A 155. O naší zlaté hodině (opakování)

I když náš příběh je o Zuzaně Štromerové, stejně tak patří Ivaně a všem statečným porodním asistentkám u nás, které zatím prošlapávají cestu a i přes nepřízeň systému hájí právo žen na svůj porod. Doufám, že také Ivana se bude brzy moci ke své práci vrátit. Vždyť „její“ maminky na ni čekají a my jí i s nimi moc držíme … Pokračovat ve čtení →

A 150. Tři setkání (opakování)

Šneček

Jak být sebejistým rodičem Milá Ivano, potkala jsem se s Vámi před osmi lety, kdy jsem čekala své první dítě. Jsem člověk, který potřebuje mít vše, co se týká jeho těla, pod silnou kontrolou, a k tomu potřebuje hodně informací. Sbírala jsem je všude možně, vážila a třídila, a tak jsem se dostala k vašim předporodním kurzům. Už jen to, … Pokračovat ve čtení →

A 149. Porod v Hořovicích (opakování)

Plínky

Porod v Hořovicích, 2010 Dlouho jsem napsání svého porodního příběhu odsouvala, neboť nejsem zrovna spisovatelský typ. Nicméně pokud tímto způsobem mohu alespoň trochu podpořit Ivanu a ostatní lidi, kteří bojují vlastně za moje přání a za moji svobodu, tak nemohu jinak než okamžitě psát. Navíc je tomu dnes přesně dva roky, kdy se příběh udál. Během mého prvního těhotenství jsem … Pokračovat ve čtení →

A 143. Následující řádky jsou už deset let staré (opakování)

Děti

Následující řádky už jsou 10 let staré, ale byly sepsány měsíc po mém druhém porodu.  Jde totiž o porod, který byl díky Ivaně úžasný a nevím o ničem, co bych na něm chtěla pro příště vylepšit (snad jen tu kulisu fotbalového zápasu bych vyřadila :-)… Díky Ivaně jsem už prvního syna porodila doma bez problémů a jsem za porody obou … Pokračovat ve čtení →

A 142. Kruhy (opakování)

Kruh se uzavřel Začnu trochu zeširoka. Vše začalo tím, že jsem otěhotněla 🙂 Kamarádka mi doporučila chodit na těhotenské cvičení a já si našla na internetu jedno mateřské centrum, které jsem záhy navštívila. Ač je poměrně známé, na mě příliš nezapůsobilo, bylo neosobní a necítila jsem se tam dobře. A tak jsem hledala dál a věrný kamarád google mi našel … Pokračovat ve čtení →

A 140. Příběh naší Dominiky (opakování)

Celá rodina

Ivanu jsem poznala již před několika lety, kdy pomáhala mé sestře po ambulantním porodu, a následně za dva roky na to asistovala při domácím porodu mé druhé neteřinky. Měla jsem to štěstí, že jsem na vlastní oči viděla příchod mé druhé neteře na svět. Tento zážitek zcela změnil můj pohled na porod jako takový. Stejně jako většina nezkušených a neinformovaných … Pokračovat ve čtení →

A 138. Jak k nám přišla Nellinka (opakování)

Čekali jsme naše první miminko a já byla nadšená, jak dnes všechno krásně funguje. Těšila jsem se, jak normálně porodím, celou dobu se mnou bude moci být můj manžel a po porodu si budeme všichni tři užívat ty krásné společné první chvíle a dny. Postupně jsem začínala z referencí dalších maminek zjišťovat, že realita je trošku jiná než se píše … Pokračovat ve čtení →

A 134. Zbojníci z Proseckých skal (opakování)

S maminkou

Když jsem poprvé otěhotněla, tak jsem si představovala, že si to mimino nechám nějakým elegantním způsobem z břicha vytáhnout, třeba takovým bezpečným a bezbolestným způsobem jako je císař. Ale děs z nemocnic a doktorů, který mám od dětství, na mě čím dál víc dotíral a říkal něco o tom, že to asi není nejlepší nápad. A tak mi díky němu … Pokračovat ve čtení →

A 131. V Japonsku to jde, půjde to i u nás (opakování)

Maruška

Doma se v Japonsku rodí necelé procento dětí, z celkového počtu všech porodů to ale nebude tak male číslo. Japonský zdravotnický systém totiž umožňuje ženě vybrat si mezi porodním oddělením větších nemocnic, soukromou ženskou klinikou v sousedství, porodním domem anebo porodem doma s asistentkou. Porodní asistentka dělá většinu předporodních vyšetření přímo u těhotné doma, povinné jsou 3 kontroly (ultrazvuk) na … Pokračovat ve čtení →

A 109. Nejenom porod (opakování)

pro_ivanu

Porodem nic nekončí Asi v polovině svého prvního těhotenství jsem došla k myšlence na porod doma s porodní asistentkou. Studovala jsem dostupnou literaturu a s manželem nás přihlásila na předporodní kurz s Ivanou. Prožívala jsem nové pocity i informace a vše podvědomě směřovala k vyvrcholení svých snah, přirozenému porodu, pokud možno nějak podobně jako u domácích porodů, o kterých jsem … Pokračovat ve čtení →

A 85. Porodní bába (opakování)

Natalia s Ivanou

Pohádka o spokojeném šestinedělí Už dlouhou dobu se chystám poděkovat Ivaně Königsmarkové za klid a pohodu, se kterou jsem díky ní mohla prožít šestinedělí a období následující. Činím tak alespoň nyní. Můj syn Vojta se narodil v jedné velké pražské nemocnici císařským řezem. Jednou z důležitých věcí pro mne bylo, abych mohla Vojtu kojit a užít si vzájemné blízkosti, o … Pokračovat ve čtení →

A 83. První narozeniny podruhé (opakování)

Štěpán a Mikuláš

20. dubna tomu bude rok od mého druhého porodu a Ivana byla u nás na počátku celé naší pouti mateřstvím. Díky ní mám zkušenost, že je možné porodit krásně a přirozeně i ve zdravotnickém zařízení. Jen musí být ta správná konstelace. Během prvního těhotenství v roce 2008 jsem navštěvovala kurzy těhotenské jógy v pražském A-centrum,  a tak jsem se dostala … Pokračovat ve čtení →

A 70. Porodní asistentky (opakování)

Porod a skvělá spolupráce porodnice s porodní asistentkou Od raného těhotenství jsem byla rozhodnutá rodit doma. Přečetla jsem si mnoho zahraniční i tuzemské literatury na toto téma, shlédla filmy, zúčastnila se diskuzí, setkala se s ženami, které doma porodily a po tom všem jsem neviděla důvod, proč tento komfort neposkytnout již prvnímu dítěti. Ivanu jsem si vybrala díky doporučení mých … Pokračovat ve čtení →

A 51. Porody jako oslavy (opakování)

Lojzinka s Ofélkou

Porody jako oslavy Milá Ivano, také já a Kamil vzpomínáme rádi na Vaši všestrannou péči. Nejprve to byly vtipné, praktické a srozumitelné předporodní přípravy v A-centru, kde jsme začali hlouběji promýšlet všechny otázky kolem porodu a rodičovství v souvislostech. Můj muž říká, že by ho původně ani ve snu nenapadlo, že budeme nakonec rodit doma. Byl však ochoten se mnou … Pokračovat ve čtení →

A 48. Tichá pomoc (opakování)

Ivana mi pomohla v těžkých dobách. I když nemusela. Můj příběh s Ivanou Königsmarkovou je skoro 7 let starý. Navštěvovala jsem její předporodní kurzy v Aperiu a byla moc spokojená, že konečně přestávám být nervózní z neznámého a z toho, že „to nezvládnu“. Během kurzu dokázala neskutečně dobře a citlivě vyvážit stránku odborně-poradenskou s tou druhou, pro nás snad ještě … Pokračovat ve čtení →

1010. Závěrečný příběh

The Lotus Birth Campaign

Dnešní příběh je poslední z příběhů pro Ivanu. Od napsání a publikování prvního příběhu uběhly více než tři roky. Příběhy vznikly jako podpora pro Ivanu v době, kdy nesměla pracovat, kdy byla souzena, jako ukázka a připomínka Ivaniny práce, zviditelnění případu a nakonec i jako podpora pro ženy a jejich rodiny. Inspirovaly jsme se v Maďarsku, kde publikují příběhy na … Pokračovat ve čtení →

994. Bude to ještě dlouhá cesta

Knihy

Dostala se mi do rukou kniha Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví (Lenka Slezáková a kol., Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3373-9.). V předmluvě (s. 7) se píše, že text „je doporučen především pro studenty ošetřovatelství na vyšších zdravotnických školách, bakalářského a magisterského studia ošetřovatelství a specializačního studia, u kterých se již předpokládá určitý stupeň znalosti odborné terminologie. Z tohoto důvodu jsou v … Pokračovat ve čtení →

991. Do třetice všeho dobrého aneb jak se narodila Kačenka

Miminko po porodu

Chvilku potom, co se narodil Štěpánek, jsem řekla, že to chci zažít ještě jednou, že ještě jedno miminko prostě budu mít! Ne hned, za pár let, možná až budou děti trochu větší, jaké tedy bylo překvapení, když jsem půl roku po porodu Štěpíka našla // na testu, byl to šok, takhle brzy jsem si miminko v žádném případě nepředstavovala, navíc … Pokračovat ve čtení →

982. O kojení

Amaryllis

Do příběhů jsem přispěla už několikrát, minule jsem si myslela, že už naposled, ale nedalo mi to a musela jsem ještě něco sepsat… Dceři je 13 měsíců a vypadá to, že se pomalu ale jistě sama odstavuje. Dokonce bych řekla, že pokud bych jí kojení po probuzení a večer před spaním nenabídla, možná by si ani nevzpomněla. Svým způsobem jsem … Pokračovat ve čtení →

981. Můj sen o přirozeném porodu podruhé

Květina

Na svůj druhý porod jsem se svědomitě připravovala, přečetla spoustu knih, vyslechla kupu diskuzí, navštívila několik předporodních kurzů a hlavně jsem se na něj těšila. Další silná kontrakce mě postupně láme do kleku, rukama se opírám o sedátko před příjmem do ordinace v podolské porodnici, silný tlak na kostrč mě nutí tlačit a samo se mi vydere hrdelní „křik“, muž … Pokračovat ve čtení →

980. A jak to bylo dál?

Třešňové květy

Se svými příběhy s narozeními už jsem se podělila dvakrát – Loučení s Alicí a Potřetí. A ráda bych Ivanu podpořila ještě jedním příběhem. Příběh je o tom, co bylo potom – tedy co mi přinesl porod doma, krom toho, že byl jiný? Už od dětství běží hlavou u pohádek – a jak to bylo dál – potom, co ti … Pokračovat ve čtení →

976. Porod snů – druhorozeně

Orchideje

Svůj porodní příběh bych chtěla věnovat všem porodním asistentkám a dulám, které svou práci dělají s empatií a nadšením. Je to také příběh o tom, že všechno lze, jen je třeba si dobře vybírat, komu se svěříte do péče. Čekala jsem druhé dítě. Byla jsem už odvážnější, co se testů týče. Odmítla jsem tripl test (protože bych stejně nešla na … Pokračovat ve čtení →

973. Bůh je na mé straně – 2.část

Tulipány

Termín mám v úterý 7.10.2014… Moc se mi nelíbí… Má narozeniny Putin a můj bratr, se kterým nemám dobré vztahy. Tak uvidíme, jestli se bude líbit miminku… Také ne… V noci z 8 na 9 října mám kontrakce. Píšu SMS oběma PA. Do rána však se to moc nerozeběhne, po 10-15 minutách. Přece jim oběma volám. Aha… Jedna je u … Pokračovat ve čtení →

950. Uklízečka

Podzim

O porody se zajímám několik let před otěhotněním. Toužím po porodu doma a čtu porodní příběhy. V duchu si představuju, jak to chci mít já. Těším se, že si vyberu PA a je mi líto, že Ivana má problémy a že teď k porodům nechodí. Její pohled mi dává smysl a její postoj je mi blízký. Zjišťuji PA v okolí … Pokračovat ve čtení →

947. Jak se rodí v Hostivici

Poporodní

Těžko se mi hledají slova, kterými bych svůj příběh zahájila, možná bych mohla začít tím, že opravdu nejsem lesní žena a nepřipadám si jako alternativní člověk, naopak – miluji techniku, počítače, pokrok a svůj život si bez mac booku, telefonu a ipadu opravdu nedovedu představit. Přesto mě občas známí nazývají „velice alternativním člověkem“. Než jsem otěhotněla, o porodu jsem toho … Pokračovat ve čtení →

907. Můj rozzlobený příběh pro Ivanu – 2.část

Havlíček

To, kvůli čemu se tak strašně zlobím, totiž teprve následovalo. Ležím s nohama na kozách porodního křesla, mezi nimi se mi už půl hodiny s jehlou a nití činí mladá paní doktorka, v tom se otevřou dveře a konečně vchází můj přítel s mladou pediatričkou. Opět cizí přízvuk, ne, nejsem rasistka, jen mám pocit, že ten fakt, že pracuji v … Pokračovat ve čtení →

875. Čtyři mezní okamžiky mého života

Děti před domem

Jsem tak rozčílená z toho Honu na Ivanu a bezmocná, protože nevím, jak tomu čelit, že jsem se alespoň rozhodla konečně přispět svou kapkou v moři a sdílet s Vámi své vzpomínky na nejkrásnější chvíle svého života, kdy jsem se dotkla snad Prazákladu Bytí, možná Svého nejvnitřejšího Já nebo Boha? První dceru Bereniku Viktorii jsem rodila před 12 lety v … Pokračovat ve čtení →

869. První jarní den

Dcerka doma

Celé těhotenství jsem četla tyto příběhy a představovala si, jaký bude můj porodní příběh. Těhotenství jsem měla krásné a bezproblémové. Nejdřív jsem nevěděla vůbec nic, ale během důkladného pročtení všemožné literatury o přirozených porodech jsem v představách měla dost jasno. V přípravách jsem se dostala do takového mentálního nastavení, že jsem měla pocit, že bych to snad zvládla i sama … Pokračovat ve čtení →

868. Narození Elišky

Pampelišky

Ve čtvrtek ráno jsem jela na gravidjógu do pražského Áčka, vlak byl celkem plný, ale místo k sezení jsem našla. Najednou jsem měla velkou potřebu zavřít oči a během chvíle jsem měla pocit, že se mi otevřel celý vesmír. Přicházely ke mně informace – bude to v sobotu – všechno bude v pořádku – budete moci zůstat doma… Byla jsem … Pokračovat ve čtení →

858. Jak přišla na svět Karolínka

Tulipány

Příběhy pro Ivanu čtu přibližně rok a čtvrt – tehdy mi o nich řekla kamarádka. Celou tu dobu si říkám, že i já napíši svůj příběh. Teď, když vím, že budou Příběhy končit, se k tomu na poslední chvíli dostávám. S Ivanou jsem se setkala den poté, co nás pustili z porodnice (bohužel ne dřív), ale to až v závěru. … Pokračovat ve čtení →

852. O tom, jak to bylo všechno jinak – aneb konec dobrý, všechno dobré?!?

Miminko s maminkou

Příběhy pro Ivanu jsem četla od samotného začátku, stejně jako jsem od samého začátku sledovala Ivaninu kauzu. Čtení Příběhů mě provázelo obdobím úpěnlivého čekání na své první vymodlené miminko, těhotenstvím, šestinedělím a prvními měsíci nového života se synkem. Nyní, kdy je jeden boj šťastně dobojován a publikování příběhů končí, bych ráda přidala na závěr i ten svůj porodní příběh. Ve kterém … Pokračovat ve čtení →

848. Jak jsem porodila hezky v porodnici – Jakub

Okrasný vlčí mák

Nedávno jsem porodila své třetí dítě. S blížícím se porodem jsem četla příběhy uveřejněné na těchto webových stránkách a slíbila si, že jakmile porodím, přidám také svůj porodní příběh. Jsem ráda, že soud zprostil paní Ivanu Königsmarkovou viny a doufám, že už nedojde k žádným zvratům a paní Ivana bude moci dále vykonávat profesi, které rozumí. Paní Ivany Königsmarkové si … Pokračovat ve čtení →

839. Jak jsem rodila na Novém Zélandu

Slézovka

Posílám příběh o mé zkušenosti z Nového Zélandu. Je to alarmující, co se v Čechách děje, jak se zachází s námi ženami, jakobychom byly nesvéprávné a upírá se nám porodní a poporodní péče. Před devíti měsíci jsem na Zélandu porodila holčičku Madlenku. Péči, které se nám (mně, Madlence i tatínkovi) dostalo během mého těhotenství, porodu a šestinedělí, si nemůžu vynachválit. … Pokračovat ve čtení →

837. HBAC v našich podmienkach, alebo ako som sa druhý krát narodila s mojím druhorodeným – 1.část

Ibišek

Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →

832. Císař číslo 1

Tulipány

Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad,  břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8. Měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →

831. Kryštůfek

Kryštůfek

Dnes je tomu 7. týdnů, co jsem se stala maminkou svého prvního děťátka – jmenuje se Kryštof. Příběhy pro Ivanu jsem sledovala ještě dlouho předtím, než jsem otěhotněla a jsem velice ráda, že se konečně dostávám k sepsání toho příběhu. Je to příběh s dobrým koncem 🙂 S Ivanou je můj příběh spojený pouze letmo – sleduji její kauzu a … Pokračovat ve čtení →

827. Měla jsem pocit, že ji znám odjakživa

Růže

O Ivaně a její práci jsem věděla dávno. Vlastně ani nevím odkud, možná z novin nebo časopisů, osobně jsem tenkrát Ivanu neznala. Když jsem pak před čtyřmi lety otěhotněla a zažila nepříliš příjemnou návštěvu u svého gynekologa v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, rozhodla jsem se Ivaně zavolat a poradit se o možnosti její pomoci a péče … Pokračovat ve čtení →

820. Dopis pojišťovně

Magnólie

Zaujaly mě dva příběhy, Dopis pojišťovně a Odpověď pojišťovny. Řekla jsem si, že se zkusím dotázat podobně u naší pojišťovny, jsem u 211 (myslím, že druhá nejčastější), doufám, že i větší poptávkou můžeme možná něco pomalinku změnit. Tak snad se třeba někdo zamyslí a zařadí aspoň  možnost příspěvku na financování soukromé PA jako další variantu k nákupu vitamínů a kojícího … Pokračovat ve čtení →

802. Podruhé

Chlapeček

Byla jsem tedy podruhé těhotná. Tentokrát jsem se cítila jinak, měla jsem velmi silné nevolnosti, obrovskou únavu. Brala jsem to pozitivně, to všechno k těhotenství patří, to znamená, že je všechno v nejlepším pořádku. Biochemický screening jsem odmítla, nová gynekoložka byla chápavá, nemoralizovala, reagovala profesionálně. Přesto jsem se nevyhnula stresu a vystrašení (je fascinující, co všechno se dá vyšťourat na bezproblémovém těhotenství … Pokračovat ve čtení →

791. Březňátko

flower

Každý den si čtu i několik Příběhů pro Ivanu. Jsem velmi ráda za to ženské, intimní sdílení. Většinou si při každém příběhu trochu popláču. Ale to je přece normální, obzvláště v těhotenství. Čekám své druhé dítě, zase jarňátko – březňátko :-), termín mám v březnu, 18.3. Stejně jako před 6 lety jsem měla termín s dcerou 20.3. 🙂 A jak si tak čtu … Pokračovat ve čtení →

790. Druhé trauma není nutné

Březnové nedělňátko

Na začátku druhého těhotenství jsem si říkala, že na touhu porodit doma můžu zapomenout, jsem přece po císaři a po císaři to přece nejde. Jeli jsme se proto podívat do Vrchlabí, tam to snad půjde co nejpřirozeněji. Líbilo se mi to tam, milá porodní asistentka nás provedla po útulném domácím prostředí, které vůbec nepůsobilo jako nemocnice. Nicméně i tak mi … Pokračovat ve čtení →

773. Příběh ze severu

Holčička

V prosinci se nám narodila naše první holčička. Těhotenství bylo moc pěkné a naprosto bez komplikací. Cítila jsem se výborně. Byly jsme s miminkem naprosto předpisové, vycházely nám všechny tabulky a pan doktor byl spokojený ☺. Mně těch devět měsíců hodně posunulo směrem k uznání, úctě a důvěře v přírodu a své schopnosti nosit a porodit dítě. Bohužel tento příběh není o krásném a ideálním … Pokračovat ve čtení →

742. Porodu doma jsem se bála míň než toho nemocničního

pupeny

Občas mi někdo řekne, že jsem statečná. Že jsem se odvážila rodit doma. Jenže je to trochu jinak – já se jen domácího porodu bála míň než pobytu v nemocnici. A měla jsem navíc naprostou důvěru ve svou porodní asistentku, že zodpovědně vyhodnotí, pokud by do té nemocnice bylo třeba jet. To je první důležitá věc: Měla jsem svou porodní … Pokračovat ve čtení →

737. Kapitola 3) Šestinedělí – na vině je systém

fialová_květina

Po krásném porodu v Hořovicích jsem se v 7 hodin ráno ocitla na oddělení šestinedělí, na dvoulůžkovém pokoji. Tady jsme si se synkem užili čtyři dny. Je hodně toho, co se o tomto pobytu dá napsat. Ano, není to komfort. Pokoj byl tak malý, že jsme se tam skoro nevešli. Chybí místo, kam může přijít návštěva (na pokoji to nejde … Pokračovat ve čtení →

734. Martini s džusem

Martini

Vážená paní Ivano, dnes jsem se dočetla o tom, že Vás soud osvobodil. A stejně jako hodně lidem kolem mě, ta zpráva vehnala do obličeje letmý úsměv a takové jemné kroucení hlavou… je to možné? Ano, je, a vlastně už mě to ani tak nepřekvapuje. Náš svět se mění, vidím to jasněji a jasněji – díky Vám, díky práci všech … Pokračovat ve čtení →

721. Volej Ivaně

Primule

Včera mi psala kamarádka, se kterou jsem se potkala v těhotenství na cvičení gravidjógy, že už jsou z porodnice doma /porodila před více než týdnem ve středu první dítě, císařským řezem v Praze – Podolí, podrobnosti zatím nevím, psala jen o nějakých komplikacích/. A že nic nestíhá, je unavená, nejde jim kojení…, pediatrička řekla, že musí přikrmovat, protože holčička nepřibírá …. Řekla bych, … Pokračovat ve čtení →

708. První dáma

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho nasazuji. Já mu dávám … Pokračovat ve čtení →

659. Stokrát kdyby…

S maminkou

Už jsou to čtyři měsíce, co sbírám odvahu napsat svůj příběh. Mám v sobě ještě tolik bolesti, že je těžké sednout k pc a vracet se v myšlenkách a pocitech zpět. Znovu otevírat rány tolik bolí. Vždycky jsem sama k sobě byla hodně tvrdá. Jen tak něco sama sobě neodpustím. Je důležité, že to o sobě říkám, nechci, abych vypadala … Pokračovat ve čtení →

657. Kontinuální péče jednou porodní asistentkou je bezpečnější a úspornější, a to nejen pro ženy z nizkorizikových skupin

Chanuka

Informace o novém australském výzkumu zaměřeném na péči porodních asistentek, která ve srovnaní s běžnou péčí o ženy v porodnicich vychází lépe, bezpečně a úsporněji, a to nejen pro ženy z nízkorizikových skupin. Úryvek ze shrnutí: „Using more midwives could save the Australian medical system more than $500 per birth“. Prezentace konkrétních číselných výsledků a závěrů: http://ahha.asn.au/sites/default/files/sally_tracy.pdf Abstrakt z The … Pokračovat ve čtení →

636. Těšení a velké zklamání

Letní růže

Dobrý den všem, kteří budete číst můj – vlastně náš – příběh, můj a mé malé holčičky. Rodila jsem v porodnici Kadaň (všemi doporučovaná – všemi, tím myslím lékaře) v roce 2011. Jsem jednadvacetiletá maminka od dvouroční holčičky, kterou jsem rodila v porodnici. Na svůj ,,velký den“ jsem se těšila, ale i bála – samozřejmě prvorodička – a nevěděla pořádně, … Pokračovat ve čtení →