A 192. Těžké chvíle (opakování)

Pohled zpátky  Když jsem čekala Pavlíčka, byla jsem naprosto zdravá a nic mi nechybělo. Chtěla jsem si těhotenství užít. Bylo mi 20, šla jsem poprvé ke gynekoložce, ke které chodili všichni mí příbuzní. Byla to zároveň i má poslední návštěva u ní. Poté, co mi byl doporučen potrat, protože jsem odmítla screening v 10.tt s tím, že si dítě chci … Pokračovat ve čtení →

A 189. Porod 3x jinak: Poprvé (opakování)

Rodila jsem už dávno, s Ivanou jsem se nikdy nesetkala. Škoda. Možná jsem se mohla dostat blíž k přirozenému porodu, kdybych tenkrát byla měla možnost s ní svoje otázky konzultovat nebo dokonce být v její péči – nebo bych od ní možná dostala dobré vysvětlení, proč to či ono bylo potřeba; jí bych to věřila. Svoje příběhy jsem zveřejnila už … Pokračovat ve čtení →

A 187. Zblízka, z dáli (opakování)

Jak se narodil Toníček Konečně jsem se dostala k dokončení svého příběhu setkání s Ivanou. Je to alespoň minimální projev vděčnosti za její péči a hlavně vděčnost za boj, který vede. Přeji, Vám Ivano, hodně síly a energie a věřím, že pochodeň, kterou jste zažehla, už nikdo neuhasí. Ivanu jsem potkala úplně obyčejně na jejích předporodních kurzech. Na kurzy mě … Pokračovat ve čtení →

A 185. Hodně dlouho se rozmýšlím jestli napsat svůj příběh, jako asi hodně žen, ale už opravdu píšu… (opakování)

Hodně dlouho se rozmýšlím jestli napsat svůj příběh, jako asi hodně žen, ale už opravdu píšu… První těhotenství (před sedmi lety) jsem prošla bez problémů, ukázkově, jen konec se začal komplikovat. Byla jsem již několik dní po termínu (po termínu určeném lékaři podle tabulek!!!) a 7.den po termínu mě hospitalizovali a začali se zátěžovými testy, oxytocinem atd, každý den něco, … Pokračovat ve čtení →

A 176. Lidé k lidem, strašáci ke strašákům! (opakování)

S dětmi

Příběh č. 211 mě konečně rozhoupal k napsání toho mého. Na podporu Ivaně a všem statečným lidem. Ačkoliv jsem, BOHUŽEL, s žádnou ženou nikdy o porodu nemluvila, už jako malá holka jsem chovala pevné přesvědčení, že porod mě děsit nemusí. Vzpomínám jak jsem ve třinácti letech málem zkolabovala při odběru krve. Tehdy mi řekla sestra, která mě nabírala: “Holka, vždyť … Pokračovat ve čtení →

A 171. Důvěra a nedůvěra (opakování)

Krajina

Dva porody, dvě rozdílné volby i bolesti Kdybych mohla vrátit čas a vybrat si jednu jedinou věc ve svém životě, kterou bych udělala jinak, byl by to porod mé prvorozené dcery. Jako jednu z prvních věcí, kterou bych na tom všem změnila, by byla ta, že bych kontaktovala už v těhotenství soukromou porodní asistentku a tu bych potom i u … Pokračovat ve čtení →

A 157. Třeba mohlo být všechno jinak (opakování)

Spolu

Posílám Vám svůj příběh, i když s Ivanou Königsmarkovou zdánlivě nemá nic společného. Jsem ze severní Moravy, o jiném porodu než v porodnici jsem nikdy neuvažovala, ale příběhy na Vašich stránkách a také celá kauza kolem paní Königsmarkové mi tak trochu otevřely oči. Díky za tu možnost. A díky za informace. Bylo mi 25, když se mi narodila první dcera. … Pokračovat ve čtení →

A 136. Pomoc slovem a rozvahou (opakování)

Kryštof Na Ivanu Königsmarkovou si vzpomínám v souvislosti s porodem našeho syna Kryštofa, i když nepřímo, ale zasáhla do něj. Byla jsem po prvním porodu císařským řezem, dle doktorů jsem měla dalšího syna přivést na svět dalším tentokráte plánovaným císařským řezem. To jsem zcela odmítala, těhotenství bylo naprosto v pořádku. Začala jsem tedy řešit, co bude. Čerpala jsem z různých … Pokračovat ve čtení →

A 130. Povzbuzení v čase soudů (opakování)

Martina Protivová

Ivana, rozum a cit Moje milá Ivanko, dlouho jsem přemýšlela, jak napsat příběh pro Tebe, abych vyjádřila jednoduše a srozumitelně svůj obdiv k Tobě a Tvé práci a svojí úctu k Tvému povolání = poslání. Nebude to příběh, bude to jen pár zamyšlení, otázek, které se mi honí hlavou a na které si snažím odpovědět a nedaří se mi to. … Pokračovat ve čtení →

A 117. Úplně obyčejně (opakování)

pro_ivanu

Úplně obyčejný porod O domácím porodu jsem snila už od prvního těhotenství, napoprvé jsme si ale netroufli. Tato myšlenka mi zůstala sympatická, a tak jsem studovala, povídala si s maminkami, které rodily doma a pomalu se ujišťovala, že je to pro mě to pravé. Ivanu jsem kontaktovala, aniž bych tušila, že jsem už těhotná. Naše první schůzka byla informační, oťukávací … Pokračovat ve čtení →

A 114. Nebýt kolečko v soukolí (opakování)

Příběh z roku 2006 V roce 2006 jsem byla podruhé těhotná, staršímu synovi byly dva roky. Těhotenství probíhalo zdárně, rodina se těšila na druhé miminko. Velmi pozvolna se přiblížilo chystání se k porodu. Zpočátku to vypadalo, že se s manželem vypravím opět do porodnice v Podolí, kde se narodilo první miminko. … postupně se mi ale v hlavě začaly objevovat … Pokračovat ve čtení →

A 109. Nejenom porod (opakování)

pro_ivanu

Porodem nic nekončí Asi v polovině svého prvního těhotenství jsem došla k myšlence na porod doma s porodní asistentkou. Studovala jsem dostupnou literaturu a s manželem nás přihlásila na předporodní kurz s Ivanou. Prožívala jsem nové pocity i informace a vše podvědomě směřovala k vyvrcholení svých snah, přirozenému porodu, pokud možno nějak podobně jako u domácích porodů, o kterých jsem … Pokračovat ve čtení →

A 107. V pravou chvíli (opakování)

spolu

V pravou chvíli S Ivanou jsme se setkali u mého druhého těhotenství. Setkání bylo sice krátké, ale pro nás zcela zásadní! Ale nejdřív můj první porod. Byl v Podolí a byl podle mě zpackaný! Celé těhotenství probíhalo normálně, bez jakýchkoliv problémů a já se cítila báječně. Na běžné kontrole, v den předpokládaného porodu, mi lékař oznámil, že bude nutné začít … Pokračovat ve čtení →

A 103. Jak Eliška přišla na svět (opakování)

Ach jo, ach jo, proč jen jsem se dřív neinformovala, jak probíhá porod? Strach… Začalo to už v dětství, když jsem viděla ve filmech scény porodů – plné křiku a krve. Horší pak byl porod, který nám v rámci výuky pustili na základní škole. Ve třídě jsem nevydržela a zařekla se, že vlastní dítě nikdy. Vždyť už jen vyndání třísky … Pokračovat ve čtení →

A 101. Můj neporod, aneb jak se Leontýnka probojovala na svět

Sepsat události kolem mého porodu jsem se rozhodla po začtení se do Příběhů pro Ivanu Königsmarkovou. Sepisuji si ve svém životě kde co, tak proč ne zrovna jeden z nejdůležitějších okamžiků. Také jsem si řekla, že by mi to mohlo pomoci se s mým „neporodem“ nějak vypořádat. Těhotenství jsem si užívala. Nebylo mi špatně. Každý týden jsme si s Tomášem četli co se … Pokračovat ve čtení →

A 85. Porodní bába (opakování)

Natalia s Ivanou

Pohádka o spokojeném šestinedělí Už dlouhou dobu se chystám poděkovat Ivaně Königsmarkové za klid a pohodu, se kterou jsem díky ní mohla prožít šestinedělí a období následující. Činím tak alespoň nyní. Můj syn Vojta se narodil v jedné velké pražské nemocnici císařským řezem. Jednou z důležitých věcí pro mne bylo, abych mohla Vojtu kojit a užít si vzájemné blízkosti, o … Pokračovat ve čtení →

A 74. I slovo umí pohladit (opakování)

Jára

I slovo umí pohladit Můj příběh bude asi začínat jinak než většina ostatních. Na rozdíl od mnoha jiných mně nikdy porod v nemocnici nepřišel na mysl, pro mě vždy bylo jasné a přirozené zůstat v tuto chvíli doma. Neměla jsem žádných pochyb o tom, že něco jako porod zvládne každý živočich stejně jako početí či vylučování. Takže jsem nikdy neuvažovala … Pokračovat ve čtení →

A 68. O síle a víře (opakování)

Báječný porod

Silná žena Kdybych žila v zemi, kde má jeden k druhému respekt, v zemi, kde dítě nepatří státu, v zemi ve které zdravotníci za vlády komunistů neodcizili kompetence porodních asistentek, mohla by si každá rodící žena svobodně zvolit místo porodu. Kdybych alespoň žila v zemi, která by měla dost odvahy tento stav napravit, měla bych šanci na vaginální porod po … Pokračovat ve čtení →

A 55. Porodní asistenka je tu i pro ty, které s ní nerodí (opakování)

Eliška a Matěj

Eliška a Matěj K Ivaně do poradny jsem docházela během obou těhotenství.  Doma se narodilo první dítko, holčička Eliška. Bydleli jsme v té době v Praze, vrátili se až v 7. měsíci ze zahraničí, kde je péče asistentky normou a porod doma celkem normální alternativou. Situace pro mne byla jasná: pokud to bude jen trochu možné, rodím doma s Ivanou. … Pokračovat ve čtení →

A 26. Střípky pro Ivanu (opakování)

Bříško

Čtyři krátká zastavení, která pro Ivanu v průběhu soudního procesu napsala Veronika Svobodná. Však my vám to zatrhneme!  Od konce loňského roku mi tato věta zní neustále v uších. Však my vám to zatrhneme! Tu větu jsem slyšela na vlastní uši. Ne z rádia či z televize. Vyřkl jí pravicový senátor Tomáš Jirsa poté, co se ujistil, že můj syn … Pokračovat ve čtení →

A 18. Ivaniny doteky (opakování)

Můj poklad

Krátké příběhy tří žen, jejichž životů se Ivana Königsmarková dotkla, psané na její podporu v lednu 2012. Dotek Svůj porodní příběh píšu již poněkolikáté. Poprvé ne pro sebe, ne pro kamarády, ne pro neznámé čtenáře. Píšu příběh pro Vás, Ivano. Pro člověka, díky kterému jsem po druhém porodu nepropadla zoufalství, díky kterému jsem našla cestu, kterou jsem mohla jít dál. … Pokračovat ve čtení →

1010. Závěrečný příběh

The Lotus Birth Campaign

Dnešní příběh je poslední z příběhů pro Ivanu. Od napsání a publikování prvního příběhu uběhly více než tři roky. Příběhy vznikly jako podpora pro Ivanu v době, kdy nesměla pracovat, kdy byla souzena, jako ukázka a připomínka Ivaniny práce, zviditelnění případu a nakonec i jako podpora pro ženy a jejich rodiny. Inspirovaly jsme se v Maďarsku, kde publikují příběhy na … Pokračovat ve čtení →

1002. Víme, jak jsme přišly na svět? – 3.část

Poporodní polibek

Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →

1001. Víme, jak jsme přišly na svět? – 2.část

Miminko pod sprchou

Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →

1000. Víme, jak jsme přišly na svět? – 1.část

Ivana Königsmarková v praxi v roce 1976

Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →

989. Příběh o vyvolávaném porodu

Kopretina

Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na první porod. Pomohlo to … Pokračovat ve čtení →

974. Generační dědictví

Hnízdící labuť

Chcela by som sa podelit o príbeh našej rodiny, ako sa rodili deti od mojej prababičky až po môjho syna. 1. Prababička cca. 1884 – 1962 Rodená Prešpuráčka, vyrastala s otcom, bratom a zlou macochou. Aby čo najskôr sa dostala z domu, veľmi mladučká, asi 16-ročná sa vydala za vdovca o 21 rokov staršieho (mal jednu dcéru, ale tá bola … Pokračovat ve čtení →

973. Bůh je na mé straně – 2.část

Tulipány

Termín mám v úterý 7.10.2014… Moc se mi nelíbí… Má narozeniny Putin a můj bratr, se kterým nemám dobré vztahy. Tak uvidíme, jestli se bude líbit miminku… Také ne… V noci z 8 na 9 října mám kontrakce. Píšu SMS oběma PA. Do rána však se to moc nerozeběhne, po 10-15 minutách. Přece jim oběma volám. Aha… Jedna je u … Pokračovat ve čtení →

968. Jak Mia přišla na svět

Leknín

Můj příběh není o domácím porodu ale o tom nemocničním… Je brzo ráno, chvíli po páté ranní, s manželem sedíme v autobuse se sbalenou taškou. Těším se, konečně se dočkám své holčičky, které se nechce ven z bříška, a jedem do nemocnice na vyvolání porodu. Dorazíme v 7, nepříjemná sestra otevírá dveře a ptá se: ,,Co chcete? „, vysvětlím, oč … Pokračovat ve čtení →

966. A smrt byla najednou moc blízko

Růže po dešti

Chtěla bych vám nabídnout svůj příběh pro paní Ivanu, jejíž osud sleduji a hluboce ji obdivuji. Když jsem byla v jiném stavu, četla jsem si u vás příběhy a některé mi pomohly zodpovědět mé otázky. Můj příběh není příliš veselý, ale třeba pomůže někomu vyrovnat se strachem,nebo se svým osobním traumatem. Takovou chvíli prožívá asi každý člověk jinak. Když mi … Pokračovat ve čtení →

965. VBA2C – jde to!

Rodina - porodní

Tenhle porod začal asi tak v 7. měsíci těhotenství. Ve chvíli, kdy jsem sebrala síly a pustila se do hledání porodnice, která by mi umožnila přirozený porod. Měla jsem za sebou akutní císařský řez, dva roky po něm přirozený porod a dva roky po něm porod plánovaným císařským řezem. Situace na scéně českého porodnictví mi samozřejmě nepřála. Proto jsem se … Pokračovat ve čtení →

946. Cesta od sekce k HBAC – 2.část

Poporodní

Nechtěla jsem nic nechat náhodě, a proto jsem si domluvila konzultace s klinickou psycholožkou Michaelou Mrowetz (aneb poprvé jsem byla u psychologa) a jsem za to velmi vděčná. Potvrdila jsem si, že opravdu není s mým tělem ani s mými dětmi nic špatně. (Sestra v porodnici mi vysvětlovala, že „před životem je potřeba se poklonit“ a že syn šel do … Pokračovat ve čtení →

945. Cesta od sekce k HBAC – 1.část

Podzim

Rozhodla jsem se sepsat oba dva své porodní příběhy s nadějí, že mohou někomu dalšímu pomoci, tak jako jiné příběhy pomohly mně… Na porod svého prvního dítěte jsem se připravovala na kurzu u duly, kterou jsem si nakonec vybrala i jako doprovod k porodu, a moc se na něj těšila. Jako místo narození našeho prvního dítěte jsme vybrali relativně malou … Pokračovat ve čtení →

937. Dvakrát jinak

Elegance žlutého květu

Svým příběhem bych ráda povzbudila především ty maminky, které mají za sebou porod císařským řezem a stále touží zažít přirozený porod. Porodila jsem dvě děti s odstupem dva a půl roku. První holčička se narodila císařským řezem. Plánovala jsem si přirozený porod doma pouze s manželem, dulou a kamarádkou. Bylo to ve Vídni. Hebamme (mylně jsem se domnívala, že působí … Pokračovat ve čtení →

935. Otázka bez odpovědi – symbolika českého porodnictví

Mrtvý strom

Zajímavá otázka a k ní odpověď přesně symbolizující a vykreslující přístupy v českém porodnictví: http://www.porodnice.cz/poradny/rizika-u-porodu-a-cetnost-1 ŠJ … Pokračovat ve čtení →

930. Jak vás v porodnici podpoří být (ne)schopným rodičem

Rosou pokropená krása

Potřebuji si zpracovat zážitky z posledních dnů, proto jsem sepsala tenhle článek. Je to částečně moje osobní i profesní zpověď, budiž inspirací k zamyšlení všem otevřeným srdcím… Před dvěma lety jsem v hořovické porodnici porodila dceru. Na porod jsem se připravila, jak nejlépe jsem v tu dobu dovedla. Porod proběhl, jak proběhl, a já jsem byla ráda, že to máme … Pokračovat ve čtení →

926. Dobrý den, paní Ivano K.!

Přichází nový život

Dobrý den paní Ivano K., Velmi ráda bych Vás chtěla podpořit svým skromným porodním příběhem. Potkala jsem Vás osobně na přednášce Týdne respektu k porodu a přečetla několikrát Vaši knihu Hovory s porodní bábou, patříte do mé skládanky životních principů a volby, kterou cestou a jak žít zodpovědný a dobrý život. Rodila jsem ve svém životě jen jednou ve větší … Pokračovat ve čtení →

903. Ohlédnutí po roce

Azalka

Blíží se den, kdy společně s rodinou sfoukneme první svíčku na dortu naší dcerky Anežky. S tím, jak se blíží její první narozeniny, vzpomínám, jak přišla na svět a přemýšlím, co se ve mně změnilo (a že toho nebylo málo) a jak bych chtěla porodit podruhé (když by přišlo těhotenství)… Zrovna noc na dnešek jsem se probudila a vynořily se … Pokračovat ve čtení →

897. Oliver

Olík

Tímto příběhem bych chtěla podpořit Ivanu v její práci, ale také tento projekt, díky kterému jsem se dostala k informacím a kontaktům na osoby, které změnily můj život a ovlivnily narození našeho Olivera. Před několika lety jsem doprovázela svoji přítelkyni u porodu – a byla svědkem porodnické klasiky. Protrhnutí vaku blan, monitory vleže, necitlivé vyšetřování během kontrakcí, neosobní přístup a … Pokračovat ve čtení →

885. Porod ve Vrchlabí

Modrý kosatec

Můj první porod proběhl v porodnici ve Vrchlabí. Z počátku jsem byla spokojená, až později mi začaly docházet souvislosti. Na porod jsem se poměrně intenzivně připravovala. Přečetla jsem knihy – Znovuzrozený porod od Michela Odenta, Novou dobu porodní od Vlastimila Marka, Hovory s porodní bábou od Jany Doležalové, Zdravé těhotenství, přirozený porod od Ingeborg Stadelmann a Aby porod nebolel od … Pokračovat ve čtení →

881. Výzkumy a data pro podporu žen, jejich dětí a péče porodních asistentek – Biostatistička.cz

Markéta Pavlíková

Letos na podzim tomu bude šest let, kdy jsem publikovala svůj první článek zabývající se porodnictvím z trochu jiné strany než doposud. Do té doby jsem publikovala výhradně v akademické a výzkumné sféře recenzovaných časopisů. Na podzim 2008 jsem poprvé svou odbornost věnovala českému porodnictví z pohledu příjemce péče – ve vánočním dvoučísle Zdravotnických novin vyšel článek Co by mělo … Pokračovat ve čtení →

870. Přirozený porod po císaři

Bonding

U nás se nikdy nemluvilo o porodu jinak než s hrůzou. Od dětství jsem byla očkovaná vírou, že ženy v naší rodině zkrátka neumí rodit. Začalo to mou prababičkou. Narodila se v roce 1904. Nebyla ještě ani plnoletá, když se propadla podlahou ve střeše seníku a spadla rozkročmo přímo na dřevěné hrazení. Několikanásobné zlomeniny pánve způsobily, že jejím lůnem později … Pokračovat ve čtení →

869. Násilie ako spoločenská norma

Růže

Drahá pani Ivanka. Keď som sa dozvedela, že Vás súd definitívne oslobodil, padol mi obrovský kameň zo srdca. Je mi neskutočne ľúto, čím ste si museli prejsť za posledné roky. Ste človek, vďaka ktorému mnoho detí prišlo na tento svet nenásilne a dôstojne. Vďaka Vám, mnoho žien mohlo s láskou akceptovať svoj vlastný zrod, zrod matky a od prvej chvíle, … Pokračovat ve čtení →

865. Celebrity a domácí porody

Modelka Helena Houdová

Alternativní celebrity? Svůj příběh jsem již do Příběhů pro Ivanu napsala pod jménem Bitva proti císaři, ale nepřestávám číst Příběhy a žasnout nad ženskou silou, intuicí, darem přivádět na svět děti, ale i nad arogancí, povrchností a zaostalostí naší stále ještě velmi maskulinní společnosti. Také se poslední dobou hodně zamýšlím nad pojmem „alternativní“, a proto jsem se rozhodla napsat tento … Pokračovat ve čtení →

858. Jak přišla na svět Karolínka

Tulipány

Příběhy pro Ivanu čtu přibližně rok a čtvrt – tehdy mi o nich řekla kamarádka. Celou tu dobu si říkám, že i já napíši svůj příběh. Teď, když vím, že budou Příběhy končit, se k tomu na poslední chvíli dostávám. S Ivanou jsem se setkala den poté, co nás pustili z porodnice (bohužel ne dřív), ale to až v závěru. … Pokračovat ve čtení →

853. Porod doma

Poporodní bonding

Nebezpečný, riskantní, nenormální, ale taky nejkrásnější, přirozený a transformující zážitek. Rozhodně. Porod, jak jsem ho zažil já, je chůze na hraně. Je o tom, kolik jste schopni vydržet a o zjištění, že se nacházíte kilometr za čárou a jdete stále dál, neb cesty zpět není. Důvod, proč jsme se s Dádou rozhodli rodit doma, byl vlastně rozhovor s každou matkou, … Pokračovat ve čtení →

852. O tom, jak to bylo všechno jinak – aneb konec dobrý, všechno dobré?!?

Miminko s maminkou

Příběhy pro Ivanu jsem četla od samotného začátku, stejně jako jsem od samého začátku sledovala Ivaninu kauzu. Čtení Příběhů mě provázelo obdobím úpěnlivého čekání na své první vymodlené miminko, těhotenstvím, šestinedělím a prvními měsíci nového života se synkem. Nyní, kdy je jeden boj šťastně dobojován a publikování příběhů končí, bych ráda přidala na závěr i ten svůj porodní příběh. Ve kterém … Pokračovat ve čtení →

837. HBAC v našich podmienkach, alebo ako som sa druhý krát narodila s mojím druhorodeným – 1.část

Ibišek

Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →

836. Císař číslo 2

Holčička

Utekly dva roky po prvním porodu císařským řezem a po synu jsem se připravovala na porod dcerušky. Vlastně nám to báječně vycházelo – 30. listopadu mi skončila rodičovská dovolená se synem a 1. prosince jsem nastoupila na mateřskou s ještě nenarozenou dcerou. Doufala jsem v přirozený porod, ale tentokrát jsem však byla pokornější a věděla, že se může nastat opět … Pokračovat ve čtení →

832. Císař číslo 1

Tulipány

Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad,  břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8. Měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →