A 409. Síla přesvědčení (opakování)

Emilek

Jak se narodil Emilek Milá Ivano, prostřednictvím Vašich knih jsme se po určitou dobu setkávaly každý večer. Děkuji Vám za hezky strávené chvíle, které byly velmi inspirativní. Přeji jen to dobré a hodně štěstí! PŘED PORODEM Rodila jsem v červnu 2013 s porodní asistentkou v malé porodnici nedaleko Prahy. S PA jsme se před porodem několikrát viděly. Povídaly jsme si, vyplnily veškeré potřebné dokumenty … Pokračovat ve čtení →

A 408. Druhé trauma není nutné (opakování)

Březnové nedělňátko

Na začátku druhého těhotenství jsem si říkala, že na touhu porodit doma můžu zapomenout, jsem přece po císaři a po císaři to přece nejde. Jeli jsme se proto podívat do Vrchlabí, tam to snad půjde co nejpřirozeněji. Líbilo se mi to tam, milá porodní asistentka nás provedla po útulném domácím prostředí, které vůbec nepůsobilo jako nemocnice. Nicméně i tak mi … Pokračovat ve čtení →

A 407. Dopisy pojišťovně (opakování)

Mail pojišťovně Dobrý den, jeden příběh jsem Vám už kdysi posílala a než budu mít konečně ten „pravý porodní“ (což se momentálně zdá, že už nebude dlouho trvat), chtěla bych Ivanu podpořit aspoň tímto dopisem, který jsem před nějakým časem zaslala pojišťovně a v němž mimo jiné komentuji současnou tristní situaci PA v ČR. Přidávám i odpověď pojišťovny. Vážená pojišťovno, resp. vážený … Pokračovat ve čtení →

A 406. Příběh ze severu (opakování)

Holčička

V prosinci se nám narodila naše první holčička. Těhotenství bylo moc pěkné a naprosto bez komplikací. Cítila jsem se výborně. Byly jsme s miminkem naprosto předpisové, vycházely nám všechny tabulky a pan doktor byl spokojený ☺. Mně těch devět měsíců hodně posunulo směrem k uznání, úctě a důvěře v přírodu a své schopnosti nosit a porodit dítě. Bohužel tento příběh není o krásném a ideálním … Pokračovat ve čtení →

A 405. Šťastný začátek dne (opakování)

Honzík

Nyní nastal čas zveřejnit svůj další porodní příběh. Náš druhý chlapeček je už tři měsíce s námi doma. Skoro mi připadá, že ho psal jiný člověk. U toho prvního toho moc o porodech nevěděl. Dokázal sice vyjmenovat fáze porodu a další nedůležité informace, které načetl v komerční literatuře, a tak nějak naštěstí vnitřně tušil, že se chce vydat tou nejpřirozenější … Pokračovat ve čtení →

A 404. Nedělňátko za úplňku (opakování)

Alžbětka

Před časem jsme s přítelem usoudili, že necháme našemu vztahu a příchodu miminka volný průběh. Nějak vnitřně jsem cítila, že potřebuju načerpat mraky informací. Vždyť o těhotenství a rodičovství nevím téměř nic. A popravdě, nebyla jsem zvědavá na „chytré rady“ babiček a maminek. První zdroj, na který jsem narazila, byly tehdy nově spuštěné stránky Příběhů pro Ivanu. Každým dnem jsem hltala … Pokračovat ve čtení →

A 403. Gudrun (opakování)

gudrun

Přestože nežiji v ČR, od narození svého prvního dítěte před 7,5 lety se zájmem čtu česká mateřská diskuzní fóra. A nad některými věcmi mi zůstává rozum stát. Ale úplně nejnepochopitelnější jsou pro mě diskuze o nezodpovědných bláznivých domarodičkách a jejich spiklencích – porodních asistentkách, co je v tomto zavrženíhodném neřku-li kriminálním jednání podporují! A případ pani Ivany Königsmarkové – k popsání mého … Pokračovat ve čtení →

A 402. Kdo rozdává naději? (opakování)

Dobrý den, jsem člověk, o kterém se dá říct, že se vyhýbá lékařům jako „čert kříži“, i když se stalo mnoho věcí, které mne donutily k lékaři jít. Myslím si, že kdyby bylo víc lidí, jako je paní Ivana, na které by se žena mohla obrátit se svým trápením nebo jen dotazem, bylo by i snadnější k lékaři jít, když … Pokračovat ve čtení →

A 401. Můj příběh pro Ivanu (opakování)

Na podzim roku 2012 jsem prožila docela intenzivní a náročné změny co se týče práce a hledání sama sebe. Cítila jsem už dlouho, že se musí něco změnit, jak v práci, tak v osobním a partnerském životě. Modlila jsem se často a prosila, ať mi Vyšší síly ukážou, jak dál, ať se něco stane. A stalo se, ze dne na den jsem … Pokračovat ve čtení →

A 400. Manuál, který jsme v Heidelbergu nepotřebovaly (opakování)

Protože své porodní příběhy Ivaně jsem už sdílela (zde a zde) a nemám tedy už co psát, napadlo mě podělit se o svůj Manuál, jak přežít v porodnici. K tomu doplňují příběh porodu mé kamarádky, která manuál nepotřebovala 🙂 Manuál, jak přežít v porodnici Protože své porodní příběhy Ivaně jsem už sdílela a nemám tedy už co psát, napadlo mě … Pokračovat ve čtení →

A 399. Normy nejsou všude stejné (opakování)

Josefínka

O normě porodů  Poslední dobou se mi stávají takové malé náhody. Sami televizi nevlastníme, takže o pořadech dnes vysílaných mám jen malé povědomí. Vždy ale, když se kolem nějaké televize nachomýtnu, tak dávají nějaký pořad, který je buď přímo o porodech, nebo se o porodech zmiňuje, samozřejmě v tom znění, proti kterému stojíme… Nedávno jsem vyzvedávala syna u babičky, zrovna … Pokračovat ve čtení →

A 398. Jak se narodily naše děti (opakování)

Mareček

Vážené dámy, ženy, posílám svoje příběhy jako poděkování Ivaně za to, co dělá. A za to, jak pozitivně ovlivnila můj pohled na svět. O Ivaně jsem slyšela a četla už dlouho před tím, než jsem byla poprvé těhotná, ale nijak jsem si neutříbila názor na její práci. Na Světový týden respektu k porodu, který se konal asi 2 měsíce před … Pokračovat ve čtení →

A 397. Porod na divoko (opakování)

kvetinova_poezie

Přestože nemám osobni zkušenost s pani Ivanou, ráda bych se podělila o svůj příběh… Žiji na jihu Španělska v horách ve vesničce, kde se lidé snaží žit v souladu s přírodou (lidé tu žijí v jurtách, týpíčkách, domech postavených ze slámy atd) a je tu více méně samozřejmostí rodit doma. Když jsem před více než dvěma lety otěhotněla, nikdo mě … Pokračovat ve čtení →

A 396. Díky všem za včasné varování (opakování)

Díky všem vám, které jste na těchto stránkách v průběhu posledních let popsaly své porodní i jiné příběhy, jsem se mohla včas dozvědět, čím v Čechách prochází většina miminek před a při narození (a jejich matky s nimi). Jen díky tomuto sdílení informací, smutků i radostí jsem si mohla uvědomit, co považuju za důležité, a zařídit se podle toho. Třeba … Pokračovat ve čtení →

A 395. Porod v Mělníku (opakování)

Anička

Těhotenství 1) Záměr S manželkou jsme si plánovali porod doma a jako záložní plán porodnici v Brandýse nad Labem. Ten jsme si vybrali díky doporučení BA, ke které jsme chodili na podstatnou část předporodních kontrol. Bohužel zhruba v listopadu se porodnice v BnL dostala do finanční tísně a další porody nepřijímala. Na doporoučení Ivany Königsmarkové jsme zvolili alternativu porodnice v Mělníku. … Pokračovat ve čtení →

A 394. O důvěře (opakování)

Horehronie - Nad Valkovňou

Horehronka Moje babička (ročník 1930) je z Horehrona, ze Slovenska, ale v ČR žije už skoro 60 let. Je ze sedmi dětí a všechny se narodily doma. Její maminka, moje prababička, kterou jsem bohužel nepoznala, byla porodní bába – jak babička dodává, porodní bába-samouk. V malé vesničce Valkovňa pod Královou hoľou pomohla na svět prý kolem 60 dětem. Otčím babičky byl kovář, … Pokračovat ve čtení →

A 393. Povánoční dárek (opakování)

Jeroným

Ivana pro mě byla v posledních dnech před porodem duchovní inspirací. Čtení či sledování rozhovorů s Ivanou mne zásadním způsobem podpořilo v setrvání v pozitivním postoji, když jsem se potýkala s vlastními obavami a zároveň si přála, aby druhorozený přišel na svět lépe. Proto bych jí ráda věnovala svůj porodní příběh. Po čtyřech a půl letech jsem se připravovala ke druhému … Pokračovat ve čtení →

A 392. Není to odvahou (opakování)

S tatínkem

Vy jste ale odvážná ženská, rodit doma! Poslouchám Sebastianova oblíbeného Plíhala. Spinká po mém boku. Skoro jako tomu bylo, když byl ve svém bříškovém bezpečí. Již od prvních měsíců těhotenství dokáže vyjádřit, co chce. Schopnost, kterou se spousta z nás učí někdy celý život. Je to vyjímečné dítě. Je naše. Často jsem Sebastianovi popisovala, jaké to bude, až se spolu setkáme … Pokračovat ve čtení →

A 391. Ženy na barikádách (opakování)

Revoluce

Začneme zlehka rutinní otázkou: Co mají chlapi navíc oproti ženám? Hmm, pinďoura. A tím asi končíme. Od dob, kdy ženy mohou zasadit strom, postavit dům a vychovat syna a ještě se přitom tvářit, jak jsou tímto dodržována jejich práva, mohou mužové pouze sčítat své nedostatky vůči ženám. Jestli jsou v něčem pánové extra nedostačiví, jsou to porody a věci kolem. … Pokračovat ve čtení →

A 390. Proč a jak se rodí doma (opakování)

Proč nebudu rodit v porodnici  Můj příběh pro Ivanu, je bez Ivany i bez porodu. Je mi dvacet let, žiju s přítelem, chodím do školy, kterou jsem vždycky chtěla studovat, onehdy jsme si pořídili štěně, bydlíme v centru Brna v bytě s vlastní hrušní na zahradě. Všechno je perfektní. Všechno až na jednu věc. Chtěli bychom miminko. Všechno jsme promysleli, … Pokračovat ve čtení →

A 389. Můj příběh pro Ivanu (opakování)

Milá Ivano, velmi mě těší osvobozující rozsudek! Pevně věřím, že ještě mnoho žen provedete oním úžasným obdobím, kterému se říká těhotenství a budete asistovat u mnoha porodů opečovávaných tím nejšetrnějším, matce a dítěti přátelským zacházením. „Jak žena žije, tak i rodí,“ řekla kdysi dávno moje babička. Svá těhotenství jsem prožila právě tak, jako to bylo poplatné vědomostem, které jsem zrovna … Pokračovat ve čtení →

A 388. Kterak se Jakub klubal na svět… (opakování)

S tátou

Ve středu 20.11.2013, kdy se psal první den 40. týdne mého těhotenství, mi asi v 15 hodin volal taťka. Domluvili jsme se, kdy mě následující den vyzvedne na nádraží. Chystala jsem se totiž na první monitor v benešovské porodnici. Doposud jsem byla sledována svou gynekoložkou MUDr. Kamilou Nouzovou v Praze, která mimochodem při poslední prohlídce odhadovala, že v tomto týdnu ještě neporodím. Vzhledem k četným … Pokračovat ve čtení →

A 387. Můj dokonalý porod (opakování)

Mám tři děti a za sebou tři vlastní porody. Od toho posledního uplynuly tři týdny. Může to znít trochu zvláštně, ale porody a příprava žen na ně, se staly mojí životní cestou – posláním, radostí, vášní. Porody mě prostě baví, zejména mě baví sledovat, jak se mnohdy vystrašené, společností popletené a nejisté těhulky promění v Ženy s velkým „Ž“ a … Pokračovat ve čtení →

A 386. Ivana a Martini (opakování)

Martini

Dvojpříběh pro Ivanu Příběh první Poprvé jsem se setkala s I.K. během svého prvního těhotenství na předporodním kurzu v áčku ještě snad na Smíchově. Nakonec se její rady z jednoho setkání staly jedněmi z mála užitečných, které se mi v průběhu porodu i dalšího těhotenství dostaly. Když jsem otěhotněla potřetí, porodnice ve Vrchlabí, kde se narodili moji první dva kluci, v té době už přirozené … Pokračovat ve čtení →

A 385. Porodní příběh ve třech kapitolách a dodatku (opakování)

Kapitola 1. Těhotenství v péči lékaře i porodní asistentky    Když jsem otěhotněla, rozhodovala jsem se, jakou péči chci v těhotenství. Přemýšlela jsem o možnosti řešit těhotenství pouze s porodní asistentkou, ale nakonec jsem se rozhodla najít si i lékaře (respektive lékařku). Porodní asistentku jsem si vybrala přes Unipu a internetové stránky asistentek. Lékařku – vědomě jsem chtěla ženu – … Pokračovat ve čtení →

A 384. Kde je radost? (opakování)

Kuba  Můj první syn se narodil před osmi lety. Zjistila jsem, že jsem těhotná, a i když těhotenství nebylo plánované, začala jsem se těšit. Nevěděla jsem o porodu nic bližšího. Mamčiny vzpomínky na můj porod obsahovaly jen zakrvácené kachličky okresní nemocnice. Jinak nic. Dostaly se ke mně různé knížky. A jedna, která mě opravdu hodně ovlivnila. Porodní příběhy žen, které … Pokračovat ve čtení →

A 383. Třikrát „ne“ (opakování)

Miminko s petrželí

Nedělejte to! „A Vy chcete rodit? Jak jste na to, prosím Vás, přišla? Nedělejte to!“ zakončuje svou přednášku k mé osobě primář místní porodnice. Jsem ve 37. týdnu těhotenství. Čekáme třetí děťátko. A já vím, že udělám, co budu moci, abych mohla rodit. Poslední roky jsem strávila přípravou na ten výjimečný a jedinečný okamžik. Vím, že to není jen v mých rukou, v mé … Pokračovat ve čtení →

A 382. První dítě mi porodili, druhé dítě jsem si porodila, třetí dítě se narodilo (opakování)

Dobrý den, jakkoli Ivanu Konigsmarkovou neznám, velmi si cením práce její a jiných porodních asistentek. Rovněž se mi moc líbí váš projekt. Byla období, kdy jsem si příběhy četla přímo nutkavě. Teď potřebu čtení nepociťuji už jako nezbytnost, ale čtu je velmi ráda a skoro každý den. Přes to se mi příliš nechtělo do zveřejnění těch mých. Cítím je jako … Pokračovat ve čtení →

A 381. Rození aneb propojení ducha a těla (opakování)

S miminkem

Intenzivnější přípravu na svůj druhý porod jsem zahájila až ke konci těhotenství. Konkrétně tím, že jsem vypsala všechny obavy spojené s procesem porodu. Obavy jsem pak spálila s kusem papíru, na kterém jich bylo požehnaně. Naopak jsem pak vytvořila popis porodu tak, jak jej chci prožít. Papír formátu A4 jsem si pročítala každý den a snažila jsem si průběh představit … Pokračovat ve čtení →

A 380. Já a porod (opakování)

Dobrý den, Příběhy pro Ivanu jsou pro mne fantastickým zdrojem poznání a inspirace a zároveň skvělou myšlenkou a zdrojem podpory pro paní Ivanu. S Ivanou jsem se nikdy nesetkala, znám ji jen z TV a internetu a velice ji obdivuji. Její práce je úžasná a potřebná (jako sůl) a já jí i nám všem z celého srdce přeji, aby se … Pokračovat ve čtení →

A 379. Porodní asistentky podporují nás! (opakování)

bedynka

Ivana podporuje nás! Ze svého prvního porodu jsem si odnesla trauma a mnoho bolesti. Představovala jsem si přirozený porod a místo toho mě v 32. týdnu čekal šok, kdy mi po dvou dnech kontrakcí a zašlém čípku vytáhli dceru z těla císařským řezem pro polohu koncem pánevním. Byla jsem nepřipravená, nezkušená a zastrašená, doktoři mi připadali nelidští, ani slůvko podpory … Pokračovat ve čtení →

A 378. Dvakrát podruhé (opakování)

snezka

Příběh druhý: Po Ivaně… Na začátku mého druhého těhotenství jsem náhodou narazila na Příběhy pro Ivanu, které mi přišly naprosto úžasné. Ač jsem o přirozených porodech věděla, došlo mi, že jsem vlastně netušila, co to doopravdy znamená. Tentokrát jsem nechtěla nechat nic náhodě. Už na začátku těhotenství jsem si začala sepisovat porodní přání a současně začala zjišťovat co nejvíc informací, … Pokračovat ve čtení →

A 377. Březnové očekávání (opakování)

Primule

Jak si vychovat svého gynekologa (blýská se na lepší časy?) Velice ráda si čtu příběhy žen. Je to nádherné sdílení. A i já jsem se rozhodla, že se podělím… Tak tedy… Ráda bych se podělila o svou osobní zkušenost s vámi všemi. Třeba bude inspirací, posilou pro ostatní budoucí maminky. Mám doma šestiletou dceru a čekám za 2 měsíce a … Pokračovat ve čtení →

A 376. Prozření (opakování)

Zhlédla jsem video: „Násilí při porodu – zažily jste?“. (Příspěvek byl publikován v rubrice Videa a jeho autorem je Přirozený porod) a zanechalo to ve mně hluboký a těžko definovatelný zážitek… , který nějak nejsem schopna identifikovat a který mě „donutil“ si sednout a literárně se vyjádřit, a ze kterého ve mně převládají pocity hnusu a zmaru. Ano, já odpovídám … Pokračovat ve čtení →

A 375. První dáma (opakování)

Tomík kojící se

Přesně rok po naší svatbě konané na mořském útesu jednoho řeckého ostrova jsme seděli v letadle a právě se nacházeli nad řeckým územím. Patnáctiletý syn se sluchátky na uších občas pohlédne na sluncem ozářená oblaka a na hluboko pod nimi rozprostírající se moře. Manžel mi k našemu prvnímu výročí podává drobnou krabičku s prstýnkem na nohu. S radostí si ho … Pokračovat ve čtení →

A 374. Porodní příběh, který ráda vyprávím (opakování)

O narození prvního syna jsem psala v příběhu pro Ivanu č. 305. I přesto, že porod byl bezproblémový, zůstal ve mně pocit, že vše mohlo a mělo proběhnout jinak, že mi byl porod ukraden, že synovi bylo ukradeno zdravé narození a přirozené sžívání se mnou, jako matkou. Proto, když jsem znovu otěhotněla, velmi hluboce jsem se zabývala tím, jakým způsobem … Pokračovat ve čtení →

A 373. Ve vaně (opakování)

Jimmy

Jak přišel Jimmy na svět Když jsem se dozvěděla, že čekáme druhé miminko, začala se mi v hlavě zjevovat myšlenka domácího porodu. První děťátko jsem porodila před šesti lety ve Vítkovické nemocnici, kde mi byla laskavou manipulací nabízena medikace, nástřih a v nestřeženou chvíli bylo provedeno skočení po břiše s cílem „pomoct“ dceři ven. Nemocniční systém a přístup mi nevyhovoval. Věděla jsem, že … Pokračovat ve čtení →

A 372. Cesty na svět (opakování)

Elias

Nedělňátko Při narození mé dcery se potvrdilo, že líná huba je holé neštěstí a že štěstí v české porodnici přeje připraveným. Paní Ivana v něm sehrála roli prostřednictvím své knížky “Hovory s porodní bábou” a prostřednictvím osvěty, kterou šíří. Kromě toho je dobré si přečíst třeba příručku Světové zdravotnické organizace o péči u normálního porodu (ke stažení např zde: http://www.aperio.cz/247/who-pece-v-prubehu-normalniho-porodu-prakticka-prirucka) … Pokračovat ve čtení →

A 371. Ukradnutý príchod na svet (opakování)

nožička

S mnohými ľuďmi som sa rozprávala o pôrode dcérky a o tom, kvôli čomu dodnes občas v noci plačem, čo ma stále bolí na duši, čo ľutujem, na čo sa hnevám… Všetci ma chápu, ale ich pochopenie necítiť, na tvárach ho nevidieť, netušia o čom hovorím, netušia, čo to znamená prirodzene rodiť, netušia, ako bolí okradnutá duša… A tak sa … Pokračovat ve čtení →

A 370. Sen porodit tam, kde jsem šťastná, s těmi, které miluji (opakování)

Je pozdě v noci a já přemýšlím, přemýšlím o tom jak je vůbec možné, že já, netěhotná matka dvou a půl roční dcery může tak často a intenzivně přemýšlet o svém dalším porodu, když druhé dítě ještě vůbec neplánuje. 🙂 Víte proč? Protože mám strach, mám strach z toho, že společnost mě odsoudí za to, co bych tolik chtěla. Za … Pokračovat ve čtení →

A 369. Můj příběh pro Ivanu (opakování)

Můj příběh pro Ivanu je o respektu k jedinečnosti každé ženy a o tom, co ji posiluje a co naopak ponižuje. Posílám jí jej, protože ji chci podpořit a vážím si všeho, co vykonala a co stále dělá. Z těhotenství jsme byli celí rozechvělí a jako by to ani nebyla pravda, dokud to nepotvrdí lékař. Naplňovalo nás štěstí, ale samozřejmě … Pokračovat ve čtení →

A 368. Poučení: Vypni rozum! Tělo si to stejně udělá po svém. (opakování)

19.8.2013 se nám, opět doma, narodil syn Ondřej. Jeho starší sestřička Kačule (příběh č.130), 2 roky a tři měsíce, byla u toho a všem o tom s nadšením vypráví! Bylo to totiž úplně normální a naprosto přirozené. Ale jak se to tedy vše přihodilo. Již v těhotenství mě trápilo, s kým budu rodit. První porod proběhl naprosto bezproblémově za pomoci … Pokračovat ve čtení →

A 367. Hrdinou může být každý (opakování)

Ivana

Liga lidských práv vyhlásila v roce 2013 projekt Hrdinou může být každý. Mezi 105 hrdinů bylo nomimováno 8 příběhů osmi žen, které souvisí s porody a porodnictvím. Je tedy hrdinstvím usilovat o zdravou péči o děti a jejich matky? Přečtěte si oněch 8 příběhů i dnes. Ivana Königsmarková „Pořád sním o tom, že založím školu pro porodní asistentky. V současné … Pokračovat ve čtení →

A 366 . Přirozený je alternativní? (opakování)

dcerka

„Vy jste neměla nástřih?!“ ptá se mě udiveně sestřička u mého pražského gynekologa: „Kde jste rodila? Aha, Vrchlabí. To byla nějaká alternativa?“ Nezmohla jsem se hned na odpověď. Udiveně jsem na ni koukala a pak upřímně řekla: „Žádná alternativa, prostě jsem chtěla porodit přirozeně, bez…“ Doříci mě to už nenechala a poslala dál k doktorovi. Tento krátký dialog přesně vystihl … Pokračovat ve čtení →

A 365. Zisky a ztráty (opakování)

Beatka

Kdo získává a kdo ztrácí Už dva roky běží příběhy pro Ivanu. Přečetla jsem téměř všechny a přestože je to vlastně pořád stejné téma, každý další je něčím jedinečný a obohacující. Jsem za ně moc vděčná, protože mi pomáhají vytrvat v mém putování proti proudu, které začalo právě u porodu našeho synka (narodil se den po vydání prvního rozsudku v … Pokračovat ve čtení →

A 364. Termíny, termíny… aneb Jak dlouho trvá těhotenství (opakování)

Miminko

O těhotenství, porodu a o tom, jak to všechno je, jsem se zajímala dávno před tím, než mě napadlo, že by se to opravdu mohlo týkat také mě osobně. Bezdětného života jsem si užila dobře a dost, celkem dlouho jsem také čekala na partnera, se kterým bych si troufla „do toho jít“, a tak svůj porodní příběh píšu půl roku … Pokračovat ve čtení →

A 363. V autě před porodnicí (opakování)

Jindříšek s maminkou

Starší dítko, dceru, jsem rodila plánovaně v porodnici. Z dostupných porodnic v okolí jsem si pečlivě vybírala, až padla jasná volba na zařízení, které se honosí svým pozitivním přístupem k aktivnímu, přirozenému porodu. Absolvovali jsme spolu s přítelem individuální předporodní kurz. Tehdy mě nijak nepřekvapilo, kolik důležitých informací jsem se tam nedozvěděla. Sama jsem je totiž neměla ani z jiných … Pokračovat ve čtení →

A 362. A dost… (opakování)

Po přečtení článku v pátek uvedeného v Reflexu jsem se konečně rozhoupala k napsání otevřeného dopisu časopisu Reflexu o mém porodu v Norsku. Ráda bych ho věnovala i paní Ivaně, která je pro mě velká bojovnice.. a chtěla bych, aby věděla, že i já patřím mezi ty, kdo jí podporují.. Vážení, v pátek 13.12.2012 jsem si přečetla článek vašeho časopisu … Pokračovat ve čtení →

A 361. Miňuško a Mišička – dva naprosto odlišné porody (opakování)

Minusko a Misicka

Ještě asi před rokem nebo dvěma jsem vedla horlivou diskuzi s kamarádkou v kavárně o domácích porodech. Naprosto jsem nechápala, jak někdo může takto hazardovat se životem, že bych to „zakázala“ a ženy by přece měly rodit jen v porodnici, protože je musí rodit lékař… Nyní mám naprosto opačný názor a naopak bych klidně o domácím porodu uvažovala 🙂 Kde … Pokračovat ve čtení →

A 360. Vítězství (opakování)

O tom, že bych chtěla porodit své dítě doma, jsem měla jasno už v době, kdy jsem ještě na vlastní děti příliš nemyslela. Na porod jsem se vždycky těšila, považovala jsem ho za důležitý a mimořádný zážitek v životě ženy. V těhotenství dostávala moje představa jasnější podobu. Pokud bude všechno v pořádku, chtěla bych rodit doma, být se svým mužem, … Pokračovat ve čtení →