A 345. Andělé (opakování)

Andílek Klárka Ivanu jsem jako řada zdejších pisatelek potkala na předporodním kurzu pořádaném v pražském A centru. Ale na rozdíl od ostatních jsem o Ivaně nevěděla zhola nic. A-centrum jsme si s manželem vybrali vlastně především kvůli tomu, že to měl blízko do práce a kurz začínal po manželově práci. O přirozeném porodu jsem nevěděla také nic a zcela slepě … Pokračovat ve čtení →

A 344. Prvý apríl (opakování)

Petra Nenčevová s Viviánkou

Môj pôrodný príbeh venujem ako podporu pre PA Ivanu. Verím, že PA si svoju robotu spravila dobre a že chyba bola niekde inde… Ked umrie dieťatko v nemocnici, nerobí sa z toho takéto halo, a nikto nechce od zdravotného personálu takú nehoráznu pokutu… Prajem veľa síl a posielam mnoho ženskej energie tam, kde to Ivana potrebuje… Petra Nenčevová Prvý apríl … Pokračovat ve čtení →

A 343. Proč rodíte v porodnici, když si pak stejně děláte, co chcete? (opakování)

Vážená Ivano, moc mě potěšilo rozhodnutí Ústavního soudu, a zároveň že „Příběhy“ stále vychází. Protože jsme se nedávno zase rozrostli, posílám další. Během svého prvního těhotenství jsem zjistila, jaká je „jiný stav“ a porod v Česku kovbojka (viz příběh „Nebojte se“). Podruhé to bude jiné, rozhodla jsem se – mnohem jednodušší a po mém. No samozřejmě člověk míní… Tentokrát jsem … Pokračovat ve čtení →

A 342. Protančený den po probdělé noci (opakování)

placenta

Leden 2013, Newport, Wales, Velká Británie. Právě jsme se přestěhovali. Miminko se mohlo kdykoliv narodit. Já doufala, že ještě počká, až se zabydlíme. Opravdu počkalo, ale ne tak dlouho… Na domácí porod bylo vše připraveno. Na klinice jsem navštívila mou porodní asistentku. S úsměvem poznamenala, že „ty její těhotné“ nerodí a nerodí. „Dětičky jsou jako ovce. Když cítí zimu, nechce … Pokračovat ve čtení →

A 341. Tři příběhy na podporu (opakování)

S Mařenkou

Jak se rodí v Podkozí Ráda bych svým příběhem podpořila nejen Ivanu, ale také Zuzanu a všechny porodní asistentky v jejich krásné, tolik potřebné a dnes nedoceněné práci – přivádění nových človíčků na svět. Jak to tedy bylo s naší Mařenkou? Celé moje těhotenství probíhalo naprosto pohodově, radovala jsem se ze zdraví mého těla i sil přírody, které zařídily, že … Pokračovat ve čtení →

A 339. Cesta (opakování)

Třetí porod, narození Benjamina, 20.6. 2013. Cesta k tomuto porodu nebyla lehká. Předcházel mu porod nejstarší dcery Helenky, v květnu 2009, z kterého jsem si odnesla malá „traumátka“. Ne, že by mi někdo úmyslně ubližoval. Ale člověk byl nakonec nenápadně natlačen tam, kde ho personál porodnice potřeboval. I přes to, že porod probíhal bez problému a naprosto hladce. Spoustu zásadních … Pokračovat ve čtení →

A 337. Rozdíly (opakování)

Můj porodní příběh   V sobotu to byly dva roky, kdy se nám narodil náš synáček. Miminko jsme s přítelem plánovali a s láskou jsme se těšili, až budeme rodina. Těhotenství zpočátku probíhalo normálně a pomalu jsme se připravovali na porod a příchod miminka. Chodili jsme na předporodní kurz, četli knížky, chystali výbavičku, psali předporodní plán. Byla jsem rozhodnutá rodit v … Pokračovat ve čtení →

A 336. Mé tři porody (opakování)

Anežka

Viktor Svůj příspěvek píšu, abych se podělila o svou zkušenost s prací samostatné porodní asistentky, do jejíž péče jsem se v průběhu prvního, druhého a teď I třetího těhotenství rozhodla svěřit. Je svědectvím toho, jak důležitá je úzká interakce budoucí matky se zkušenější ženou, jež ví, co se během těhotenství odehrává v tělesné I duševní rovině. Jež se dovede naladit … Pokračovat ve čtení →

A 335. K porodu dvojčat s radostí…a naivitou. A bez báby. (opakování)

Dvojčata

S Ivanu Königsmarkovou jsem se zatím nesetkala (sestřenici ale pomáhala s domácím porodem a ta byla nadšená). V těhotenství jsem ale její články a videa hltala a ráda bych jí věnovala náš příběh plný osobních proměn. A také ženám, které zatím váhají, jak těhotenství a porod pojmout. Vidím sama na sobě, že právě ono otevírání očí a uvědomování si svých … Pokračovat ve čtení →

A 334. Železná bohyně (opakování)

Daniel, nar.v květnu 2006

Jak jsem potkala Železnou Bohyni Milá Ivano, když jsem Vás poprvé potkala, osobně jsem si Vás nazvala “Železnou Bohyní”. To bylo první, co mě napadlo, když jsem se s Vámi setkala. Nyní se pokusím krátce vysvětlit proč: Železná proto, že jste pevná, a jdete přímo k věci, ale nespěcháte a jste trochu přísná, to pro pořádek věcí. A Bohyně proto, … Pokračovat ve čtení →

A 333. Normálně porodit doma (opakování)

Damian

Krotitel slonů Naše první slůně jsem porodila v domácím prostředí v Praze v bytě svého nejlepšího kamaráda s manželem, porodní asistentkou a dulou. Byla to tedy hurá akce, protože jsem vše měla vymyšleno tak, že se kolem 19.9. přesunu do Prahy, kde jsem měla zajištěný byt bratra dulí kolegyně, tedy cca 3 týdny před plánovaným termínem, ale malý se ohlásil … Pokračovat ve čtení →

A 332. Dvakrát ze zahraničí (opakování)

Mariana

Rodič přístrojový či nepřístrojový Moderátorka pořadu Pološero o domácích porodech (ČT, duben 2013) na úvod dělí ženy na dvě skupiny: na přístrojové a nepřístrojové. Ty první mezi něž se sama zařazuje chtějí mít při porodu pocit jistoty vybavené porodnice, ty druhé naopak dávají přednost přirozenému průběhu porodu bez zbytečných zásahů a bez nuceného se podřizování často „výrobnímu“ přístupu zdejších porodnic. … Pokračovat ve čtení →

A 331. Bitva proti císaři (opakování)

Svého prvního syna jsem rodila císařským řezem v porodnici v Neratovicích v roce 2010. Poloha koncem pánevním, prý jinak než „císařem“ to nešlo. Vybrala jsem si Neratovice a skvělou porodní asistentku Věru Novákovou již předem, když byl syn ještě otočen hlavičkou dolů a já doufala v přirozený porod. V 33. týdnu se Lukášek otočil zpátky hlavičkou nahoru a bylo, jak … Pokračovat ve čtení →

A 330. Může to být lepší (opakování)

Péťa - v porodnici

Mohlo to být lepší Vážená a milá paní Ivano, sice se vůbec neznáme, ale cítím stále silnější potřebu Vás podpořit alespoň svým příběhem – i když vlastně ještě ani přesně nevím, co budu psát… Rodila jsem dvakrát, na přelomu století, v jedné velké pražské porodnici. Tehdy jsem nevěděla nic z toho, co vím teď. O přirozených porodech, o kojení… Měla … Pokračovat ve čtení →

A 329. Přetržený porod (opakování)

Porod je pro mě fantastická událost, vrchol přirozeného ženství a toho, jak všechno dokonale funguje. Má to jenom jedno ALE. A tím je odjezd do porodnice. Kdy přesně k němu má dojít? Vyzkoušela jsem 3 možnosti: porod – odjezd při kontrakcích po 5 minutách byl moje rozhodnutí. Vzdálenost porodnice 2 hodiny jízdy. Po příjezdu a na příjmu se kontrakce zastavují, … Pokračovat ve čtení →

A 328. Vše je o lidech aneb porod v mé režii (opakování)

Po porodu

Na porod mé dcery, která přišla na svět podle lékařů o 14 dnů později, jsem se připravovala zhruba od poloviny těhotenství. S chutí jsem přečetla všechny příběhy pro Ivanu, které mi velice pomohly se vnitřně připravit na porod a ujasnit si mnoho ve svém nitru. Také jsem si pořídila pár knih s tématikou přirozeného porodu, hypnoporodu, včetně Hovorů s porodní … Pokračovat ve čtení →

A 327. Strach, smutek, radost (opakování)

Těhotenství

Příběh první: Laura Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svůj porodní příběh a podpořím tím snad alespoň troškou Ivanu, se kterou jsem se setkala pouze přes Hovory s porodní bábou. Ony jsou to teda dva příběhy, jeden z minulého týdne a jeden téměř tři roky starý. Každý příběh je jiný a z každého porodu jsem si přinesla velké ponaučení. … Pokračovat ve čtení →

A 325. Výlet do Krkonoš (opakování)

Johánek u maminky

Po mém prvním porodu poučené, ale přesto naivní prvorodička, viz „Porod v Hořovicích“ jsem toužila svůj druhý porod prožít jinak. Představu jsem měla poměrně jasnou: Porod doma pokud bude vše v pořádku a to že by vše v pořádku nebylo, jsem si ani v nejmenším nepřipouštěla. Co mne však zneklidňovalo, byla situace kolem porodů doma. Nesmyslný proces s Ivanou se … Pokračovat ve čtení →

A 324. Svědectví z porodu v Nemocnici Almeda v Neratovicích z března 2013 (opakování)

Milá, drahá, vážená Ivano, příběhů pro Vás bylo napsáno již mnoho. V průběhu svého těhotenství jsem přemýšlela nad tím svým s Vámi. Časem se jistě dostanu k popisu porodu, do nějž jste významně zasáhla ve prospěch šťastného konce, ačkoliv jste nebyla přítomna. Díky za informace a sebedůvěru v mateřské schopnosti každé z nás, kterou rozdáváte. Ze všech rad a postřehů … Pokračovat ve čtení →

A 323. Jednou budem dál (opakování)

Jednou budem dál

Příběh první Své první těhotenství jsem prožila v pohodě a radostném očekávání příchodu syna. Mou průvodkyní byla kniha porodní asistentky Ingeborg Stadelmann Zdravé těhotenství, přirozený porod. Vystudovala jsem farmacii a z vlastních zkušeností a znalostí jsem došla k závěru, že nejlepší je se chemii v praktickém životě vyhnout :-), v čemž mě kniha podpořila. Doufala jsem, že stejně jako těhotenství … Pokračovat ve čtení →

A 322. Zklamání i malé naděje (opakování)

Zklamání z lékařů a porodnic – Kristiánek   Na radu „mé“ porodní asistentky, jejíchž služeb jsem nakonec bohužel nevyužila, se chci i já svěřit se svým příběhem. Snad mi pomůže v tom, abych zmírnila důsledky porodního traumatu. Paní Ivanu Königsmarkovou neznám osobně, i tak ji chci podpořit, protože doufám, že díky ní a dalším obětavým ženám a porodním asistentkám se … Pokračovat ve čtení →

A 321. Jak jsme nedojeli (opakování)

Miminko

Milá Ivano, posílám jako podporu svůj další porodní příběh. Popis prvního a druhého porodu najdete zde: 293. Není porodnice jako porodnice… .Třetí těhotenství jsme si naplánovali poměrně brzy a tak můžu přispět dalším příběhem. Na domácí porod jsem si netroufala, ale chtěla jsem rodit co nejpřirozeněji a bez zásahů, takže jsme se rozhodli opět pro porodnici ve Vyškově, která je … Pokračovat ve čtení →

A 320. Benjamín (opakování)

Náš malý Benjamín sa narodil na začiatku posledného júnového dňa. Nedeľniatko. Myslím však, že jeho pôrodný príbeh sa začal písať ešte keď som čakala našu prvú dcérku Lili. Túžila som, aby sa Lili narodila doma. Veľa som o pôrodoch čítala, všetky „technické“ informácie som mala naštudované a bola som dohodnutá s pôrodnou babicou – vílou, že mi príde pri pôrode … Pokračovat ve čtení →

A 318. Proč německé ženy mohou a české nesmějí? (opakování)

Porodní radost

S Ivanou jsem se setkala sice jen třikrát v životě, ale poslední dva roky jsem s ní myšlenkami snad každý den. Držím ji palce a pevně věřím, že se vše v dobré obrátí, že zas jednou čistý selský rozum vyhraje nad hloupostí a arogancí. Poprvé jsme se s Ivanou sešly někdy před dvěma lety v létě, hledala jsem někoho, kdo … Pokračovat ve čtení →

A 317. Dva domácí příběhy (opakování)

Po narození

Theodor Svoje první dítě jsem porodila v porodnici v roce 2009. Téměř vše proběhlo podle mých představ, ale moc mi vadil boj o miminko po porodu, chtěla jsem mít miminko neustále u sebe, vyšetřit ho u mě na těle. Bohužel to nešlo a tak jsme podlehli naléhání lékařů a PA a nechali miminko změřit a zvážit a prohlédnou pediatrem, takže … Pokračovat ve čtení →

A 314. Vaše dítě není váš majetek (opakování)

Ema s Josefínou

Vaše dítě není váš majetek Milá Ivano, posílám Vám svůj příběh. Potkaly jsme se spolu na Vaší přednášce v rámci Respektu k porodu před dvěma lety i v loňském roce a Vaše nasazení a síla mě před mými porody velmi pomohly. Moc bych si přála, aby se u nás otevřely porodní domy a aby porod doma nebyl postihován. Je pět … Pokračovat ve čtení →

A 313. Jak se rodí v New Yorku (opakování)

Miminko

Sama jsem se narodila ještě za dob tvrdé totality, v “proslulé” třebíčské porodnici, a vzhledem k tomu, že jsem po narození pořád spala, moje vlastní matka si mě údajně pochovala až za víc jak 24 hodin od porodu. A to jenom na kojení, jak bylo tehdy zvykem. Moje babička zemřela při domácím porodu (v roce 1946), a tak jsem vyrůstala … Pokračovat ve čtení →

A 311. Babička, maminka a já (opakování)

Milá paní Ivano Milá paní Ivano, přišla jsem k Vám do A-centra pro radu a povzbuzení až ke konci svého druhého těhotenství, a jsem za setkání moc vděčná. Nevěřila jsem ani, že tak vytížený člověk mě může ještě zařadit do svého rozvrhu, ale setkala jsem se s vstřícností a podporou, kterou jsem v tu chvíli potřebovala. Poprvé, až u svého … Pokračovat ve čtení →

A 310. Braňte se, má to smysl! (opakování)

Přestože jsem se porodu asi jako každá žena bála, zároveň jsem se na něj velmi těšila. Věřila jsem svému ženskému tělu, vždyť je pro porod stvořené. Věřila jsem moudrosti přirozených instinktů – tedy že v danou chvíli budu přesně vědět, co dělat. Žádné zvíře v přírodě nepotřebuje, aby mu někdo říkal, jak má rodit. Prostě to ví. V tu chvíli … Pokračovat ve čtení →

A 309. Kdo se bojí, nesmí do porodnice (opakování)

S tatínkem

Kdo se bojí, nesmí do porodnice Náš příběh je celkem prostý, a Ivana v něm figuruje nevědomky jako psychická podpora. Bojím se doktorů a nemocnic. Přijde mi, že nemocnice není to pravé místo pro přivedení zdravého potomka na svět. Celé těhotenství mi strašně vadily gynekologické prohlídky – mužská ruka na mém posvátném území, fuj. Čím víc jsem v těhotenství o … Pokračovat ve čtení →

A 308. Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku (opakování)

Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku Svoje první dítě jsem rodila už v prvním desetiletí 21. století. Bez potřeby hledat informace, s absolutní důvěrou ve zkušené lékaře a porodní asistentky, bez potřeby mít s sebou doprovod, porodit přece zvládne každá a já jsem statečná holka. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Strach, bezmoc, samota, chemický koktejl, bolest, … Pokračovat ve čtení →

A 306. Můj sen o přirozeném porodu (opakování)

Bonding

Když jsem vloni na začátku listopadu zjistila, že jsem těhotná, zavládl v mé hlavě nejprve zmatek. Jak to všechno zvládneme? S přítelem jsme byli ani ne půl roku spolu. Miminko jsme chtěli, ale ne tak rychle. Navíc ještě chvilku předtím, než jsem se dozvěděla o svém těhotenství, jsem byla z důvodu ukončení projektu ve výpovědní lhůtě. No ze začátku mě … Pokračovat ve čtení →

A 303. Pro tři porodní asistentky (opakování)

Michael s maminkou

Michael „Opu“ a já aneb torzo mého životního příběhu jako začátek mé literární tvorby 🙂 – možná z toho jednou vyjdou ucelené paměti… Milá Ivano, už velice dlouho mám chuť napsat příběh narození Michaela Opu, našeho synka. Slibuji si to už od jeho narození… A konečně mám důvod… Chci ti tento příběh věnovat do Tvé krásné sbírky… Sama jsi v … Pokračovat ve čtení →

A 302. Dokonalosť prirodzeného pôrodu (opakování)

Mirko2

Prebudenie našej prirodzenej dokonalosti Okolo roku 2010 sme si s manželkou prežili vážnu krízu po všetkých stránkach, vytrval jedine náš vzťah, všetko ostatné šlo dolu vodou. Ťažké udalosti, pri ktorých sa strácal zmysel života, sa napokon ukázali ako ten najlepší učiteľ života. Uvedomil som si význam a hĺbku samotného bytia, že môžeme byť šťastní bez ohľadu na to, kde sme, … Pokračovat ve čtení →

A 301. Pôrod v nemeckom pôrodnom dome (opakování)

Bonding

Pani Ivanu som osobne nikdy nestretla, avšak aj ona mi nepriamo (cez knihu Hovory s porodní bábou a prednáškami na internete) dopomohla k rozhodnutiu rodiť prirodzene. Ale poďme pekne po poriadku. Ešte keď som vlani v lete otehotnela, premýšľala som, ako si pôrod čo najviac “ulahčit”, rozumej: ako porodiť bez námahy. Priznám sa, v tej dobe som, napriek svojmu veku, … Pokračovat ve čtení →

A 298. Vzpomínky na noc, kdy se narodil Jonáš (opakování)

Jonáš

Mariana: Svůj první příběh pro Ivanu jsem psala z pohledu zdravotníka, co je v kontaktu s lidmi, kteří přijdou vyhledat pomoc. Ještě jsem netušila, že zakrátko otěhotním a budu se s Ivanou moci setkat osobně. A už je to tady, dlouho očekávané dvě čárky na testu 🙂 Nejdřív jsem se objednala k Ivaně do poradny, abych se poradila o všech … Pokračovat ve čtení →

A 297. Pokorně děkujeme (opakování)

porod

Dnes jsou to dva týdny co jsem porodila své první děťátko, chlapce. Očekávala jsem, že si to užiju, že to bude nejkrásnější a nejúžasnější okamžik v mém životě. Počítala jsem s tím, že to bude bolet a že to bude náročná práce, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Půjčila jsem si bazének, představovala jsem si, že porodím do vody. Opravdu jsem … Pokračovat ve čtení →

A 296. S láskou (opakování)

Od Bělinky

S láskou Už od začátku tohoto projektu jsem si v hlavě připravovala svůj příběh pro Ivanu. Zažily jsme toho spolu tolik, že jsem nevěděla kde začít. S Ivaninou staří dcerou jsme totiž chodily do jedné třídy. První setkání proběhlo, když mi bylo asi 11 let. Takže ji znám od dětství. Začalo to víkendy na jejích chalupě a tajné noční útěky. … Pokračovat ve čtení →

A 295. Náročné cesty (opakování)

Spolu

21:1 Na své první miminko jsem čekala několik let. Když se konečně na testu objevily dvě fialové čárky, měli jsme s manželem velkou radost a já jsem si užívala těhotenství. Žádné problémy, žádné komplikace. Jak šel týden za týdnem, začínal se můj gynekolog stále méně usmívat. Plod měl svoji hlavu a to stále nahoře. O císařském řezu jsem nechtěla ani … Pokračovat ve čtení →

A 294. Pokazilo se to nebo zachránilo? (opakování)

Zdravím moc Ivanu, i když ji osobně neznám, a všechny ženy, které budou číst tyto řádky. Doufám, že i můj příběh přispěje k tomu, aby víc žen bylo silnějších, než jsem byla já. Z mých předporodních přání o neinvazivním porodu bez chemie se stal vyvolávaný porod s akutním císařským řezem s použitím všech dostupných medikamentů a s prvním pohledem na … Pokračovat ve čtení →

A 293. Můj porodní příběh (opakování)

Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →

A 290. Porody v Norsku (opakování)

Porod v Norsku podle „české“ režie (epidural, oxytocin, nástřih) Ráda bych připojila svůj příběh o příchodu nového človíčka na svět. Chtěla bych podpořit Ivanu Königsmarkovou, protože si velmi vážím jejího boje za zlidštění české porodnické praxe a za prosazování svobodné volby místa porodu dle svědomí, potřeb a odvahy každé rodičky. Míra úmrtnosti novorozenců v Norsku je ještě menší než v České … Pokračovat ve čtení →

A 289. Rodit se nedá silou (opakování)

Milá Ivano, moc ráda bych Vás chtěla podpořit, a tak jsem se rozhodla sepsat a poslat Vám svůj příběh. Je to pro mě také taková terapie psaním. Rodila jsem zcela nedávno, v prosinci 2012. Celé těhotenství jsem si užívala, byla jsem v dobré fyzické kondici a na děťátko jsem se moc těšila. Toužila jsem po přirozeném porodu bez zbytečných lékařských … Pokračovat ve čtení →

A 288. Tímto příběhem bych chtěla podpořit paní Ivanu Königsmarkovou (opakování)

Moje vlastní zkušenost s porodem je velmi silná a nyní chápu, že jsem se musela dostat až na vlastní dno, abych si ujasnila své životní priority. Porod mi vzal naivní iluze o životě, porod mě oddělil od dítěte na 48 hodin, porod mi zjizvil tělo i duši. Porod mi dal obrovskou životní facku, porod mi ukázal, že musím začít být … Pokračovat ve čtení →

A 287. Stav našeho porodnictví bolí víc, než porod sám (opakování)

miminko

Ludvík Já sama se o porody a situaci okolo začala více zajímat trošku opožděně – až po svém vlastním porodu. Do té doby jsem nic z toho moc neřešila. Dokončovala jsem spoustu věcí v práci, připravovala konferenci, rozčilovala se nad kácením stromů na Šumavě, cítila se náramně, a prostě věděla, že přijde září, a já zkrátka porodím (a pak se … Pokračovat ve čtení →

A 286. Dorotčin příběh (opakování)

pro_ivanu_B

Druhé děťátko k nám přišlo v srpnu 2012. Těhotenství nebylo zpočátku pro mě jednoduché, přestože jsme se na miminko těšili. Začala jsem slabě krvácet a našli mi v děloze myom. S touto zprávou, že se uvidí, že se sice nic neděje, ale možnost předčasného porodu tu je, jsem se nedokázala uvolnit a plně prožívat krásné okamžiky s človíčkem v bříšku. … Pokračovat ve čtení →

A 285. Chci svou porodní asistentku (opakování)

Mariánka se sourozenci

Pro Ivanu Své první dítě jsem porodila v porodnici. I mé druhé dítě se narodilo ve stejném zařízení, jen v menším a osobnějším. Přesto se od sebe oba porody lišily jako nebe a dudy. A také cesta, kterou jsem mezi porody, před nimi a po nich, prošla, byla dlouhá, plná rozporů, ale hlavně zajímavá a osvobozující. Zajímavá nejvíce pro to, … Pokračovat ve čtení →

A 284. Když životy voní po Heřmánku (opakování)

Heřmánek s maminkou

Je brzy ráno. Neděle. Chalupa. Den se probouzí k novému životu. Za okny leží sníh. A já tu sedím a píši tento příběh. Příběh, který jsem již jednou napsala, ale jeho konec byl jiný. Naše životy se po jeho dopsání změnily. Změnily tak, že je z něj jiný příběh. A tak tu sedím znovu a zamýšlím se nad tím, jaké … Pokračovat ve čtení →

A 283. Další příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

A 281. Porod je úžasný dar (opakování)

Již nějakou dobu sleduji Příběhy pro Ivanu. Vaše iniciativa mi připadá skvělá. Snoubí v sobě podporu Ivany, zachování kontinuity jejích myšlenek a zároveň sdílení porodních zážitků pozitivním způsobem. Velice ráda se zapojím a přidám svůj příběh pro Ivanu a spolu s ním i veliké přání šťastného vyústění její situace. Vzhledem k tomu, že jsem byla indikovaná k císaři, rodila jsem v porodnici … Pokračovat ve čtení →