A 480. O cestě za domácím štěstím (opakování)

Miminko

Úvod Konečně, po několika jiných příspěvcích (příběhy 271, 779, 780, 938), posílám svůj porodní příběh. Ráda bych jím vyjádřila podporu Ivaně i dalším porodním asistentkám, které navzdory nepříznivému nastavení porodnického systému českého státu (a částečně i společnosti, která toto nastavení odráží) dělají s neutuchající snahou a zapálením to nejlepší, co umí, aby pomohly ženám prožít co nejlepší těhotenství, porod a … Pokračovat ve čtení →

A 479. Krátké příběhy (opakování)

Holčička

Zpětná vazba k jedné hodině biologie aneb rodit lze i jinak, než jste nás učili Posílám další příběh/mail na podporu Ivany. Ten „pravý porodní“, který už (nejen sobě) slibuji dlouho, je sice rozepsaný, ale vyžaduje ještě hodně času na dokončení. Snad ho brzy dokončím a pošlu. Úplně nejraději bych však byla, kdyby ho již nebylo třeba adresovat Ivaně, kdybych ho … Pokračovat ve čtení →

A 475. Několik odkazů (opakování)

Kojící Helena Houdová na charitativní fotografii 2009

Příběhy pro Ivanu jsou i dokladem o násilí a porušování lidských práv v českých porodnicích Příběhy pro Ivanu jsou zajímavé i tím, že smutné příběhy o porodním násilí a traumatech jsou prokládány pozitivněji vyznívajícími příspěvky z domovů i z porodnic. Jednotlivé špatné příběhy mohou působit jako náhodný špatný zážitek konkrétní rodičky nebo jako výjimka, která nic nevypovídá o českém porodnictví … Pokračovat ve čtení →

A 465. Možnost volby (opakování)

Ale to dojít musíte!     Když jsem se vracela v roce 2009 z Konference aktivního rodičovství, byla jsem ve 4.měsíci. Tímto dnem jsem se začla zajímat o mateřství, porod, aj. společně s informacemi od mé sestry, která je dulou a sama má 3děti. Už od 15ti let jsem se vydala cestou svobody  – myšlením o zdraví, výživě, duševní hygieně, energiích, … Pokračovat ve čtení →

A 447. Mezní okamžiky (opakování)

Přání rodit s respektem k sobě samé Již delší dobu sleduji situaci v České republice. Již delší dobu sleduji, jak lidé v České republice myslí, jak žijí, kam se ubírají. Jako žena, jíž jsem se stala po uvědomění si sama sebe, svých hodnot, své svobody a svých vlastních hranic, bych neodpustila, aby někdo CIZÍ dělal, co se mu zachce s … Pokračovat ve čtení →

A 446. S bábou, bez báby (opakování)

Bečvářovi

Kterak Vilík doma na svět přišel Mohla bych vyprávět tři porodní příběhy. Každý by byl jiný a každý svým způsobem krásný. Ale ten poslední, ten má s Ivanou společného nejvíc, odehrál se totiž doma. Rodit doma mě lákalo už u starších dětí, ale chyběla podpora muže a má dostatečná jistota, že to zvládnu. Napotřetí jsem se ale do objevování informací … Pokračovat ve čtení →

A 437. Zodpovědnost v mých rukách (opakování)

Doma či v nemocnici?  V televizi se hovořilo o kongresu porodních asistentek a na stránkách Příběhů pro Ivanu se objevilo, že mají pouze čtyři příběhy „v záloze“, a tak mě napadlo přidat i tento příběh, který sice není můj a zdánlivě s Ivanou nesouvisí, přesto mě k ní v myšlenkách nejednou zavedl. Nabízím tedy takové malé zamyšlení nad událostmi, které … Pokračovat ve čtení →

A 430. Někde ano, někde ne (opakování)

Miminko

Jak jsem rodila na Novém Zélandu   Posílám příběh o mé zkušenosti z Nového Zélandu. Je to alarmující, co se v Čechách děje, jak se zachází s námi ženami, jakobychom byly nesvéprávné a upírá se nám porodní a poporodní péče. Před devíti měsíci jsem na Zélandu porodila holčičku Madlenku. Péči, které se nám (mně, Madlence i tatínkovi) dostalo během mého těhotenství, … Pokračovat ve čtení →

A 407. Dopisy pojišťovně (opakování)

Mail pojišťovně Dobrý den, jeden příběh jsem Vám už kdysi posílala a než budu mít konečně ten „pravý porodní“ (což se momentálně zdá, že už nebude dlouho trvat), chtěla bych Ivanu podpořit aspoň tímto dopisem, který jsem před nějakým časem zaslala pojišťovně a v němž mimo jiné komentuji současnou tristní situaci PA v ČR. Přidávám i odpověď pojišťovny. Vážená pojišťovno, resp. vážený … Pokračovat ve čtení →

A 397. Porod na divoko (opakování)

kvetinova_poezie

Přestože nemám osobni zkušenost s pani Ivanou, ráda bych se podělila o svůj příběh… Žiji na jihu Španělska v horách ve vesničce, kde se lidé snaží žit v souladu s přírodou (lidé tu žijí v jurtách, týpíčkách, domech postavených ze slámy atd) a je tu více méně samozřejmostí rodit doma. Když jsem před více než dvěma lety otěhotněla, nikdo mě … Pokračovat ve čtení →

A 396. Díky všem za včasné varování (opakování)

Díky všem vám, které jste na těchto stránkách v průběhu posledních let popsaly své porodní i jiné příběhy, jsem se mohla včas dozvědět, čím v Čechách prochází většina miminek před a při narození (a jejich matky s nimi). Jen díky tomuto sdílení informací, smutků i radostí jsem si mohla uvědomit, co považuju za důležité, a zařídit se podle toho. Třeba … Pokračovat ve čtení →

A 394. O důvěře (opakování)

Horehronie - Nad Valkovňou

Horehronka Moje babička (ročník 1930) je z Horehrona, ze Slovenska, ale v ČR žije už skoro 60 let. Je ze sedmi dětí a všechny se narodily doma. Její maminka, moje prababička, kterou jsem bohužel nepoznala, byla porodní bába – jak babička dodává, porodní bába-samouk. V malé vesničce Valkovňa pod Královou hoľou pomohla na svět prý kolem 60 dětem. Otčím babičky byl kovář, … Pokračovat ve čtení →

A 391. Ženy na barikádách (opakování)

Revoluce

Začneme zlehka rutinní otázkou: Co mají chlapi navíc oproti ženám? Hmm, pinďoura. A tím asi končíme. Od dob, kdy ženy mohou zasadit strom, postavit dům a vychovat syna a ještě se přitom tvářit, jak jsou tímto dodržována jejich práva, mohou mužové pouze sčítat své nedostatky vůči ženám. Jestli jsou v něčem pánové extra nedostačiví, jsou to porody a věci kolem. … Pokračovat ve čtení →

A 379. Porodní asistentky podporují nás! (opakování)

bedynka

Ivana podporuje nás! Ze svého prvního porodu jsem si odnesla trauma a mnoho bolesti. Představovala jsem si přirozený porod a místo toho mě v 32. týdnu čekal šok, kdy mi po dvou dnech kontrakcí a zašlém čípku vytáhli dceru z těla císařským řezem pro polohu koncem pánevním. Byla jsem nepřipravená, nezkušená a zastrašená, doktoři mi připadali nelidští, ani slůvko podpory … Pokračovat ve čtení →

A 375. První dáma (opakování)

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho … Pokračovat ve čtení →

A 373. Ve vaně (opakování)

Jimmy

Jak přišel Jimmy na svět Když jsem se dozvěděla, že čekáme druhé miminko, začala se mi v hlavě zjevovat myšlenka domácího porodu. První děťátko jsem porodila před šesti lety ve Vítkovické nemocnici, kde mi byla laskavou manipulací nabízena medikace, nástřih a v nestřeženou chvíli bylo provedeno skočení po břiše s cílem „pomoct“ dceři ven. Nemocniční systém a přístup mi nevyhovoval. Věděla jsem, že … Pokračovat ve čtení →

A 365. Zisky a ztráty (opakování)

Beatka

Kdo získává a kdo ztrácí Už dva roky běží příběhy pro Ivanu. Přečetla jsem téměř všechny a přestože je to vlastně pořád stejné téma, každý další je něčím jedinečný a obohacující. Jsem za ně moc vděčná, protože mi pomáhají vytrvat v mém putování proti proudu, které začalo právě u porodu našeho synka (narodil se den po vydání prvního rozsudku v … Pokračovat ve čtení →

A 349. Na návštěvě se nerodí (opakování)

Na návštěvě se nerodí Chtěla bych svým příběhem podpořit paní Ivanu a všechny porodní asistentky, které poskytují péči ženám při domácích porodech. Přestože se jedná jen o můj subjektivní pohled na věc, obligátní bezpečnostní věta „Tohle doma rozhodně nezkoušejte“ se v tomto případě tak úplně nehodí. Máme tři děti. První se narodilo v nemocnici, další dvě již doma. Už v … Pokračovat ve čtení →

A 346. Na cestě k vlnám (opakování)

Cože? Jsem těhotná? Nikdy nezapomenu na to odpoledne, kdy jsem usedla k jídelnímu stolu, pozorovala svou dvouletou dceru, jak se pere se špagetami, a v ruce jsem držela výsledek těhotenského testu. Tentokrát nový člen do rodiny zavítal opravdu rychle, no tak jo, tak co bude dál? Dál to bylo jasné. Kontaktovala jsem porodní asistentku Věru Novákovou, jestli má nějaké plány … Pokračovat ve čtení →

A 342. Protančený den po probdělé noci (opakování)

placenta

Leden 2013, Newport, Wales, Velká Británie. Právě jsme se přestěhovali. Miminko se mohlo kdykoliv narodit. Já doufala, že ještě počká, až se zabydlíme. Opravdu počkalo, ale ne tak dlouho… Na domácí porod bylo vše připraveno. Na klinice jsem navštívila mou porodní asistentku. S úsměvem poznamenala, že „ty její těhotné“ nerodí a nerodí. „Dětičky jsou jako ovce. Když cítí zimu, nechce … Pokračovat ve čtení →

A 338. Jak Jana před čtvrtstoletím v Holandsku rodila (opakování)

Jana

Moje sestřenice se v osmdesátých letech vdala do Holandska. Před několika lety jsme se setkaly, já s čerstvým břichem, ona s dvěma dospělými dětmi. Mému vyprávění o případu Ivany Königsmarkové a o postoji českých lékařů k domácím porodům nechtěla ani věřit. Ivanu se rozhodla také podpořit svým porodním příběhem, protože si však v psané češtině už není zcela jistá, natočily … Pokračovat ve čtení →

A 337. Rozdíly (opakování)

Můj porodní příběh   V sobotu to byly dva roky, kdy se nám narodil náš synáček. Miminko jsme s přítelem plánovali a s láskou jsme se těšili, až budeme rodina. Těhotenství zpočátku probíhalo normálně a pomalu jsme se připravovali na porod a příchod miminka. Chodili jsme na předporodní kurz, četli knížky, chystali výbavičku, psali předporodní plán. Byla jsem rozhodnutá rodit v … Pokračovat ve čtení →

A 334. Železná bohyně (opakování)

Daniel, nar.v květnu 2006

Jak jsem potkala Železnou Bohyni Milá Ivano, když jsem Vás poprvé potkala, osobně jsem si Vás nazvala “Železnou Bohyní”. To bylo první, co mě napadlo, když jsem se s Vámi setkala. Nyní se pokusím krátce vysvětlit proč: Železná proto, že jste pevná, a jdete přímo k věci, ale nespěcháte a jste trochu přísná, to pro pořádek věcí. A Bohyně proto, … Pokračovat ve čtení →

A 333. Normálně porodit doma (opakování)

Damian

Krotitel slonů Naše první slůně jsem porodila v domácím prostředí v Praze v bytě svého nejlepšího kamaráda s manželem, porodní asistentkou a dulou. Byla to tedy hurá akce, protože jsem vše měla vymyšleno tak, že se kolem 19.9. přesunu do Prahy, kde jsem měla zajištěný byt bratra dulí kolegyně, tedy cca 3 týdny před plánovaným termínem, ale malý se ohlásil … Pokračovat ve čtení →

A 332. Dvakrát ze zahraničí (opakování)

Mariana

Rodič přístrojový či nepřístrojový Moderátorka pořadu Pološero o domácích porodech (ČT, duben 2013) na úvod dělí ženy na dvě skupiny: na přístrojové a nepřístrojové. Ty první mezi něž se sama zařazuje chtějí mít při porodu pocit jistoty vybavené porodnice, ty druhé naopak dávají přednost přirozenému průběhu porodu bez zbytečných zásahů a bez nuceného se podřizování často „výrobnímu“ přístupu zdejších porodnic. … Pokračovat ve čtení →

A 330. Může to být lepší (opakování)

Péťa - v porodnici

Mohlo to být lepší Vážená a milá paní Ivano, sice se vůbec neznáme, ale cítím stále silnější potřebu Vás podpořit alespoň svým příběhem – i když vlastně ještě ani přesně nevím, co budu psát… Rodila jsem dvakrát, na přelomu století, v jedné velké pražské porodnici. Tehdy jsem nevěděla nic z toho, co vím teď. O přirozených porodech, o kojení… Měla … Pokračovat ve čtení →

A 329. Přetržený porod (opakování)

Porod je pro mě fantastická událost, vrchol přirozeného ženství a toho, jak všechno dokonale funguje. Má to jenom jedno ALE. A tím je odjezd do porodnice. Kdy přesně k němu má dojít? Vyzkoušela jsem 3 možnosti: porod – odjezd při kontrakcích po 5 minutách byl moje rozhodnutí. Vzdálenost porodnice 2 hodiny jízdy. Po příjezdu a na příjmu se kontrakce zastavují, … Pokračovat ve čtení →

A 324. Svědectví z porodu v Nemocnici Almeda v Neratovicích z března 2013 (opakování)

Milá, drahá, vážená Ivano, příběhů pro Vás bylo napsáno již mnoho. V průběhu svého těhotenství jsem přemýšlela nad tím svým s Vámi. Časem se jistě dostanu k popisu porodu, do nějž jste významně zasáhla ve prospěch šťastného konce, ačkoliv jste nebyla přítomna. Díky za informace a sebedůvěru v mateřské schopnosti každé z nás, kterou rozdáváte. Ze všech rad a postřehů … Pokračovat ve čtení →

A 323. Jednou budem dál (opakování)

Jednou budem dál

Příběh první Své první těhotenství jsem prožila v pohodě a radostném očekávání příchodu syna. Mou průvodkyní byla kniha porodní asistentky Ingeborg Stadelmann Zdravé těhotenství, přirozený porod. Vystudovala jsem farmacii a z vlastních zkušeností a znalostí jsem došla k závěru, že nejlepší je se chemii v praktickém životě vyhnout :-), v čemž mě kniha podpořila. Doufala jsem, že stejně jako těhotenství … Pokračovat ve čtení →

A 322. Zklamání i malé naděje (opakování)

Zklamání z lékařů a porodnic – Kristiánek   Na radu „mé“ porodní asistentky, jejíchž služeb jsem nakonec bohužel nevyužila, se chci i já svěřit se svým příběhem. Snad mi pomůže v tom, abych zmírnila důsledky porodního traumatu. Paní Ivanu Königsmarkovou neznám osobně, i tak ji chci podpořit, protože doufám, že díky ní a dalším obětavým ženám a porodním asistentkám se … Pokračovat ve čtení →

A 311. Babička, maminka a já (opakování)

Milá paní Ivano Milá paní Ivano, přišla jsem k Vám do A-centra pro radu a povzbuzení až ke konci svého druhého těhotenství, a jsem za setkání moc vděčná. Nevěřila jsem ani, že tak vytížený člověk mě může ještě zařadit do svého rozvrhu, ale setkala jsem se s vstřícností a podporou, kterou jsem v tu chvíli potřebovala. Poprvé, až u svého … Pokračovat ve čtení →

A 303. Pro tři porodní asistentky (opakování)

Michael s maminkou

Michael „Opu“ a já aneb torzo mého životního příběhu jako začátek mé literární tvorby 🙂 – možná z toho jednou vyjdou ucelené paměti… Milá Ivano, už velice dlouho mám chuť napsat příběh narození Michaela Opu, našeho synka. Slibuji si to už od jeho narození… A konečně mám důvod… Chci ti tento příběh věnovat do Tvé krásné sbírky… Sama jsi v … Pokračovat ve čtení →

A 296. S láskou (opakování)

Od Bělinky

S láskou Už od začátku tohoto projektu jsem si v hlavě připravovala svůj příběh pro Ivanu. Zažily jsme toho spolu tolik, že jsem nevěděla kde začít. S Ivaninou staří dcerou jsme totiž chodily do jedné třídy. První setkání proběhlo, když mi bylo asi 11 let. Takže ji znám od dětství. Začalo to víkendy na jejích chalupě a tajné noční útěky. … Pokračovat ve čtení →

A 287. Stav našeho porodnictví bolí víc, než porod sám (opakování)

miminko

Ludvík Já sama se o porody a situaci okolo začala více zajímat trošku opožděně – až po svém vlastním porodu. Do té doby jsem nic z toho moc neřešila. Dokončovala jsem spoustu věcí v práci, připravovala konferenci, rozčilovala se nad kácením stromů na Šumavě, cítila se náramně, a prostě věděla, že přijde září, a já zkrátka porodím (a pak se … Pokračovat ve čtení →

A 285. Chci svou porodní asistentku (opakování)

Mariánka se sourozenci

Pro Ivanu Své první dítě jsem porodila v porodnici. I mé druhé dítě se narodilo ve stejném zařízení, jen v menším a osobnějším. Přesto se od sebe oba porody lišily jako nebe a dudy. A také cesta, kterou jsem mezi porody, před nimi a po nich, prošla, byla dlouhá, plná rozporů, ale hlavně zajímavá a osvobozující. Zajímavá nejvíce pro to, … Pokračovat ve čtení →

A 283. Další příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

A 278. Drobnosti (opakování)

Skrytý smysl Příběhy pro Ivanu sleduji již několik měsíců a pravidelně čekám na každý nový příběh a těším se, co přinese. Je zajímavé také pozorovat, jak se příběhy postupně proměňují. Na počátku jsou většinou příběhy čistě „porodní“, tj. popisující průběh porodu. Většinou je to porod doma, nebo velmi dobře připravený a vyjednaný přirozený porod v porodnici. Postupně se objevují příběhy … Pokračovat ve čtení →

A 272. Když má za sebou žena tři porody (opakování)

Těhotenství

Když má za sebou žena tři porody, ale hlavně když se o ty své tři ratolesti denodenně řádně stará, tak jí čtvrté těhotenství zaskočí daleko méně než veškeré okolí. No tak se to všechno ještě o dva roky protáhne, přibude talíř a hadry do pračky, no co! Změna poměru už není taková. Nicméně od chvíle, kdy si mé drahé starší … Pokračovat ve čtení →

A 270. Krátce (opakování)

Příběh – nepříběh Nikdy jsem nerodila a nikdy jsem se osobně nesetkala s Ivanou. Ani těhotná zatím nejsem. Přestože na děti mám ještě pár let čas, o porody a vše kolem se zajímám už dlouho. A dlouho se moje bádání pohybovalo hlavně okolo témat jako nošení dětí v šátku, bezplenková komunikační metoda a podobně. Vnímá dítě, i když je maličké? … Pokračovat ve čtení →

A 265. Příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen zpovzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v Holandsku … Pokračovat ve čtení →

A 263. Ze Slovenska (opakování)

Slavka Mala som 17 rokov (čo bolo pred siedmimi rokmi) a môj lekár povedal, že možno budem mať problém otehotnieť, alebo možno žiadne deti nebudú…Bola som v šoku, deti som mala rada a vždy som si predstavovala, že jedného dna budem môcť mat malé voňavé klbko aj ja… Strašne ma ta myšlienka zožierala a kysla vo mne v každom mojom … Pokračovat ve čtení →

A 259. Chceme kontinuální péči samostatné porodní asistentky

V úterý 15. listopadu 2016 v 10 hodin dopoledne vyhlásí Evropský soud pro lidská práva dlouho očekávaný rozsudek ve sporu Dubská & Krejzová vs. Česká republika. Projednávalo se tam právo žen na asistovaný porod doma. Výrok Malého senátu z roku 2014 zněl, že Česká republika práva neporušila. Zástupci stěžovatelek podali žádost, aby věc znovu projednal Velký Senát soudu. Tomuto typu žádostí … Pokračovat ve čtení →

A 257. Doma s porodní asistentkou v Německu (opakování)

linda

Paní Ryndová žije v Německu a poslala Příběhům čtyři vyprávění: od poznání, sdíleného i rodinného, že rodit žena dokáže sama, po přípravu na porod doma s porodní asistentkou v Německu až po samotný porod. Příběhy pro Ivanu jí byly v jejím vlastním příběhu zásadní inspirací. Jak jsem se narodila já Nebýt toho, že mě kamarádka upozornila na Příběhy pro Ivanu … Pokračovat ve čtení →

A 256. Oliverkův domporod (opakování)

Asi půl roku po narození mého prvního syna jsem začala přemýšlet o mých pocitech z porodnice. Všichni mi říkali, jak jsem měla krásný a pohodový porod, ale já jsem vnitřně cítila, že to všechno mělo být nějak jinak. Povoláním jsem dětská sestra, pracovala jsem v porodnici, takže pro mě bylo velké překvapení, že to, co jsem předtím považovala za standardní … Pokračovat ve čtení →

A 254. Jedna neobvyklá babička a jedna neobvyklá záchranka (opakování)

Babička s vnukem

Jak jsem se dostala k domácímu porodu Jsem babička pěti vnoučat a z toho tři, jsou narozené doma. Dcera Katka porodila první dvě děti v porodnici v ČR. Dcera Lenka žije v Anglii. Když otěhotněla, sháněla všechny možné informace a nakonec nám oznámila, že bude rodit doma, s manželem a porodní asistentkou. O domácích porodech jsem nic nevěděla a myslela … Pokračovat ve čtení →

A 253. Petra a Jan vyprávějí: Máme týden po dalším domácím porodu (opakování)

Violka

Jan: Máme týden po dalším domácím porodu Máme týden po dalším domácím porodu, který mě opět přesvědčil, že pro život je podstatná nepředpojatá vlastní zkušenost, nikoliv zažité způsoby vnímání, ač jsou sebesugestivnější. A právě proto se chci o tuto vlastní zkušenost se čtenáři podělit. Tentokrát se nám jako místo pro porod nabízely dvě možnosti. První představovala porodnice v Příbrami. S … Pokračovat ve čtení →

A 251. Porodit doma není rozmar, ale trpělivé vědomé rozhodnutí I.

Porodit si sama své dítě v domácím prostředí je výprava na nejvyšší horu světa. Při přípravě a na samotné výpravě na ženu čekají úkoly a zážitky, které je třeba prožít. Podmínkou pro přistoupení k porodu mimo zdravotnické zařízení je dobré fyzické a duševní zdraví matky, bezproblémové těhotenství, donošenost plodu, poloha plodu záhlavím, jednočetné těhotenství a prostředí pro porod, kde se … Pokračovat ve čtení →

A 249. V Nizozemí, v USA, v ČR (opakování)

Po příjezdu z porodnice

O pár set kilometrů dál Je zvláštní, co pojem “normální porod” znamená u nás v České republice a o pár set kilometrů dál už je to zase úplně jinak.  Žiji už sedmým rokem v Nizozemí a mám dvě děti. Obě jsem tu porodila tím zde méně praktikovaným způsobem, a to v porodnici. Tady se totiž většinou rodí doma a porodnice … Pokračovat ve čtení →

A 248. Děkuji Matce Přírodě (opakování)

Čtyřčlenná rodina

Už v průběhu svého prvního těhotenství jsem věděla, že nechci rodit standardně v porodnici jako většina žen a všechny mé kamarádky, které do té doby porodily. Hledala jsem informace a ze zahraničních zdrojů jsem zjistila, že vhodnou alternativou je porodní dům. Jeden jsem objevila i u nás, ale jak jsem se dozvěděla, možnost porodu tam byla zakázána, stejně tak jsem … Pokračovat ve čtení →

A 246. 3+1 Ivana (opakování)

Děti

Zavřete oči, odcházím… Kristian Když jste počtvrté těhotní má okolí pocit, že vše máte na háku… ale není to tak. Zejména, když se rozhodujete, jaký bude váš porod.  Zvažujete vše, co se v předešlých porodech líbilo a hledáte jak eliminovat to, co se nepovedlo. První porod byl dlouhý a můj muž byl pro mě překvapivě úžasný parťák, který vzápětí bojoval … Pokračovat ve čtení →