A 499. Porod do třetice …

 Než začnu psát o narození třetí dcery, musím zmínit, že před více než 3 lety jsem už v klidu domova přivedla na svět ve vaně svoji druhorozenou dceru. Všem bylo tím pádem tak nějak jasné a samozřejmé, že bude porod probíhat doma i tentokrát. Moje kamarádka/dula (která u porodu naší druhorozené byla) začala ovšem studovat na PA, což je báječné, … Pokračovat ve čtení →

A 489. Průvodkyně (opakování)

Prolog Už první setkání s Ivanou bylo nezapomenutelné. V rámci pracovní schůzky, které jsem se účastnila já a můj bratr, Ivana popsala porodní proces jasně, logicky a v souvislostech pochopitelných i pro nás, kteří jsme něco takového poslouchali poprvé v životě. Nikdy nezapomenu na naprosto znechucený bráškův výraz, když Ivana porovnala hormonální nastavení ženy při porodu se situací při početí … Pokračovat ve čtení →

A 487. Krása domácího porodu (opakování)

Před porodem

Zrodenie Magdalénky Zdieľam svoj pôrodný príbeh, pretože viem ako mňa mnohé inšpirovali. Nie je návodom pre nikoho, je to moja cesta, ktorú som si precítila. Zdieľam ho, lebo som pochopila, že žena vie rodiť SAMA. Nemusí byť fyzicky sama, nemusí byť doma. Ale rodí ONA. Zdieľam ho preto, lebo mám obrovskú úctu ku každému pôrodu, ku každému rozhodnutiu ženy. Už … Pokračovat ve čtení →

A 482. Dobrá volba (opakování)

Dvě volby Vrchlabí  Moje cesta k přirozenému porodu začala už na střední škole, kdy nám profesor biologie (muž!) pustil film o porodu podle F. Leboyera. To téma mě tak chytlo, že jsem začala číst spoustu knih, jako Znovuzrozený porod, Nová doba porodní apod. Hltala jsem všechny články, zkušenosti maminek a dopracovala se k rozhodnutí, že můj porod bude co možná … Pokračovat ve čtení →

A 477. Zkušenost je nepřenosná (opakování)

Zkušenost je nepřenosná Když jsem byla poprvé těhotná, byla jsem klasická pracující žena, co se jí najednou změnil život. Vedle práce si odbíhala k lékaři a neměla na sebe moc čas. Bylo přece nutné pracovat do poslední chvíle a vše dodělat… Proč se tolik zaobírat porodem? Znělo z okolí, vždyť je to JEN porod. Jenže málokdo si uvědomuje, jak tento … Pokračovat ve čtení →

A 473. Jak se rodí v Hostivici (opakování)

Poporodní

Těžko se mi hledají slova, kterými bych svůj příběh zahájila, možná bych mohla začít tím, že opravdu nejsem lesní žena a nepřipadám si jako alternativní člověk, naopak – miluji techniku, počítače, pokrok a svůj život si bez mac booku, telefonu a ipadu opravdu nedovedu představit. Přesto mě občas známí nazývají „velice alternativním člověkem“. Než jsem otěhotněla, o porodu jsem toho … Pokračovat ve čtení →

A 471. Cesta od sekce k HBAC (opakování)

Poporodní

Rozhodla jsem se sepsat oba dva své porodní příběhy s nadějí, že mohou někomu dalšímu pomoci, tak jako jiné příběhy pomohly mně… První příběh Na porod svého prvního dítěte jsem se připravovala na kurzu u duly, kterou jsem si nakonec vybrala i jako doprovod k porodu, a moc se na něj těšila. Jako místo narození našeho prvního dítěte jsme vybrali relativně … Pokračovat ve čtení →

A 469. Moje tři příběhy (opakování)

Poporodní

Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →

A 468. Dvakrát dvě (opakování)

Podruhé to chci jinak  Zdravím, děkuji za vaši iniciativu, už rok si vaše příběhu čtu a stále jsem váhala, zda napsat i ten svůj, je to přeci jen takové osobní… Tady je můj příběh. Když se ohlížím za svým první porodem, uvědomuji si, že jako prvorodička jsem udělala velkou chybu, bála jsem se si o porodu toho více nastudovat, neboť … Pokračovat ve čtení →

A 465. Možnost volby (opakování)

Ale to dojít musíte!     Když jsem se vracela v roce 2009 z Konference aktivního rodičovství, byla jsem ve 4.měsíci. Tímto dnem jsem se začla zajímat o mateřství, porod, aj. společně s informacemi od mé sestry, která je dulou a sama má 3děti. Už od 15ti let jsem se vydala cestou svobody  – myšlením o zdraví, výživě, duševní hygieně, energiích, … Pokračovat ve čtení →

A 456. Kdo a co provází cestu na svět (opakování)

Poporodní bonding

Jak jsem rodila s dulou Dnes je tomu přesně rok, kdy se rozhodl přijít na svět náš chlapeček. Již během těhotenství jsem měla jasnou představu, jak by měl můj porod vypadat, respektive jak nechci, aby vypadal. Jsem přesvědčená, že jde o přirozený proces, ke kterému je ženské tělo dokonale stvořeno, a čím více se do něj bude zasahovat, tím hůře … Pokračovat ve čtení →

A 449. Můj sen o přirozeném porodu (opakování)

Bonding

Když jsem vloni na začátku listopadu zjistila, že jsem těhotná, zavládl v mé hlavě nejprve zmatek. Jak to všechno zvládneme? S přítelem jsme byli ani ne půl roku spolu. Miminko jsme chtěli, ale ne tak rychle. Navíc ještě chvilku předtím, než jsem se dozvěděla o svém těhotenství, jsem byla z důvodu ukončení projektu ve výpovědní lhůtě. No ze začátku mě … Pokračovat ve čtení →

A 441. První jarní den (opakování)

Dcerka doma

Celé těhotenství jsem četla tyto příběhy a představovala si, jaký bude můj porodní příběh. Těhotenství jsem měla krásné a bezproblémové. Nejdřív jsem nevěděla vůbec nic, ale během důkladného pročtení všemožné literatury o přirozených porodech jsem v představách měla dost jasno. V přípravách jsem se dostala do takového mentálního nastavení, že jsem měla pocit, že bych to snad zvládla i sama … Pokračovat ve čtení →

A 438. Porod doma třikrát jinak (opakování)

Potřetí

Poprvé S Ivanou jsem se osobně nesetkala, přesto jsem i díky ní uvěřila, že je opravdu možné prožít klidné a radostné těhotenství završené klidným a radostným porodem. Ivano, děkuji za knihu Hovory s porodní bábou, děkuji za Vaši ochotnou odpověď na můj e-mail během mého prvního těhotenství, děkuji, že děláte to, co děláte. S díky Vám věnuji své 3 porodní … Pokračovat ve čtení →

A 433. O iluzích (opakování)

Poporodní

Přirozeně – nepřirozeně ve Vyškově S Ivanou Königsmarkovou jsem se setkala jen v knize Hovory s porodní bábou a v rámci těchto Příběhů a obojí pro mě bylo velmi důležitým zdrojem informací, pohledů na svět a nadějí. Na jaře jsem v ohlasech slibovala, že přidám i svůj příběh, tak slib plním – příběh je méně idealistický, zato asi poučnější, než … Pokračovat ve čtení →

A 428. Mělo to jednu velkou Mušku (opakování)

Mariánka

I tento porodní příběh chci věnovat Ivaně. Jsem jí vděčná za spoustu důležitých informací a za její odvahu nejít s většinou. První dítě jsem se rozhodla přivézt na svět v porodnici v Neratovicích. Porodnici Neratovice jsem si vybrala na základě referencí mých kamarádek, které stejně jako já hledaly malou porodnici s osobním přístupem, s běžnou praxí akceptovat porodní přání a … Pokračovat ve čtení →

A 420. Mělnické zrození (opakování)

Tímto příběhem se podělím o prožitky z našeho prvního porodu; s mužem a dulou. Díky víře v přirozený porod, díky dobré informovanosti včetně Příběhů pro Ivanu, díky předporodnímu kurzu Ivany Königsmarkové a také díky návštěvám v její těhotenské poradně, díky vybrané literatuře, díky dule a hlavně díky mému muži a miminku, se dá zažít krásný porod i v prostorách české … Pokračovat ve čtení →

A 419. Všechno ať plyne (opakování)

Koupání Toníka

Všechno ať plyne První porod dcery Mariánky jsem prožila v porodnici a po té zkušenosti jsem věděla, že nepříjemné nerespektující a stále zasahující jednání lékařů můj porod dokáže hodně zpomalit a znepříjemnit a naopak klid, pocit bezpečí a podpůrné prostředí vše rozběhnout a nechat přirozeně plynout. Zažila jsem oba přístupy a na základě těchto zkušeností a informací z knih Ivany … Pokračovat ve čtení →

A 415. Poprvé, podruhé, potřetí (opakování)

Holčička

Již nějakou dobu čtu příběhy pro Ivanu a nyní jsem se rozhodla také přispět svojí troškou do mlýna. Začala jsem tento příběh psát v průběhu svého třetího těhotenství, v době, kdy jsem stále intenzivněji přemýšlela o předchozích dvou zkušenostech a připravovala se na to, aby napotřetí všechno proběhlo jinak … Dopisuji ho po porodu, kdy už se jen raduji z toho, že se … Pokračovat ve čtení →

A 411. Kterak přišla na svět naše Milovaná (opakování)

Na začátek bych chtěla přiblížit, proč jsem vlastně rodila doma. U mě, jako prvorodičky, tomuto rozhodnutí nepředcházela žádná špatná zkušenost ani počáteční nedůvěra ve zdravotnická zařízení. Myšlenka na porod doma ve mně rostla už od mých 11-ti let, kdy se moje nejmladší sestřička narodila v naší ložnici. V celé přímé generaci žen našeho rodu se tak stala v šedesátých letech … Pokračovat ve čtení →

A 400. Manuál, který jsme v Heidelbergu nepotřebovaly (opakování)

Protože své porodní příběhy Ivaně jsem už sdílela (zde a zde) a nemám tedy už co psát, napadlo mě podělit se o svůj Manuál, jak přežít v porodnici. K tomu doplňují příběh porodu mé kamarádky, která manuál nepotřebovala 🙂 Manuál, jak přežít v porodnici Protože své porodní příběhy Ivaně jsem už sdílela a nemám tedy už co psát, napadlo mě … Pokračovat ve čtení →

A 389. Můj příběh pro Ivanu (opakování)

Milá Ivano, velmi mě těší osvobozující rozsudek! Pevně věřím, že ještě mnoho žen provedete oním úžasným obdobím, kterému se říká těhotenství a budete asistovat u mnoha porodů opečovávaných tím nejšetrnějším, matce a dítěti přátelským zacházením. „Jak žena žije, tak i rodí,“ řekla kdysi dávno moje babička. Svá těhotenství jsem prožila právě tak, jako to bylo poplatné vědomostem, které jsem zrovna … Pokračovat ve čtení →

A 383. Třikrát „ne“ (opakování)

Miminko s petrželí

Nedělejte to! „A Vy chcete rodit? Jak jste na to, prosím Vás, přišla? Nedělejte to!“ zakončuje svou přednášku k mé osobě primář místní porodnice. Jsem ve 37. týdnu těhotenství. Čekáme třetí děťátko. A já vím, že udělám, co budu moci, abych mohla rodit. Poslední roky jsem strávila přípravou na ten výjimečný a jedinečný okamžik. Vím, že to není jen v mých rukou, v mé … Pokračovat ve čtení →

A 381. Rození aneb propojení ducha a těla (opakování)

S miminkem

Intenzivnější přípravu na svůj druhý porod jsem zahájila až ke konci těhotenství. Konkrétně tím, že jsem vypsala všechny obavy spojené s procesem porodu. Obavy jsem pak spálila s kusem papíru, na kterém jich bylo požehnaně. Naopak jsem pak vytvořila popis porodu tak, jak jej chci prožít. Papír formátu A4 jsem si pročítala každý den a snažila jsem si průběh představit … Pokračovat ve čtení →

A 379. Porodní asistentky podporují nás! (opakování)

bedynka

Ivana podporuje nás! Ze svého prvního porodu jsem si odnesla trauma a mnoho bolesti. Představovala jsem si přirozený porod a místo toho mě v 32. týdnu čekal šok, kdy mi po dvou dnech kontrakcí a zašlém čípku vytáhli dceru z těla císařským řezem pro polohu koncem pánevním. Byla jsem nepřipravená, nezkušená a zastrašená, doktoři mi připadali nelidští, ani slůvko podpory … Pokračovat ve čtení →

A 375. První dáma (opakování)

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho … Pokračovat ve čtení →

A 353. Stokrát kdyby… (opakování)

S maminkou

Už jsou to čtyři měsíce, co sbírám odvahu napsat svůj příběh. Mám v sobě ještě tolik bolesti, že je těžké sednout k pc a vracet se v myšlenkách a pocitech zpět. Znovu otevírat rány tolik bolí. Vždycky jsem sama k sobě byla hodně tvrdá. Jen tak něco sama sobě neodpustím. Je důležité, že to o sobě říkám, nechci, abych vypadala … Pokračovat ve čtení →

A 341. Tři příběhy na podporu (opakování)

S Mařenkou

Jak se rodí v Podkozí Ráda bych svým příběhem podpořila nejen Ivanu, ale také Zuzanu a všechny porodní asistentky v jejich krásné, tolik potřebné a dnes nedoceněné práci – přivádění nových človíčků na svět. Jak to tedy bylo s naší Mařenkou? Celé moje těhotenství probíhalo naprosto pohodově, radovala jsem se ze zdraví mého těla i sil přírody, které zařídily, že … Pokračovat ve čtení →

A 333. Normálně porodit doma (opakování)

Damian

Krotitel slonů Naše první slůně jsem porodila v domácím prostředí v Praze v bytě svého nejlepšího kamaráda s manželem, porodní asistentkou a dulou. Byla to tedy hurá akce, protože jsem vše měla vymyšleno tak, že se kolem 19.9. přesunu do Prahy, kde jsem měla zajištěný byt bratra dulí kolegyně, tedy cca 3 týdny před plánovaným termínem, ale malý se ohlásil … Pokračovat ve čtení →

A 327. Strach, smutek, radost (opakování)

Těhotenství

Příběh první: Laura Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svůj porodní příběh a podpořím tím snad alespoň troškou Ivanu, se kterou jsem se setkala pouze přes Hovory s porodní bábou. Ony jsou to teda dva příběhy, jeden z minulého týdne a jeden téměř tři roky starý. Každý příběh je jiný a z každého porodu jsem si přinesla velké ponaučení. … Pokračovat ve čtení →

A 315. Můj svobodný domácí porod

Tak i já přidávám svůj příběh, jak se nám narodila Zuzanka do klidného domácího prostředí.. dala jsem si 3 týdny odstup na sepsání, abych získala trošku nadhled, a musím zpětně říct, že rozhodnutí rodit doma bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě… Před dvěma lety jsem rodila Adámka, můj první porod, který trval 26 hodin a bylo to velmi … Pokračovat ve čtení →

A 312. Jen dodávat kyslík :)

Nadešel čas, kdy i já bych se s vámi ráda podělila o svůj příběh domácího porodu. Je to na delší čtení, ale tohle prostě stručně napsat nejde 🙂 Zároveň bych tu chtěla poděkovat všem, kteří se o svůj příběh též podělily, jelikož mi dodaly odvahu a pocit jistoty, že rodit doma není nic neobvyklého. Jelikož jsem čekala první miminko, to … Pokračovat ve čtení →

A 309. Kdo se bojí, nesmí do porodnice (opakování)

S tatínkem

Kdo se bojí, nesmí do porodnice Náš příběh je celkem prostý, a Ivana v něm figuruje nevědomky jako psychická podpora. Bojím se doktorů a nemocnic. Přijde mi, že nemocnice není to pravé místo pro přivedení zdravého potomka na svět. Celé těhotenství mi strašně vadily gynekologické prohlídky – mužská ruka na mém posvátném území, fuj. Čím víc jsem v těhotenství o … Pokračovat ve čtení →

A 308. Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku (opakování)

Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku Svoje první dítě jsem rodila už v prvním desetiletí 21. století. Bez potřeby hledat informace, s absolutní důvěrou ve zkušené lékaře a porodní asistentky, bez potřeby mít s sebou doprovod, porodit přece zvládne každá a já jsem statečná holka. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Strach, bezmoc, samota, chemický koktejl, bolest, … Pokračovat ve čtení →

A 306. Můj sen o přirozeném porodu (opakování)

Bonding

Když jsem vloni na začátku listopadu zjistila, že jsem těhotná, zavládl v mé hlavě nejprve zmatek. Jak to všechno zvládneme? S přítelem jsme byli ani ne půl roku spolu. Miminko jsme chtěli, ale ne tak rychle. Navíc ještě chvilku předtím, než jsem se dozvěděla o svém těhotenství, jsem byla z důvodu ukončení projektu ve výpovědní lhůtě. No ze začátku mě … Pokračovat ve čtení →

A 304. Porodní příběh jako cesta k sobě

První syn se narodil v porodnici. O mnoho věcí jsem se zajímala dlouho před těhotenstvím, myslela si, že „mám zmáknuto“ a tím pádem nás čeká super porod. On by byl, kdybych nebyla tehdy tak naivní a nečekala neočekávatelné (od porodníků, ale tehdy také od muže – který ale dělal, co v tu chvíli uměl). Porod proběhl bez komplikací a velmi hladce, žádný … Pokračovat ve čtení →

A 300. Povím vám příběh o zázraku

Letos tomu byly dva roky a já myslím, že si tato příležitost zaslouží, abych se s vámi o ten příběh podělila. Když se ohlédnu zpět, vidím, že určité okolnosti toho dne byly docela legrační, ale zároveň to byl ten nejkrásnější den, jaký jsem kdy zažila. Uvědomila jsem si především, že mi nevyhovuje už od těhotenství být „pacientkou“ a se vší … Pokračovat ve čtení →

A 295. Náročné cesty (opakování)

Spolu

21:1 Na své první miminko jsem čekala několik let. Když se konečně na testu objevily dvě fialové čárky, měli jsme s manželem velkou radost a já jsem si užívala těhotenství. Žádné problémy, žádné komplikace. Jak šel týden za týdnem, začínal se můj gynekolog stále méně usmívat. Plod měl svoji hlavu a to stále nahoře. O císařském řezu jsem nechtěla ani … Pokračovat ve čtení →

A 291. Porodní příběh … Eleanor

2tt Dvě čárky. Díky Bohu! Volám manželovi do práce. Raduje se jako já:-) 12tt Čas úzkosti o to, jestli miminko obstojí, je pomalu za námi. Nevolnosti ustupují ze dne na den a my se s tlukoucím srdcem poprvé vydáváme na kontrolu ke gynekoložce. Miminko je podle všeho v pořádku:-) Doktorka potvrzuje datum porodu, snaží se miminko měřit, ale ukáže se … Pokračovat ve čtení →

A 287. Stav našeho porodnictví bolí víc, než porod sám (opakování)

miminko

Ludvík Já sama se o porody a situaci okolo začala více zajímat trošku opožděně – až po svém vlastním porodu. Do té doby jsem nic z toho moc neřešila. Dokončovala jsem spoustu věcí v práci, připravovala konferenci, rozčilovala se nad kácením stromů na Šumavě, cítila se náramně, a prostě věděla, že přijde září, a já zkrátka porodím (a pak se … Pokračovat ve čtení →

A 283. Další příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

A 278. Drobnosti (opakování)

Skrytý smysl Příběhy pro Ivanu sleduji již několik měsíců a pravidelně čekám na každý nový příběh a těším se, co přinese. Je zajímavé také pozorovat, jak se příběhy postupně proměňují. Na počátku jsou většinou příběhy čistě „porodní“, tj. popisující průběh porodu. Většinou je to porod doma, nebo velmi dobře připravený a vyjednaný přirozený porod v porodnici. Postupně se objevují příběhy … Pokračovat ve čtení →

A 255. Jáchymova cesta mezi nás (opakování)

Už od prvního okamžiku kdy jsme zjistili, že jsem těhotná, jsme se snažili dělat všechno nejlepší pro miminko. Byla jsem těhotná poprvé, takže všechno bylo nové. Každou návštěvu u gynekologa jsem očekávala s napětím a těšila se, že se zase dozvím něco víc o svém miminku. Všechna vyšetření jsem podstupovala jako velice dobře vychovaná pacientka. Protože jsem vždycky o všem … Pokračovat ve čtení →

A 239. Revoluce… :-) (opakování)

František

Příběhy pro Ivanu mi doporučila ke čtení kamarádka, když jsme se, už obě těhotné, bavily o tom, jak by asi měl vypadat náš porod. Já vyprávěla o porodech mojí sestry. Sestra si z prvního porodu odnesla trauma. Byl dlouhý, miminko čtyřkilové, tlačení na břicho, uvázané nohy, nepříjemný personál, odnesené miminko. Její druhý porod byl úplně jiný. Strach, který z něj … Pokračovat ve čtení →

A 234. Únorové poupátko a maličcí skřítci (opakování)

Berenika 2012

Únorové poupátko Na začátku února to bude už pět let, co se s Ivanou narodila u nás doma moje dcera Berenika. Jsem vděčná, že jsem měla možnost to prožít, s čím dál větším časovým odstupem to považuji za zázrak a čerpám z toho sílu doteď. Poslední dva měsíce těhotenství jsem docházela k Ivaně do poradny (to mě vždycky uklidnilo) a … Pokračovat ve čtení →

A 232. Já jen četla tu knížku… (opakování)

Já jen četla tu knížku… Nikdy jsem se s Ivanou Königsmarkovou osobně nesetkala. „Jen“ jsem si před porodem přečetla knížku Hovory s porodní bábou. A abych na něco důležitého snad nezapomněla, dělala jsem si tenkrát výpisky. Ten soubor jsem dnes – po třech letech – otevřela. A běhá mi mráz po zádech. Jakkoli jsou ty poznámky chaotické a po nocích … Pokračovat ve čtení →

A 228. Poprvé, podruhé, potřetí (opakování)

Moje poprvé Na nejstarší dítě jsem čekala, na můj vkus, dost dlouho, rok a půl. Můj muž to moc neřešil, proto píšu, že jsem čekala já. Když jsem začala tušit, že se něco změnilo, byla jsem tak nedočkavá, že jsem si test udělala hned ráno po probuzení. Až po návratu do postele jsem zjistila, že je půl 4. Když jsem … Pokračovat ve čtení →

A 218. Stát se člověkem (opakování)

Stát se člověkem Nejsem zatím matka ani těhotná. Mým příspěvkem k příběhům pro Ivanu bude zamyšlení nad lidskými kvalitami a dozráváním a jejich místem ve zdravotnictví. Proč právě pro ni? Protože ze všech útržků, co jsem o ní slyšela, i z pověstné knížky Hovory s porodní bábou dýchá vřelost a lidský přístup k ženám, něco, co by nemělo chybět žádnému … Pokračovat ve čtení →

A 214. Nevědomě a vědomě (opakování)

Miminko

První syn – první porod – nevědomý porod Hned na úvod bych chtěla poděkovat všem ženám! Maminkám, kamarádkám, porodním asistentkám, dulám a samozřejmě Ivaně Königsmarkové, které žijí a dělají mnoho a mnoho pro to, aby porody obecně byly plné Lásky, Síly, Radosti, Odvahy, Zdraví atd., tedy toho, čeho plné mají být. Ráda bych vyprávěla vše od úplného začátku, a tím … Pokračovat ve čtení →

A 210. Jak si mě syn připravil na svůj příchod (opakování)

Miminko u tatínka

Jak si mě syn připravil na svůj příchod Tak píšu druhý příběh milé Ivaně o našem třetím děťátku. U prvního porodu naší dcerky Lojzinky Ivana byla celou dobu. Druhý porod byl poněkud překotný. Za hodinu a půl už Ofélka vyskočila do rukou tatínka těsně před příjezdem Ivany. U třetího porodu vzhledem ke své současné situaci Ivana být nemohla. Bylo nám … Pokračovat ve čtení →