Mám den po termínu. Jsem doma. Už druhé ráno se probouzím se silnými poslíčky. Mé tělo je po celé noci proběhané k záchodu naprosto pročištěno. Přesto pořád nevěřím, že by termín, který mi doktoři stanovili, byl tak přesný a i přes zpravidelňování bolestí si myslím, že o porod ještě nejde. K nám domů má dnes na kontrolu přijít naše „náhradní“ … Pokračovat ve čtení →
Začátkem mého těhotenství jsem od kamarádky, která denně čte Příběhy pro Ivanu, dostala Ivaninu knihu Hovory s porodní bábou. Tím započala má dlouhá cesta, o které bych vám zde chtěla napsat. Tehdy jsem začala získávat první „jiné“ informace o porodnictví u nás, o jiném přístupu k těhotenství, než který je v gynekologických ordinacích běžný a samozřejmě i o porodu samotném. … Pokračovat ve čtení →
Dne 5. května jsem se dočetla v novinách, že je den porodních asistentek. K tomuto dni noviny otiskly článek na celou stránku, součástí byl i sloupek o ukončení sporu o smrti dítěte při tzv. zpackaném porodu, kde se vyjadřují primáři i Ivana K. No sláva, že jednou měli soudci rozum a spor je konečně u konce. Vyšší prozřetelnost určitě zasáhla, nechtěla bych … Pokračovat ve čtení →
Druhý den ráno odešla hlenová zátka. Hurá! Celý den jsem cítila, že se něco chystá, ale protože takové pocity jsem měla už několikrát předtím, nic jsem nikomu neřekla. Navečer už mi nebylo úplně nejlépe, ale pořád žádné pravidelné kontrakce. Najednou, za deset devět, kontrace 6 – 7 minut. Za půl hodiny už po pěti minutách. Páni, to jde rychle. Volám … Pokračovat ve čtení →
Ještě než jsem porodila, těšila jsem se, že budu moci sdílet svůj druhý porodní příběh pro Ivanu. Věřila jsem, že to bude zážitek, o který se budu chtít podělit – že totiž porodím doma. Mé první dítě, dcera, se narodila v jedné přípražské porodnici a až na nějaké maličkosti jsem tam byla spokojená. Od té doby jsem si ovšem prošla určitými … Pokračovat ve čtení →
První porod dcery Mariánky jsem prožila v porodnici a po té zkušenosti jsem věděla, že nepříjemné nerespektující a stále zasahující jednání lékařů můj porod dokáže hodně zpomalit a znepříjemnit a naopak klid, pocit bezpečí a podpůrné prostředí vše rozběhnout a nechat přirozeně plynout. Zažila jsem oba přístupy a na základě těchto zkušeností a informací z knih Ivany jsem se v … Pokračovat ve čtení →
Nedávno mě při četbě knížky vzpomínek „S písní kolem světa“ M.A. Trapp napadlo podělit se o její popis dvou vlastních porodů. Její životní příběh je známý díky slavnému muzikálu The Sound of Music (Za zvuků hudby): Jako dívka chtěla žít v benediktinském klášteře Nonnberg v Salzburku, ale poslali ji jako vychovatelku jednoho ze sedmi dětí ovdovělého barona von Trappa s … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh je o tom, jak z toho nejhoršího, co bych si kdy před tím ani nedovedla představit, se (doslova) zrodí něco tak úžasného a pohodového, co ani moje fantazie nedokázala předpovědět. Svoje první dítě, dceru Gaiu (příběh č.13), jsem nosila s tím, že chci rozhodně jít cestou přirozenosti. Připravovala jsem se tedy na domácí porod, protože jsem jí chtěla umožnit co … Pokračovat ve čtení →
Toto je můj třetí příběh na podporu naší Ivany. Vždycky jsem chtěla mít 3 děti. Sama jsem také ze tří dětí, měla jsem pocit, že to je takový optimální počet. Manžel by jich měl klidně i víc, ale přesto tohle dítko nebylo plánované, přišlo ve chvíli, kdy jsem se cítila snad nejhůř ve svém životě, bylo mi mizerně psychicky i … Pokračovat ve čtení →
Na začátek bych chtěla přiblížit, proč jsem vlastně rodila doma. U mě, jako prvorodičky, tomuto rozhodnutí nepředcházela žádná špatná zkušenost ani počáteční nedůvěra ve zdravotnická zařízení. Myšlenka na porod doma ve mně rostla už od mých 11-ti let, kdy se moje nejmladší sestřička narodila v naší ložnici. V celé přímé generaci žen našeho rodu se tak stala v šedesátých letech … Pokračovat ve čtení →
Na začátku druhého těhotenství jsem si říkala, že na touhu porodit doma můžu zapomenout, jsem přece po císaři a po císaři to přece nejde. Jeli jsme se proto podívat do Vrchlabí, tam to snad půjde co nejpřirozeněji. Líbilo se mi to tam, milá porodní asistentka nás provedla po útulném domácím prostředí, které vůbec nepůsobilo jako nemocnice. Nicméně i tak mi … Pokračovat ve čtení →
Odvolací řízení se koná DNES, 29.4.2014, ve 14 hodin, místnost 330/3. patro, u Městského soudu v Praze, pobočka Spálená. V souladu s principem zákonného soudce o věci rozhoduje stejný senát jako v případě prvního odvolacího řízení. Jednání je veřejné. Přijďte a přineste květinu pro Ivanu jako výraz podpory. Státní zástupkyně podala odvolání proti zprošťujícímu rozsudku. Rozsudek byl doručen několik týdnů … Pokračovat ve čtení →
Paní Ivanu „znám“ poměrně dlouho. Úplně první setkání s ní proběhlo prostřednictvím knihy Porod doma od Jany Doležalové, která se mi dostala do ruky někdy v roce 2005, tedy ne dlouho po mém 1. porodu, v době, kdy jsem začala hledat (tehdy ještě bez přístupu na internet), jak v pohodě přežít další těhotenství a porod, jelikož po prvním porodu v … Pokračovat ve čtení →
Státní zástupkyně podala odvolání proti zprošťujícímu rozsudku. Rozsudek byl doručen několik týdnů po uplynutí lhůty pro doručení. Je zřejmé, že zákonnými lhůtami si soud příliš hlavu neláme. Odůvodnění rozsudku je prakticky stejné jako původní odsuzující rozhodnutí, pouze s výhradou, že jelikož soud je vázán rozhodnutím Ústavního soudu, nezbývá mu nic jiného, než zproštění obžaloby. Obsahové stránce rozhodnutí Ústavního soudu a argumentům … Pokračovat ve čtení →
Když jsem se připravovala na svůj porod a hledala zkušenosti ostatních, jen tři ženy v mém okolí porodily doma: moje babička a dvě kamarádky. Jednou z nich je Gwen z Rakouska, kterou jsem potkala během studijního pobytu ve Francii. Vyprávěním svého příběhu mi tehdy dodala odvahu, a tak jsem ji poprosila, jestli by se o něj chtěla podělit s vámi … Pokračovat ve čtení →
Přestože nežiji v ČR, od narození svého prvního dítěte před 7,5 lety se zájmem čtu česká mateřská diskuzní fóra. A nad některými věcmi mi zůstává rozum stát. Ale úplně nejnepochopitelnější jsou pro mě diskuze o nezodpovědných bláznivých domarodičkách a jejich spiklencích – porodních asistentkách, co je v tomto zavrženíhodném neřku-li kriminálním jednání podporují! A případ pani Ivany Königsmarkové – k popsání mého … Pokračovat ve čtení →
Těhotenství 1) Záměr S manželkou jsme si plánovali porod doma a jako záložní plán porodnici v Brandýse nad Labem. Ten jsme si vybrali díky doporučení BA, ke které jsme chodili na podstatnou část předporodních kontrol. Bohužel zhruba v listopadu se porodnice v BnL dostala do finanční tísně a další porody nepřijímala. Na doporoučení Ivany Königsmarkové jsme zvolili alternativu porodnice v Mělníku. … Pokračovat ve čtení →
Lenka od začátku věděla, že chce rodit doma. Jenže jak se ukázalo, sehnat svolnou „hebamme“ v Heidelbergu je úkol pro trpělivé. Nakonec našla, ale v tom období nejistoty, zda to půjde, nebo bude muset do porodního domu či porodnice, jsme si slíbily, že se ke svým porodům vzájemně doprovodíme. Kdy vyrazit? Nejdřív planý poplach 3 týdny před termínem, a zároveň … Pokračovat ve čtení →
Protože své porodní příběhy Ivaně jsem už sdílela a nemám tedy už co psát, napadlo mě podělit se o svůj Manuál, jak přežít v porodnici: Taky vás bije do očí ten kontrast mezi prožitky z porodů doma a v porodnici? Netvrdím, že to někomu k něčemu bude, sestavila jsem si tak sama pro sebe takový „manuál“, jak zvládnout přirozený a … Pokračovat ve čtení →
Začneme zlehka rutinní otázkou: Co mají chlapi navíc oproti ženám? Hmm, pinďoura. A tím asi končíme. Od dob, kdy ženy mohou zasadit strom, postavit dům a vychovat syna a ještě se přitom tvářit, jak jsou tímto dodržována jejich práva, mohou mužové pouze sčítat své nedostatky vůči ženám. Jestli jsou v něčem pánové extra nedostačiví, jsou to porody a věci kolem. … Pokračovat ve čtení →
Posílám Ivaně svůj druhý porodní příběh. Moc bych si přála, aby nás porodní asistentky mohly provázet těhotenstvím, porodem i v čase po příchodu miminka. Aby to byla jedna ze společensky respektovaných možností. Čekala jsem druhé dítě. Nejdřív jsem si myslela, že se zase necháme překvapit, kdo k nám přijde (prvorozený byl syn), ale v šestnáctém týdnu jsem začala trochu krvácet. Při ultrazvuku mi … Pokračovat ve čtení →
Byla jsem podruhé těhotná. Tentokrát jsem se ale na porod chtěla opravdu dobře připravit. Shodou okolností probíhal zrovna Biostyl a mě upoutala přednáška „Porod bez bolesti“. Nevěřila jsem vlastním uším, že porod nemusí bolet. To, co jsem prožila s prvním dítětem bylo peklo s velkým množstvím intervencí, příšerného přístupu personálu a hlavně naprosto odlišného postupu porodu, než porodnice slibuje na … Pokračovat ve čtení →
Svůj první porod jsem si představovala jako nádherný zážitek, přirozený, snadný, nicméně kontrolovaný v porodnici. Tenkrát jsem si nedovedla představit, že bych zvládla porodit doma. Měla jsem přeci jenom strach z možných komplikací a nechtěla své dítě ohrožovat. Kdybych jen tušila, jaká bude realita, byla bych už tenkrát více naslouchala svému muži, který se mě pár dní před porodem ptal, … Pokračovat ve čtení →
Poslouchám Sebastianova oblíbeného Plíhala. Spinká po mém boku. Skoro jako tomu bylo, když byl ve svém bříškovém bezpečí. Již od prvních měsíců těhotenství dokáže vyjádřit, co chce. Schopnost, kterou se spousta z nás učí někdy celý život. Je to vyjímečné dítě. Je naše. Často jsem Sebastianovi popisovala, jaké to bude, až se spolu setkáme a jaká ho čeká cesta. Při těchto … Pokračovat ve čtení →
Občas mi někdo řekne, že jsem statečná. Že jsem se odvážila rodit doma. Jenže je to trochu jinak – já se jen domácího porodu bála míň než pobytu v nemocnici. A měla jsem navíc naprostou důvěru ve svou porodní asistentku, že zodpovědně vyhodnotí, pokud by do té nemocnice bylo třeba jet. To je první důležitá věc: Měla jsem svou porodní … Pokračovat ve čtení →
Díky všem vám, které jste na těchto stránkách v průběhu posledních let popsaly své porodní i jiné příběhy, jsem se mohla včas dozvědět, čím v Čechách prochází většina miminek před a při narození (a jejich matky s nimi). Jen díky tomuto sdílení informací, smutků i radostí jsem si mohla uvědomit, co považuju za důležité, a zařídit se podle toho. Třeba … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, velmi mě těší osvobozující rozsudek! Pevně věřím, že ještě mnoho žen provedete oním úžasným obdobím, kterému se říká těhotenství a budete asistovat u mnoha porodů opečovávaných tím nejšetrnějším, matce a dítěti přátelským zacházením. „Jak žena žije, tak i rodí,“ řekla kdysi dávno moje babička. Svá těhotenství jsem prožila právě tak, jako to bylo poplatné vědomostem, které jsem zrovna … Pokračovat ve čtení →
Mám tři děti a za sebou tři vlastní porody. Od toho posledního uplynuly tři týdny. Může to znít trochu zvláštně, ale porody a příprava žen na ně, se staly mojí životní cestou – posláním, radostí, vášní. Porody mě prostě baví, zejména mě baví sledovat, jak se mnohdy vystrašené, společností popletené a nejisté těhulky promění v Ženy s velkým „Ž“ a … Pokračovat ve čtení →
Porod čtvrtého dítěte (druhý porod s Ivanou) byl pro mne tím nejkrásnějším zážitkem. Po prvním porodu s Ivanou jsem si zase víc věřila a rady z porodnice typu:,,víc tlačte a míň křičte‘‘ už pro mne byly spíš úsměvnou vzpomínkou. Byla jsem přesvědčená, že budu rodit ve všední den dopoledne, až budou všichni pryč a já budu mít trochu soukromí. Začalo to v neděli nad … Pokračovat ve čtení →
Poprvé jsem se setkala a I.K. během svého prvního těhotenství na předporodním kurzu v áčku ještě snad na Smíchově. Nakonec se její rady z jednoho setkání staly jedněmi z mála užitečných, které se mi v průběhu porodu i dalšího těhotenství dostaly. Když jsem otěhotněla potřetí, porodnice ve Vrchlabí, kde se narodili moji první dva kluci, v té době už přirozené porody nepodporovala a tak jsem … Pokračovat ve čtení →
Přirozeně jsem během těhotenství zvažovala, že budu rodit doma. Nemám v oblibě moderní lékařství a jeho nositele, kteří již několikrát špatně posoudili můj zdravotní stav a svou odbornou pomocí mi přitížili. Dávám přednost zdravé životosprávě, očistě, józe a práci na sobě, pokud je to možné. Během těhotenství, jak je mým zvykem, když se setkám s novou fascinující situací, jsem přečetla … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den, jakkoli Ivanu Konigsmarkovou neznám, velmi si cením práce její a jiných porodních asistentek. Rovněž se mi moc líbí váš projekt. Byla období, kdy jsem si příběhy četla přímo nutkavě. Teď potřebu čtení nepociťuji už jako nezbytnost, ale čtu je velmi ráda a skoro každý den. Přes to se mi příliš nechtělo do zveřejnění těch mých. Cítím je jako … Pokračovat ve čtení →
Intenzivnější přípravu na svůj druhý porod jsem zahájila až ke konci těhotenství. Konkrétně tím, že jsem vypsala všechny obavy spojené s procesem porodu. Obavy jsem pak spálila s kusem papíru, na kterém jich bylo požehnaně. Naopak jsem pak vytvořila popis porodu tak, jak jej chci prožít. Papír formátu A4 jsem si pročítala každý den a snažila jsem si průběh představit … Pokračovat ve čtení →
Našla a oprášila jsem po pěti letech svou porodní historku a ráda bych jí věnovala Ivaně Königsmarkové na podporu její veškeré proporodní činnosti! Gratuluji ke zprošťujícímu rozsudku, věřím, že bude opravdu poslední. VOJTĚCH Z VANY Rodili jsme doma. Měli jsme dvě děti a čekali další přírůstek. Po dlouhých úvahách, pročtené literatuře a četných diskuzích s oponenty i příznivci jsem usoudila, … Pokračovat ve čtení →
O narození prvního syna jsem psala v příběhu pro Ivanu č. 305. I přesto, že porod byl bezproblémový, zůstal ve mně pocit, že vše mohlo a mělo proběhnout jinak, že mi byl porod ukraden, že synovi bylo ukradeno zdravé narození a přirozené sžívání se mnou, jako matkou. Proto, když jsem znovu otěhotněla, velmi hluboce jsem se zabývala tím, jakým způsobem své … Pokračovat ve čtení →
Před třemi lety přišla na svět naše Bětka. Doma. Od té doby jsem nejzkušenější porodník v naší obci. A to jsem ji jen chytil a pak přestřihl pupečník. Jestli se už teď chytáte za hlavu a obcházejí vás mdloby, tak je to článek právě pro vás. Zrovna nedávno jsem viděl film, kde se jedna z hlavních představitelek rozhodla porodit. Bylo … Pokračovat ve čtení →
Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho nasazuji. Já mu dávám … Pokračovat ve čtení →
Jsem v naději. Je to nedávno, co jsem našla na těhotenském testu pozitivní výsledek. Neplánovaný pozitivní výsledek, o to více intenzivní prožitek 🙂 A tak čekám, jestli se dárek, který jsem dostala, u mě zabydlí a dotáhneme to spolu až do konce. Nicméně, přemýšlet mě to nutí a je mi smutno, když si nalévám čistého vína ohledně mého místa porodu. Jedna … Pokračovat ve čtení →
Obvodní soud pro Prahu 3 dnes zprostil Ivanu Königsmarkovou obžaloby. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si ponechala lhůtu na odvolání. Obvodní soud respektoval nález Ústavního soudu, provedl dílčí doplnění důkazů navrhovaných obhajobou a uzavřel, že není daná příčinná souvislost mezi jednáním Ivany Königsmarkové a úmrtím dítěte, nedošlo tedy ke spáchání trestného činu. Soud rovněž zdůraznil, že je třeba ústavně konformně … Pokračovat ve čtení →
Je pozdě v noci a já přemýšlím, přemýšlím o tom jak je vůbec možné, že já, netěhotná matka dvou a půl roční dcery může tak často a intenzivně přemýšlet o svém dalším porodu, když druhé dítě ještě vůbec neplánuje. 🙂 Víte proč? Protože mám strach, mám strach z toho, že společnost mě odsoudí za to, co bych tolik chtěla. Za … Pokračovat ve čtení →
Napsala jsem příběh o narození mé dcery, abych tím trošku podpořila Ivanu Königsmarkovou. Je to příběh o dobré péči, dobrých podmínkách pro porod a pozitivním zážitku, přímo reklama na soukromou porodní asistentku 😉 Před dvěma a půl měsíci se narodilo moje první miminko, Linda! Představovala jsem si během těhotenství, že se narodí před termínem, porod bude rychlý a krátký, spokojené … Pokračovat ve čtení →
Na své první těhotenství, porod a vše co s tím souvisí, jsem se začala připravovat přibližně 4 roky před početím miminka. Přišlo to samo. Začalo to nepříjemným, stále se opakujícím snem o porodu. Tento sen jsem měla asi dva roky. Během těchto dvou let jsem dokončila školu, změnila partnera, začala pracovat v obchodě s ekologickým zbožím nejen pro maminky a … Pokračovat ve čtení →
Vážená paní Ivano Königsmarková, nevím, zda jste pochybila či nikoliv, nemám jednoznačný názor na domácí porody atp. Ale jsem přesvědčená, že číst Vaši knihu Hovory s porodní bábou před svým prvním, nikoli až druhým, porodem, jsem dneska zdravá. Doufám, že se Vaše texty budou jednou běžně vyučovat všechny dívky už na středních školách, že jednou i díky Vám dospějeme zase … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh pro Ivanu je o respektu k jedinečnosti každé ženy a o tom, co ji posiluje a co naopak ponižuje. Posílám jí jej, protože ji chci podpořit a vážím si všeho, co vykonala a co stále dělá. Z těhotenství jsme byli celí rozechvělí a jako by to ani nebyla pravda, dokud to nepotvrdí lékař. Naplňovalo nás štěstí, ale samozřejmě … Pokračovat ve čtení →
Když jsem se dozvěděla, že čekáme druhé miminko, začala se mi v hlavě zjevovat myšlenka domácího porodu. První děťátko jsem porodila před šesti lety ve Vítkovické nemocnici, kde mi byla laskavou manipulací nabízena medikace, nástřih a v nestřeženou chvíli bylo provedeno skočení po břiše s cílem „pomoct“ dceři ven. Nemocniční systém a přístup mi nevyhovoval. Věděla jsem, že tentokrát bude vše jinak. Od … Pokračovat ve čtení →
19.8.2013 se nám, opět doma, narodil syn Ondřej. Jeho starší sestřička Kačule (příběh č.130), 2 roky a tři měsíce, byla u toho a všem o tom s nadšením vypráví! Bylo to totiž úplně normální a naprosto přirozené. Ale jak se to tedy vše přihodilo. Již v těhotenství mě trápilo, s kým budu rodit. První porod proběhl naprosto bezproblémově za pomoci … Pokračovat ve čtení →
Dnes jsou to dva týdny co jsem porodila své první děťátko, chlapce. Očekávala jsem, že si to užiju, že to bude nejkrásnější a nejúžasnější okamžik v mém životě. Počítala jsem s tím, že to bude bolet a že to bude náročná práce, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Půjčila jsem si bazének, představovala jsem si, že porodím do vody. Opravdu jsem … Pokračovat ve čtení →
Sedím v Černínském paláci v panelu na konferenci. Cosi říkám, ale myšlenkami jsem doma u Mari a u Jonáše, co se už každou chvíli přece musí narodit, a mám pocit, že jsem na úplně špatném místě a že jsem se neměl nechat doslova vyhnat z domu. Každých pár minut kontroluju telefon. Pak ta smska opravdu přijde: “Prijed, praskla mi voda“. … Pokračovat ve čtení →
Jonáškovi se moc ven nechtělo. Bláhově jsem očekávala jeho příchod už 14 dní před termínem, „vždyť už to přece musí být každou chvíli“! Jemu se ale evidentně v břiše líbilo a kromě občasného tvrdnutí břicha se nic nedělo. Tím, že jsem byla nastavená (zcela bezdůvodně) na jeho dřívější narození, jsem byla postupně čím dál nervóznější, že se situace nijak nehýbe. … Pokračovat ve čtení →
Svůj první příběh pro Ivanu jsem psala z pohledu zdravotníka, co je v kontaktu s lidmi, kteří přijdou vyhledat pomoc. Ještě jsem netušila, že zakrátko otěhotním a budu se s Ivanou moci setkat osobně. A už je to tady, dlouho očekávané dvě čárky na testu 🙂 Nejdřív jsem se objednala k Ivaně do poradny, abych se poradila o všech těch … Pokračovat ve čtení →
