Po přečtení článku v pátek uvedeného v Reflexu jsem se konečně rozhoupala k napsání otevřeného dopisu časopisu Reflexu o mém porodu v Norsku. Ráda bych ho věnovala i paní Ivaně, která je pro mě velká bojovnice.. a chtěla bych, aby věděla, že i já patřím mezi ty, kdo jí podporují.. Vážení, v pátek 13.12.2012 jsem si přečetla článek vašeho časopisu … Pokračovat ve čtení →
O tom, že bych chtěla porodit své dítě doma, jsem měla jasno už v době, kdy jsem ještě na vlastní děti příliš nemyslela. Na porod jsem se vždycky těšila, považovala jsem ho za důležitý a mimořádný zážitek v životě ženy. V těhotenství dostávala moje představa jasnější podobu. Pokud bude všechno v pořádku, chtěla bych rodit doma, být se svým mužem, … Pokračovat ve čtení →
Náš klučík si pospíšil o tři týdny. Čekala jsem to, poněvadž jsem byla od 7. měsíce na hořčíku kvůli falešným kontrakcím. Když jsem vyrážela do porodnice, chtěla jsem mít porod co nejpřirozenější, ač jsem v té době neměla zcela určitou představu, neměla jsem připravené argumenty. Protože Motol je svým způsobem i moje pracovní prostředí, třebaže ne zrovna porodnický obor, nemám … Pokračovat ve čtení →
Když jsem psala svůj první příběh na podporu Ivany (Příběh mezigenerační), tak jsem doufala a také jsem to napsala, že až bude přicházet na svět naše další dítě, budou už v Praze určitě existovat porodní domy a nebudeme muset provozovat “porodní turistiku”. Leč situace se za dva roky nezměnila a pokud ano, tak leda k horšímu. Čekal nás tedy další … Pokračovat ve čtení →
Tak se mi moje obří přání porodit po prvním císaři přirozeně nesplnilo. Jsem 3 týdny po porodu a občas na mě spadne splín, že jsem neschopná, že nedokážu rodit děti, že malý plakal sám na novorozeneckém, že jsem s ním v prvních týdnech nemohla ven s kočárkem, protože bych nevyjela s kočárkem a malým po kolejničkách, vysněné nošení v šátku … Pokračovat ve čtení →
Už jsou to čtyři měsíce, co sbírám odvahu napsat svůj příběh. Mám v sobě ještě tolik bolesti, že je těžké sednout k pc a vracet se v myšlenkách a pocitech zpět. Znovu otevírat rány tolik bolí. Vždycky jsem sama k sobě byla hodně tvrdá. Jen tak něco sama sobě neodpustím. Je důležité, že to o sobě říkám, nechci, abych vypadala … Pokračovat ve čtení →
Informace o novém australském výzkumu zaměřeném na péči porodních asistentek, která ve srovnaní s běžnou péčí o ženy v porodnicich vychází lépe, bezpečně a úsporněji, a to nejen pro ženy z nízkorizikových skupin. Úryvek ze shrnutí: „Using more midwives could save the Australian medical system more than $500 per birth“. Prezentace konkrétních číselných výsledků a závěrů: http://ahha.asn.au/sites/default/files/sally_tracy.pdf Abstrakt z The … Pokračovat ve čtení →
Včera jste uveřejnili můj optimistický příběh pro Ivanu s názvem Těhotná, dnes už to tak veselé nebude. Na webu Krkonošské porodnice myslím ještě nic nenajdete, ale na facebooku na stránce Porodnice Vrchlabí visí už od 19. listopadu tato informace: „S lítostí oznamujeme, že s platností od 1.12.2013 se dočasně z technických důvodů uzavírá Gynekologicko – porodnické oddělení. Příjem bude zastaven … Pokračovat ve čtení →
Začnu oklikou, jeden příběh pro Ivanu už ode mne na těchto stránkách visí, je to příběh můj vlastní, je to příběh porodní. Rodila jsem před více jak dvěma lety, rodila jsem v porodnici, rodila jsem poprvé. Troufám si říct, že uvědoměle (fuj, to je ale ošklivé slovo, ale je to tak). Za dobu těhotenství jsem stihla přečíst hodně knížek (těch … Pokračovat ve čtení →
Porodila jsem před rokem našeho Františka, porod samotný mě natolik uchvátil a fascinoval, že jsem se rozhodla, že bych ráda svoji zkušenost s porodem chtěla předat i jiným ženám. S kamarádkou, která to vnímá podobně jako já, jsme se rozhodly, že uspořádáme pro těhotné ženy, maminky a všechny, které tato tématika zajímá přátelská setkání týkající se zdravého a vědomého těhotenství, … Pokračovat ve čtení →
A druhý porod??? To bylo úplně o něčem jiném… I když jsem si říkala, že se to nedá srovnávat, když jsem měla první porod vyvolávaný. Poslední týden před termínem druhého porodu jsem začala pomalu tušit, že už to brzo přijde. Při poslední kontrole mi doktorka řekla, že to tam začíná být takové „měkké“, že se to pomalu chystá. Měla jsem … Pokračovat ve čtení →
A jak tedy můj druhý porod probíhal? Asi bych ještě dříve měla napsat něco málo o prvním porodu. První porod proběhl 2 týdny před termínem, kdy kvůli rychle se horšícímu zdravotnímu stavu (preeklampsie) mi byl porod vyvolaný. Byla jsem již hospitalizovaná v porodnici (v jedné z největších a „nejlepších“ v Praze), takže jsem byla úplně v klidu, že jsem v … Pokračovat ve čtení →
Ještě asi před rokem nebo dvěma jsem vedla horlivou diskuzi s kamarádkou v kavárně o domácích porodech. Naprosto jsem nechápala, jak někdo může takto hazardovat se životem, že bych to „zakázala“ a ženy by přece měly rodit jen v porodnici, protože je musí rodit lékař… Nyní mám naprosto opačný názor a naopak bych klidně o domácím porodu uvažovala 🙂 Kde … Pokračovat ve čtení →
Před dvěma lety jsem otěhotněla. Začali jsme se těšit na miminko a já se začala zajímat o všechny ty věci kolem, způsob porodu a začala jsem si formovat, jakým způsobem bych chtěla a nechtěla rodit, jak chci rodit přirozeně a kde mám rodit a jak následně vychovávat naše dítě. Vše bylo v naprostém pořádku. Až do 4. měsíce. Celou noc … Pokračovat ve čtení →
Moje těhotenství bylo krásné. Bylo mi dobře, cítila jsem se skvěle a mrňousek se měl čile k světu. Užívala jsem si svoje těhu bříško, cítila jsem se výjimečně, měkce, tajemně…to překvapení v bříšku, o kterém jsem dlouhou dobu věděla jen já… Brzy jsme zjistili, že mimi bude holčička a spolu s tím k nám okamžitě přišlo i její jméno. Všechno … Pokračovat ve čtení →
Sepisuji svůj třetí příběh pro Ivanu, přidávám svou kapku k moři, které se snaží pohnout českým porodnictvím. Jsem skoro 4 měsíce po porodu a pořád mám v hlavě zmatek. Vlastně jsem skoro všechno zapomněla. Tentokrát jsem byla vyzbrojená porodním plánem, načtenými informacemi, poučeným manželem a odhodláním rodit přirozeně, bez zásahů, zbytečného stresování v závěru těhotenství, odnášení miminka a podobně. Úspěšná … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem jako řada zdejších pisatelek potkala na předporodním kurzu pořádaném v pražském A centru. Ale na rozdíl od ostatních jsem o Ivaně nevěděla zhola nic. A centrum jsme si s manželem vybrali vlastně především kvůli tomu, že to měl blízko do práce a kurz začínal po manželově práci. O přirozeném porodu jsem nevěděla také nic a zcela slepě jsem … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den všem, kteří budete číst můj – vlastně náš – příběh, můj a mé malé holčičky. Rodila jsem v porodnici Kadaň (všemi doporučovaná – všemi, tím myslím lékaře) v roce 2011. Jsem jednadvacetiletá maminka od dvouroční holčičky, kterou jsem rodila v porodnici. Na svůj ,,velký den“ jsem se těšila, ale i bála – samozřejmě prvorodička – a nevěděla pořádně, … Pokračovat ve čtení →
Již dlouhou dobu čtu Vaše porodní příběhy, až nakonec píšu i svůj vlastní. Rodila jsem letos potřetí, myslím, že naposledy, a můj poslední porod byl nejhezčí a nejpřirozenější ze všech, a to i přesto, že proběhl v klasické fakultní porodnici. Od prvního porodu uběhlo již téměř čtyři a půl roku a já jsem od té doby prošla dlouhou cestu osobního … Pokračovat ve čtení →
Paní Königsmarková je pro mne symbolem přirozeně bezpečného porodu, ať už v porodnici nebo kdekoli jinde, třeba i doma, na místě záleží jen kvůli ženě, která chce přivést na svět své dítě, tam kde se ona a její dítě cítí bezpečně – opak stresu. Já jsem se v porodnici v Benešově při mém druhém porodu, cítila téměř bezpečně, bohužel mi … Pokračovat ve čtení →
Chtěla bych svým příběhem podpořit paní Ivanu a všechny porodní asistentky, které poskytují péči ženám při domácích porodech. Přestože se jedná jen o můj subjektivní pohled na věc, obligátní bezpečnostní věta „Tohle doma rozhodně nezkoušejte“ se v tomto případě tak úplně nehodí. Máme tři děti. První se narodilo v nemocnici, další dvě již doma. Už v průběhu prvního těhotenství jsem … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych svým příběhem podpořila Ivanu a vůbec všechny porodní asistentky a maminky, které se rozhodly rodit doma. Můj zážitek je příkladem toho, kdy moje tělo a miminko byli ve větším bezpečí v klidu domova, kde porod mohl proběhnout přirozeně, než by se stalo v nemocnici. Žádný doktor v mém okolí by mě nenechal porodit koncem pánevním, a tak by … Pokračovat ve čtení →
Vážená Ivano, moc mě potěšilo rozhodnutí Ústavního soudu, a zároveň že „Příběhy“ stále vychází. Protože jsme se nedávno zase rozrostli, posílám další. Během svého prvního těhotenství jsem zjistila, jaká je „jiný stav“ a porod v Česku kovbojka (viz příběh „Nebojte se“). Podruhé to bude jiné, rozhodla jsem se – mnohem jednodušší a po mém. No samozřejmě člověk míní… Tentokrát jsem … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem podpořila už prvním těhotenským příběhem a teď připojuji také druhý, psaný už s dcerkou v postýlce. Ivanu jsem poprvé potkala před asi deseti lety na konferenci v Praze na Dlabačově – tehdy se teprve začínalo mluvit o tristní situaci v našem porodnictví. I když jsem si na dítě ještě pár let počkala, konference mi hodně otevřela oči. Porodu … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych svým příběhem podpořila nejen Ivanu, ale také Zuzanu a všechny porodní asistentky v jejich krásné, tolik potřebné a dnes nedoceněné práci – přivádění nových človíčků na svět. Jak to tedy bylo s naší Mařenkou? Celé moje těhotenství probíhalo naprosto pohodově, radovala jsem se ze zdraví mého těla i sil přírody, které zařídily, že jsem do poslední chvíle čile … Pokračovat ve čtení →
Nedávno jsem se bavila se sousedkou… a ta mi dodala optimismu. V nejbližších týdnech, možná dokonce dnech, se mi narodí první děťátko. Všechno je připravené na to, že se narodí doma, a bude u toho i jeho tatínek a jedna nebo spíš dvě porodní asistentky. Takový luxus 🙂 protože bydlíme v Německu, tady je to možné a není na tom … Pokračovat ve čtení →
Blížil se termín porodu, překlenul se a mimčo se na svět stále nehrnulo. Co když budu zase přenášet, naženou mě do porodnice, budou vyvolávat, … Zdál se mi sen, v kterém jsem viděla svého syna, jak se na mě dívá, a já z jeho pohledu vyčetla, že vše je jak má být, ať se nestrachuji. Nicméně neustálé dotazy známých a … Pokračovat ve čtení →
Cože? Jsem těhotná? Nikdy nezapomenu na to odpoledne, kdy jsem usedla k jídelnímu stolu, pozorovala svou dvouletou dceru, jak se pere se špagetami, a v ruce jsem držela výsledek těhotenského testu. Tentokrát nový člen do rodiny zavítal opravdu rychle, no tak jo, tak co bude dál? Dál to bylo jasné. Kontaktovala jsem porodní asistentku Věru Novákovou, jestli má nějaké plány … Pokračovat ve čtení →
Třetí porod, narození Benjamina, 20.6. 2013. Cesta k tomuto porodu nebyla lehká. Předcházel mu porod nejstarší dcery Helenky, v květnu 2009, z kterého jsem si odnesla malá „traumátka“. Ne, že by mi někdo úmyslně ubližoval. Ale člověk byl nakonec nenápadně natlačen tam, kde ho personál porodnice potřeboval. I přes to, že porod probíhal bez problému a naprosto hladce. Spoustu zásadních … Pokračovat ve čtení →
V sobotu to byly dva roky, kdy se nám narodil náš synáček. Miminko jsme s přítelem plánovali a s láskou jsme se těšili, až budeme rodina. Těhotenství zpočátku probíhalo normálně a pomalu jsme se připravovali na porod a příchod miminka. Chodili jsme na předporodní kurz, četli knížky, chystali výbavičku, psali předporodní plán. Byla jsem rozhodnutá rodit v porodnici. Alternativy jsem … Pokračovat ve čtení →
Moje sestřenice se v osmdesátých letech vdala do Holandska. Před několika lety jsme se setkaly, já s čerstvým břichem, ona s dvěma dospělými dětmi. Mému vyprávění o případu Ivany Königsmarkové a o postoji českých lékařů k domácím porodům nechtěla ani věřit. Ivanu se rozhodla také podpořit svým porodním příběhem, protože si však v psané češtině už není zcela jistá, natočily … Pokračovat ve čtení →
Mé třetí těhotenství, stejně jako předchozí dvě, bylo plánované a očekávané. Miminko k nám přišlo snadno a radostně a mně, stejně jako u předchozích dětí, ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Byla to holčička a od začátku byla rozhodnutá pro jméno Alice. Byla jsem právě v devátém týdnu těhotenství a tu novinu jsme se chystali říct mým rodičům. … Pokračovat ve čtení →
Začalo to tak, že jsem prostě v nadcházejících volbách už opravdu nevěděla koho volit. A tak jsem začala přemýšlet. Možná mě k tomu inspirovala a vyprovokovala Michaela Jílková v pořadu Máte slovo, který byl na téma domácích porodů. Možná mě inspirovalo rozhodnutí Ústavního soudu o faktickém osvobození Ivany Königsmarkové. Zkrátka a dobře jsem si uvědomila, jak moc je vlastně tohle … Pokračovat ve čtení →
O svém prvním těhotenství a porodu jsem psala ZDE. Dnes bych ráda pohovořila o porodu své druhorozené, Anežky. Otěhotněla jsem, když byl synovi rok. Přestože byl první trimestr poměrně náročný po fyzické stránce, po psychické jsem se cítila moc dobře. Hned na začátku těhotenství jsem vyměnila gynekologa za gynekoložku, což byl první důležitý krok, a brzy nato jsem vyhledala porodní … Pokračovat ve čtení →
Svůj příspěvek píšu, abych se podělila o svou zkušenost s prací samostatné porodní asistentky, do jejíž péče jsem se v průběhu prvního, druhého a teď I třetího těhotenství rozhodla svěřit. Je svědectvím toho, jak důležitá je úzká interakce budoucí matky se zkušenější ženou, jež ví, co se během těhotenství odehrává v tělesné I duševní rovině. Jež se dovede naladit na … Pokračovat ve čtení →
Už od mateřské školky jsem všem vykládala, že jednou budu porodní asistentka, musela jsem nahlédnout do každého kočárku, který kolem nás projel, ve druhé třídě jsem znala zpaměti knihu o matce a dítěti, včetně reálných obrázků porodu a kolem puberty jsem místo zamilovaných knih studovala odborné porodnické publikace. Po střední zdravotnické škole jsem nastoupila na vysokou školu a začala konečně … Pokračovat ve čtení →
S Ivanu Königsmarkovou jsem se zatím nesetkala (sestřenici ale pomáhala s domácím porodem a ta byla nadšená). V těhotenství jsem ale její články a videa hltala a ráda bych jí věnovala náš příběh plný osobních proměn. A také ženám, které zatím váhají, jak těhotenství a porod pojmout. Vidím sama na sobě, že právě ono otevírání očí a uvědomování si svých … Pokračovat ve čtení →
Ještě před druhým těhotenstvím jsem říkala manželovi, že příště jedině doma. Po zkušenostech z prvního porodu, jsem už do porodnice nechtěla. Když přišlo druhé těhotenství, začala jsem váhat a od původního plánu trošičku upouštět, jelikož jsem člověk nerozhodný a potřebuje stále někoho vedle sebe a jakousi jistotu, a protože manžel není úplně nakloněn porodům doma, tudíž jsem neměla podporu ani … Pokračovat ve čtení →
Před rokem, 24. září 2012, má žena Petra porodila Heřmana. Tehdy jsem řešil, jak Petru co nejlépe podpořit. Jak jí co nejvíce/nejlépe při porodu pomoci? Báječné a vlastně na době před porodem nejlepší, bylo intenzivní trávení mnohem více společného času, než bylo do té doby zvykem. Všelijaké zařizování, návštěvy a samozřejmě kurz u Ivany. Ivanin předporodní kurz, který jsem se … Pokračovat ve čtení →
Paní Ivaně držím palce, ať se vše vyřeší v její prospěch. Příběh jí posílám, protože si myslím, že rodit se má přirozeně a bez doktorů, samozřejmě pokud možno. Jsem přesvědčena, že páchají víc škody než užitku, prostě ruší. Brzy ráno v neděli 30. prosince 2012 ve 4.30 H (po hodině spánku) mi praskla plodová voda. Teď už to vím, že … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, když jsem Vás poprvé potkala, osobně jsem si Vás nazvala “Železnou Bohyní”. To bylo první, co mě napadlo, když jsem se s Vámi setkala. Nyní se pokusím krátce vysvětlit proč: Železná proto, že jste pevná, a jdete přímo k věci, ale nespěcháte a jste trochu přísná, to pro pořádek věcí. A Bohyně proto, že jste vnímavá k našim … Pokračovat ve čtení →
Posílám náš druhý příběh. Patří zase kromě Ivany, Zuzaně Štromerové a všem zbývajícím odvážným. Díky nim i náš druhý porod mohl proběhnout v klidu, soukromí a radosti. Druhé dítě jsme si moc přáli a mile nás překvapilo, jak brzy jsme už zase „čekali“. Pro své druhé těhotenství jsem zvolila stejnou péči, jako pro první (náš první příběh O naší zlaté … Pokračovat ve čtení →
Mám doma 2 děti. První syn se narodil ve velké fakultní nemocnici, a ačkoliv byl porod rychlý a bezproblémový, stihli zdravotníci pár problémů vytvořit a mně tím zadělat na pěknou laktační psychózu. Po této zkušenosti jsme se s manželem rozhodli dát našemu druhému synovi možnost narodit se v bezpečném prostředí u nás doma pod dohledem naší úžasné porodní asistentky. Tato … Pokračovat ve čtení →
Moderátorka pořadu Pološero o domácích porodech (ČT, duben 2013) na úvod dělí ženy na dvě skupiny: na přístrojové a nepřístrojové. Ty první mezi něž se sama zařazuje chtějí mít při porodu pocit jistoty vybavené porodnice, ty druhé naopak dávají přednost přirozenému průběhu porodu bez zbytečných zásahů a bez nuceného se podřizování často „výrobnímu“ přístupu zdejších porodnic. Je ale opravdu nutné … Pokračovat ve čtení →
Vaše stránky znám již dlouho, a chtěla bych se také, doufám ku prospěchu všech, podělit o své porodní zkušenosti a pocity. Napíšu o svém druhém porodu, protože ho vnímám pozitivně (k tomu prvnímu jsem měla jisté, i když ne ohromné výhrady). Paní Ivanu osobně neznám, ale chci jí svým příbehem vyjádřit svůj dík za její snahu a skvělou práci, o … Pokračovat ve čtení →
Už i já jsem si našla čas, abych sepsala svůj porod. O miminku a o porodu jsem přemýšlela dlouho předtím, než jsem našla svého životního partnera. Podvědomě jsem si tenkrát říkala, budu moci mít děti? Do ruky se mi dostala kniha od paní Ivany. Přiznám se, že mi na první pohled nebyla moc sympatická. Po přečtení knížky a nejsem citlivka, … Pokračovat ve čtení →
Svého prvního syna jsem rodila císařským řezem v porodnici v Neratovicích v roce 2010. Poloha koncem pánevním, prý jinak než „císařem“ to nešlo. Vybrala jsem si Neratovice a skvělou porodní asistentku Věru Novákovou již předem, když byl syn ještě otočen hlavičkou dolů a já doufala v přirozený porod. V 33. týdnu se Lukášek otočil zpátky hlavičkou nahoru a bylo, jak … Pokračovat ve čtení →
Vážená a milá paní Ivano, sice se vůbec neznáme, ale cítím stále silnější potřebu Vás podpořit alespoň svým příběhem – i když vlastně ještě ani přesně nevím, co budu psát… Rodila jsem dvakrát, na přelomu století, v jedné velké pražské porodnici. Tehdy jsem nevěděla nic z toho, co vím teď. O přirozených porodech, o kojení… Měla jsem asi relativně štěstí, … Pokračovat ve čtení →
VY NEPOSLOUCHÁTE OZVY?!?!?!?!…………….., křičela na mě Ivana přes celý porodní sál před třiceti lety. Nejhorší bylo mít praxi v době její služby. Když jsme jí to s mou bývalou spolužačkou o mnoho let později, dodávajíce si vzájemně odvahu řekly, že pro nás byla postrachem, neřekla: To mi je líto, nebo cokoliv jiného, konejšivě omluvného. Nehnula ani brvou, rozhodila rukama a … Pokračovat ve čtení →
Na porod mé dcery, která přišla na svět podle lékařů o 14 dnů, jsem se připravovala zhruba od poloviny těhotenství. S chutí jsem přečetla všechny příběhy pro Ivanu, které mi velice pomohly se vnitřně připravit na porod a ujasnit si mnoho ve svém nitru. Také jsem si pořídila pár knih s tématikou přirozeného porodu, hypnoporodu, včetně Hovorů s porodní bábou, … Pokračovat ve čtení →
