A 103. Jak Eliška přišla na svět (opakování)

Ach jo, ach jo, proč jen jsem se dřív neinformovala, jak probíhá porod? Strach… Začalo to už v dětství, když jsem viděla ve filmech scény porodů – plné křiku a krve. Horší pak byl porod, který nám v rámci výuky pustili na základní škole. Ve třídě jsem nevydržela a zařekla se, že vlastní dítě nikdy. Vždyť už jen vyndání třísky … Pokračovat ve čtení →

A 102. O strachu a svobodě (opakování)

Zbavit se strachu Už roky pracuji s migranty. Více či méně intenzivně, podle toho, jak moc mne potřebují mé malé či ještě menší děti. S paní Königsmarkovou jsem se osobně seznámila právě díky ženě, jejíž zemí původu je Ukrajina. Ale abych začala od začátku. Kamarádi, kteří ve svém okolí zaregistrují člověka z cizí země, který má potíže, obvykle dospějí k … Pokračovat ve čtení →

A 100. Ivanka a Ivana (opakování)

S Ivanou K. jsem se potkala – jak jinak – při svém těhotenství. Chodila jsem tenkrát – v roce 2001 to bylo – ještě tak trochu do školy a termín porodu se mi – jako naschvál – překrýval s termínem obhajob. Tak jsem se snažila stíhat školu a to své první těhotenství tak trochu flákala…, no prostě, nehledala jsem si … Pokračovat ve čtení →

A 96. Setkání s Ivanou (opakování)

Ivana v Mátě Tento příběh byl čtený poprvé na festivalu Femina Film 2012. Tento festival také podporuje Ivanu Königsmarkovou. Mou nejmilejší prací v Českém rozhlase byla po dvanáct let tvorba magazínu pro mámy a táty MÁTA. Díky ní jsem poznala řadu báječných lidí, mezi nimi i Ivanu Königsmarkovou. Téma přirozených porodů se mi stalo velmi blízké, byť už jsem v … Pokračovat ve čtení →

A 95. Do tretice všetko dobré (opakování)

Prvé zoznámenie

Pôrod môjho tretieho dieťaťa ostane navždy spojený s Ivanou Königsmarkovou. Navždy ho budem mať v pamäti. Tak ako tie predošlé. Tak ako asi každá žena. Teraz som sa rozhodla zapísať ho práve pre Ivanu. Moje prvé 2 deti sa narodili v bratislavských pôrodniciach. A hoci oba pôrody prebehli hladko a s dobrým koncom, po pobytoch v pôrodniciach mi ostali aj … Pokračovat ve čtení →

A 94. Rodili jsme doma s Ivanou aneb malá čarodějnice Kačule (opakování)

Malá čarodějnice Kačule

Napsat příběh o tom, jak mi pomohla Ivana Königsmarková, byl pro mě poměrně těžký úkol. Ne proto, že by něco dopadlo špatně, ale právě proto, že vše bylo v pohodě a příběh by byl příliš jednoduchý a krátký. S Ivanou je to totiž o tom, že je vše v klidu a bez stresu. Tak jsem se rozhodla, popsat vám můj … Pokračovat ve čtení →

A 93. Mé porody – příběh domácího potratu

Pokračování porodních příběhů Petry Hanouskové Chvátalové. Je mi 32, jsem počtvrté těhotná. Hurá – těhotenství je velmi chtěné, očekávané,… Moc se mi tomu ještě nechce věřit – „Tak konečně jsem zase těhotná…“ Pomalu mi to začíná docházet. Dívám se do kalendáře a počítám si, že se miminko nejspíš narodí ve znamení blíženců… Druhý den ráno jdu na záchod a při … Pokračovat ve čtení →

A 92. Mé porody – porod druhý a třetí, doma

Pokračování porodních příběhů Petry Hanouskové Chvátalové. Je mi 26 let. Můj syn mi jednoho sobotního dopoledne oznamuje: „Maminko, máš v bříšku miminko a je to holčička Monička“. Za několik dnů zjišťuji, že jsem podruhé těhotná. Těhotenství je náročnější, než to předešlé, přesto si jej užívám. Opět se setkávám s naší porodní asistentkou. Jelikož je od nás vzdálená 200 km, bavíme … Pokračovat ve čtení →

A 91. Mé porody – porod první

Autorka včerejšího příběhu nám poslala příběhy Vesniných starších sourozenců – rádi je tu na pokračování uveřejňujeme. Je mi 12 let a maminka mi vypráví o tom, jak jsem přišla na svět: bílé nemocniční zdi, nepříjemný personál, bolest, odloučení, bezmoc. Začínám chápat, proč se ženy bojí porodu. Nebojím se bolesti, ale toho, že budu muset do nemocnice. Cizí lidé na mě … Pokračovat ve čtení →

A 90. Jaro v moravské porodnici

Včera večer se nám narodila naše krásná Vesna. Původně plánovaný domácí porod (doma jsem porodila už dvě děti) nám bohužel nevyšel, přesto byl celý závěr těhotenství i porod sám krásnou a poučnou cestou. Ve 35. týdnu mi začala odtékat plodová voda, která odtékala až do porodu. Vydržely jsme ležet a čekat v domácí péči (za velmi empatické podpory mé PA) … Pokračovat ve čtení →

A 89. Šťastná ruka lékařova, která nestihla včas zasáhnout (opakování)

Stella

Celé mé těhotenství bylo nádherné, pohodové, a to především díky lidem, kterými jsem se v tomto období obklopila. Když nebudu zmiňovat manžela, rodinu, kolegy, kamarády, tak to byli především Zorka Vymazalová – úžasná ženská z A-centra, na jejíž cvičení jsem chodila každé pondělí. Nebylo to jen o cvičení, ale o spoustě praktických rad, krátkých meditacích, vizualizacích, krásném povídání a naslouchání…., … Pokračovat ve čtení →

A 88. Jak je důležité míti nejen Filipa, ale i Šimona (opakování)

Zuzka s Filipem a Šimonem

Tento příběh nemá na první pohled s Ivanou moc společného, ale mimo jiné i díky její knize „Hovory s porodní bábou“ a její aktivitě v oblasti porodnictví a podpory přirozeného porodu se mohl stát. Svého prvního syna jsem porodila „standardně“ v největší porodnici v Brně. Celé těhotenství jsem chtěla rodit přirozeně a i hladký a rychlý průběh samotného porodu všemu … Pokračovat ve čtení →

A 86. Příběh děťátka Estel (opakování)

Na zahradě

Eva měla termín porodu 2. Dubna 2012. Její holčička Estel se narodila 8. dubna chvilku před půlnocí. Doma, jen s pomocí tatínka a duly, ačkoli by si Eva i její muž přáli mít u porodu i porodní asistentku. Ale neměli, protože byl duben a ačkoli využili všech možností (viz třeba http://www.ferovanemocnice.cz/aktuality/pravni-rady-pro-zeny-ktere-nemohou-sehnat-porodni-asistentku-k-porodu-doma-2582.html), jak porodní asistentku získat, neuspěli. Přesto jim v tu … Pokračovat ve čtení →

A 85. Porodní bába (opakování)

Natalia s Ivanou

Pohádka o spokojeném šestinedělí Už dlouhou dobu se chystám poděkovat Ivaně Königsmarkové za klid a pohodu, se kterou jsem díky ní mohla prožít šestinedělí a období následující. Činím tak alespoň nyní. Můj syn Vojta se narodil v jedné velké pražské nemocnici císařským řezem. Jednou z důležitých věcí pro mne bylo, abych mohla Vojtu kojit a užít si vzájemné blízkosti, o … Pokračovat ve čtení →

A 84. Pomoc v pravý čas (opakování)

Pomoc Ivanu jsem poznala na jaře roku 1998, když jsem čekala první dítě. Tehdy zrovna zakládala spolu s dalšími porodními asistentkami Centrum aktivního porodu v Praze na Bulovce a já se rozhodla jejich služeb využít. Absolvovala jsem u nich předporodní kurz a posléze tam porodila dceru, právě s Ivaninou pomocí. Porod proběhl naprosto hladce a ukázkově a jsem přesvědčená, že … Pokračovat ve čtení →

A 83. První narozeniny podruhé (opakování)

Štěpán a Mikuláš

20. dubna tomu bude rok od mého druhého porodu a Ivana byla u nás na počátku celé naší pouti mateřstvím. Díky ní mám zkušenost, že je možné porodit krásně a přirozeně i ve zdravotnickém zařízení. Jen musí být ta správná konstelace. Během prvního těhotenství v roce 2008 jsem navštěvovala kurzy těhotenské jógy v pražském A-centrum,  a tak jsem se dostala … Pokračovat ve čtení →

A 82. Porodní asistentka nám chyběla (opakování)

Bohužel nemohu napsat žádný podobný příběh o Ivaně a s Ivanou, co jsem si zde mohla už přečíst. S paní Ivanou Königsmarkovou jsem měla možnost setkat se pouze 2x při příležitosti Týdne respektu k porodu v našem městě. Nejen, že mi ono setkání vždy dodalo v mé slabosti sílu nenechat se hnát k něčemu, s čímž vnitřně nesouhlasím, ale byla … Pokračovat ve čtení →

A 81. Nezapomenutelná noc (opakování)

Nezapomenutelná noc O porody jsem se nikdy moc nezajímala. Bohatě mi stačily historky mých kamarádek a známých – nevzpomínám si na žádnou, která by na porod vzpomínala jako na úžasnou chvíli, spíš se na něj snažily zapomenout. Příběhy byly skoro jako přes kopírák – vyvolání porodu v nějakou vhodnou dobu (hlavně ne víkend!) s úvodním ceremoniálem (dotazník, holení, klystýr), mnoho … Pokračovat ve čtení →

A 80. Theo (opakování)

Byla jsem těhotná s mým prvním klukem, teď je mu rok. Žijeme v Madridu (manžel je Španěl), ale domů jezdím poměrně dost často. Věděla jsem, že rodit v porodnici s tím vším, co to obnáší, bych prostě nemohla, nejen kvůli mému názoru na celý systém, jinému přístupu k životu, ale také “díky” mé zkušenosti s pobytem v nemocnici, i když … Pokračovat ve čtení →

A 79. Příchod Valeriánka (opakování)

Kočičátko

Dnes, 13. dubna 2012, jsou tomu přesně 4 roky, co se narodil náš Valeriánek. Byl to nezapomenutelný zážitek, na který moc ráda vzpomínám, a významnou roli v něm hrála Ivana. Když jsem zjistila, že čekáme miminko, ani jsem nepřemýšlela o tom, že by byla jiná varianta, než ho přivést na svět v porodnici. Přiznávám, že tehdy se mi porod doma … Pokračovat ve čtení →

A 78. Všude dobře, doma nejlíp (opakování)

Miminko

Můj první porod před 6ti lety jsem po akci vnímala jako krásný, ukázkový – dostalo se mi různých vymožeností lékařské péče – tabletka na vyvolání, píchnutá voda, epidurál, oxytocin, na monitoru bez přestání snad 5 hodin – aspoň že to byly ty „mírnější“ zásahy. Ano, byla jsem neznalá možností, brala jsem to tak, jak to bylo a spokojená jsem tehdy … Pokračovat ve čtení →

A 77. Čtyřikrát o svobodě volby (opakování)

Nechte ženy rodit, jak chtějí Chodila jsem k Ivaně do předporodního kursu, když jsem čekala první dítě před čtyřmi roky. Vybrala jsem tento kurs kvůli ní, protože jsem slyšela, jak je skvělá jako porodní asistentka. Moc se mi ten kurs líbil. Ivana nám dala moc užitečných informací o porodu a porodnicích v Česku. Varovala nás před nepříjemným jednáním personálu vůči … Pokračovat ve čtení →

A 76. Kontrasty (opakování)

proIvanu05

Mařenka pod stromeček V prosinci 2007 jsem porodila své první dítě – syna Františka ve FN Motol. Překotný porod, 14 dní před „termínem“, málem jsem porodila v autě, na sále v podstatě 10 minut, pár stahů a malý byl venku – nicméně navzdory porodnímu plánu (na který se prý nestačili ani podívat, čemuž věřím, byl to fakt fofr 🙂 „rutinní“ … Pokračovat ve čtení →

A 75. Milá Ivano (opakování)

Vašíček s Ivanou

Milá Ivano, Ani jsem se nemusela dlouho rozhodovat, zdali napsat nebo nenapsat svůj porodní příběh. Jen díky Vám jsem v klidu porodila své třetí dítě, našla v sobě netušené schopnosti a nadobro změnila svoje životní postoje. Jsem Vám za to nesmírně vděčná. Celá moje rodina vzpomíná na krásné chvíle strávené s Vámi u nás doma. Myslím na Vás v této … Pokračovat ve čtení →

A 74. I slovo umí pohladit (opakování)

Jára

I slovo umí pohladit Můj příběh bude asi začínat jinak než většina ostatních. Na rozdíl od mnoha jiných mně nikdy porod v nemocnici nepřišel na mysl, pro mě vždy bylo jasné a přirozené zůstat v tuto chvíli doma. Neměla jsem žádných pochyb o tom, že něco jako porod zvládne každý živočich stejně jako početí či vylučování. Takže jsem nikdy neuvažovala … Pokračovat ve čtení →

A 73. Jak jsme rodili s Ivanou (opakování)

S Ivanou Königsmarkovou jsem se poprvé setkala v A centru před 10 lety, když jsem čekala svou první dceru na kurzu předporodní přípravy. Ivana působí poněkud stroze, ale v okamžiku, kdy ji člověk pozná hlouběji, zjistí, že vrásky a přísný pohled jí do tváře vryla zodpovědnost nejen za bezproblémovou přípravu, ale také porod a následnou péči o miminka, která pomáhá … Pokračovat ve čtení →

A 72. Jak mohlo být vše úplně jinak

Nejprve bych chtěla poděkovat všem, díky kterým jsem se utvrdila v myšlence na domácí porod. Taky všem, kteří mě v té myšlence respektovali a podporovali. Když mě o půlnoci vzbudila pěkná porodní vlna, vše bylo tak naprosto přirozené, že jsem neměla jediné zaváhání jestli jet do porodnice nebo zůstat doma. 15. dubna 2016 ve 2 hodiny v noci k nám … Pokračovat ve čtení →

A 71. Tři roky a dva porody (opakování)

Děti

Mnata S Ivanou jsem se seznámila před třemi lety, když jsem byla poprvé těhotná. Věděla jsem, že chci rodit doma, a hledala jsem porodní asistentku. Dvě kamarádky již s Ivanou rodily a tak mi ji doporučily. Co se mi na Ivaně od prvního chvíle nejvíc líbilo, byla přirozenost, se kterou ke všemu přistupovala. Byla rázná, hovořila se mnou na rovinu, … Pokračovat ve čtení →

A 70. Porodní asistentky (opakování)

Porod a skvělá spolupráce porodnice s porodní asistentkou Od raného těhotenství jsem byla rozhodnutá rodit doma. Přečetla jsem si mnoho zahraniční i tuzemské literatury na toto téma, shlédla filmy, zúčastnila se diskuzí, setkala se s ženami, které doma porodily a po tom všem jsem neviděla důvod, proč tento komfort neposkytnout již prvnímu dítěti. Ivanu jsem si vybrala díky doporučení mých … Pokračovat ve čtení →

A 69. Narodila jsem se doma před sedmdesáti lety (opakování)

K dnešnímu Mezinárodnímu dni porodních asistentek přinášíme krátký, ale silný příběh o kontinuitě a rodinném zdraví. Moc děkujeme paní Martě, že ho Příběhům v roce 2012 poslala. Narodila jsem se doma v době druhé světové války, jako třetí dítě. Vážila jsem čtyři a tři čtvrtě kila a v rodině se říkalo, že jsem byla tak mastná, že když mne koupali, … Pokračovat ve čtení →

A 68. O síle a víře (opakování)

Báječný porod

Silná žena Kdybych žila v zemi, kde má jeden k druhému respekt, v zemi, kde dítě nepatří státu, v zemi ve které zdravotníci za vlády komunistů neodcizili kompetence porodních asistentek, mohla by si každá rodící žena svobodně zvolit místo porodu. Kdybych alespoň žila v zemi, která by měla dost odvahy tento stav napravit, měla bych šanci na vaginální porod po … Pokračovat ve čtení →

A 67. S Ivanou bez Ivany aneb O možnosti volby (opakování)

S paní Ivanou nemám osobně nic společného, neznám ji, na vlastní oči jsem ji viděla pouze jednou a to na Světovém týdnu respektu k porodu 2011, kde jsem byla jako vystavovatel/prodejce těhotenského oblečení. Její práci a příběh znám z médií. Letos oslavím 33 let, své první a zatím jediné dítě jsme zplodili pod vánočním stromečkem roku 2007, kdy jsme byli … Pokračovat ve čtení →

A 66. Můj porod doma s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou (opakování)

Můj syn

V půl páté to začalo. Vlastně to začalo už v noci, pak přestalo a ráno se slabě vrátilo. Moje dítě se rozhodlo, že už je čas, kdy chce do světa. Počkalo na sobotu, kdy je v domě klid a nikde nikdo cizí okolo. Ještě jsem vyvenčila psy. Přinesla domů kytky. Vyjela na výlet s mužem, nedaleko. Celou dobu, co jsem … Pokračovat ve čtení →

A 65. Kousky z mozaiky (opakování)

Dvoudílný příběh pro Ivanu, druhý díl nedokončený Díl první. První setkání s Ivanou se pro mne a mou ženu Hanku uskutečnilo prostřednictvím knihy „Hovory s porodní bábou“ v raném stadiu těhotenství. Po přečtení několika dalších „uvědomělých“ knih týkajících se těhotenství a přirozeného porodu, jsme se na ni přibližně v polovině těhotenství obrátili a začali navštěvovat její poradnu. K těmto setkáním … Pokračovat ve čtení →

A 64. Tiché přivítání (opakování)

Už strašně dávno jsem se na porod těšila, zhruba 10 let předtím, než jsem nakonec otěhotněla. Koumala jsem vše kolem něj mnoho let, měla jsem nastudovanou literaturu. Když jsem pak otěhotněla, pořád jsem se snažila najít skutečně přátelskou porodnici. Přátelskou nejen přirozenému porodu, ale hlavně miminku. Porodnici, která není přátelská jen ve vlastních proklamacích, ale i ve skutečnosti. Jenže vždycky … Pokračovat ve čtení →

A 63. Příběh o tom, proč je dobré míti Ivanu (opakování)

Rodit „přirozeně“ mi připadalo něco tak přirozeného, že jsem si pod tím pojmem nedokázala ani nic představit. Měla jsem za to, že až nadejde „moje hodina“, prostě pojedu do porodnice a tam přirozeně porodím. V Podolí jsem absolvovala předporodní kurz, kde jsem se dozvěděla cenné informace o tom, že je nutné přijet do porodnice do 2 hodin po odtoku plodové … Pokračovat ve čtení →

A 62. Někdy stačí jen dobrá rada (opakování)

Prokůpek

Porod si můžete užít i v porodnici, ale musíte být na to dobře připraveni Můj příběh není ničím zvlášť výjimečný a tím se vlastně liší od většiny příběhů zde zmiňovaných. Patřím k maminkám, které si porod doma moc představit nedovedou. Mě taková myšlenka naplňuje pocitem většího stresu než představa porodnice, bílých plášťů a trochu narušeného soukromí. Ať už za to … Pokračovat ve čtení →

A 61. Doma nebo v porodnici, hlavně přirozeně (opakování)

Bříško

Ještě před tím, než jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že budu chtít jednou prožít, pokud to bude možné, přirozený porod, bez zasahování zvenčí a bez medikace. K porodu jsem zvolila menší porodnici kousek za Prahou. Porod byl nakonec indukován, zda to, bylo nezbytně nutné, nedokážu posoudit, ale mohu o tom pochybovat. Vzhledem k tomu, že jsem byla po většinu času … Pokračovat ve čtení →

A 60. František (opakování)

František s maminkou

Dnes je to rok, kdy k nám přišel František, a je tedy dost dobrý důvod ke  vzpomínkám na události, na kterých má svůj podíl i paní Ivana. Neznáme se osobně, přesto významně ovlivnila život naší rodiny. Dnes si s úsměvem vybavuji svou větu z doby, kdy mateřství pro mě bylo z říše galaktických dálav: Nechápu, jak někdo může rodit doma, … Pokračovat ve čtení →

A 59. Kdysi, dnes (opakování)

Dcery

Starší dcerku jsme počali na pracovním pobytu v Izraeli. Protože jsem se cítila bezpečně a svému tělu jsem důvěřovala, vrátili jsme se domů až v 6. měsíci a já poprvé šla na lékařskou prohlídku. Paní doktorku hlavně zajímalo, jestli už mám obnovené zdravotní pojištění… Tehdy jsme ještě bydleli v Praze a já jsem „náhodou“ zjistila, že při porodnici Na Bulovce … Pokračovat ve čtení →

A 58. Dlouhé čekání na miminko aneb David (opakování)

S Ivanou jsem se setkala před několika lety a nebylo to primárně kvůli těhotenství. Tou dobou jsem už 6 let neměla menstruaci… Nutno říci, že menstruaci jsem ztratila během léčení jisté dlouhé nemoci, kdy jsem odmítla lékařský přístup a zvolila přírodní postupy. Léčení probíhalo sice dlouho, ale o to efektivněji a vím, že to byla správná cesta. Nicméně mé tělo … Pokračovat ve čtení →

A 57. Druhý příběh M.Š. (opakování)

Moje první těhotenství bylo prostě takové, jaké by se u prvního těhotenství dalo čekat: Byla jsem ze všeho vykulená jak Alenka v říši divů. Kam mne lékařka poslala, tam jsem poslušně nacupitala. Ačkoliv jsem třeba byla hluboce přesvědčená, že i v případě pozitivních genetických testů bych si děťátko nechala, jako správná poslušná ovečka jsem je přesto absolvovala. Nakonec se moje … Pokračovat ve čtení →

A 56. Lukášovo narození (opakování)

Leona

O tom, že budu rodit doma, jsem uvažovala až během svého třetího těhotenství, které následovalo téměř jednu generaci po narození mých prvních dvou dětí. V té vzdálené době v naší teprve pár let se polidšťující zemi se zatím o možnosti rodit doma vůbec nemluvilo, přitom je to tak přirozené. Naše vlastní babičky a maminky se nejspíš narodily ještě doma. Můj … Pokračovat ve čtení →

A 55. Porodní asistenka je tu i pro ty, které s ní nerodí (opakování)

Eliška a Matěj

Eliška a Matěj K Ivaně do poradny jsem docházela během obou těhotenství.  Doma se narodilo první dítko, holčička Eliška. Bydleli jsme v té době v Praze, vrátili se až v 7. měsíci ze zahraničí, kde je péče asistentky normou a porod doma celkem normální alternativou. Situace pro mne byla jasná: pokud to bude jen trochu možné, rodím doma s Ivanou. … Pokračovat ve čtení →

A 54. Napříč generacemi (opakování)

Soňa Sadílková

Očima babičky Přidávám reakci mé maminky po přečtení mého porodního příběhu… přeju všem maminkám, aby měly takovou maminku… Zdeňka Vaňová …jsem maminka této úžasné ženy… Až dnes jsem si přečetla její příběh… Poplakala jsem si… Byly to slzy dojetí, hluboké úcty a Lásky… Ale také lítosti z toho, že jsem ji také takto nepřivedla a nepřivítala mezi nás na tento … Pokračovat ve čtení →

A 53. Změny plánů (opakování)

Sestry

Když se nikdo nenarodí Nevím jak mám pojmenovat svůj příběh, nejprve jsem vlastně vůbec nechtěla psát… Prostě, protože mám pocit, že bych to neuměla… Pak jsem si přečetla zpověď Ivaniny dcery, skoro jsem se rozplakala, potom příběh předchozí a rozhodla se napsat. Ne o svém porodu, ale jak mi Ivana pomohla prožít „přirozeně“ potrat… Už jsem měla doma jednu zdravou … Pokračovat ve čtení →

A 52. Neslyším tlukot dítěte. Dobře, no a co? (opakování)

Jonáš

Není nad to vědět, kde se právě teď nožičky nalézají v bříšku… Je poledne. V Praze padá sníh a hojně. Pomalu pozoruji úžasně tvarované vločky. Téměř tiše a pomalu padají. Aspoň pro mne. Jak jsem byla ve stavu vědomí, poté, co jsem zahlédla nápovědu, že do mne skutečně vstoupila duše v podobě černých ptáků, se zobáky směřujících do mého lůna, … Pokračovat ve čtení →

A 51. Porody jako oslavy (opakování)

Lojzinka s Ofélkou

Porody jako oslavy Milá Ivano, také já a Kamil vzpomínáme rádi na Vaši všestrannou péči. Nejprve to byly vtipné, praktické a srozumitelné předporodní přípravy v A-centru, kde jsme začali hlouběji promýšlet všechny otázky kolem porodu a rodičovství v souvislostech. Můj muž říká, že by ho původně ani ve snu nenapadlo, že budeme nakonec rodit doma. Byl však ochoten se mnou … Pokračovat ve čtení →

A 50. Ze čtyř deníků (opakování)

Tea

Z deníku Tey aneb Zrození Milá Ivano, děkuji, že jste mě (nás) moudře provázela v čase, kdy jsem čekala Teu, že jste byla přítomna a pomohla nám při jejím narození. Děkuji za podporu a návštěvy po porodu. Za pomoc se všemi papíry a úkony, které bylo potřeba ve spojení s domácím porodem vyřídit. Děkuji za všechny ženy a děti, které … Pokračovat ve čtení →

A 49. Každá žena má právo na péči porodní asistentky. I porodní asistentka. (opakování)

VY NEPOSLOUCHÁTE OZVY?!?!?!?!…………….., křičela na mě Ivana přes celý porodní sál před třiceti lety. Nejhorší bylo mít praxi v době její služby. Když jsme jí to s mou bývalou spolužačkou o mnoho let později, dodávajíce si vzájemně odvahu řekly, že pro nás byla postrachem, neřekla: To mi je líto, nebo cokoliv jiného, konejšivě omluvného. Nehnula ani brvou, rozhodila rukama a … Pokračovat ve čtení →