhý díl nedokončený

Matěj

Díl první. První setkání s Ivanou se pro mne a mou ženu Hanku uskutečnilo prostřednictvím knihy „Hovory s porodní bábou“ v raném stadiu těhotenství. Po přečtení několika dalších „uvědomělých“ knih týkajících se těhotenství a přirozeného porodu, jsme se na ni přibližně v polovině těhotenství obrátili a začali navštěvovat její poradnu. K těmto setkáním jsme přidali i předporodní kurz. Celý kurz … Pokračovat ve čtení →

87. Příběh nejen pro Ivanu

Růže

Když jsem otěhotněla, začala jsem asi jako většina nastávajících maminek hledat informace o porodu, věcech s tím spojených a péči o dítě. O přirozeném porodu jsem se dozvěděla z úst kolegy, který se stal čerstvým otcem již potřetí a vyprávěl mi o porodu své ženy ve Vrchlabí. Dost mě to zaujalo a říkala jsem si, že v Praze, kam jsem … Pokračovat ve čtení →

86. Tiché přivítání

Zuzanka

Už strašně dávno jsem se na porod těšila, zhruba 10 let předtím, než jsem nakonec otěhotněla. Koumala jsem vše kolem něj mnoho let, měla jsem nastudovanou literaturu. Když jsem pak otěhotněla, pořád jsem se snažila najít skutečně přátelskou porodnici. Přátelskou nejen přirozenému porodu, ale hlavně miminku. Porodnici, která není přátelská jen ve vlastních proklamacích, ale i ve skutečnosti. Jenže vždycky … Pokračovat ve čtení →

85. Porod si můžete užít i v porodnici, ale musíte být na to dobře připraveni

Prokůpek

Můj příběh není ničím zvlášť výjimečný a tím se vlastně liší od většiny příběhů zde zmiňovaných. Patřím k maminkám, které si porod doma moc představit nedovedou. Mě taková myšlenka naplňuje pocitem většího stresu než představa porodnice, bílých plášťů a trochu narušeného soukromí. Ať už za to může podnájem, vekterém bydlíme, nebo stolitrový bojler, ve kterém po jedné koupeli dojde teplá … Pokračovat ve čtení →

84. Knižní poradna

Růže

První setkání s Ivanou bylo jen velmi krátké, ale intenzivní. V té době už jsme měla půlročního syna a v rámci konference aktivního rodičovství jsem navštívila i její přednášku věnovanou péči o ženu v těhotenství a během porodu. Bohužel jsem zůstala jen chvilku, protože synek už měl jiné zájmy než být trpělivé miminko. I těch pár minut, kdy jsem měla … Pokračovat ve čtení →

83. Jsem mámou dvou nedonošenců

Soňka, Honzík a malá Kačenka

První své dítě jsem porodila v perinatologickém centru v Plzni Lochotíně. O 18 měsíců později jsem porodila svou dcerku v malé městské nemocnici v Kyjově. Přístup tamního personálu byl otřesný. Dodnes si pamatuji otřesnou větu primáře: „Ženská jedna bláznívá, vy chcete, aby vaše dítě zemřelo? Neotvírejte ten inkubátor ,vaše dcera ja na kyslíku a když jí budete inkubátor otevírat, bude … Pokračovat ve čtení →

81. Doma nebo v porodnici, hlavně přirozeně

Bříško

Ještě před tím, než jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že budu chtít jednou prožít, pokud to bude možné, přirozený porod, bez zasahování zvenčí a bez medikace. K porodu jsem zvolila menší porodnici kousek za Prahou. Porod byl nakonec indukován, zda to, bylo nezbytně nutné, nedokážu posoudit, ale mohu o tom pochybovat. Vzhledem k tomu, že jsem byla po většinu času … Pokračovat ve čtení →

80. František

František s maminkou

Dnes je to rok, kdy k nám přišel František, a je tedy dost dobrý důvod ke  vzpomínkám na události, na kterých má svůj podíl i paní Ivana. Neznáme se osobně, přesto významně ovlivnila život naší rodiny. Dnes si s úsměvem vybavuji svou větu z doby, kdy mateřství pro mě bylo z říše galaktických dálav: Nechápu, jak někdo může rodit doma, … Pokračovat ve čtení →

79. Dlouhé čekání na miminko aneb David

Růže

S Ivanou jsem se setkala před několika lety a nebylo to primárně kvůli těhotenství. Tou dobou jsem už 6 let neměla menstruaci… Nutno říci, že menstruaci jsem ztratila během léčení jisté dlouhé nemoci, kdy jsem odmítla lékařský přístup a zvolila přírodní postupy. Léčení probíhalo sice dlouho, ale o to efektivněji a vím, že to byla správná cestra. Nicméně mé tělo … Pokračovat ve čtení →

78. Kdysi, dnes

Dcery

Starší dcerku jsme počali na pracovním pobytu v Izraeli. Protože jsem se cítila bezpečně a svému tělu jsem důvěřovala, vrátili jsme se domů až v 6. měsíci a já poprvé šla na lékařskou prohlídku. Paní doktorku hlavně zajímalo, jestli už mám obnovené zdravotní pojištění… Tehdy jsme ještě bydleli v Praze a já jsem „náhodou“ zjistila, že při porodnici Na Bulovce … Pokračovat ve čtení →

77. Druhý příběh M.Š.

Růže

Moje první těhotenství bylo prostě takové, jaké by se u prvního těhotenství dalo čekat: Byla jsem ze všeho vykulená jak Alenka v říši divů. Kam mne lékařka poslala, tam jsem poslušně nacupitala. Ačkoliv jsem třeba byla hluboce přesvědčená, že i v případě pozitivních genetických testů bych si děťátko nechala, jako správná poslušná ovečka jsem je přesto absolvovala. Nakonec se moje … Pokračovat ve čtení →

76. Lukášovo narození

Leona

Milá Ivano, chystám se k napsání svého příběhu už delší dobu, moc mi záleží na tom, abych Vás podpořila, snad je to takto vhodné. Času však se dostává málo – 3 děti, nemoce, domácnost, zaměstnání… Tak tedy dnes: O tom, že budu rodit doma, jsem uvažovala až během svého třetího těhotenství, které následovalo téměř jednu generaci po narození mých prvních … Pokračovat ve čtení →

75. Vzpomínka na setkání

Růže

S Ivanou a její prací jsem se začala seznamovat mnohem dřív, než jsem měla dítě, také prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou. Když jsem pak otěhotněla, Ivana byla pro mne první volba, a byla jsem moc ráda, když jsem zjistila, že má v Áčku „ordinaci“ a je schopna mne přijmout. Šla jsem za ní téměř ihned, jak jsem se tu … Pokračovat ve čtení →

74. Ivana je hlavně úplně normální

Růže

Když jsem otěhotněla, začala jsem se u kamarádek, co už mají děti, zajímat o to, jak jim proběhlo těhotenství, jaký měly porod a poporodní péči. Přišlo mi, že jsem na to vlastně děsně sama, ačkoliv mám super manžela, se kterým se dá hodně povídat, ale on těhotenství nikdy nezažil a já toužila mít nějakou spásnou duši. Chtěla jsem poznat někoho, … Pokračovat ve čtení →

73. Zuzana a Ágnes

Růže

Email č. 1.: Milá Deniso, vzpomněla jsem si, že Tvoje maminka bydlí v Budapešti. Chtěla bych potěšit svou přítelkyni Ágnes, která je v domácím vězení, ale nemám se za ní jak dostat. Myslíš si, že bys mohla požádat svou maminku, aby Ágnes zanesla květiny a pozdrav od přítelkyň? Jistě ji to v těžkých chvílích potěší. Moc děkuji za všechny ženy, … Pokračovat ve čtení →

72. Když nastanou komplikace, porod se zastaví

Růže

Přesně tato slova, která jsem slyšela během přednášky při týdnu respektu k porodu od Ivany Königsmarkové, se mi vybavila při mém porodu. Do té doby porod probíhal normálně, někdy po desáté večer mi praskla voda, nejdříve slabé kontrakce postupně zesilovaly a zpravidelňovaly se. Byla jsem celkem v klidu, bolest šla zvládat úlevovými polohami. Věděla jsem, že nemůžu spěchat, protože musím … Pokračovat ve čtení →

71. Vánoční příběh

Betlém

Zhruba před dvěma tisíci let se mladé ženě Marii narodil syn. Narodil se ve chlévě, svým dechem ho zahřívali volek a oslík. S Marií byl jen její manžel Josef, který ale nebyl otcem dítěte, té noci se totiž narodil syn Boží. A už od rána k malému miminku proudily zástupy úplně cizích lidí, kteří se na něho přišli podívat a … Pokračovat ve čtení →

70. Eliška a Matěj

Eliška a Matěj

K Ivaně do poradny jsem docházela během obou těhotenství.  Doma se narodilo první dítko, holčička Eliška. Bydleli jsme v té době v Praze, vrátili se až v 7. měsíci ze zahraničí, kde je péče asistentky normou a porod doma celkem normální alternativou. Situace pro mne byla jasná: pokud to bude jen trochu možné, rodím doma s Ivanou. A tak se … Pokračovat ve čtení →

69. Neslyším tlukot dítěte. Dobře, no a co?

Jonáš

Není nad to vědět, kde se právě teď nožičky nalézají v bříšku… Je poledne. V Praze padá sníh a hojně. Pomalu pozoruji úžasně tvarované vločky. Téměř tiše a pomalu padají. Aspoň pro mne. Jak jsem byla ve stavu vědomí, poté, co jsem zahlédla nápovědu, že do mne skutečně vstoupila duše v podobě černých ptáků, se zobáky směřujících do mého lůna, … Pokračovat ve čtení →

68. Očima babičky

Soňa Sadílková

Přidávám reakci mé maminky po přečtení mého porodního příběhu… přeju všem maminkám, aby měly takovou maminku… Zdeňka Vaňová …jsem maminka této úžasné ženy… Až dnes jsem si přečetla její příběh… Poplakala jsem si… Byly to slzy dojetí, hluboké úcty a Lásky… Ale také lítosti z toho, že jsem ji také takto nepřivedla a nepřivítala mezi nás na tento svět. Vážím … Pokračovat ve čtení →

67. Když se nikdo nenarodí

Sestry

Nevím jak mám pojmenovat svůj příběh, nejprve jsem vlastně vůbec nechtěla psát… Prostě, protože mám pocit, že bych to neuměla… Pak jsem si přečetla zpověď Ivaniny dcery, skoro jsem se rozplakala, potom příběh předchozí a rozhodla se napsat. Ne o svém porodu, ale jak mi Ivana pomohla prožít „přirozeně“ potrat… Už jsem měla doma jednu zdravou školkovou holčičku, když jsem … Pokračovat ve čtení →

66. Měla jsem pocit, že ji znám odjakživa

Růže

O Ivaně a její práci jsem věděla dávno. Vlastně ani nevím odkud, možná z novin nebo časopisů, osobně jsem tenkrát Ivanu neznala. Když jsem pak před čtyřmi lety otěhotněla a zažila nepříliš příjemnou návštěvu u svého gynekologa v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, rozhodla jsem se Ivaně zavolat a poradit se o možnosti její pomoci a péče … Pokračovat ve čtení →

65. Porody jako oslavy

Lojzinka s Ofélkou

Milá Ivano, také já a Kamil vzpomínáme rádi na Vaši všestrannou péči. Nejprve to byly vtipné, praktické a srozumitelné předporodní přípravy v A-centru, kde jsme začali hlouběji promýšlet všechny otázky kolem porodu a rodičovství v souvislostech. Můj muž říká, že by ho původně ani ve snu nenapadlo, že budeme nakonec rodit doma. Byl však ochoten se mnou o tom přemýšlet, … Pokračovat ve čtení →

64. Setkání s Ivanou

Růže

Mé setkání s Ivanou Königsmarkovou se uskutečnilo pouze prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou, ale i tak to bylo setkání vskutku převratné. Své první dítě jsem porodila v porodnici a i když to byl podle mínění porodníků porod bezproblémový a pěkný, já ho tak docela nevnímala. Ve své nezkušenosti jsem se nechala vmanipulovat do užití medikace, po níž jsem zbytek … Pokračovat ve čtení →

63. Z deníku Tey aneb Zrození

Tea

Milá Ivano, děkuji, že jste mě (nás) moudře provázela v čase, kdy jsem čekala Teu, že jste byla přítomna a pomohla nám při jejím narození. Děkuji za podporu a návštěvy po porodu. Za pomoc se všemi papíry a úkony, které bylo potřeba ve spojení s domácím porodem vyřídit. Děkuji za všechny ženy a děti, které mohly, také díky Vám, přivést … Pokračovat ve čtení →

62. Bez informací by to nešlo

Růže

Když jsem zjistila, že čekáme miminko, uvědomila jsem si, že je pro mě nesmírně důležité, abychom já i miminko společně prožili jeho příchod na svět co nejpříjemněji a nejpřirozeněji, ačkoliv nemám odvahu ani zázemí pro to, abych porodila doma. Jako prvorodička jsem samozřejmě neměla téměř žádnou představu o tom, co všechno průběh těhotenství a porod obnáší, a tak jsem se … Pokračovat ve čtení →

61. Pár slov

Růže

Chodila jsem k paní Ivaně Königsmarkové na předporodní kurz. Byla jsem prvorodička, odmala zvyklá poslouchat, a jako rázovité a důrazné porodní báby jsem se jí i trochu bála 🙂 Vybavila nás množstvím informací a nabídkou, že kdyby něco, můžeme jí kdykoli, i po porodu zavolat. Svoji holčičku jsem i díky Ivaniným radám šťastně porodila, v nemocnici, když jsme překonaly všechny … Pokračovat ve čtení →

60. Tři příběhy nepříběhy

Růže

S Ivanou jsem nerodila, a tak jsem měla dlouhou dobu pocit, že žádný „příběh“ s ní vlastně nemám. Nakonec jsem ale přišla na to, že možná mám, a to hned tři… První není příběhem v pravém slova smyslu. Nedá se vyprávět jako veselá historka – chybí mu jasná linka i pointa. Je to vlastně spíš vyznání. Ivana pro mě představuje … Pokračovat ve čtení →

59. Každá žena má právo na péči porodní asistentky. I porodní asistentka.

Růže

VY NEPOSLOUCHÁTE OZVY?!?!?!?!…………….., křičela na mě Ivana přes celý porodní sál před třiceti lety. Nejhorší bylo mít praxi v době její služby. Když jsme jí to s mou bývalou spolužačkou o mnoho let později, dodávajíce si vzájemně odvahu řekly, že pro nás byla postrachem, neřekla: To mi je líto, nebo cokoliv jiného, konejšivě omluvného. Nehnula ani brvou, rozhodila rukama a … Pokračovat ve čtení →

58. Pohádka o narození se

Růže

Ahoj všichni, to jsem já, maličké miminko Eriček. Moc Vás zdravím a hodně se na Vás všechny těším!!! Posílám Vám pusu a zítra ráno se po prvé potkáme, to bude žůžo! Víte, já jsem miminko v bříšku své maminky. Mám ji moc rád, protože mě nejenom nosí, ale dělá pro mne to, co nedělá každá maminka – normálně se mnou … Pokračovat ve čtení →

57. Milá Ivano

Lenka Trochová s dětmi

Milá Ivano, nikdy jsem se s Vámi nesetkala, a přesto se mě Váš příběh velice dotkl. Je nám upírána svobodná volba, na kterou bychom měli mít právo. A už nezáleží na tom, zda se jedná o domácí porody či něco jiného. Proto mi velmi vadí přístup našeho státu – upřít těm, co chtějí rodit jinde, než v porodnici, nárok na … Pokračovat ve čtení →

56. Ivana mi pomohla v těžkých dobách. I když nemusela.

Růže

Můj příběh s Ivanou Königsmarkovou je skoro 7 let starý. Navštěvovala jsem její předporodní kurzy v Aperiu a byla moc spokojená, že konečně přestávám být nervózní z neznámého a z toho, že „to nezvládnu“. Během kurzu dokázala neskutečně dobře a citlivě vyvážit stránku odborně-poradenskou s tou druhou, pro nás snad ještě důležitější, totiž s dovedením k psychickému uvolnění, zbavení se … Pokračovat ve čtení →

55. Jak se narodila Ellen

Ellen s maminkou

I já bych ráda napsala pár řádků o svém setkání s Ivanou. Ač jsem původně věřila, že spolu projdeme i mou první porodní zkušeností, nakonec tomu bylo jinak. O Ivaně jsem slyšela mnohé od svých přátel, kteří v jejím doprovodu přivedli své děti šťastně na svět doma. Sama jsem rozhodnutí o tom, kde se moje děťátko narodí, nechávala dlouho plynout. … Pokračovat ve čtení →